V Německu se debatuje o bezpečnosti zlatých rezerv uložených v USA

Berlín 30. května (zpravodaj ČTK) - Kvůli krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa se v Německu debatuje o bezpečnosti německých zlatých rezerv uložených ve Spojených státech. Podle některých politiků, ale třeba i svazu německých daňových poplatníků by měla vláda zlato převézt zpátky do Německa. Centrální banka ale uklidňuje, že jsou rezervy v trezorech v zámoří v bezpečí. Německá Spolková banka vlastní 3352 tun zlata, což jsou druhé největší zásoby na světě. Zhruba 37 procent zlaté rezervy je přitom uloženo v přísně střežených trezorech americké centrální banky Fed v New Yorku. Dalších zhruba 12 procent střeží britská centrální banka Bank of England. Většina zlata - konkrétně 51 procent - je v podzemních trezorech ve Frankfurtu nad Mohanem. "Trump je nevypočitatelný a nelze vyloučit, že přijde s nějakým kreativním nápadem, jak naložit se zahraničními zlatými rezervami," řekl agentuře Reuters německý europoslanec z Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Ferber. Podle něj musí německá centrální banka reagovat na novou geopolitickou situaci. "U zlatých rezerv je rozhodující diverzifikace. Nikdy není dobré mít všechna vejce jen v několika málo košících," dodal. Spolková republika má značnou část svých zlatých rezerv v zahraničí dlouhodobě. Uschovala je tam v době studené války z obavy před sovětským útokem, tehdy jich měla u západních spojenců dokonce až 98 procent. Později část z nich stáhla zpět do Německa, například ve Francii už nemá zlato žádné. Už v minulosti se v Německu ozývaly hlasy, které žádaly převezení rezerv do Německa. Přicházely především ze strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou na počátku května označil Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) za prokazatelně pravicově extremistickou. "Když jsem se začal ptát po našem zlatě, odsuzovali mě jako konspirátora," řekl poslanec AfD Peter Boehringer. "Dnes po nástupu Trumpa moje obavy sdílí mnohem více lidí," dodal. Konfrontační politika amerického prezidenta, který se odvrací od tradičního spojenectví s Evropou a v obchodní a celní politice přijímá opatření namířená proti Evropské unii, volání po návratu zlata do Německa dodala nový náboj. Roli hraje také rostoucí cena zlata, která se nyní pohybuje kolem 3300 dolarů (zhruba 73.000 Kč) za troyskou unci. V dubnu dokonce vystoupala na rekordních 3500 dolarů za troyskou unci, a to v reakci na Trumpovu kritiku na adresu šéfa Fedu Jeroma Powella. Německý Svaz daňových poplatníků vyzval tento týden v dopise centrální banku a ministerstvo financí, aby zlato ze Spojených států vzhledem k vývoji ve světě převezly do Německa. Podle něj chce Trump Fed ovládnout, což by mu zajistilo i kontrolu nad německými zlatými rezervami. "Jsou to naše peníze, měli bychom si je vzít zpět," zdůraznil místopředseda svazu Michael Jäger, který je zároveň předsedou Evropské asociace daňových poplatníků. Německá centrální banka ale obavy odmítá. "Nepochybujeme o tom, že v newyorském Fedu máme důvěryhodného a spolehlivého partnera pro uložení našich zlatých rezerv," uvedla. Podle agentury Reuters by mohl přitom být jakýkoli náznak, že se Německo chystá rezervy z New Yorku stáhnout, politicky velmi ožehavý, protože by naznačoval ztrátu důvěry ve Fed a jeho nezávislost. Už v únoru předseda německé centrální banky odvracel pochybnosti o bezpečí zlatých rezerv v USA. "Mám v naše kolegy z americké centrální banky plnou důvěru. Nemám kvůli tomu bezesné noci," řekl tehdy Joachim Nagel. Jaromír Mrhal zpt - sdílejte článek