Heslo AMO

Amnesty. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Amnesty". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Amnesty je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Svět je podle výroční zprávy Amnesty International na prahu nebezpečného zlomu

Svět stojí na prahu nové nebezpečné éry, kdy mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. V dnes zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025 to uvádí mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Ta zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku. Zpráva je kritická nejen ke světovým velmocem, jako jsou Spojené státy, Rusko či Čína, ale také vůči Česku, kterému vytýká například nedostatečnou ochranu práv uprchlíků, stejnopohlavních párů, segregaci romských dětí nebo politické útoky na nevládní organizace. "Čelíme nejnáročnějšímu okamžiku naší doby," řekla generální tajemnice AI Agnes Callamardová. Podle ní se predátorské vlády rozhodly prosadit svou dominanci nezákonnými válkami a ekonomickým vydíráním. "Amnesty International roky kritizuje postupný rozpad lidských práv v každé části světa, varuje před následky nehorázného porušování pravidel vládami a korporátními aktéry," poznamenala. Zpráva, která hodnotí stav lidských práv ve 144 zemích, poukazuje na zrychlující se destrukci mezinárodního práva a na útoky proti mezinárodnímu soudnímu systému. Izrael podle AI i přes dohodu o příměří z října 2025 nadále pokračuje v genocidě Palestinců v Pásmu Gazy, uplatňuje apartheid vůči Palestincům, zrychluje výstavbu nelegálních osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a podniká kroky k anexi. Spojené státy podnikají útoky na lodě v Karibském moři a v Tichém oceánu, čímž podle Amnesty spáchaly přes 150 mimosoudních poprav. Amnesty rovněž poukázala na americkou agresi vůči Venezuele v lednu 2026, odkud Američané unesli autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Rusko pak zintenzivnilo vzdušné útoky na kritickou civilní infrastrukturu na Ukrajině. Amnesty kritizuje rovněž Spojené arabské emiráty za podporu jedné ze stran v konfliktu v Súdánu, barmskou armádu za útoky na civilisty či afghánské islamistické hnutí Tálibán za nepřátelskou politiku vůči ženám, kterým brání ve vzdělávání, pracovním uplatnění či ve svobodném pohybu. Organizace se ohradila také proti íránskému režimu v lednu 2026, který zmasakroval protivládní demonstranty. Násilné potírání protestů Amnesty vyčetla také Číně, Spojeným státům, Egyptu, Indii, Keni, Venezuele či Afghánistánu. Většina zemí se podle zprávy nedokázala či nechtěla ohradit vůči predátorským činům USA, Ruska, Izraele nebo Číny. Evropská unie a většina evropských států omlouvaly americké útoky na mezinárodní právo a multilaterální mechanismy a nepodařilo se jim podniknout smysluplné kroky k zastavení genocidy páchané Izraelem, uvedla Amnesty. Zpráva se věnuje i tomu, že Spojené státy uvalily sankce na soudce a prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal zatykač kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Amnesty poukázala na to, že ostatní země včetně evropských nedokázaly těmto sankcím předejít a že Maďarsko s Itálií odmítly vyhovět zatykačům vydaným ICC, zatímco vlády Francie, Německa a Polska naznačily, že ani ony by tak neučinily. Česká pobočka Amnesty International uvedla, že dění ve světě není souborem izolovaných krizí, ale systematickým posunem k modelu, který oslabuje lidská práva, rovnost i samotné principy vlády práva. "Tento trend přitom není vzdálený ani České republice. I zde vidíme znepokojivé jevy od rostoucí xenofobie vůči uprchlíkům přes přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání až po nedostatečné uznání práv stejnopohlavních párů," uvedla šéfka české pobočky AI Lucie Laštíková. zpt mka

Amnesty: Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil

Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Na úterní tiskové konferenci v Berlíně to při představení výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě prohlásila šéfka německé pobočky mezinárodní organizace Amnesty International Julia Duchrowová. Lidská práva podle ní trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně. "Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže," řekla Duchrowová. Zpráva, kterou dnes organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila, hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie. Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. "I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů," řekla. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc. Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu. "Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva," řekla. Duchrowová se v této souvislosti ostře vymezila proti německé vládě kancléře Olafa Scholze, neboť se zdráhá izraelské válečné zločiny pojmenovat. "Místo toho dodává další zbraně," uvedla. Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. Zpráva například zmiňuje, že pro ženy v USA je stále těžší uměle přerušit těhotenství, neboť v 15 tamních státech jsou potraty zakázané, případně značně omezené. Novým omezením čelí ženy a dívky v Afghánistánu, které podle Duchrowové už nemohou pracovat pro OSN či nevládní organizace a ani ve veřejných službách. Postup proti ženám, které si odmítají zahalovat vlasy, zostřil Írán. Hrozí jim za to až deset let vězení, řekla Duchrowová. V sekci týkající se aktivistů kritizuje Amnesty International zhoršené podmínky pro ty, kteří hájí lidská práva, bojují za lepší ochranu klimatu či prosazují rovnocenná práva etnických skupin. Vážná je situace podle Duchrowové například v Kolumbii, ale také v Rusku. "V Rusku jsou významní představitelé opozice ve vězení, v exilu, nebo po smrti. Smrt Alexeje Navalného v únoru tohoto roku byla tragickým vrcholem," uvedla o úmrtí předáka ruské opozice. Expertka Amnesty International na digitální svět Lena Rohrbachová poukázala na rostoucí problém zneužívání umělé inteligence a kontrolních systémů. Takovou technologii nasazují některé vlády proti běžencům, opozici a menšinám. Amnesty zdokumentovala, jak se kvůli facebooku rozdmýchala vlna násilí v etiopském regionu Tigraj a jak vietnamští exiloví novináři v Berlíně čelili útokům špionážního softwaru Predator. Rohrbachová upozornila na to, že umělou inteligenci zneužívá Rusko ke kamerové identifikaci odpůrců režimu a protirežimních demonstrantů. Čína takto zase rozlišuje příslušníky muslimské menšiny Ujgurů, kteří v zemi čelí diskriminaci. Umělou inteligenci podle Rohrbachové nasadila i newyorská policie k rozpoznávání obličejů na demonstracích aktivistů z hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Duchrowová rovněž upozornila nejen v Německu na růst radikálních postojů, pro které jsou živnou půdou rostoucí sociální nerovnost, nejistoty a strach z budoucnosti. "Špatná hospodářská doba je dobrým časem pro populisty," řekla. Dodala, že sluchu se populistům dostává i v takzvané středové občanské společnosti. Aleš Zápotocký nob

SLOVNÍK NAJÍT