Léto v pohybu: Metropole Zličín zve do Ninja parku i na akci pro školáky

Další článek: BBC: Smrtící zásah proti protestujícím studentům v Bangladéši nařídila premiérka

Dháka 9. července (ČTK) - Smrtící zásah proti demonstrujícím studentům loni v Bangladéši nařídila tehdejší premiérka šajch Hasína Vadžídová. Napsala to stanice BBC, která nechala ověřit pravost nahrávky jednoho z premiérčiných telefonátů. Protivládní nepokoje si podle OSN vyžádaly až 1400 životů a agentura Reuters je označila za nejkrvavější období od roku 1971, kdy země získala nezávislost. "Nařídila jsem, aby byli dnes večer všichni zatčeni. Každý byl informován. Kdekoliv je najdete (protestující), chyťte je...Nyní budou (vojáci) používat smrtící zbraně..Kdekoliv je najdou, budou po nich střílet," řekla Vadžídová na nahrávce z 18. července 2024. Ta unikla na veřejnost letos v březnu. Zatím se nepodařilo zjistit, k jakému členu vlády ten den mluvila. Protesty ve více než 170milionovém Bangladéši začaly loni v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděloval 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří vybojovali nezávislost země. Původně pokojné demonstrace pak v červenci přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami. Bangladéšští státní zástupci plánují hlasový záznam s příkazem Vadžídové použít jako zásadní důkaz proti tehdejší premiérce v procesu, ve kterém se vyšetřují její zločiny proti lidskosti. Ona sama po týdnech trvajících protestech uprchla na začátku minulého srpna do Indie. "Nemůžeme potvrdit, že nahrávka, na kterou odkazuje BBC, je věrohodná," řekl mluvčí Vadžídové strany Lidová liga (Awami League) (pokračování)...

Čtěte: Zemědělský fond loni farmářům vyplatil 41,2 mld. Kč, meziročně o 10,3 mld. více

Praha 9. července (ČTK) - Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni mezi zemědělce rozdělil 41,2 miliardy korun v rámci takzvané Společné zemědělské politiky EU. Je to o 10,3 miliardy více oproti roku 2023, kdy fond vyplatil 30,9 miliardy Kč. Nejvíce peněz, 25 miliard Kč, šlo loni na přímé platby, které zvyšují ziskovost zemědělské činnosti a vyplácí se na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. V národních dotačních titulech SZIF loni vyplatil 2,9 miliardy korun, meziročně o miliardu méně. Vyplývá to z výroční zprávy fondu, kterou dnes schválila vláda a kterou má ČTK k dispozici. "Fond v roce 2024 přijal 30.513 jednotných žádostí, na jejichž základě byla administrována podpora v oblasti přímých plateb a neprojektových opatření Rozvoje venkova. Na přímé platby bylo určeno 25 miliard korun a na Program rozvoje venkova a Rozvoj venkova 15 miliard korun," uvedl ve zprávě generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Peníze vyplacené na přímé platby meziročně vzrostly o necelých deset miliard. Přímé platby jsou financovány v převážné většině z evropských zdrojů, částečně jsou doplněny ze státního rozpočtu. Nejrozšířenější podporou v přímých platbách je Základní podpora příjmu pro udržitelnost, jejímž cílem je stabilizace příjmů zemědělců a nárok na ni vzniká každému aktivnímu zemědělci s alespoň jedním hektarem obhospodařované půdy. Loni obdrželi čeští farmáři ze zmíněné podpory 7,7 miliardy korun. Platby na rozvoj venkova představují takzvaný druhý pilíř, ze kterého zemědělci získávají evropské platby. Programy rozvoje venkova jsou spolufinancovány z vnitrostátních rozpočtů a mohou být připravovány buď na celostátní, nebo na regionální úrovni. Programy například podporují diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvářet nová pracovní místa a zvýšit hospodářský rozvoj nebo investice pro konkurenceschopnost a inovace podniků. Fond loni například poskytl 568 milionů na zahájení činnosti mladého zemědělce, přes dvě miliardy na agroenvironmentálně-klimatická opatření a necelých 1,5 miliardy na podporu ekologického zemědělství. Z národních dotací tvořil největší část program na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat, ve kterém byla loni zemědělcům vyplacena téměř miliarda korun (pokračování)...