Praha 4. září 2025 (PROTEXT) - Paris Design Week: výstava „Out of the Blue“ v Českém centru představuje nový přístup k designu skla
České centrum Paříž se připojuje k prestižní přehlídce Paris Design Week. Dvacet jedna mladých umělců z Ateliéru Sklo Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci kolektivní výstavy Out of the Blue využívá tradiční techniky nečekanými způsoby. Sklo v jejich pojetí osciluje mezi objektem, produktem a prožitkem, a stává se tak médiem, které dokáže zprostředkovat emoce, myšlenkový obsah i hmatatelné poselství o udržitelnosti. Kurátorem výstavy je vedoucí ateliéru Marcel Mochal. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 4. září v 18 hodin za přítomnosti umělců a potrvá do 18. října v Českém centru v Paříži.
„Instalace výstavy pracuje se slovní hříčkou out of the blue a jejím českým významem zčistajasna jako s metaforou momentu překvapení, náhlého zjevení či impulzu k proměně,“ vysvětluje kurátorský záměr a pojítko mezi vystavenými pracemi Marcel Mochal, vedoucí ateliéru Sklo a zakladatel studia LLEV.
„Jsme hrdí na to, že můžeme v rámci prestižní pařížské přehlídky designu představit v Českém centru díla studentek a studentů Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z ateliéru Marcela Mochala. Na jejich práci se sklem je působivé, jak dokáží skrze tento materiál zprostředkovat pocity dnešní mladé generace,“ uvádí k výstavě Radka Ondráčková, ředitelka Českého centra v Paříži.
Dvě patra Českého centra jsou věnována aktuálním pracím studentů Ateliéru skla, který vede designér Marcel Mochal (LLEV) za asistence Stanislava Holého (MONOPOST) na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Pod vedením této výrazné tvůrčí dvojice vznikl soubor produktů a objektů, které propojují sklářské řemeslo a silný myšlenkový obsah s důrazem na udržitelnost a sounáležitost s člověkem i přírodou. Instalace výstavy pracuje s významem slova zčistajasna jako s metaforou momentu překvapení, náhlého zjevení či impulzu k proměně. Divák je vtažen do atmosféry, kde se sklo stává médiem nečekaného a intimního zážitku. V křehkosti a světelných proměnách materiálu se odráží citlivost nové generace designérů, jejichž práce osciluje mezi objektem, prožitkem a produktem. Výstava je nejen přehlídkou mladého talentu, ale i zprávou o současné citlivosti a odvaze tvořit mimo zaběhlé standardy v duchu motta – out of the blue.
Souběžně s výstavou se představí textilní umělkyně Rozália Tóvaj, pozvaná Maďarským kulturním institutem, svou reinterpretaci tradiční techniky barvení indigem „kékfestés“ neboli modrotisk.
Vystavující umělci a umělkyně
Alina Akhmetova / Eliška Barteková / Vilma Čechurová / Anna Čermáková / Pavlína Čeřovská / Jan Čihák / Sára Drobíková / Noemi Frostová / Dmytro Havrylenko / Lenka Holubcová / Adéla Anna Kokešová / Jennifer Koudelková / Marek Kounovský / LLEV / Jeremiáš Mikloška / MONOPOST / Tereza Patočková / Alexander Peterka / Eliška Pozníková / Veronika Tichá / Hana Vopravilová
Data událostí
OUT OF THE BLUE
4. 9.–18. 10. 2025
Centre tcheque de Paris
18 rue Bonaparte
75006 Paris
MEDIA CURATORS PREVIEW
4. 9. 2025, 12–14 h
VERNISÁŽ
4. 9. 2025, 18–21 h
DJ Merco Pilsner Urquell
KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA
11. 9. 2025, 18 h
Tým FUD UJEP
Ateliér Sklo
Fakulta umění a designu, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Marcel Mochal / kurátor
Roman Beletskii, Marek Novotný / architektura
Michaela Zdeňková / grafický design
Lucie Kolečkářová / světelný design
Jaroslav Barášek / zvukový design
Johana Chramostová, Sophie Morgensternová, Matyáš Slabý / fotografie
Stanislav Holý, Jeremiáš Mikloška / produkce
Jan Čihák, Pavlína Čeřovská / PR
Česká centra
Česká centra jsou institutem veřejné diplomacie zřízeným Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Jejich hlavním posláním je podpora dobrého jména Česka ve světě a posilování kulturních vztahů mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Bělehradě, Bratislavě a Jeruzalémě.
czechcentres.cz/pro-media
Newsletter Facebook Instagram X YouTube LinkedIn
Tým Českého centra Paříž
Radka Ondráčková / ředitelka, programová kurátorka
Tereza Nováková, Anna Kaletová / komunikace
Marie Sýkorová, David Rolland / produkce
Fotografie ke stažení na Dropboxu zde
Kontakt pro česká média
Tereza Šídlová, sidlova (zavináč) czechcentres.cz
Jan Dlouhý, dlouhy (zavináč) czechcentres.cz
Čtěte deník: čtvrtek 4.září
PROTEXT
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Další článek: Útočník ze školy ve Štýrském Hradci střílel na lidi ve škole bezcílně
Štýrský Hradec (Rakousko) 12. června (ČTK) - Útočník ze školy v rakouském Štýrském Hradci podle prvních výsledků vyšetřování střílel bez konkrétního cíle, zasáhl svou bývalou učitelku, ostatní oběti neznal. Dva dny po útoku to oznámili kriminalisté na tiskové konferenci. Policie dál zjišťuje motiv mladého muže, jenž v úterý na gymnáziu zastřelil deset lidí a poté obrátil zbraň proti sobě. Policie se snaží zjistit, co mladíka k činu vedlo. Šéf kriminálního úřadu spolkové země Štýrsko Michael Lohnegger uvedl, že jednadvacetiletý muž byl introvert a jeho velkou vášní byly on-line střílecí hry. "Vedl extrémně uzavřený život, nechtěl se účastnit aktivit v běžném životě reálného světa, raději se stáhl do virtuálního prostoru," řekl vedoucí štýrské kriminálky, která případ vyšetřuje. Podle vyšetřovatelů mladý muž útok do detailu naplánoval; u sebe měl mimo jiné pistoli značky Glock, dvouhlavňovu pušku a lovecký nůž. V době útoku bylo ve škole 350 až 400 studentů. Škola podle Lohneggera na útok reagovala "velmi dobře", učebny byly uzamčené a lidé uvnitř se snažili zabarikádovat dveře. O správném postupu v takových situacích se na škole opakovaně hovořilo, uvedlo vedení gymnázia. Rakouská média střelce identifikovala jako Arthura A., který dříve školu navštěvoval, ale nedokončil ji. "Opakoval jeden ročník, pak školu opustil," upřesnil dnes Lohnegger. Ve škole s ním nebyly problémy, dodal. Není jasné, proč se jeho oběťmi stali konkrétní žáci a učitelé. Útok podle státního zástupce trval sedm minut. Útočník se zastřelil na toaletách chvíli předtím, než přijeli do školy první policisté ze zásahové jednotky. V 10:00 přišel první hovor na nouzovou linku, v 10:06 byli na místě první policisté, uvedl šéf kriminalistů. Útočník přišel do školy hlavním vchodem krátce po půl desáté, zbraně měl v batohu. Na toaletách vytáhl zbraně, které držel legálně, nasadil si brýle pro střelbu a sluchátka a vyšel ven. Podle prvních výsledků vyšetřování si své oběti nevybíral a zahájil střelbu do studentů. Útočník nejdříve střílel náhodně do lidí ve druhém podlaží budovy, řekl Lohnegger. Do jedné třídy ve třetím podlaží se dostal tak, že rozstřílel dveře, za kterými byli zabarikádovaní žáci. Prakticky hned s příchodem policistů se zabil výstřelem do hlavy na toaletě. Měl přitom u sebe dost munice na to, aby ve své zběsilé střelbě pokračoval, dodal šéf kriminalistů (pokračování)...Čtěte: AP: Dvě španělské restaurace se přou o titul nejstarší hospody na světě
Madrid 12. června (ČTK/AP) - Restaurace Sobrino de Botín v centru španělského hlavního města je držitelem prestižního Guinnessova rekordu jako nejstarší restaurace na světě. Přesně tři sta let poté, co byla otevřena, vítá Botín denně davy návštěvníků lačnících po kastilských jídlech servírovaných se štědrou porcí historie. Ale jak napsala agentura AP, na předměstí Madridu, stranou od obchodů se suvenýry a dalších turistických lákadel, stojí rustikální taverna Casa Pedro, která přišla s odvážným tvrzením. Její majitelé tvrdí, že podnik přečkal nejen španělskou občanskou válku ve 30. letech 19. století a napoleonskou invazi na počátku 19. století, ale dokonce i válku o španělské dědictví na počátku 18. století. To je rodokmen, díky němuž by Casa Pedro bylo starší než Botín, a mohlo by se tak ucházet o titul nejstaršího hostince. "Je opravdu frustrující, když řeknete: 'Ano, jsme tu od roku 1702,' ale nemůžete to dokázat," řekla manažerka a majitelka osmé generace Irene Guinalesová. "Když se podíváte na logo restaurace, je tam napsáno 'Casa Pedro, od roku 1702', tak jsme si řekli: 'Sakra, zkusíme to prokázat'." Jednapadesátiletá Guinalesová si vzpomíná, že její dědeček přísahal, že Casa Pedro je skutečně tak staré, jak stojí v logu. Bylo jí ale naprosto jasné, že desítky let staré povídání hrdého starousedlíka na prokázání stáří hostince nestačí. Její rodina si proto najala historika, který zatím objevil dokumenty datující provoz restaurace nejméně do roku 1750, což je přivádí na dostřel rekordu Sobrino de Botín. Oba hostince jsou v rodinném vlastnictví. Oba nabízejí kastilskou klasiku, jako jsou dušené dršťky a pečené sele. Jsou vyzdobené půvabnými španělskými dlaždicemi, mají stropy s odkrytými dřevěnými trámy a podzemní vinné sklepy. A oba se pyšní bohatou, hvězdami ověnčenou historií. Botín má za sebou slavnou minulost, která zahrnuje řadu literárních mecenášů, jako byli Truman Capote, Francis Scott Fitzgerald a Graham Greene. Ernest Hemingway ji ve své knize I slunce vychází, označil za "jednu z nejlepších restaurací na světě". Casa Pedro se sice nemůže pochlubit stejným uměleckým rodokmenem, ale má své vlastní VIP hosty. Její stěny zdobí desítky let staré fotografie bývalého španělského krále Juana Carlose I., jak večeří v jedné z mnoha místností. Současný španělský panovník, král Felipe VI., zde také občas obědvá, i když nenápadněji než jeho otec. Tím však podobnost mezi oběma vyhlášenými místy končí. Casa Pedro byla kdysi jedinou zastávkou na silnici vedoucí ze španělského hlavního města na sever do Francie. Její klientelu tvoří převážně místní štamgasti, jako David González a Mayte Villena, kteří už léta chodí do hospody každý pátek na oběd. "Nic by to pro nás nezměnilo," řekl Villena o možnosti, že by restaurace mohla jednou získat titul Guinnessovy knihy rekordů. Na druhou stranu Botín leží jen kousek od proslulého madridského náměstí Plaza Mayor, kudy průvodci každý den v týdnu vodí po městě turistické skupiny - a často je naženou přímo před vchod restaurace. Antonio González, třetí generace majitelů restaurace Botín, připouští, že Guinnessův rekord, který restaurace získala v roce 1987, pomohl obchodu. Podnik ale podle něj měl dostatečnou historii, aby i předtím přitahoval návštěvníky (pokračování)...PROTEXT
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
