V německém Spolkovém sněmu začala debata o rozpočtu na příští rok

Berlín 25. listopadu (zpravodaj ČTK) - V německém Spolkovém sněmu dnes začala debata o rozpočtu na příští rok. Vláda v návrhu počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč). Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září. O rozpočtu na příští rok budou hlasovat poslanci po čtyřech dnech debaty v pátek. Loni v listopadu se rozpadla vláda kancléře Olafa Scholze, nový kabinet kancléře Friedricha Merze vznikl v květnu. Návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Lars Klingbeil, vláda schválila na konci července. Spolkový sněm bude v nadcházejících dnech debatovat o jednotlivých rozpočtových kapitolách. Největší z nich je rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, a to především proto, že německá vláda vydává stále více peněz na důchody. Největší investice má v plánu ministerstvo dopravy. K téměř 14 miliardám z jádrového rozpočtu může přidat ještě 21 miliard eur ze zvláštního investičního fondu. Peníze mají jít na opravu silnic, železnic či mostů. Klíčovou kapitolou rozpočtu na příští rok je také obrana. Výdaje činí v návrhu 108 miliard eur, a jsou tak podle agentury DPA nejvyšší od konce studené války. Značná část bude financovaná z půjček. Umožní to zvláštní fond, který vznikl po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, a také reforma takzvané dluhové brzdy, na které se letos dohodly strany současné koaliční vlády: konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Cílem změny v tomto ústavním opatření bylo zajistit dostatek peněz pro armádu. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Merzova vláda chce neobvykle velkou část výdajů pokrýt z půjček. Jen v jádrovém rozpočtu to bude téměř 98 miliard eur, k tomu přibudou půjčky do zvláštních fondů na obranné výdaje a investice. Po schválení rozpočtu na letošní rok a pravděpodobném pátečním schválení rozpočtu na rok příští se pozornost upře k rozpočtu na rok 2027, na kterém ministerstvo financí už pracuje. V něm zatím podle posledních odhadů chybí 22 až 23 miliard eur. Vláda proto bude muset přijít s řešením v podobě úsporných opatření, ve hře je také zvyšování daní. Návrh, jak postupovat, chtějí předsedové vládních stran, kancléř Merz za CDU, bavorský premiér Markus Söder za CSU a ministr financí Klingbeil za SPD, předložit na přelomu roku. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles - na vině jsou podle odborníků strukturální problémy německého hospodářství, vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie či konkurence asijských trhů, především Číny. V poslední době navíc export německého zboží brzdí vysoká cla na dovoz do Spojených států. Pět předních německých hospodářských institutů na konci září odhadlo, že se HDP zvýší v letošním roce o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s prognózou institutů shoduje. V prvním letošním čtvrtletí vzrostl německý HDP o 0,3 procenta, v druhém se snížil o 0,2 procenta a ve třetím německá ekonomika stagnovala. Jaromír Mrhal nob - sdílejte článek