Otevírání vnějšímu světu se rozšiřuje a výměna a spolupráce se prohlubují

Další článek: BIS: Přes úsilí a peníze způsobily ruské sabotáže jen méně vážné incidenty

Praha 10. července (ČTK) - Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Nebezpečím z Ruska věnuje BIS jako v posledních letech velkou část své výroční zprávy. Podle kontrarozvědky se Rusko dlouhodobě snaží narušovat stabilitu a prosperitu evropských zemí. "Je v jeho zájmu, aby občané Česka a celé EU nechovali důvěru v instituce, na kterých stojí demokratická společnost," uvedla BIS. Rusko podle BIS pokračuje ve své snaze narušit jednotu Západu a zasévat svár mezi občany. Ve snaze oslabit soudržnost podporovatelů Ukrajiny začalo intenzivně využívat osoby bez přímého napojení na ruskou státní moc, kterým slibovalo peníze za páchání útoků na předem vytipované cíle, píše BIS. Kontrarozvědka s odkazem na platformu Telegram označuje tyto lidi za telegramové agenty. "Tyto osoby jsou rekrutovány mezi členy skupin organizovaného zločinu s vazbami na Rusko a jemu blízké země nebo na internetu prostřednictvím inzerátů nabízejících snadný výdělek za předem nespecifikovanou práci," píše BIS. Za úkol pak dostanou převoz osob, zásilek, focení či natáčení citlivých subjektů, ale třeba i žhářské útoky či jiné činy ohrožující životy civilistů. V Česku šlo o případ zapálení autobusu v pražském depu Klíčov. Pražský městský soud před měsícem poslal na osm let do vězení pachatele útoku. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz, který se přiznal, také vyhostil a uložil mu nahradit škodu zhruba 115.000 korun. Podle BIS muže zlákala finanční odměna nabízená na internetu. "BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově," uvedl šéf BIS Michal Koudelka. Častým terčem náborářů jsou podle BIS ekonomicky slabí migranti ze zemí mimo EU nebo zemí, kde má Rusko vliv (pokračování)...

Čtěte: Zelenskyj jednal s papežem Lvem XIV. i americkým zmocněncem Kelloggem

Řím 9. července (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po svém příletu do Říma, jednal s papežem Lvem XIV., americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou, píší agentury. Papež zopakoval nabídku Vatikánu hostit mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, což podle Zelenského Moskva odmítá. S Kelloggem pak Zelenskyj podle svého vyjádření jednal o posílení protivzdušné obrany. V Římě se bude ve čtvrtek a v pátek konat konference o rekonstrukci Ukrajiny. Zelenskyj se setkal se Lvem XIV. v papežově letním sídle v Castel Gandolfo asi dvacet kilometrů jižně od Říma, kde papež tráví až do 20. července dovolenou. Jejich dnešní schůzka byla již druhou od papežova zvolení 8. května. Vatikán v prohlášení zaslaném novinářům uvedl, že Zelenskyj a papež mluvili o "naléhavé potřebě trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině". Papež také vyjádřil svou blízkost ukrajinskému lidu. "Papež znovu vyjádřil svou vůli přivítat ve Vatikánu zástupce Ruska a Ukrajiny k jednání (o míru)," uvedl Vatikán. Podobnou nabídku papež vyslovil již po svém zvolení v květnu, Moskva se k tomu tehdy postavila zdrženlivě až odmítavě. Kyjev naopak nabídku přivítal. Některá rusko-ukrajinská jednání se později uskutečnila v Istanbulu. Zelenskyj po setkání s papežem prohlásil, že oceňuje veškerou podporu Ukrajině, i tu duchovní. Jednání o míru ve Vatikánu jsou podle něj stále možná. "Pouze Moskva to odmítá, tak jako odmítá i další návrhy na mír," uvedl Zelenskyj, který se dnes odpoledne setkal také s italským prezidentem Mattarellou, jenž znovu vyjádřil podporu Itálie ukrajinskému národu. Zelenskyj rovněž uvedl, že jednal s Kelloggem o nákupu amerických zbraní či společných obranných projektech (pokračování)...