Po úspěšné realizaci procesu 650V GaN HEMT plánuje společnost DB HiTek do konce roku 2026 zavést proces 200V GaN a proces 650V GaN optimalizovaný pro začlenění IC (integrovaných obvodů). Do budoucna se společnost zaměří na rozšíření své platformy GaN na širší spektrum napětí v souladu s potřebami trhu a požadavky zákazníků.
Čtěte deník: čtvrtek 11.září
PROTEXT
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Další článek: Ekonom: Rozpočet přesouvá část splácení běžných výdajů na daňové poplatníky
Praha 31. srpna (ČTK) - Návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonoma České spořitelny Michala Skořepy skrývá problém v téměř čtyřicetimiliardovém převisu deficitu nad kapitálovými výdaji. Podle něj to znamená, že část schodku financuje běžné výdaje a jejich splácení se přenese na daňové poplatníky v dalších letech. Uvedl to na dotaz ČTK. Analytik Natlandu Petr Bartoň také upozornil, že zvýšené výdaje v některých kapitolách při započtení inflace představují naopak reálný pokles. Rozpočet dnes vládě navrhlo ministerstvo financí, na letošní rok je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Skořepa se k převisu deficitu nad kapitálovými výdaji staví kriticky. "Převis znamená, že část deficitu jde na úhradu výdajů nekapitálových, tedy běžných. Část nákladů na běžné výdaje se tak skrz splátky dluhu přenese na daňové poplatníky v dalších letech, což není fér," uvedl Skořepa. Letos přitom podle něj bylo pravidlo přibližné rovnosti mezi kapitálovými výdaji a deficitem splněno. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. Podle Stanjury rozpočet tvoří rekordní objem národních investic a mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu. "Tam, kde se vláda chválí často jen drobnými zvýšeními výdajů na různé kapitoly, často jen zhruba o jedno procento, tam zapomíná na inflaci. Při zhruba 2,5procentní inflaci znamená jednoprocentní navýšení výdajů na nějakou kapitolu reálný pokles výdajů na takovou oblast," upozornil analytik Natlandu Petr Bartoň. Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda na dotaz ČTK uvedli, že rozpočet spěje ke konci ozdravování veřejných financí. "Končící vláda evidentně považuje svůj podíl na uzdravování veřejných financí za splněný a zbytek přenechává svým nástupcům," řekl Hradil. Přestože současná vláda podle Hradila proces ozdravování veřejných financí dokončila pouze zhruba z poloviny, české veřejné finance předává ve znatelně lepším stavu, než v jakém je přebírala, uvedl. Skořepa pak za dobrou zprávu označil, že návrh po započítání očekávaného salda hospodaření krajů a obcí vyhovuje požadavku na pokles strukturálního salda na 1,75 procenta HDP zakotvenému v zákoně o rozpočtové odpovědnosti (pokračování)...Čtěte: Alžběta II. byla zastánkyně setrvání Británie v EU, uvádí nová kniha o královně
Londýn 31. srpna (ČTK) - Někdejší britská královna Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v Evropské unii, vyplývá z knihy Moc a Palác bývalého zpravodaje britského listu The Times pro záležitosti královské rodiny Valentina Lowa. Píše se v ní také, že panovnice se s lidmi ve svém okolí někdy podělila o své názory, ti, kdo je slyšeli, však byli obvykle natolik diskrétní, než aby je šířili dál. "Neustále mě udivovalo, jak byla upřímná a že se to nikdy nic nerozšířilo," řekl v knize, o níž píší The Sunday Times, bývalý britský ministr financí George Osborne. "Velmi otevřeně vám řekla, co si myslí o jednotlivých lidech, včetně členů své vlastní rodiny, a co si myslí o dění v zemi," dodal. Zatímco v minulosti se spekulovalo o tom, že Alžběta II. byla stoupenkyní odchodu Británie z Evropské unie, podle Lowovy knihy byl opak pravdou. Na jaře 2016, několik měsíců před referendem o brexitu, prý vysoce postavenému zástupci vlády řekla, že "bychom z EU neměli odcházet". Bavili se spolu o referendu a královna prohlásila, že "je lepší držet se ďábla, kterého známe". Královna byla sice kritická k unijní byrokracii, EU ale považovala za součást uspořádání po druhé světové válce. Bývalý premiér David Cameron, na jehož podnět se referendum o setrvání Británie v EU konalo, řekl, že "královna si sice dávala velký pozor, aby nedala najevo svůj politický názor, ale vždy se dalo vycítit..., že si myslela, že evropská spolupráce je nutná a důležitá, ale že unijní instituce mohou být někdy k vzteku". The Sunday Times píší, že je jasné, že kdyby se královna referenda účastnila, hlasovala by pro to, aby Británie EU neopouštěla. V referendu konaném v červnu 2016 zvítězili zastánci brexitu a koncem ledna 2020 skončilo členství Británie v EU (pokračování)...PROTEXT
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
