Politika

Spojené státy podnikly kroky na podporu argentinské měny. Americký ministr financí Scott Bessent dnes oznámil, že USA nakoupily argentinská pesa a uzavřely s argentinskou centrální bankou dohodu o výměně měn v hodnotě až 20 miliard dolarů (zhruba 422 miliard Kč). Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vnímá argentinského prezidenta Javiera Mileie jako politického spojence. Podle agentury Bloomberg je jejím cílem pomoci Mileiovi překonat problémy na finančních trzích a vyhrát říjnové volby, v nichž argentinští voliči vyberou třetinu senátorů a zhruba polovinu poslanců. Milei po oznámení amerických kroků na podporu argentinské měny poděkoval Trumpovi za jeho vizi a vedení. Ve Spojených státech však demokraté i někteří republikáni opatření kritizují jako zbytečnou finanční záchranu cizí země z peněz amerických daňových poplatníků. Mezinárodní měnový fond (MMF) se v dubnu s Argentinou dohodl na novém úvěrovém programu v hodnotě 20 miliard dolarů. "Argentina čelí akutnímu nedostatku likvidity. Mezinárodní komunita, včetně MMF, stoji jednotně za Argentinou a její obezřetnou rozpočtovou strategií, ale pouze Spojené státy mohou konat rychle," uvedl dnes Bessent. Milei po svém nástupu do prezidentské funkce začal v Argentině provádět drastické reformy ve snaze o zlepšení stavu veřejných financí a potlačení inflace. "Úspěch argentinského reformního programu má systémový význam a silná a stabilní Argentina, která pomáhá upevnit prosperitu západní polokoule, je ve strategickém zájmu Spojených států," uvedl Bessent. pmh ipl

Více než tisícovka českých voličů je zapsána na seznamu voličů velvyslanectví v Paříži. Řada Čechů oslovených ČTK hodlá dnes odevzdat svůj hlas osobně a spojit hlasování s výletem do francouzské metropole. Někteří naproti tomu především kvůli velké vzdálenosti od jediné volební místnosti v zemi využili nové možnosti korespondenční volby. Jednou z voliček, která již svůj hlas odeslala poštou, je Alena z jihofrancouzského Toulouse, která si nepřála zveřejnit celé své jméno. Její domov od Paříže dělí zhruba 600 kilometrů, což běžným rychlíkem trvá sedm hodin. "Když jsem za studií žila v Paříži, moc jsem se o politiku nezajímala a paradoxně jsem tehdy k volbám nechodila, i když jsem tu možnost měla. Za 20 let, co žiji ve Francii, jsem ale samozřejmě vyzrála a mnohé se změnilo. Dnes se o politické dění zajímám mnohem více a situace v Čechách mě zneklidňuje, proto jsem ráda, že mám možnost ji ovlivnit," řekla Alena. Zatímco v přechozích volbách kvůli vzdálenosti nehlasovala, nyní svůj hlas odeslala poštou s více než týdenním předstihem, aby si byla jistá, že dojde do konce hlasování. Informace o korespondenční volbě byly podle ní dobře dostupné a srozumitelné, a to i díky jejich aktivnímu sdílení v rámci místní české komunity. Dlouhodobé odhady hovoří o tom, že ve Francii žije až 30.000 Čechů. Podle údajů českého velvyslanectví v Paříži se k 24. srpnu 2025 do zvláštního seznamu voličů zapsalo 1257 lidí, z nichž se 540 registrovalo ke korespondenční volbě. Ve srovnání s údaji z poslední prezidentské volby v roce 2023 se tak počet voličů zapsaných na zvláštním seznamu více než zdvojnásobil. Mnoho krajanů považuje volby za jedinečnou příležitost k výletu do metropole nad Seinou. Umocňuje ji slavnostní atmosféra v reprezentativních salónech českého zastupitelského úřadu, který se nachází v těsné blízkosti Eiffelovy věže v paláci kněžny de Ligne z počátku 20. století a je služebně nejstarším a patrně nejhonosnějším sídlem československého a posléze českého velvyslanectví v zahraničí. "Volby jsou dobrá příležitost k výletu do Paříže. Už od svých osmnácti let považuji vhození obálky za speciální okamžik. Kdybych jenom někam poslal pohlednici, tak bych přišel o tu atmosféru svátku demokracie," odpověděl na otázku ČTK Mikuláš Hvězda, který už 12 let žije v Besançonu v regionu Bourgogne-Franche-Comté, kde pracuje jako stromolezec. Markéta Pley žije od roku 2017 v Lyonu a podle svých slov chodí k volbám pravidelně. Možnost korespondenční volby velmi podporovala a informace o volbách se snažila aktivně šířit v místní české komunitě. Když se ale měla rozhodnout, zda bude hlasovat korespondenčně nebo zda pojede hlasovat osobně na velvyslanectví do Paříže, zvolila si druhou možnost. "Zvítězila vidina romantického výletu s manželem, možnost vidět se s rodinnými přáteli, zajít si na představení do Moulin Rouge a po dlouhé době se jen tak projít po Paříži," popsala své důvody ČTK. Jana Agnes z Nantes má k osobnímu hlasování na ambasádě prozaičtější důvod. Registraci ke korespondenční volbě nestihla v požadovaném termínu, a proto si požádala o voličský průkaz, o který šlo zažádat elektronicky nebo přes datovou schránku až do 26. září. Za zpáteční cestu vlakem z Nantes, které se nachází v ústí řeky Loiry na atlantickém pobřeží, zaplatila přes 100 eur (2450 korun). Cestu do Paříže spojí s návštěvou syna, který v hlavním městě studuje. "Vím, jak to bylo pro mnoho Čechů v minulosti složité se k volbám dostat. Ti, co se o české dění skutečně zajímají a volit chtějí, jsou často studenti na Erasmu nebo doktorandi, kteří jsou ve Francii jen krátkodobě a do Čech se chystají vrátit. Z některých částí Francie je to přitom do jediné volební místnosti v zemi skoro stejně tak daleko jako do Prahy," popsal Ondřej Kubánek důvody, proč mezi krajany aktivně propagoval korespondenční volbu. Muž, jehož zná pod přezdívkou Škubánek nejen mnoho Čechů žijících v Paříži, ale především členové jím spravované facebookové skupiny Petite Prague (Malá Praha), zastává názor, že každý volič by měl mít možnost hlasovat odkudkoliv, "protože účast ve volbách posiluje vztah a sounáležitost k vlasti". Kubánek v Paříži každý měsíc organizuje tzv. českou hospodu a oblíbenou tradicí se stalo i povolební pivo, vždy ve volební pátek večer v blízkosti českého velvyslanectví v 7. pařížském obvodu. Protože pro krajany ve Francii jsou volby také příležitostí k setkání. Tereza Toutain Nováková kpc

Česká republika musí zrychlit a posílit podporu Ukrajiny, protože její budoucnost je zároveň budoucností Evropy. Na tom se na debatě k budoucnosti Ukrajiny na Anglo-americké univerzitě v Praze shodli ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč a náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Zdůraznili, že Rusko válku sice nevyhrává, ale Ukrajina potřebuje jednotu, rozhodnost a odvahu Západu, aby se ubránila. Dodali, že příměří v dohledné době není reálné, neboť ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem o mírová jednání. "Ukrajina tuto válku neprohrává a Rusko ji nevyhrává. Když se podíváme na bojiště, Rusko není schopné dosáhnout svých strategických cílů," řekl Zvaryč. Podle něj se daří ukrajinským silám zastavovat nepřítele, provádět protiútoky a osvobozovat vesnice. "Ví­me, jak s Ruskem bojovat, a víme také, jak ho porazit. Jediné, co potřebujeme, je vaše podpora, ať už vojenská pomoc a občas i větší rozhodnost našich partnerů a spojenců," dodal. Řehka zdůraznil, že výsledek války bude mít přímý dopad na bezpečnost ČR. "Budoucnost Ukrajiny závisí na nás, na Západě. Ale zároveň naše vlastní budoucnost velmi závisí na budoucnosti Ukrajiny. Rusko bylo, je a zůstane hlavní hrozbou pro Českou republiku, bez ohledu na výsledek války," uvedl. Podle něj dění na Ukrajině ovlivní i další regiony světa, včetně Indo-Pacifiku či Blízkého východu. Putin o mír podle obou řečníků nestojí. "V tuto chvíli to pro něj nedává smysl. Příměří by mělo smysl, ale jen za správných podmínek a s reálnými bezpečnostními zárukami. Nemůžeme Rusku dopřát čas na přezbrojení a nový útok," řekl Řehka. Zvaryč k tomu dodal, že Putin bude pokračovat ve válce, dokud bude schopen, a jedinou cestou k míru je proto jednota a odhodlání spojenců. Podle ukrajinského velvyslance je důležité, že se mezinárodní partneři postupně odhodlali k dodávkám těžkých zbraní. "Dnes máme koalici ochotných. Ještě před několika měsíci si málokdo dokázal představit debatu o možném vyslání vojáků na Ukrajinu, dnes se o tom skutečně jedná a závazky našich partnerů jsou silnější než dříve," uvedl. Řehka vyzval k větší naléhavosti při podpoře Ukrajiny i posilování obrany v Evropě. "Je obdivuhodné, jakou morálku si Ukrajinci po více než třech letech války drží, ale ta není nekonečná. Dochází jim nejen munice, ale i lidé, celá společnost je ničena. Proto musíme pomoc urychlit," řekl. Podle Řehky musí NATO upevňovat transatlantické vazby a posílit evropský pilíř aliance. "Pokud by Rusko uvěřilo, že Evropa je slabá a že Spojené státy Evropu opouštějí, byla by to nejnebezpečnější situace - mohla by vést k Putinovu chybnému odhadu a k tragédii, byť by to nebyla pravda, ale on tomu věřil," uvedl. Zvaryč také zdůraznil význam sankcí. "Rusko utrácí za válku miliony dolarů denně. Tyto peníze získává hlavně z exportu ropy a plynu. Proto je klíčové připravit jeho válečný stroj o palivo - a tady jsou zásadní sankce. Fungují, přestože se je Rusko neustále snaží obcházet," míní. Řehka upozornil na to, že v české společnosti chybí potřebný pocit naléhavosti. "Vidíme ho v Pobaltí nebo Polsku, ale u nás ne. Je potřeba společnosti vysvětlovat reálné hrozby, ne strašit, ale objasňovat, aby byla schopná vést vážnou debatu o tom, co s tím uděláme," řekl. Podpora Ukrajiny je podle něj nejen morálně správná, ale i v bezpečnostním zájmu České republiky. puz snm