Berlín 30. června (zpravodaj ČTK) - Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v posledních době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády. Stále častěji se ozývají hlasy, které požadují návrat povinné vojenské služby. Bundeswehr je přitom už od roku 2011 založený na dobrovolné službě. Podle mnohých politiků ale dobrovolný nábor stačit nebude. Návrat povinné vojny nevylučuje ani ministr obrany Boris Pistorius.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém se získáním dostatečného množství lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 181.000 vojáků a vojákyň. Podle plánů ministra Pistoriuse by ovšem měl mít v dlouhodobém horizontu 203.000 mužů a žen v aktivní službě. Už letos bude moci armáda díky zvyšování obranných výdajů přijmout 10.000 nových vojáků a vojákyň. Nováčci by se přitom, alespoň zatím, měli hlásit dobrovolně.
Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit úplně a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena. Pistorius nyní připravuje zákon, který by měl službu v armádě učinit atraktivnější. Včlenit do něj přitom chce i možný návrat povinné vojenské služby. Cílem je, aby bundeswehr tvořili hlavně dobrovolníci, v zákoně by ale měla být možnost aktivovat povinnost, 'pokud počty nebudou stačit'. 'Samozřejmě by se mechanismus využil jen jako poslední prostředek,' řekl o víkendu ministr.
Pistorius chce mimo jiné zajistit lepší platové podmínky v armádě i lepší ubytování vojáků. Prostředky by k tomu chybět neměly. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Německo už po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu - ještě před uzavřením koaliční smlouvy - dohodly na zvýšení obranných výdajů. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem německé vlády je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Pistorius, který byl ministrem obrany i v předchozí vládě Olafa Scholze, už loni předložil návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Návrh ale poslanci kvůli pádu Scholzovy vlády nestihli schválit. Nově připravovaný návrh je podle všeho výrazně ambicióznější.
Podporu pro své plány však Pistorius nemá jistou ani ve vlastní straně. To se ukázalo naposledy na víkendovém sjezdu sociální demokracie (SPD). Například předseda její parlamentní frakce Matthias Miersch řekl, že o návratu branné povinnosti 'se můžeme bavit případně v příštím volebním období, v tomto ne'. Proti změně principu dobrovolnosti při náboru do armády se ostře staví také Mladí socialisté (Jusos), kteří jsou mládežnickou organizací SPD. Vládní partner sociálních demokratů, konzervativní unie CDU/CSU, naopak tlačí na rychlé rozhodnutí o zavedení povinné vojenské služby. Nejsilněji ji prosazuje bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU). 'Branná povinnost a civilní služba jsou naší budoucností,' uvedl například předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder.
Podle německých médií chce ministr obrany návrh zákona o nové podobě vojenské služby předložit vládě ještě před letní parlamentní přestávkou, tedy do 11. července. Podle dnešního vyjádření mluvčího ministerstva obrany je cílem, aby zákon vešel v platnost na začátku příštího roku. Na jeho základě by měla mít armáda do budoucna 460.000 mužů a žen v aktivní službě a v rezervě. Německo má 83 milionů obyvatel.
Jaromír Mrhal ank - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Na větrem
Generace Z
Guvernérka turecké
Ceny komodit
Kvůli útokůmNásleduje: Dcera manžela poznala až po hlase, řekla Cichanouská po propuštění muže z vězení
Brusel/Haag 30. června (zpravodajka ČTK) - Běloruský opoziční aktivista, bloger a prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouski strávil pět let ve vězení, často na samotce a v absolutní izolaci; zhubl přitom téměř o 60 kilogramů. Když byl před několika dny propuštěn na svobodu, hned zamířil za rodinou, manželkou Svjatlanou a dcerou a synem, kteří žijí v Litvě. "Můj manžel se fyzicky hodně změnil a moje dcera ho ani nepoznala. Teprve až po hlase, když jí řekl: To jsem já, táta," popsala v rozhovoru s ČTK Cichanouská. Zprávám o jeho propuštění prý zpočátku ani nemohla uvěřit, myslela si, že bude tím posledním, koho běloruský režim propustí. Cichanouski byl odsouzen na téměř 20 let vězení za přípravu a organizaci masových nepokojů v zemi, kde vládne tvrdou rukou autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. V čele opozice ho tehdy nahradila právě jeho manželka Svjatlana. A právě ona 21. června oznámila, že Sjarhej se spolu s dalšími 13 politickými vězni ocitl na svobodě. Lukašenko podle svého mluvčího vězně propustil na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa. "Bylo to pro mě opravdu nečekané. Byla jsem překvapená, když mi zavolal z hranic," uvedla Cichanouská. "Celé ty roky jsem cítila osobní bolest, teď je to osobní radost, ale tak nějak se raduju spíše uvnitř. Stále nemůžu přestat myslet na zbylé tisíce lidí, kteří zůstávají za mřížemi," dodala vůdkyně běloruské opozice. S ČTK hovořila během summitu NATO v Haagu, kterého se minulý týden jako jeden z hostů zúčastnila. Jak opoziční vůdkyně popsala, je šťastná, když vidí, že Sjarhej opět objímá jejich děti, na druhou stranu ale stále myslí na to, že je třeba aby byli propuštěni z vězení i všichni ostatní političtí vězni. Právě o to nyní bude společně se svým manželem usilovat. Staršímu synovi bylo deset let, když jeho otec skončil ve vězení a museli odejít z Běloruska. "Teď je mu patnáct a řekla jsem mu tu zprávu o propuštění Sjarheje předem, je velmi emotivní, tak aby měl čas se na to setkání připravit," vyprávěla Cichanouská. Nyní devítileté dceři ale nic neřekla. "Dcera, když ho uviděla, tak řekla: Ahoj. A zeptala se: Kdo to je? Teprve když na ni promluvil a řekl: Jsem tvůj táta, tak ho poznala po hlase," dodala. V bytě, kde nyní bydlí, mají přitom všude Sjarhejovy fotografie a neustále s dětmi sledovali videa, na kterých byl. Pobyt ve vězení, kde ho drželi v naprosté izolaci, bez lékařské péče a často bez jídla, ho ale fyzicky naprosto změnil. "Brečeli jsme všichni a jen jsme se neustále objímali. Manžel kvůli všem těm emocím nemohl v noci vůbec spát, pak si ale s dětmi večer přečetli pohádku a on konečně usnul," doplnila 42letá politička, která je v Bělorusku stíhaná kvůli obvinění z několika trestných činů. Její muž, nyní šestačtyřicetiletý Sjarhej Cichanouski, byl v Bělorusku zatčen v květnu 2020, když se chystal kandidovat v prezidentských volbách proti Alexandru Lukašenkovi. Cichanouská, která nakonec kandidovala ... (pokračování)
Brusel/Haag 30. června (zpravodajka ČTK) - Běloruský opoziční aktivista, bloger a prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouski strávil pět let ve vězení, často na samotce a v absolutní izolaci; zhubl přitom téměř o 60 kilogramů. Když byl před několika dny propuštěn na svobodu, hned zamířil za rodinou, manželkou Svjatlanou a dcerou a synem, kteří žijí v Litvě. "Můj manžel se fyzicky hodně změnil a moje dcera ho ani nepoznala. Teprve až po hlase, když jí řekl: To jsem já, táta," popsala v rozhovoru s ČTK Cichanouská. Zprávám o jeho propuštění prý zpočátku ani nemohla uvěřit, myslela si, že bude tím posledním, koho běloruský režim propustí. Cichanouski byl odsouzen na téměř 20 let vězení za přípravu a organizaci masových nepokojů v zemi, kde vládne tvrdou rukou autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. V čele opozice ho tehdy nahradila právě jeho manželka Svjatlana. A právě ona 21. června oznámila, že Sjarhej se spolu s dalšími 13 politickými vězni ocitl na svobodě. Lukašenko podle svého mluvčího vězně propustil na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa. "Bylo to pro mě opravdu nečekané. Byla jsem překvapená, když mi zavolal z hranic," uvedla Cichanouská. "Celé ty roky jsem cítila osobní bolest, teď je to osobní radost, ale tak nějak se raduju spíše uvnitř. Stále nemůžu přestat myslet na zbylé tisíce lidí, kteří zůstávají za mřížemi," dodala vůdkyně běloruské opozice. S ČTK hovořila během summitu NATO v Haagu, kterého se minulý týden jako jeden z hostů zúčastnila. Jak opoziční vůdkyně popsala, je šťastná, když vidí, že Sjarhej opět objímá jejich děti, na druhou stranu ale stále myslí na to, že je třeba aby byli propuštěni z vězení i všichni ostatní političtí vězni. Právě o to nyní bude společně se svým manželem usilovat. Staršímu synovi bylo deset let, když jeho otec skončil ve vězení a museli odejít z Běloruska. "Teď je mu patnáct a řekla jsem mu tu zprávu o propuštění Sjarheje předem, je velmi emotivní, tak aby měl čas se na to setkání připravit," vyprávěla Cichanouská. Nyní devítileté dceři ale nic neřekla. "Dcera, když ho uviděla, tak řekla: Ahoj. A zeptala se: Kdo to je? Teprve když na ni promluvil a řekl: Jsem tvůj táta, tak ho poznala po hlase," dodala. V bytě, kde nyní bydlí, mají přitom všude Sjarhejovy fotografie a neustále s dětmi sledovali videa, na kterých byl. Pobyt ve vězení, kde ho drželi v naprosté izolaci, bez lékařské péče a často bez jídla, ho ale fyzicky naprosto změnil. "Brečeli jsme všichni a jen jsme se neustále objímali. Manžel kvůli všem těm emocím nemohl v noci vůbec spát, pak si ale s dětmi večer přečetli pohádku a on konečně usnul," doplnila 42letá politička, která je v Bělorusku stíhaná kvůli obvinění z několika trestných činů. Její muž, nyní šestačtyřicetiletý Sjarhej Cichanouski, byl v Bělorusku zatčen v květnu 2020, když se chystal kandidovat v prezidentských volbách proti Alexandru Lukašenkovi. Cichanouská, která nakonec kandidovala ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Německu se debatuje o návratu povinné vojenské služby' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025062302525|520980. Vydána 30.6.2025 12:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Německu se debatuje o návratu povinné vojenské služby' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025062302525|520980. Vydána 30.6.2025 12:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
