Zemřela jedna z posledních pamětnic rasového masakru v Tulse, píše AP

Tulsa (USA) 25. listopadu 2025 (ČTK) - Ve věku 111 let zemřela Viola Fletcherová, která byla jednou z posledních pamětnic rasového masakru ve městě Tulsa v Oklahomě. Svá poslední léta strávila hledáním spravedlnosti pro oběti útoku bílého davu na prosperující černošskou komunitu ve čtvrti Greenwood, v níž jak dítě žila, napsala agentura AP. Při jednom z nejhorších případů rasového násilí v americké historii přišly o život až tři stovky lidí. Jejich přesný počet ale nebyl nikdy potvrzen. Vnuk Fletcherové Ike Howard v pondělí uvedl, že babička zemřela obklopena rodinou v nemocnici v Tulse. Tulsa truchlí pro tuto ztrátu, uvedl starosta Monroe Nichols, který je prvním Afroameričanem v čele druhého největšího města Oklahomy. Když Joe Biden 1. června 2021 jako první úřadující prezident v dějinách Spojených států v Tulse uctil památku obětí rasového masakru, setkal se třemi lidmi, kteří ve čtvrti Greenwood v době masakru žili - s Violou Fletcherovou, jejím mladším bratrem Hughesem Van Ellisem a a Lessie Benningfieldovou Randleovou. Té je nyní 111 let a je podle televize CNN poslední z přeživších, která je dosud naživu. Van Ellis zemřel předloni v říjnu ve věku 102 let. Fletcherové bylo sedm let, když 31. května 1921 začal dvoudenní útok na tulskou čtvrť Greenwood poté, co místní noviny zveřejnily senzační zprávu o černochovi obviněném z napadení bílé ženy. Jak se před soudní budovou shlukoval bílý dav, začali se objevovat černošští obyvatelé se zbraněmi v rukou, kteří doufali, že zabrání lynčování. Bílí obyvatelé reagovali drtivou silou. O život přišly stovky lidí, celé bloky domů byly vypáleny a vypleněny, což zdecimovalo prosperující komunitu známou jako Black Wall Street, připomněla AP. "Nikdy jsem nezapomněla na zuhelnatělé pozůstatky naší kdysi prosperující komunity, kouř ve vzduchu a vyděšené tváře mých sousedů," napsala Fletcherová ve svých pamětech, vydaných předloni pod názvem Nenechte je pohřbít můj příběh. Popsala, že viděla hromady těl v ulicích, a sledovala, jak bílý muž střelil černocha do hlavy a pak vystřelil na její rodinu, odjíždějící z místa v povozu taženém koněm. V rozhovoru poskytnutém AP v roce vydání jejích pamětí řekla, že strach ji přiměl k tomu, že roky mlčela o masakru. Knihu napsala se svým vnukem Howardem, který ji musel přesvědči, aby vyprávěla svůj příběh. "Nechceme, aby se historie opakovala,a proto musíme lidi vzdělávat o tom, co se stalo, a snažit se, aby pochopili, proč je potřeba se uzdravit, proč je potřeba se napravit," řekl AP Howard. "Vše - bohatství vzniklé úsilím generací, domovy, veškerý majetek - bylo ztraceno za jednu noc," dodal. Útok byl po celá desetiletí jakoby zapomenut. Širší diskuse v Oklahomě začaly v roce 1997, kdy stát vytvořil komisi pro vyšetřování násilí. Fletcherová, která v roce 2021 svědčila před Kongresem o tom, čím si prošla, se připojila ke svému bratrovi Van Ellisovi a Benningfieldové Randleové v žalobě o odškodnění. Tu ale nejvyšší soud Oklahomy loni v červnu zamítl. Fletcherová dokončila školní docházku ve čtvrté třídě. Vychovala tři děti, za druhé světové války pracovala jako svářečka v loděnici. Desítky let pracovala jako hospodyně v cizích domácnostech, ve kterých dělala vše, od vaření přes úklid až po péči o děti. Pracovala až do svých 85 let. Když přerušila mlčení a začala bojovat za spravedlnost, působilo to na ni podle vnuka jako terapie. msk - sdílejte článek