Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí vzrostlo na 81,9 pct. HDP, vyšší je i v Česku

Brusel 21. října 2025 (ČTK) - Zadlužení Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšilo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procentního bodu na 81,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení samotné eurozóny pak vzrostlo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V Česku se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. Zadlužení je vyšší i meziročně, tedy ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku. V EU se zvýšilo o 0,7 procentního bodu a v zemích platících eurem o 0,5 procentního bodu. V Česku bylo tempo zadlužování rychlejší, nárůst činí 1,4 procentního bodu. Celkový hrubý veřejný dluh EU na konci druhého čtvrtletí činil téměř 15,05 bilionu eur (366 bilionů Kč). Z toho v eurozóně stoupl téměř na 13,68 bilionu eur (332,7 bilionu Kč). V České republice se vládní dluh zvýšil skoro na 3,63 bilionu Kč a je rekordní. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce. Z jednotlivých členských států mělo nejvyšší míru zadlužení na konci druhého čtvrtletí Řecko, a to 151,2 procenta HDP. Následovaly Itálie (138,3 procenta HDP), Francie (115,8 procenta HDP), Belgie (106,2 procenta HDP) a Španělsko (103,4 procenta HDP). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko, a to 23,2 procenta HDP. Následují Lucembursko se zadlužením 25,1 procenta HDP, pak Bulharsko (26,3 procenta HDP) a Dánsko (29,7 procenta HDP). Mezičtvrtletně zaznamenalo ve druhém čtvrtletí 15 zemí nárůst poměru dluhu k HDP a 12 zemí pokles. Největší nárůst vykázalo Finsko, kde se zadlužení zvýšilo o 4,3 procentního bodu. Následuje Lotyšsko s nárůstem o 2,2 procentního bodu a Bulharsko se zvýšením o 2,6 procentního bodu. Zadlužení nejvíce kleslo v Litvě, a to o 1,4 procentního bodu, a pak v Irsku, kde to bylo o 1,2 procentního bodu. V Řecku a Lucembursku se zadlužení snížilo shodně o 1,1 procentního bodu. Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, zhruba z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Výrazně se zadlužení zvýšilo v roce 2020, kdy přesáhlo 37 procent HDP, a v růstu pokračovalo i v dalších letech, kdy byl předsedou vlády Petr Fiala z ODS. Za rok 2024 zadlužení podle Eurostatu dosáhlo 43,3 procenta HDP. Eurostat dnes také zveřejnil statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. Deficit za EU se proti předchozím třem měsícům ve druhém čtvrtletí prohloubil o desetinu bodu na 2,9 procenta, schodek za eurozónu zůstal na 2,7 procenta HDP. Deficit za Českou republiku se snížil o tři desetiny bodu na 1,6 procenta HDP. Zpřesněné údaje o vládním dluhu a deficitu veřejných financí za loňský rok pak ukázaly, že zadlužení EU se loni zvýšilo na 80,7 procenta HDP z 80,5 procenta HDP na konci roku 2023. V samotné eurozóně pak stouplo na 87,1 procenta HDP z 87 procent HDP předloni. Rozpočtový schodek v EU i v eurozóně se loni snížil na 3,1 procenta HDP. V roce 2023 v celé unii schodek činil 3,4 procenta HDP a v eurozóně 3,5 procenta HDP. Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do loňska přechodně pozastavena. irl spr - sdílejte článek