V rozpravě EP o blackoutu ve Španělsku znělo i volání po jádru
Štrasburk 7. května (zvláštní zpravodaj ČTK) - Jako polemika mezi stoupenci energie z jádra a přívrženci obnovitelných zdrojů vyzněla dnešní debata v Evropském parlamentu o poučení z masivního výpadku elektřiny na Pyrenejském poloostrově. V rozpravě nechyběly ani vyhrocené útoky mezi španělskou levicí a pravicí a volání po lepším propojení přenosových soustav a zlepšení unijního trhu s energií. Zazněly i výzvy k Evropské komisi, aby se postarala o nezávislé vyšetření příčin blackoutu z 28. dubna, které španělské úřady ještě neohlásily. Výpadek si vyžádal deset obětí na životech.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen připustil, že na výsledek vyšetřování se ještě čeká, ale už lze vyvodit poučení, že Evropa musí být na krize připravená. "Nutná je především integrace, která každému umožní těžit z jednotného trhu. EK předloží balíček návrhů řešících nejnaléhavější problémy energetických sítí," přislíbil. Současně naléhal na další investice do čistých zdrojů, které by Evropanům zajistily dostupnější energii. "Musíme budovat silnou energetickou unii se silnějším propojením, větší integrací a většími investicemi," řekl.
"Incident odráží rostoucí složitost systémů i nutnost posílit spolupráci. Ukázalo se, že interkonektory, spojující energetické sítě, mírní následky výpadků," řekl polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szlapka, jehož země toto pololetí předsedá Radě EU. Za nezbytné označil zvýšení odolnosti kritické infrastruktury, a to i proti fyzickým a kybernetickým útokům.
"Španělsko nejenže nebylo zelené, ale ani nemělo světlo," prohlásila křesťanská demokratka Dolors Montserratová o výsledcích energetické transformace za levicového premiéra Pedra Sáncheze. Kolaps podle europoslankyně mluvící jménem evropských lidovců nebyla žádná náhoda, ale předem dané a nevyhnutelné selhání kvůli vypínání jaderných elektráren.
Obdobně další řečníci ze španělské pravice zdůrazňovali, že země za Pyrenejemi se ponořila do tmy kvůli politickému selhání a "zelené posedlosti" či "dogmatické ekologii" lidí u moci. "Kdo je zodpovědný za 18 hodin chaosu a deset mrtvých? Nikdo! Sánchez neposkytl žádné vysvětlení," uvedl Jorge Buxadé. "Když se síť zhroutila, obnovitelné zdroje ji nezachránily. Potřebujeme i jaderné a vodní elektrárny," prohlásil Diego Solier.
"Je to obsese, útočíte na zájmy Španělska! Obnovitelné zdroje jsou neodmyslitelnou součástí španělské budoucnosti," oponoval socialista Nicolás González Casares. "Španělsko nezavřelo za Sáncheze ani jedinou jadernou elektrárnu," prohlásil a obvinil oponenty, že jen chtějí tahat peníze z kapes poplatníků v zájmu velkých energetických společností. "Jedině obnovitelné zdroje vedou k energetické svrchovanosti. Nemáme ani uran, ani plyn. Sázka na čisté zdroje nás osvobodí od závislosti na cizích zemích," zdůraznila Diana Ribaová i Ginerová, zastupující v EP španělské Zelené.
Zneužití blackoutu v politickém boji odsoudila i rakouská europoslankyně Anna Stürgkhlová, podle které se ukázalo, že Evropa kromě obnovitelných zdrojů potřebuje i zařízení ke skladování elektřiny a investice do přenosových sítí. Díky stávajícím interkonektorům mohla Francie okamžitě pomoci sousedům za Pyrenejemi. "Francie dokázala zabránit rozšíření výpadků na celou Evropu," uvedl francouzský europoslanec Christophe Grudler, podle kterého svou oprávněnost prokázal "energetický mix" s obnovitelnými i jadernými zdroji.
"Potřebujeme spolehlivé dodávky elektřiny z uhelných a jaderných elektráren. Touto cestou musíme jít!" zdůraznil německý europoslanec českého původu Petr Bystroň z Alternativy pro Německo (AfD).
msk mka - sdílejte článek
Následuje: V M. Krumlově odhalili pamětní desku, Sověti udělali z města před 80 lety ruiny
Moravský Krumlov (Znojemsko) 7. května (ČTK) - Na jedné ze dvou budov na náměstí T. G. Masaryka v Moravském Krumlově, které přežily intenzivní bombardování v závěru druhé světové války, je ode dneška pamětní deska. Připomíná tragické události 7. a 8. května způsobené Rudou armádou. Bomby tehdy zničily zhruba tři čtvrtiny domů, připomněl starosta a senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Intenzivní nálety Sovětů začaly 7. května a ustaly až ráno dalšího dne, který byl posledním dnem druhé světové války v Evropě. Z 502 domů, které tehdy ve městě stály, zasáhly bomby 383 z nich. Do základů jich vyhořelo 114, dalších 143 bylo poškozeno těžce a 126 lehce. V troskách zahynulo 15 lidí, uvedli historici Martin Groman a Michal Stehlík v obsáhlém článku, který vyšel v dubnovém čísle Moravskokrumlovských novin. Upozornili na to, že Krumlov byl součástí odtrženého území, které od roku 1938 přináleželo do Velkoněmecké říše, nebylo tedy součástí protektorátu. Tyto oblasti tak neprožívaly konec války jako osvobození, nýbrž jako porážku ve válce. Rudá armáda tak brala civilní obyvatelstvo na těchto územích nikoliv jako spojence, ale jako nepřítele. "Podle toho se k němu často vojáci chovali, včetně znásilňování a dalších brutalit," uvedli historici. Tyto okamžiky podle nich nejsou v kolektivní paměti, v té jsou osudy protektorátu, nikoliv odtrženého pohraničí. Krumlov je příkladem fenoménu rozporuplných vzpomínek na konec války. Na začátku 20. století zdejší lichtenštejnské panství přešlo na rod Kinských a zámecký pán Rudolf Kinský byl velký podporovatel nacistů. (pokračování...)
Moravský Krumlov (Znojemsko) 7. května (ČTK) - Na jedné ze dvou budov na náměstí T. G. Masaryka v Moravském Krumlově, které přežily intenzivní bombardování v závěru druhé světové války, je ode dneška pamětní deska. Připomíná tragické události 7. a 8. května způsobené Rudou armádou. Bomby tehdy zničily zhruba tři čtvrtiny domů, připomněl starosta a senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Intenzivní nálety Sovětů začaly 7. května a ustaly až ráno dalšího dne, který byl posledním dnem druhé světové války v Evropě. Z 502 domů, které tehdy ve městě stály, zasáhly bomby 383 z nich. Do základů jich vyhořelo 114, dalších 143 bylo poškozeno těžce a 126 lehce. V troskách zahynulo 15 lidí, uvedli historici Martin Groman a Michal Stehlík v obsáhlém článku, který vyšel v dubnovém čísle Moravskokrumlovských novin. Upozornili na to, že Krumlov byl součástí odtrženého území, které od roku 1938 přináleželo do Velkoněmecké říše, nebylo tedy součástí protektorátu. Tyto oblasti tak neprožívaly konec války jako osvobození, nýbrž jako porážku ve válce. Rudá armáda tak brala civilní obyvatelstvo na těchto územích nikoliv jako spojence, ale jako nepřítele. "Podle toho se k němu často vojáci chovali, včetně znásilňování a dalších brutalit," uvedli historici. Tyto okamžiky podle nich nejsou v kolektivní paměti, v té jsou osudy protektorátu, nikoliv odtrženého pohraničí. Krumlov je příkladem fenoménu rozporuplných vzpomínek na konec války. Na začátku 20. století zdejší lichtenštejnské panství přešlo na rod Kinských a zámecký pán Rudolf Kinský byl velký podporovatel nacistů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V rozpravě EP o blackoutu ve Španělsku znělo i volání po jádru' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Energie (ene) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025050706622|514256. Vydána 07.05.2025 17:15:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V rozpravě EP o blackoutu ve Španělsku znělo i volání po jádru' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Energie (ene) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025050706622|514256. Vydána 07.05.2025 17:15:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
