Vítkovice Machinery Trade a Liberty Ostrava obnovily výrobu s ČSOB a VÚB

Další článek: Studie: Do konce srpna v ČR zbankrotovalo 519 firem, meziročně o desetinu více

Praha 10. září (ČTK) - Za prvních osm měsíců roku 2025 v ČR zbankrotovalo 519 společností, což bylo proti stejnému období loni o desetinu více. Soudy ve stejném období přijaly 743 insolvenčních návrhů, což je meziroční nárůst o pět procent. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz. "Počet firem, které od ledna do konce srpna vyhlásily bankrot, byl letos zhruba na úrovni roku 2017, kdy jich bylo jen o tři více. Výrazně vyšší počet byl naposledy v roce 2016, kdy za osm měsíců zbankrotovalo 601 firem. Letošní meziroční dynamika růstu počtu bankrotů je však značně vyšší než v minulém roce," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Zvyšuje se podle ní i podíl úvěrů, které firmy řádně nesplácejí. Objem jejich úvěrů se zvyšuje o něco rychleji, než rostou vklady společností. Stále je však objem firemních úvěrů nižší než objem jejich vkladů a mezera mezi oběma ukazateli se nezužuje. Existují však značné rozdíly mezi odvětvími i mezi kraji, dodala Kameníčková. Více než dvě pětiny ze všech firem, které do konce srpna vyhlásily bankrot, sídlily v Praze. Druhý nejvyšší počet bankrotů se značným odstupem vyhlásily soudy v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji. Proti prvním osmi měsícům loňského roku se počet firemních bankrotů nejvíce zvýšil v Plzeňském kraji, a to o 88 procent na 15. V Ústeckém kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 71 procent na 24. Zhruba o polovinu se jejich počet zvýšil v Jihomoravském kraji. Nejrychleji se počet firemních bankrotů snížil v Jihočeském kraji, kde za prvních osm měsíců roku meziročně klesl o třetinu na 12. Z jednotlivých odvětví do konce srpna zbankrotovalo jako v předchozích obdobích nejvíce firem, které se věnovaly obchodu (pokračování)...

Čtěte: Válka na Ukrajině se dostala nad polské území, stíhačky sestřelovaly ruské drony

Varšava 10. září (ČTK) - Polska, členské země Severoatlantické aliance, se v noci na dnešek výrazným a přímým způsobem dotkla válka na Ukrajině, když jeho vzdušný prostor narušily ruské drony, z nichž několik sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Stalo se tak poprvé od ruského útoku na Ukrajinu z února 2022. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi či bezprecedentní situaci, v níž je 38milionová země nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Tvrdé kritice čelí Rusko také ze strany Evropské unie i polských spojenců v NATO, včetně Česka. Polský premiér Donald Tusk dnes ráno před mimořádným zasedáním vlády uvedl, že vzdušný prostor jeho země v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů, a ty, které představovaly přímé nebezpečí, byly sestřeleny. Později doplnil, že narušení vzdušného prostoru armáda zaznamenala celkem 19 a sestřeleny byly tři bezpilotní letouny určitě a další nejspíš také. Velká část dronů podle něj přiletěla z Běloruska. Do ochrany polského vzdušného prostoru se dnes podle zdroje z NATO vedle polských stíhaček F-16 zapojily i spojenecké letouny, včetně nizozemských F-35, italského radarového letadla včasné výstrahy AWACS a aliančního tankovacího letounu MRTT. Svými radary zachytil drony protivzdušný systém Patriot, původem z Německa. "Je to první případ, kdy byly nad územím státu NATO sestřeleny ruské drony, proto všichni spojenci berou situaci velmi vážně," prohlásil Tusk, podle něhož Polsko se spojenci mluví o posílení protivzdušné obrany. Varšava oznámila, že požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí. Polský prezident Karol Nawrocki situaci označil za bezprecedentní okamžik v historii Polska i NATO. Tusk pak uvedl, že Polsko je nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale ještě není ve válečném stavu. Ruské drony či jejich zbytky byly dnes nalezeny na několika místech východního Polska. V obci Wyryki nedaleko hranic Běloruska i Ukrajiny trosky bezpilotního letouny po 6:00 zničily střechu rodinného domu a poškodily auto. Jeden z dronů se našel až v poli u obce Mniszków u Lodže, která se nachází přes 350 kilometrů cesty autem od ukrajinských hranic. Polská armáda, která o průniku dronů informovala před 4:00 a o ukončení vojenských operací před 8:00, v noci vyzvala obyvatele některých oblastí, aby nevycházeli, a ráno, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali a nedotýkali se jich. Policie byla uvedena do stavu pohotovosti ve vojvodstvích Podlaském, Lublinském, Podkarpatském a Mazovském. Kvůli dronům, z nichž první se do Polska zřejmě dostaly už před půlnoci, byla v noci dočasně uzavřena letiště ve Varšavě, v Modlinu a v Řešově a také vzdušný prostor v okolí letiště v Lublinu. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v reakci zdůraznila plnou solidaritu s Polskem a odsoudila "bezohledné a bezprecedentní" narušení polského a evropského vzdušného prostoru. Evropská reakce podle ní musí být jasná, je třeba většího tlaku na Rusko a více sankcí (pokračování)...