Arménie. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Arménie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Arménie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Izraelská vláda uznala masové zabíjení Arménů v Osmanské říši za genocidu

Izraelská vláda dnes jednomyslně uznala masové zabíjení Arménů v Osmanské říši v době první světové války za genocidu, píše agentura AFP s tím, že tento krok je obecně vnímán jako projev ostré kritiky současného Turecka a zřetelný znak stále se prohlubující rozepře mezi oběma státy. Vztahy mezi Tel Avivem a Ankarou se výrazně zhoršily po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Turecko posléze označilo rozhodnutí za politické, jehož cílem je zakrýt vlastní zločiny izraelské vlády. Usnesení vlády nyní musí ratifikovat izraelský parlament. Návrh vládě předložil ministr zahraničí Gideon Saar. "Arménská genocida dodnes zůstává předmětem institucionalizované kampaně popírání a zlehčování, včetně manipulativního přepisování dějin, a to zejména ze strany turecké vlády," uvedl Saar. Podle ministra nastal čas, aby "Izrael jako židovský stát" svůj postoj ke genocidě formálně přijal. Rozhodnutí vlády označil za morální a historickou povinnost. Předchozí izraelské vlády se vyhýbaly oficiálnímu uznání arménské genocidy kvůli snahám zachovat dobré vztahy s Tureckem, které v minulosti patřilo mezi nejbližší spojence Tel Avivu v regionu. Od začátku války v Pásmu Gazy nicméně Ankara Izrael pravidelně obviňuje z páchání genocidy na palestinském obyvatelstvu, což Tel Aviv opakovaně odmítá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chování Izraele vůči Palestincům v Pásmu Gazy přirovnal ke způsobu, jakým jednali nacisté se Židy za druhé světové války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle něj "dokonce předčil (nacistického diktátora Adolfa) Hitlera". Netanjahu naopak Erdogana označil za antisemitského diktátora, který páchá genocidu na Kurdech. Podle Saara ale izraelské uznání arménské genocidy odvetou za takovéto "otevřené nepřátelství" není. "Izraelská vláda, která před zraky celého světa systematicky perzekvuje palestinský lid a je souzena u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) za páchání genocidy na palestinském obyvatelstvu v Pásmu Gazy, se snaží zakrýt vlastní zločiny politickým rozhodnutím, které přijala ohledně událostí z roku 1915," uvedlo podle AFP v prohlášení turecké ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní krok Netanjahuovy vlády. Arméni se dlouhou dobu snaží o mezinárodní uznání arménské genocidy, při níž v letech 1915 až 1917 zemřelo v Osmanské říši 1,5 milionu lidí. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše pojem genocida odmítá a tvrdí, že obětí bylo 300.000 až 500.000 a že se jednalo o represe v kontextu války. Ankara se také brání tím, že se zločiny udály před vznikem Turecké republiky. Systematické zabíjení Arménů uznalo za genocidu podle AP více než 30 států včetně Francie, Německa, USA a také České republiky. Loni v září nezávislá komise OSN zveřejnila zprávu, ve které uvedla, že izraelské úřady a síly spáchaly v Pásmu Gazy čtyři z pěti činů definovaných jako genocida. Tyto definice vycházejí z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1948. Jedním z genocidních činů je snaha úmyslně zcela či částečně zničit určitou skupinu obyvatelstva. Zářijovou zprávu komise kategoricky odmítlo izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň v prohlášení vyzvalo k okamžitému zrušení tohoto orgánu. V prosinci 2023 podala Jihoafrická republika k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouštěl v Pásmu Gazy genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťoval dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. Izrael tato obvinění odmítá. zdm jd

Arménie: Volby v Arménii vyhrál současný premiér Pašinjan, gratulují mu evropští politici

Vítězem nedělních parlamentních voleb v Arménii se stal současný premiér Nikol Pašinjan a jeho strana Občanská smlouva. Podle volební komise získala 49,8 procenta hlasů. Druhá se značným odstupem skončila Silná Arménie rusko-arménského miliardáře Samvela Karapetjana, kterou podpořilo 23,3 procenta voličů. Pašinjanovi, který v poslední době prosazuje sbližování s Evropskou unií, gratulovali hlavní představitelé EU. Naopak Rusko uvedlo, že volby poznamenal bezprecedentní nátlak na opozici a vměšování Západu. Pašinjan se za vítěze označil už v noci na dnešek. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem. Výsledek jeho strany je natolik silný, že Pašinjan bude moci sestavit vládu bez koaličních partnerů, zvolit premiéra, přijmout vládní program a schválit rozpočet a většinu zákonů, řekl agentuře AP Richard Giragosian, ředitel nezávislého Centra regionálních studií v Jerevanu. Dodal ale, že Pašinjan nezískal většinu potřebnou ke změnám ústavy bez konání referenda. Podle Pašinjanova hlavního oponenta Karapetjana byly volby ostudné a provázely je represe. Miliardář Karapetjan, který zbohatl v Rusku, uvedl, že desítky lidí z jeho volební kampaně byly zatčeny. Sám Karapetjan je od konce prosince v domácím vězení a je souzen kvůli obvinění z veřejných výzev ke svržení vlády. Podle mezinárodní pozorovatelské mise měli voliči na výběr mezi skutečnými politickými alternativami a volební proces byl dobře zorganizovaný. Pozorovatelé ale zaznamenali, že trestní stíhání některých opozičních politiků přispělo k vnímání "selektivní spravedlnosti", a poukázali na "přímé zahraniční vměšování" v podobě obchodních omezení, jehož cílem bylo ovlivnit arménské voliče ve prospěch opozice. Ruské úřady krátce před volbami zavedly restrikce na dovoz některých arménských zemědělských a potravinářských produktů, jako jsou květiny, brandy, minerální voda nebo některé druhy zeleniny. Arménie bývala součástí Sovětského svazu a po jeho rozpadu spojencem Ruska. Na jejím území se nachází ruská vojenská základna. Vztahy Jerevanu a Moskvy se ale v posledních letech vyostřují. Jerevan vyčítá Moskvě, že v roce 2023 nezasáhla během arménských bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Arménie se také připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v blahopřání Pašinjanovi napsala, že "si velmi ceníme našeho partnerství s demokratickou Arménií, která se stále více přibližuje Evropě". Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že "Arménie zvolila evropskou budoucnost navzdory silnému ruskému tlaku". Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož země se pátým rokem brání ruské invazi, výsledek voleb znamená "vítězství arménské suverenity, vaší nezávislosti a vašeho práva žít tak, jak se sami rozhodnete". Pašinjanovi blahopřál také francouzský prezident Emmanuel Macron. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla, že Moskva vždy měla a bude mít zájem "na silné a opravdu suverénní Arménii" a vůči této zemi bude postupovat s ohledem na konkrétní kroky jejího vedení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledky voleb odmítl komentovat, dokud je arménské úřady s konečnou platností nevyhlásí. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Podle Putina jde Arménie cestou Ukrajiny, která začala pokusem Kyjeva o vstup do EU. hab ank

Odborníci: Volby v Arménii prověří podporu Pašinjana i čelení ruskému tlaku
Parlamentní volby v Arménii, které se uskuteční v neděli, prověří nejen podporu vlády premiéra Nikola Pašinjana, ale také schopnost země čelit ruskému politickému, ekonomickému a informačnímu tlaku. Podle expertů oslovených ČTK se v hlasování promítne pokračující snaha Jerevanu snižovat závislost na Moskvě, stejně jako debata o budoucím zahraničněpolitickém směřování země. Reuters: Arménské volby prověří Pašinjanovu snahu o mír po prohře ve válce
Když se Anna Jegojanová poprvé přestěhovala z arménské metropole do města Idževan v horách na severu země, musela přijet po hrbolaté silnici plné děr. O několik let později ukazuje na nově vydlážděné ulice a nové dálnice jako na důkaz změn za vlády premiéra Nikoly Pašinjana, který zde vyrůstal, a říká, že ho v nedělních volbách podpoří, píše agentura Reuters. Arménský premiér odmítl přijet na summit EAHU, informují média

Arménský premiér odmítl přijet na summit EAHU, informují média

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil novinářům, že se nezúčastní na konci května summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Kazachstánu, kde jej zastoupí vicepremiér Mher Grigorjan. Stejně jako v případě své neúčasti na moskevských sobotních oslavách konce druhé světové války Pašinjan toto rozhodnutí vysvětlil kampaní před červnovými parlamentními volbami, ale média jej dávají do souvislosti se sobotními výroky ruského prezidenta Vladimira Putina na adresu Jerevanu. Macron v Arménii zazpíval La Boheme, Pašinjan ho doprovázel na bicí

Macron v Arménii zazpíval La Boheme, Pašinjan ho doprovázel na bicí

Francouzský prezident Emmanuel Macron na státní večeři v Jerevanu zazpíval La Boheme, nejslavnější šanson francouzského zpěváka arménského původu Charlese Aznavoura (1924-2018). Na bicí jej doprovázel arménský premiér Nikol Pašinjan. Arménie chce do Evropy, EU potřebuje partnery v regionu, řekli Macron a Costa

Arménie chce do Evropy, EU potřebuje partnery v regionu, řekli Macron a Costa

Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu, prohlásil po dnešním summitu Evropského politického společenství (EPC) francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady António Costa po zasedání téměř pěti desítek lídrů v Jerevanu uvedl, že Evropa v zájmu své bezpečnosti musí spolupracovat s partnery ve všech regionech včetně jižního Kavkazu. Babiš: Otázkou války na Ukrajině je, kdo zprostředkuje její ukončení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zájem o ukončení války na Ukrajině, Česko si to rovněž přeje. Jde o to, kdo to zprostředkuje, řekl dnes český premiér Andrej Babiš po jednání s ukrajinskou hlavou státu v Jerevanu. Soud v Arménii odsoudil arcibiskupa kvůli údajným výzvám ke svržení režimu

Soud v Arménii odsoudil arcibiskupa kvůli údajným výzvám ke svržení režimu

Soud v Arménii odsoudil ke dvěma rokům vězení arcibiskupa Mikaela Adžapajana, kterého shledal vinným z vyzývání ke svržení režimu. Soudní proces církev odsoudila jako politicky motivovaný, informovala agentura Reuters. Obžaloba žádá v kauze pohřbeného Arména výjimečné tresty 28 a 25 let
Pro hlavní obviněné v případu pohřbení Arména v pražském parku žádá státní zástupkyně Jana Murínová výjimečné tresty 28 a 25 let vězení. Vraždu si podle ní objednal ze msty jiný Armén Richard Svoboda, majitel restaurací. Arménie pořádá vojenské cvičení společně s vojáky Spojených států

Arménie pořádá vojenské cvičení společně s vojáky Spojených států

V Arménii dnes začalo vojenské cvičení, kterého se společně s armádou této kavkazské země účastní také vojáci Spojených států. Informovala o tom agentura AP, podle níž manévry odrážejí snahu Jerevanu navázat užší vztahy s USA a dalšími západními zeměmi. Politico: Bělorusko, které je formálním spojencem Jerevanu, dodalo zbraně Baku

Politico: Bělorusko, které je formálním spojencem Jerevanu, dodalo zbraně Baku

Bělorusko dodalo pokročilé zbraně Ázerbájdžánu, který je nepřítelem Arménie. Země svedly v minulosti boje o Náhorní Karabach. Arménie je přitom členem stejného vojenského paktu jako Bělorusko a formálně jsou tedy obě postsovětské republiky spojenci. Pašinjan prohlásil, že nenavštíví Bělorusko, dokud bude u moci Lukašenko

Pašinjan prohlásil, že nenavštíví Bělorusko, dokud bude u moci Lukašenko

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes prohlásil, že nenavštíví Bělorusko, dokud bude u moci tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. O den dříve šéf arménské vlády řekl, že jeho země vystoupí z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), obvinil při tom tento vojenský pakt vedený Moskvou z neplnění závazků a některé jeho členy z toho, že se postavili na stranu Ázerbájdžánu v konfliktu s Arménií. Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka
Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. Francie oznámila dodávku systémů protivzdušné obrany Arménii

Francie oznámila dodávku systémů protivzdušné obrany Arménii

Francie pomůže Arménii zdokonalit protivzdušnou obranu prodejem tří radarů a dohodou o budoucích dodávkách protiletadlových kompletů Mistral. Podle agentury Reuters to dnes uvedl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu po jednání se svým arménským protějškem Surenem Papikjanem. RFE/RL: V Arménii v obavách z invaze přibývá zájemců o vojenský výcvik

RFE/RL: V Arménii v obavách z invaze přibývá zájemců o vojenský výcvik

Organizace VOMA, která v arménské metropoli Jerevanu cvičí civilisty v boji a dovednostech přežití, přitahuje v poslední době mnohem více nových členů. A také nepřátelské reakce Ázerbájdžánu. Na svém webu to dnes napsalo rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které zveřejnilo také snímky z výcviku. Politico: EU, Rusko a USA tajně jednaly před ázerbájdžánským útokem na Karabach
Představitelé Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září sešli v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, jejichž cílem bylo vyřešit patovou situaci ohledně Náhorního Karabachu. Stalo se tak jen několik dní předtím, než Ázerbájdžán podnikl vojenskou ofenzivu s cílem dostat území spravované etnickými Armény pod svou kontrolu. Exodus z Náhorního Karabachu se rovná válečnému zločinu, míní někteří experti

Exodus z Náhorního Karabachu se rovná válečnému zločinu, míní někteří experti

Poté, co Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach, prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Karabašská republika přestane existovat; více než polovina obyvatel uprchla

Karabašská republika přestane existovat; více než polovina obyvatel uprchla

Mezinárodně neuznaná karabašská republika přestane do 1. ledna 2024 existovat. Její prezident Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do tohoto data. Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie za několik dní podle Jerevanu přes 70.000 lidí. Arménie se pro udržení nezávislosti musí vydat cestou míru, řekl Pašinjan
Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl dnes v projevu k národu arménský premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu.

Co znamená Arménie: V Jerevanu se sešly tisíce demonstrantů, chtějí podporu Náhorního Karabachu

V centru arménské metropole Jerevan se dnes večer sešly tisíce protestujících, kteří po místní vládě žádali, aby více podpořila etnické arménské obyvatelstvo Náhorního Karabachu. V této oblasti mezinárodně uznávané jako součást Ázerbájdžánu žije přibližně 120.000 etnických Arménů. Baku v úterý zahájilo v regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Někteří z protestujících se podle agentury AFP střetli s policií. Demonstranti se druhý den za sebou shromáždili na Náměstí Republiky, kde mimo jiné požadovali i odstoupení premiéra Nikola Pašinjana. Mnozí mávali vlajkami Náhorního Karabachu. Část z davu házela lahve a kameny po policistech, kteří zakročili zábleskovými granáty a některé z demonstrantů zatkli, popsal zpravodaj AFP na místě. Policie na náměstí uzavřela vládní budovy, z nichž některé měly rozbitá okna, píše agentura Reuters. "Potřebujeme, aby se Arménie spojila s Arcachem a bojovala," uvedl s odkazem na arménský název pro Náhorní Karabach jednadvacetiletý student, který se narodil ve správním středisku oblasti Stěpanakertu. "Arméni nemohou přijmout cizí zemi, cizí náboženství. Proč bychom měli? Proč by měla Arménie odevzdat část sebe sama cizímu národu?" řekl Reuters s tím, že po Náhorním Karabachu bude následovat i Arménie. Podobně jako o den dříve demonstranti vyčítali arménskému premiéru Nikolu Pašinjanovi, že na ázerbájdžánský útok adekvátně nereagoval. Premiérovo odstoupení požadovala arménská opozice už během vlny protestů pořádaných po prohrané válce s Ázerbájdžánem před třemi lety. "Nikol je zrádce!" ozývalo se z úst demonstrantů. "Doufáme, že odejde," řekl na protestu agentuře Reuters 32letý inženýr, podle kterého je prohra o to bolestnější, že konflikt trval tak dlouhou dobu. "Je to něco, za co jsme bojovali 30 let, přes 30 let, a teď je to všechno k ničemu," dodal. Úřady Náhorního Karabachu a Ázerbájdžánu dnes oznámily, že přistoupily na ruský návrh příměří. Baku v úterý zahájilo v regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu, přičemž podle místních úřadů zemřely desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Boje měly utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ), není ale jasné, zda se situace zcela uklidnila. Pašinjan dnes uvedl, že Jerevan se na dohodě o příměří mezi Ázerbájdžánem a úřady Náhorního Karabachu nijak nepodílel. Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil. nim jd

Papež vyzval k míru v Karabachu, kritizoval ekonomický kolonialismus v Africe
Papež František vyzval k ukončení ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu, apeloval přitom na všechny zúčastněné strany i na mezinárodní společenství, aby přispěly k mírovému řešení. Na závěr generální audience na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu hlava katolické církve opět také vyzvala k ukončení války na Ukrajině. Ázerbájdžánská vojska prolomila karabašskou obranu, tvrdí podle Reuters činitel
Ázerbájdžánská vojska prolomila obrannou linii arménských sil v Náhorním Karabachu na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Intenzita palby se snížila, uvedli arménští separatisté v Karabachu
Intenzita palby na frontě s ázerbájdžánskými silami se výrazně snížila, uvedli arménští separatisté ovládající Náhorní Karabach podle agentury Reuters. Karabach podle agentury Interfax navrhl Baku okamžitý klid zbraní a zahájit jednání. Arménie uzná Karabach za součást Ázerbájdžánu za podmínky bezpečí pro Armény
Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. V Náhorním Karabachu kvůli blokádě zejí obchody s potravinami prázdnotou
Kvůli blokádě přístupových cest se v Náhorním Karabachu prohloubil nedostatek potravin a léků, upozornil dnes ruskojazyčný server BBC. Problém s dodávkami do regionu trvá už několik týdnů od doby, kdy stovky Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty, začaly v polovině prosince blokovat Lačinský koridor. Jerevan obviňuje Baku ze zablokování jediné cesty do Náhorního Karabachu
Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z vyvolávání humanitární krize v Náhorním Karabachu, ovládaném od rozpadu Sovětského svazu arménskými separatisty. Pašinjan na dnešním zasedání vlády tvrdil, že Baku zablokovalo jedinou pozemní cestu mezi Arménií a horskou enklávou a také plynovod zásobující Karabach zemním plynem.

SLOVNÍK NAJÍT