Praha 14. listopadu 2023 (PROTEXT) - V Česku přibývá investorů, kteří mají zájem o zlato a stříbro. Dokládají to data společnosti Zlaťáky.cz, která patří mezi největší české prodejce fyzického zlata a stříbra. Ta jen za loňský rok prodala více než tunu investičního zlata a přes sedm tun investičního stříbra. Nejčastěji tak lidé pořizují mince Wiener Philharmoniker, Maple Leaf, Kangaroo a u slitků zase vedou rafinerie Argor Heraeus, Pamp a Valcambi. A tento trend pokračuje i letos. Důvodem je nejen stále vysoká míra inflace, ale také přísné podmínky pro nákup například v sousedním Německu a aktuální válečná situace na Ukrajině a v Izraeli.
Podle odborníků se dlouhodobá investice do zlata a stříbra vyplatí. Lidé by do něj měli uložit alespoň pět až deset procent svého majetku, a to v doporučovaném poměru se stříbrem: 80 % zlata : 20 % stříbra. Navíc vzhledem k vývoji válečné situace v Evropě a na Středním východě se očekává budoucí růst žlutého i stříbrného kovu.
Lidé nejčastěji investují v dobách krizí, tedy právě teď. Všichni navíc mají jedno společné – ochránit svůj majetek před znehodnocením. Zlato je vnímáno jako uchovatel hodnoty, k zajištění do budoucna, proti inflaci vzhledem k jejímu celosvětovému růstu a stříbro zase jako doplněk, kde se sází na Green Deal a průmyslovou poptávku do níž se řadí zelené technologie, jako jsou například bateriové články u elektromobilů, fotovoltaika, farmacie a řada dalších průmyslových odvětví.
Když cena zlata roste, stříbro automaticky následuje ten samý vzor, pouze s mnohem vyšším nárůstem jako například v roce 2011, kdy zlato dosahovalo zhruba 1900 dolarů za unci a stříbro se vyšplhalo až na 47 dolarů za unci. Tedy ve výsledku, pokud jste nakoupili oba kovy v roce 2009, tak na zlatě jste měli zhodnocení něco málo přes 120 % a na stříbře dosáhlo zhodnocení zhruba 400 %. Velké množství investorů do stříbra používá tento příklad jako podklad k tomu, že se stříbro bude chovat podobným způsobem i v další krizi.
Například v loňském roce byla poptávka po stříbře vůbec nejvyšší od roku 2014. Stříbro je totiž druhou nejpoužívanější komoditou v průmyslu, i proto se jeho zásoby v nalezištích rychle zmenšují. Právě to je důvodem, proč mnoho ekonomů věří, že jeho cena v budoucnu ještě výrazně poroste.
Tím, že se stříbra spotřebuje více, než je jeho produkce, vzniká tlak na růst ceny, byť proti tomu bojují fiktivní obchody s papírovým stříbrem, kterého se prodává na trhu několikanásobně více než fyzického kovu. Vzniká tak prostor pro fiktivní prodej a manipulování ceny kovu směrem dolů. Proti stříbru zároveň pracuje 21 % DPH tzn. že jako fyzická osoba nakupuji s DPH, ale prodávám bez DPH. To je v poměru ze zlatem výrazná nevýhoda. Až v momentě, kdy stříbro překoná 21% hranici hodnoty DPH (tedy vyroste o 21 %), teprve poté se realizuje zisk.
U stále dostupného stříbra dále vznikají náklady na depozit s uskladněním většího množství kovu. Zde je dobré podotknout, že centrální banky do svých rezerv téměř vůbec stříbro nenakupují, a to narozdíl od stovek tun zlata. Jen ČNB v průběhu letošního roku navýšila zlaté rezervy o 125 % a to z původních 12 tun v hodnotě cca 16 miliard korun na téměř 27 tun v hodnotě 39 miliard korun.
V dnešní době již stříbro není monetárním kovem, ale průmyslovým, záleží tedy na jeho využití v průmyslu. To jsme ostatně mohli vidět v praxi v roce 2020, kdy koronavirová krize kvůli restrikcím kompletně zmrazila průmyslovou výrobu po celém světě. To se následně projevilo na ceně stříbra a to drastickým propadem až o 45 % na cenu 11,8 dolarů za unci. V momentě, kdy se průmyslová výroba opět nastartovala, zaznamenali jsme také růst ceny stříbra.
„Nejistá doba přeje nákupu investic, které představují určitou časem ověřenou jistotu,” říká Martin Štich, ředitel společnosti Zlaťáky.cz. Na cenu zlata bude mít nicméně vliv mnoho faktorů, například vývoj konfliktů na Ukrajině a v Izraeli, které výrazně ovlivňují náladu v celé Evropě, a teoreticky také případný vstup zlatého standardu do BRICS zóny, který je ovšem v tuto chvíli pouhou spekulací. Pro české investory bude důležité také případné posílení či oslabení koruny.
Zlato a stříbro by mělo mít nezastupitelné místo v investičním portfoliu každého, nejen bohatého člověka. Jedná se o staletí osvědčený způsob investování a ochrany majetku navíc s garancí výnosu v nejistých dobách. Hlavními výhodami, která nenabízí žádná jiná aktiva, je nezávislost na systému a to, že je můžete mít fyzicky ve vlastních rukou a nakládat s nimi bez omezení.
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese protext.cz.
Čtěte deník: úterý 14.listopad
Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nejsou je publikovány pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
Další článek: Prezident Pavel plánuje návštěvu Sněmovny, uskutečnit by se měla v březnu
Praha 15. února (ČTK) - Prezident Petr Pavel plánuje návštěvu Sněmovny. Chce se seznámit s nově ustavenou dolní komorou, která vzešla z loňských voleb. V dnešním diskusním pořadu Partie na TV Prima o tom informoval předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a jeho informaci následně ČTK potvrdila i hradní kancelář. Prezident chce podle Okamury navštívit dolní komoru parlamentu v první polovině března. Sněmovna má v první polovině března projednávat hlavně státní rozpočet na letošní rok. Prezident naposledy navštívil Sněmovnu loni v červnu. "Právě jsem obdržel žádost pana prezidenta o setkání v Poslanecké sněmovně. To znamená, já se na to podívám, samozřejmě, má to být v první polovině března. Zároveň by chtěl navštívit i Poslaneckou sněmovnu. Takže já se na tu žádost příští týden samozřejmě podívám, podívám se na ty termíny," uvedl Okamura. "Cílem je seznámit se s nově ustavenou Sněmovnou, která vzešla z loňských voleb. Konkrétní termín a čas budou upřesněny před samotnou návštěvou," sdělil ČTK mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga. Okamurův partner v debatě, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) podotkl, že horní komoru má prezident navštívit 24. února. Hovořit tam má o bezpečnosti Česka. V Senátu se toho dne uskuteční veřejné slyšení Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu. Předseda Sněmovny připustil, že prezidentova návštěva by mohla být příležitost, aby se prezident setkal s ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou (Motoristé). Vztahy mezi Pavlem a Macinkou jsou napjaté kvůli prezidentovu odmítavému postoji ke jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí (pokračování)...Čtěte: Výsledek války na Ukrajině určí budoucnost Evropy, řekl šéf konference Ischinger
Mnichov 15. února (zpravodaj ČTK) - Výsledek války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, určí budoucnost celého kontinentu. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její předseda Wolfgang Ischinger. Podle něj třídenní konference mimo jiné přinesla úlevu v napjatých transatlantických vztazích a přispěla k většímu odhodlání Evropanů bránit své hodnoty. "To, jak tato válka skončí, je pro Evropu vpravdě existenční otázkou. Určí to v mnoha ohledech budoucnost tohoto kontinentu," řekl Ischinger v projevu, kterým zakončil konferenci. Válka na Ukrajině, kterou před téměř čtyřmi lety napadlo Rusko, byla jedním z hlavních témat, o kterých se v Mnichově debatovalo. Ischinger zmínil také druhé velké téma konference, a to budoucnost světového řádu a transatlantických vztahů. Připomněl, že někteří řečníci, například německý kancléř Friedrich Merz, prohlásili, že starý světový řád je minulostí, jiní, jako americký ministr zahraničí Marco Rubio, uvedli, že je jej třeba výrazně reformovat. Na Rubiovu řeč čekali účastníci mnichovské konference s napětím. Loni se Evropa stala v projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance terčem ostré kritiky kvůli údajně špatnému stavu demokracie a omezování svobody slova. Podle Ischingera nakonec Evropanům přinesl Rubiův projev úlevu. Americký ministr zahraničí v něm sice Evropu v některých ohledech opět kritizoval, zároveň ale vyzval ke spolupráci. Spojené státy si Evropy jako spojence podle Rubia váží a chtějí postupovat při obnově světového řádu společně. Ministr řekl dokonce, že USA "budou vždy dítětem Evropy". Ischinger v závěrečné řeči vyjádřil také přesvědčení, že konference přispěla k odhodlání Evropanů "bránit to, co považujeme za evropské hodnoty". V současnosti je podle něj třeba bránit je skrz podporu Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Evropa podle Ischingera musí nyní zvýšit tlak na Moskvu, například dalšími sankcemi. Mnichovské konference se zúčastnili také čeští politici. Prezident Petr Pavel hovořil už v pátek v bloku o populismu. Řekl mimo jiné, že populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je (pokračování)...Komerční sdělení
Upozorňujeme čtenáře, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nejsou je publikovány pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.