Politika

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou. "S okamžitou platností bude každá země, která obchoduje s Íránskou islámskou republikou, platit clo 25 procent za veškeré obchody se Spojenými státy americkými," napsal Trump. Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil Íránu intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužíval násilí. V sobotu řekl, že Spojené státy jsou "připravené pomoci". Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal návrhy ohledně vojenských možnostech útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl. V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení je nyní složité odhadovat rozsah demonstrací i počty obětí protestů. Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu dnes uvedla, že od 28. prosince bylo zabito nejméně 648 demonstrantů a tisíce dalších utrpěly zranění. Podle neověřených informací je však obětí mnohem více, některé odhady zmiňují více než 6000 zabitých, uvedla IHR. zpt msk

Válka na Ukrajině zásadně změnila evropské uvažování o bezpečnosti a ukončila představu, že mír je samozřejmostí. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám a musí tomu přizpůsobit jak svou obranu, tak způsob strategického uvažování. Státy se podle analytiků vydaly správným směrem, když postupně posilují obranné schopnosti a zvyšují výdaje na obranu, klíčovým faktorem však zůstává čas, protože jde o dlouhodobý proces. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Slovo válka bylo před tím téměř tabu, zatímco mír byl považován za přirozený stav věcí, uvedl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento přístup podle něj vedl k dlouhodobému podfinancování obrany a oslabení bezpečnostních struktur. "Válka na Ukrajině probudila Evropu z pohodlného spánku," řekl. Podpora Ukrajiny je podle Břízy současně strategickou investicí do vlastní bezpečnosti. "Ukrajina za nás kupuje čas a umožňuje nám dozbrojit, posílit vlastní kapacity a připravit se na případnou eskalaci," uvedl. Zároveň zdůraznil, že cílem není nutně příprava na válku, ale odstrašení. "Expanzi chtivé impérium lze zastavit jen tehdy, pokud narazí na dostatečně silného protivníka. Ne proto, že by k válce nutně došlo, ale proto, aby k ní vůbec dojít nemohlo. Připravenost a síla minimalizují riziko konfliktu," míní. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky poukázal na to, že navzdory vnitřním sporům si Evropa dokázala zachovat jednotný postoj vůči Rusku. "Více než tři a půl roku evropský postoj proti Rusku tedy drží, i když se určitě objevují trhliny a postupně narůstající rozdíly," uvedl v souvislosti s debatami o sankcích a zmrazených ruských aktivech. Podle Havlíčka se změna bezpečnostního prostředí promítla i do strategických dokumentů jednotlivých států. Česká bezpečnostní strategie z roku 2023 podle něj poprvé od 1. ledna 1993 hovoří o přímém vojenském ohrožení území ČR. "Jasně to ukazuje na úroveň tenze v mezinárodních vztazích a evropské bezpečnosti," uvedl. Podobný posun je podle něj patrný zejména ve střední a východní Evropě. Oba analytici se shodují, že vnímání hrozeb se v Evropě liší podle historické zkušenosti. Zatímco státy východního křídla Severoatlantické aliance (NATO) berou bezpečnostní rizika dlouhodobě velmi vážně, v západní Evropě byl posun pomalejší. Podle Břízy se to však i tam mění, což podle něj ilustruje například rozsáhlá modernizace německé armády. Evropské státy se podle obou analytiků postupně přizpůsobují nové realitě, zvyšují obranné výdaje a mění své strategické uvažování. Proces je však podle Havlíčka často příliš málo a příliš pomalu. Bříza míní, že systémově se evropské státy vydaly správným směrem a nyní jde především o čas a důslednost. Bříza míní, že obranná schopnost ale nestojí pouze na technice a zbraních. "Skládá se ze dvou stejně důležitých složek, a to výzbroje a morálky obyvatel. Můžete mít nejmodernější techniku na světě, ale bez odhodlaných lidí, kteří jsou ochotni ji použít, nemá žádnou hodnotu," řekl. Havlíček zároveň upozornil, že vedle Ruska se stále více prosazuje také Čína jako bezpečnostní hrozba. Zmínil rovněž nestabilitu na Blízkém a Středním východě, která má na Evropu dopad, byť podle něj menší než vývoj kolem Ruska a Číny. puz ptd

Až v polovině ledna Petr Fiala opustí čelo ODS, bude se snažit být jako bývalý předseda strany loajální a nevytvářet problémy ve veřejném prostoru. Končící premiér Fiala to řekl v rozhovoru s ČTK. Uvedl také, že trvá na výhodnosti spolupráce středopravicových stran. Považoval by ale za neseriózní vstupovat před kongresem strany do debaty o směřování občanských demokratů. S tím, že nezná projekt jihočeského hejtmana Martina Kuby, který se rozhodl s částí regionálních kolegů odejít z ODS a založit nové uskupení, odmítl i bližší vyjádření k dění v regionu. "Je mně líto, že Martin Kuba ve chvíli, kdy já jsem řekl, že nebudu kandidovat na předsedu, nepřišel s nějakým vlastním konceptem, protože je známo, že měl kritický postoj k některým věcem, že nepřišel s nějakou vlastní koncepcí toho, jak má ODS vypadat a nestřetl se v tom boji o o předsedu a místo toho volil cestu ven z ODS. To mě určitě mrzí," řekl. Vedení strany je podle něj nyní v úzkém kontaktu s jihočeskými kolegy a snaží se dát dohromady sdružení tak, aby bylo zase konkurenceschopné a silné. Zatím to podle něj určitě nevypadá na to, že se odchody přelijí i do dalších krajů. Po říjnové porážce koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ve sněmovních volbách vidí Fiala ve všech stranách uskupení tendenci víc se věnovat sobě. Trvá na tom, že projekt Spolu byl úspěšný. "Jednak jsme s ním navzdory očekávání dokázali vyhrát jedny volby a v druhých jsme neudělali zas úplně špatný výsledek a budoucnost ukáže, jakým způsobem má probíhat spolupráce středopravicových stran. Moje přesvědčení je, že ta spolupráce probíhat má a že má být uvěřitelná pro veřejnost, tak abychom dokázali vytvářet sílu, která je schopná konkurovat té obrovské mocenské mašinerii, kterou vytvořil Andrej Babiš se svým hnutím ANO," uvedl. Dodal, že je přesvědčen, že ve spolupráci středopravicových stran, ne v dalším a dalším vymezování se a dělení, je cesta, jak porazit populismus a extremismus. Návrat k tomu, jaká byla ODS před rokem 2013, kdy do strany vstoupil, podle něj není možný. "Žijeme jinak, než jsme žili před deseti, 12, 15 lety. Proměna společnosti v rámci třeba jedné generace nemá v historii obdoby. A byla by trošku iluze si myslet, že se to netýká politiky," uvedl. Hodnoty podle něj zůstávají, ale obsahy a formy se musí proměňovat. "Neexistuje něco takového, jako že vezmu staré recepty, teď to tady nasadím a bude to fungovat. Nebude. A politika se mění dramaticky. Mění se způsob, jakým lidi vnímají politiku. Mění se způsob, jakým se píše o politice. Mění se způsob, jakým lidé přijímají informace o politice. A na to všechno musí politické strany reagovat," řekl. Za jednu z důležitých věcí, kterou udělal, pokládá domluvy na spolupráci a koalice v senátních volbách. "To jsme dělali ještě dřív, než jsme vytvořili koalici Spolu. A dělali jsme to nejenom na půdorysu těch tří stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ale i se STAN. A myslím si, že takováto rozumná forma spolupráce vedla k výrazným úspěchům," řekl. Poukázal na to, že ODS s TOP 09 má nejsilnější klub v Senátu a získala post předsedy Senátu. "Ale je to založeno na dobré spolupráci a strategickém uvažování, které někdy nebylo jednoduché, a zvlášť nebylo jednoduché pro ODS, která je poslední opravdu relevantní stranou s celostátní masovou členskou základnou," řekl. Pro každý typ voleb je podle něj třeba vždy hledat adekvátní řešení. "Důležité, je, že středopravicový volič, a není jich tak málo, chce nějakou nabídku, která mu zajistí, že jeho hlas bude mít váhu. Ať už sílu v opozici nebo samozřejmě to, co všichni chceme, sílu při rozhodování. A proto si myslím, že nějaká forma spolupráce je důležitá," uzavřel. jzf rem ptd