Praha 14. listopadu 2024 (PROTEXT) - Chronickou obstrukční plicní nemocí trpí desetitisíce Čechů. Způsobuje ji hlavně aktivní i pasivní kouření
Téměř 190 tisíc Čechů se podle nových dat léčí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a dalších 400 tisíc ji podle odhadů má, ale neví o tom. Jde o zánětlivé onemocnění plic, které jim způsobilo hlavně aktivní i pasivní vdechování tabákového kouře a také znečištění ovzduší i pracovního prostředí. Současná léčba zatím nedokáže CHOPN zcela vyléčit, ale umí zmírnit obtíže pacientů a postup nemoci zpomalit. Ve výzkumu je již pět desítek léčivých přípravků, které slibují léčbu nemoci významně posunout kupředu.
Aktuální počty pacientů vyplývají z nových dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) pro projekt Inovace pro život II Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Data zpracovala poradenská společnost EY.
Světový den CHOPN připadá každoročně na 20. listopad. Globálně je toto onemocnění velmi poddiagnostikované a ročně na něj celosvětově zemřou zhruba tři miliony lidí, což z CHOPN činí třetí nejčastější příčinu úmrtí. K příznakům nemoci patří zejména respirační obtíže, jako jsou dušnost, kašel, častá produkce hlenu a zhoršování chronických obtíží.
V roce 2022 žilo podle analýzy ÚZIS v Česku 189 009 pacientů léčících se s CHOPN a podle prognóz jejich počet za dvacet let přesáhne 207 tisíc. Průměrná délka života pacienta s CHOPN vzrostla oproti roku 2012 o téměř dva roky. Postihuje lidi starší 40 let, podle odhadů se v této věkové skupině celosvětově vyskytuje až u deseti procent populace. S onemocněním je nicméně spojena řada dalších zdravotních komplikací, jako jsou srdeční a cévní obtíže, poruchy metabolismu či rakovina a záněty plic.
„Mezi hlavní společné příznaky většiny plicních postižení patří kašel a dušnost. Základním plicním vyšetřením je spirometrie a rentgenové vyšetření hrudníku, což jsou nezatěžující a nebolestivé metody. Podle nich a údajů z anamnézy a fyzikálního vyšetření nemocného je často nutné doplnit další specializované vyšetřovací metody. CHOPN lze považovat za prokázanou prekancerózu s tím, že riziko malignity nekoreluje s tíží dechových obtíží,“ dodává MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP, člen výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).
„Pokud pacient zahájí efektivní léčbu včas, dokáže mu zmírnit příznaky nemoci, odstranit dušnost a zlepšit toleranci vůči fyzické zátěži a celkovou kvalitu jeho života. Prodlužuje se navíc i doba jeho dožití,“ vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel AIFP. Pokud má člověk podezření na plicní onemocnění, měl by navštívit svého praktického lékaře, který ho případně odešle k plicnímu lékaři.
Jaké jsou příznaky CHOPN?
1. Chronický kašel, zejména ráno s tvorbou hlenu i bez něho
2. Chronická tvorba hlenu
3. Dušnost časem se zhoršující, zejména při zátěži
4. Zvuky při vydechování (pískání nebo hučení)
5. Pocit tísně na hrudi
Jaká jsou stadia onemocnění CHOPN
1. Lehké – Plicní funkce je nejméně z 80 procent na své normální hodnotě. Objevuje se kašel a tvorba hlenu. Pacient je omezen pouze při fyzické zátěži.
2. Středně těžké – Plicní funkce fungují z 50 až 79 procent. Pacient trpí chronickým kašlem, vykašlává hlen a jeho dýchací cesty jsou zúžené.
3. Těžké – Plicní funkce fungují z 30 až 49 procent. Dušnosti se projevují při každodenních činnostech, včetně záchvatů.
4. Velmi těžká – Plíce fungují méně než z 30 procent. Pacienti trpí neustálou dušností, což výrazně snižuje kvalitu jejich života.
AIFP
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje 35 společností, které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Více informací na aifp.cz.
Inovace pro život II
Více než 27 tisíc zachráněných let života v pěti terapeutických oblastech, 5 miliard korun ušetřil stát v letech 2012 až 2017 díky nižší potřebě invalidních důchodů, sociálních dávek a kratších pobytů v nemocnici. Nejen to ukázaly výsledky unikátní studie úspěšného projektu Inovace pro život, který v roce 2019 analyzoval devět terapeutických oblastí. Studie potvrdila, že moderní inovativní léčiva jsou investicí, jež se státu dlouhodobě vyplatí. Projekt také ukázal, jak prospěšná je inovativní léčba pro pacienty a jak může zlepšit kvalitu života, ale i poukázal na ekonomický význam moderních léčiv. Inovativní farmaceutický průmysl přispěl k růstu českého HDP a podpořil zaměstnanost. Studie Inovace pro život II navazuje analýzou centrové léčby, roztroušené sklerózy, onkologických a dalších onemocnění. Její výstupy budou postupně zveřejňovány v roce 2024 a dále.
Pro další informace, prosím, kontaktujte:
Markéta Kolanová Senior PR Manager AIFP e-mail: marketa.kolanova (zavináč) aifp.cz
Čtěte deník: čtvrtek 14.listopad
PROTEXT
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Další článek: V Česku dnes začíná sezona lovu daňků, muflonů, jelenů evropských a sika
Praha 1. července (ČTK) - V Česku dnes začíná hlavní část lovecké sezony, myslivci mohou od 1. července lovit několik druhů zvěře, včetně jelenů evropských, daňků skvrnitých nebo lišek. Umožňují to prodloužené doby lovu, které ministerstvo zemědělství potvrdilo letos v březnu a které platí až do roku 2030. Pokud do té doby nebude vyhláška upravena či opět prodloužena, po 31. březnu 2030 se doby lovu vrátí ke znění běžné vyhlášky, bez prodloužených výjimek, a například jelena evropského nebo muflony bude možné lovit až od 1. srpna. Dočasná změna má pomoci regulovat přemnoženou spárkatou zvěř a snížit škody v lesích a na polích. Od začátku července lze lovit jelena evropského, samce daňka skvrnitého, samce i samice muflona, a jelena sika. Také se otevírá sezona pro lišky, straky a vrány. Vybrané druhy zvěře do dvou let věku se smí lovit celoročně, patří mezi ně mláďata daňka, jelena, muflona či srnce. U samic zmíněných druhů, kromě muflonek, je lov možný až od 1. srpna. V uplynulé sezoně, která trvala od dubna 2023 do konce března 2024, odstřelili myslivci podle dat Českého statistického úřadu dosud nejvíce jelenů, daňků, muflonů a divočáků, a to celkem 350.400. Údaje o úlovcích jsou k dispozici od roku 1950. Nejvíce zastřelili prasat divokých, a to 258.253, což je meziroční nárůst o 45,2 procenta. Počet odstřelených daňků ve zmíněné sezoně dosáhl 45.335, oproti předchozímu období o 17,3 procenta více. Jelenů ulovili myslivci 35.779, od roku 2014 vzrostl počet odstřelených jedinců o více než 12.000. Naopak bažantů nebo kachen divokých zastřelili myslivci méně. Přemnožená zvěř poškodí podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila škody za minimálně 25 miliard korun. Úřad to chtěl vyřešit novelou mysliveckého zákona, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale už dříve řekl, že se do konce volebního období nestihne dokončit (pokračování)...Čtěte: Zámek Horšovský Týn po opravách otevírá vzácnou gotickou kapli
Horšovský Týn (Domažlicko) 30. června (ČTK) - Po složitých opravách se po letech otevírá návštěvníkům gotická kaple v západním křídle zámku v Horšovském Týně na Domažlicku. Jedna z nejcennějších staveb raného středověku v Česku se dlouhou dobu potýkala s narušenou statikou, řekl dnes novinářům ředitel českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Pavelec. Raně gotická zámecká kaple Nejsvětější Trojice je zhruba z roku 1270 a byla nejspíš postavena tam, kde vůbec být neměla, řekl kastelán Jan Rosendorfský. Někdejší biskupský hrad musel mít kapli pro biskupa. Ovlivněni novým moderním elegantním gotickým slohem z Francie se tehdejší stavebníci rozhodli postavit složité klenby v původně strážní věži, která ale nebyla na takové zatížení připravená, vysvětlil. V následujících staletích navíc zámek postihl ničivý požár a také se musela sundat část narušených kleneb kaple. Na její záchraně a opravách se s přestávkami pracuje od roku 1968. V 90. letech se ve zdech objevily významné praskliny a interiér musely podpírat výdřevy. Postupně se zjistilo, že do základů značně zatéká, popsal situaci kastelán. Poslední práce trvaly od července 2022 do letošního června a stály téměř 8,6 milionu korun, restaurování mobiliáře přišlo na víc než 1,5 milionu Kč. 'Máme za sebou 35 jádrových vrtů, které jsou vyplněny vápennou kaší a nerezovými tyčemi, takže celá kaple by měla být zpevněná na mnoho staletí, a doufejme, že už jsme objevili všechny zádrhely této stavby,' řekl Rosendorfský (pokračování)...PROTEXT
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
