Berlín. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Berlín". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Berlín je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

V Berlíně jsou po žhářském útoku čtvrtým dnem bez proudu desítky tisíc lidí

Čtvrtým dnem jsou na jihozápadě Berlína desítky tisíc lidí bez proudu. Rozsáhlý výpadek způsobil žhářský útok na kabely u elektrárny Lichterfelde. Dodávky se sice daří postupně obnovovat, řada lidí si ale na elektřinu a teplo bude muset počkat zřejmě až do čtvrtka. Bez proudu jsou i lidé a obchody v okolí náměstí Mexikoplatz ve čtvrti Zehlendorf. V rozhovorech s ČTK se místní mimo jiné shodli, že nerozumí motivu útočníků, kterými jsou podle úřadů levicoví extremisté. Výpadek proudu postihl městskou část Steglitz-Zehlendorf v sobotu ráno. Kvůli žhářskému útoku na kabelový most se bez elektřiny rázem ocitlo 45.000 domácností a 2200 podniků. Mnohde to znamenalo i ztrátu přívodu tepla. V Berlíně se přitom na přelomu roku výrazně ochladilo a v noci na dnešek teploty klesly až k minus sedmi stupňům Celsia. Že se stalo něco mimořádného je na náměstí Mexikoplatz zjevné na první pohled. Na dveřích potemnělých restaurací a pekáren jsou vzkazy, které zákazníkům oznamují, že je kvůli výpadku proudu zavřeno. Zavřené zůstaly také lékařské a zubařské ordinace, kterých je na velkém kruhovém náměstí uprostřed vilové čtvrti hned několik. "Zavřeno bude pravděpodobně do středy či do čtvrtka," stojí na jednom z rukou psaných vzkazů na dveřích. Nejpozději na čtvrteční odpoledne slibují úřady plné obnovení dodávek. Na celém náměstí je v provozu pouze lékárna, do které se ale musí vstupovat bočním vchodem z průjezdu. Automatické dveře kvůli výpadku proudu nefungují. "Můžeme mít otevřeno jen proto, že máme vlastní agregát," řekla ČTK jedna z místních lékárnic. Berlínský primátor Kai Wegner odsoudil útok na elektrické kabely, označil ho za teroristický a vyzval k větší ochraně kritické infrastruktury. Podle něj za útokem stojí s největší pravděpodobností levicoví extremisté. K činu se přihlásila skupina, která si říká Vulkangruppe. V manifestu tvrdí, že cílem útoku byla ekonomika založená na fosilních palivech. Úřady zatím pravost dopisu prověřují. Vulkangruppe se přihlásila také ke žhářskému útoku, který loni v září připravil na 60 hodin o elektřinu 50.000 lidí na jihovýchodě Berlína. Loni v březnu se přihlásila skupina také k útoku namířenému proti závodu automobilky Tesla u Berlína. Podle manifestu se útočníci zaměřili na nejbohatší část Berlína. Jihozápadní část německé metropole skutečně tvoří do značné míry vilové čtvrti, honosné vily, v nichž nyní je většinou naprostá tma, obklopují také náměstí Mexikoplatz. Výpadek proudu po žhářském útoku se ale dotkl desítek tisíc lidí bez rozdílu v příjmech či majetku. Někteří z místních, jako šedesátníci Thomas a Heidemarie, které na náměstí Mexikoplatz oslovila ČTK, se pokoušeli nejprve ve svém domě zůstat, později se ale rozhodli přestěhovat na pár dní ke své dceři. "Bydlí sice také v Zehlendorfu, ale jí se výpadek nedotkl. Chodíme ale domů dvakrát denně, abychom to zkontrolovali," řekl Thomas. "Žít se tam teď ale nedá, je tam opravdu velká zima," dodala jeho manželka Heidemarie. Obsah lednice a mrazáku podle svých slov vynesli na balkon. "Aspoň k něčemu je ten mráz dobrý," řekl se smíchem Thomas. Své domovy kvůli výpadku proudu opustila řada lidí. Čtyřicátník Christoph ČTK řekl, že má malé děti, a rozhodli se proto s manželkou, že se přesunou do hotelu. "Nechtěli jsme, aby z toho děti onemocněly," uvedl. Řada berlínských hotelů nabízí zvýhodněné tarify pro lidi postižené výpadkem proudu. Radnice městské části Steglitz-Zehlendorf navíc oznámila, že náklady na náhradní ubytování uhradí. Mimořádná situace vyvolala vlnu solidarity, kterou ocenil i primátor Wegner. Na náměstí Mexikoplatz přivezli agregáty hasiči až ze západoněmecké spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, veřejnoprávní stanice pro Berlín a Braniborsko rbb přistavila nedaleko od nich maringotku, do které se může každý přijít ohřát. Využil toho i sedmdesátník Robert, který se rozhodl zůstat navzdory těžkým podmínkám ve svém bytě. "Nerozumím tomu, proč to udělali. Jestli chtěli touhle akcí někoho přesvědčit, že je třeba více chránit životní prostředí, tak to nedává smysl. Koho o něčem přesvědčí, když ho nechají zmrznout," řekl Robert ČTK nad šálkem horkého čaje. jrm mka

Berlín: Česká vesnice, České Valašsko i kalich ve znaku, to jsou české stopy v Berlíně

České stopy v Berlíně nejsou jen ve známé České vesnici ve čtvrti Neukölln, ale najít je lze třeba v okolí někdejší Hallské brány či na Postupimském náměstí, kde kdysi spisovatel Franz Kafka navštěvoval vyhlášenou kavárnu Café Josty. Tvář německé metropole spoluutváří také brutalistní budova českého velvyslanectví, která si u Berlíňanů díky výraznému vzhledu vysloužila přezdívku Raumschiff Enterprise podle hvězdné lodi Enterprise ze sci-fi světa Star Treku. České centrum Berlín se proto společně s německou pobočkou agentury CzechTourism rozhodlo, že českou minulost některých berlínských částí ukáže na komentovaných procházkách. Exkurze, které začnou od konce května, povede historička architektury Bettina Güldnerová. Několikahodinová procházka, na kterou se rozhodně vyplatí pohodlné boty, začíná na Postupimském náměstí v centru metropole. 'Tam, na místě těch stavebních buněk, stávala legendární kavárna Café Josty,' ukázala Güldnerová novinářům, které České centrum pozvalo na předpremiérovou ukázku. Z původního Postupimského náměstí, které v meziválečném období pulzovalo městským životem, mnoho nezbylo. Historické budovy zničené při bombardování za druhé světové války byly strženy a na jejich místech stojí novostavby. Místo ale zůstává klíčovou dopravní křižovatkou. 'Člověk si i dnes dokáže představit, jak tudy Franz Kafka přicházel do Café Josty,' řekla Güldnerová. Jak kavárna vypadala, ukázala na historických fotografiích. Pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jehož sté výročí úmrtí se letos připomíná, do kavárny mířil z Anhaltského nádraží. To už neexistuje stejně jako budova, ve které Café Josty sídlilo. Z Postupimského nádraží vede prohlídka k české ambasádě, která je jedinečnou ukázkou brutalismu. 'Žádnou podobnou stavbu v Berlíně nenajdete,' řekla Güldnerová. Návštěvníci se od ní mimo jiné dozví, že budovu na prominentní adrese v ulici Wilhelmstrasse navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi a že původně bylo pro výstavbu vybráno jiné místo, a to na sousední parcele v ulici Leipziger Strasse. 'Interiér kombinuje různé materiály, jako jsou dřevo, sklo, beton či textil,' prohlásila historička, která také poukázala na funkčnost vnitřního uspořádání. 'Jsou zde komůrky pro různá rokování, kinosál, prostory pro recepce,' vypočítala. Dovnitř velvyslanectví se ale turisté nedostanou, interiér diplomatické mise totiž není součástí prohlídkového okruhu. Pracovníky ambasády navíc v létě čeká stěhování, protože energeticky náročná budova projde rozsáhlou a několikaletou rekonstrukcí. 'Doufejme, že po sanaci atmosféra místa zůstane nezměněna,' poznamenala Güldnerová. Od velvyslanectví vede prohlídková trasa k někdejšímu Betlémskému kostelu, který byl znám i jako Český betlémský kostel. Původní kostel v roce 1737 daroval tehdejší pruský král Bedřich Vilém I. českým exulantům, kteří kvůli víře prchali ze své vlasti a usazovali se v Berlíně a jeho okolí. Byl vůbec prvním českým kostelem v pozdější německé metropoli a centrem českého života v ní. Evangelický chrám už ale neexistuje. Za druhé světové války byl při bombardování vážně poškozen a zbylé trosky nechaly úřady komunistické Německé demokratické republiky v roce 1963 strhnout. V roce 2012 zde ale vytvořil španělský umělec Juan Garaizabal obří ocelovou konstrukci, kterou zformoval do podoby zmizelého kostela. 'Tento památník je ve skutečné velikosti Betlémského kostela,' uvedla Güldnerová. Další zastávkou je České Valašsko, jak kdysi Berlíňané kolonii českých exulantů na jižním konci Wilhelmstrasse u Hallské brány nazývali. 'Když v roce 1732 dorazila delegace náboženských uprchlíků k Hallské bráně, jednání o přijetí snadné neměla. Král Bedřich Vilém tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o žebráky a že chce jen řemeslníky, aby mu pomohli s rozvojem města,' vysvětlila Güldnerová. Pouť po českých stopách končí v Českém Rixdorfu v Neuköllnu. 'Když dorazila další skupina exulantů, dostali neúrodnou půdu za městem Rixdorf,' řekla o vzniku České vesnice v nynějším Neuköllnu. Zachovaný vesnický ráz je v ostrém kontrastu k metropolitnímu životu. Jen pár kroků od českého osady leží ulice Karl-Marx-Strasse, která je plná každodenního shonu velkoměsta. O tom, jak hluboko se Češi vepsali do dějin Berlína, svědčí i to, že v jednom z polí znaku Neuköllnu, bývalého města Rixdorf, je dodnes husitský kalich. Aleš Zápotocký jrm

Berlín rozhodne o urychlení CO2 neutrality, stálo by to desítky miliard eur
Obyvatelé Berlína v nedělním referendu rozhodnou, zda se německá metropole má do roku 2030 stát klimaticky neutrální. Dosud se počítá s rokem 2045. Uspíšení plánů by stálo desítky miliard eur (stovky miliard Kč), které ale město nemá.

SLOVNÍK NAJÍT