Kolín

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Kolín". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Kolín je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Kolínské muzeum představí vzácné středověké vitraje, i deset dosud nevystavených

Nejcennější dochované středověké vitraje z českých zemí, včetně dosud nevystavovaného souboru deseti vitrají z chrámu sv. Bartoloměje, nabídne od středy výstava Regionálního muzea v Kolíně Lux Nova – Nové světlo. Ve Veigertovském domě na Karlově náměstí bude k vidění 27 středověkých vitrají, tedy oken z barevných skel. Součástí výstavy, která potrvá do 14. dubna příštího roku, je i expozice středověkého skla. Řada exponátů je zapůjčena z různých míst. V Kolíně tak návštěvníci uvidí mimo jiné vzácné vitraje z kaplí hradu Karlštejna nebo ze zámku v Hluboké nad Vltavou. Vernisáž se uskuteční v úterý od 17:00, řekl ČTK za muzeum kurátor výstavy Miroslav Šmied. Výstava, která podle Šmieda dosud v Česku nebyla, má návštěvníkům přiblížit, že umění vitraje ve středověku bylo vrcholem tehdejších technických možností. 'Už jen vytvořit ne dutou nádobu, ale válec, ten rozbalit a vytvořit rovnou skleněnou plochu, bylo vysoce kvalifikovaným úkolem. Probarvené a malované sklo bylo navíc nesmírně finančně nákladné. Vitraje proto byly ve své době velikým luxusem a i další generace k nim přistupovaly s velkou úctou,' řekl Šmied. Dodal, že u historicky a umělecky hodnotných exponátů se ustálilo používání pojmu vitraje psané s -j. Těžištěm výstavy rozdělené do tří částí je druhá polovina 14. století, tedy doba výstavby nového kněžiště chrámu sv. Bartoloměje. Kromě dosud nevystaveného souboru deseti nefigurálních vitrají je lákadlem i soubor čtyř figurálních vitrají ze stejné doby zapůjčený kolínskou farností se souhlasem Arcibiskupství pražského. Znázorňují Korunování Panny Marie, obětování v chrámu, smrt Panny Marie a ukřižování Páně. 'Bezesporu patří k tomu nejcennějšímu, co se v českých zemích z vitrajových prací a sklomalby středověku dochovalo. Dvě jsou trvale vystavené v expozici Národní galerie v Anežském klášteře v Praze, dvě byly uloženy v depozitářích Arcibiskupství pražského,' doplnil Šmied. Další vitraje – například z kostela sv. Prokopa v Nadslavi, které zapůjčilo Regionální muzeum a galerie v Jičíně – slouží jako dobové analogie ke kolínským. Kontext rozsáhlé středověké produkce skla nabídne část věnující se středověkému sklářství, zahrnující například kolekci předmětů z dutého skla zapůjčenou ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. 'Ve 14. století bylo sklo využíváno nejen na velká gotická okna katedrál, ale i na další díla. Za jiné můžeme jmenovat například mozaiku nad Zlatou bránou, tedy nad jižním vstupem do katedrály sv. Víta v Praze, která je vytvořena z českého skla, nebo interiér kaple sv. Kříže ve velké věži hradu Karlštejna,' doplnil Šmied. Závěrečná část představí vitráže z 19. století objevené při poslední rekonstrukci chrámu sv. Bartoloměje. 'V oltáři Kokovské kaple byly nalezeny zazděné tabule rozebraných oken z 19. století, které tam byly zřejmě uloženy v 60. letech minulého století. Naše spolupracovnice z restaurátorského a konzervátorského pracoviště je vyčistily a složily z nich kompletní trojici okenních výplní kaple,' řekl Šmied. Kvůli omezenému prostoru bude vystavená pouze jedna z nich, z dalších dvou si ale návštěvníci budou moci prohlédnout alespoň fragmenty. dkl ver

Obce kritizují návrh vznikající vlády na odvody z městských radarů státu

Obecní radary nejsou podle obcí způsob, jak vydělávat, ale ke zvýšení bezpečnosti. Starostové proto kritizují návrh vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, aby obce odváděly zisky z městských radarů státu. Podle samospráv by taková změna snížila motivaci měst radary instalovat a mohla by naopak vést k jejich rušení, přestože v řadě míst přispěly ke zklidnění dopravy. Vybrané peníze města investují zpět do infrastruktury a bezpečnostních opatření. Vyplývá to z vyjádření radnic, které ČTK oslovila. V návrhu programového prohlášení vznikající vláda uvádí, že chce novelizovat zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů šel do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Marek Blabla z Českého metrologického institutu ČTK sdělil, že je v Česku v současné době kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok přibude zhruba 40. Rozšíření městských měření by podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy mohlo přinést stovky milionů až nižší miliardy korun ročně. S prosazením návrhu by se podle něj obcím uzavřel zlatý důl, protože v některých městech jsou příjmy z radarů výnosnější než místní daně. Kovanda ale dodal, že radary u škol, nemocnic či přechodů pro chodce mají jasné bezpečnostní opodstatnění. Odebrání výnosů obcím by mohlo mít podle dřívějšího vyjádření dopravního experta Zdeňka Lokaje z ČVUT i nechtěné následky. "Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí - neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic," uvedl Lokaj s tím, že by vláda měla hledat shodu se samosprávami. Oslovené radnice upozorňují, že velká část výnosů z radarů směřuje na samotné měření a správu přestupků. V Benešově z ročně vybraných zhruba 40 milionů korun putuje na tyto účely zhruba polovina. Údržba jednoho měřicího zařízení v Příbrami podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) stojí ročně 110.000 korun, další náklady jsou na úředníky a strážníky. Z pokut Příbram ročně získá 7,5 milionu korun. Kolín má z městských radarů, včetně zařízení v Kořenicích a Bečvárech, roční výnos kolem deseti milionů korun. Starosta Michael Kašpar (Změna Kolín) označuje návrh za nesmyslný, protože město peníze z radarů investuje do bezpečnosti. Podobně je zisk využíván i v dalších městech, především na opravy chodníků, silnic, inženýrských sítí a opatření ke zklidnění dopravy. Dosavadní nastavení podle mluvčí benešovské radnice Terezy Lípové přijde městu smysluplné a obává se, že pokud by radnice kvůli investicím do dopravy a komunikacím nově musely žádat o podporu ze SFDI, půjde o mnohem komplikovanější proces. Letos Benešov investuje do oprav silnic a chodníků 40 milionů korun. Zároveň není pouze na obcích, kam budou investovat. "Policie při schvalování umístění radarů (každé dva roky se schvalují opakovaně) dává za úkol, kam musíme investovat - do oprav silnic, do zvyšování bezpečnosti provozu," uvedl starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula (Vaše Židlochovice) s tím, že stát nepokrývá náklady na státní správu. "Myslím si, že nejsem jediný starosta v republice, který říká: prosím, nechte ty peníze obcím, protože obce s tím mají spojené i poměrně značné výdaje," dodal Konvalinka. Starosta Kolína označuje návrh pouze za snahu sebrat peníze obcím a přelít je do státního rozpočtu. Ve Slavkově u Brna by prosazení návrhu koalice mohlo vést ke konci měření. "Pokud se to zavede, s radary končíme," řekl ČTK starosta Michal Boudný (PRO Slavkov u Brna). Město provozuje tři radary, které podle něj přinesly zvýšení bezpečnosti a zklidnění dopravy na frekventované silnici I/50 a v místě většího pohybu lidí. Příjmy Slavkova z radarů za první pololetí roku byly téměř 22 milionů korun. Podle radnice v Hranicích na Přerovsku by odvod výnosů z radarů do státu citelně zasáhl městský rozpočet a omezil investice do dopravy, sdělil ČTK mluvčí Petr Bakovský. Město vybírá ročně kolem 25 milionů korun a radary umisťuje s ohledem na bezpečnost, nikoli provoz. "Máme je i tam, kde sice není velký provoz, ale hrozí riziko střetu s chodci či cyklisty," doplnil mluvčí. Zavedení radarů podle něj vedlo ke snížení rychlosti projíždějících vozidel a značnému poklesu počtu přestupků. "Například ve Slavíči, když jsme začali měřit, tak to bylo až 800 přestupků denně, v současnosti jsme zhruba na 80 přestupcích," doplnil mluvčí. Stejnou zkušenost mají v Židlochovicích. "Máme radary u přechodů, u základní školy, na rizikových místech. Když jsme je instalovali, měřili jsme i 140 či 150 km/h. U přechodu jsme naměřili 450 přestupků za den, dnes jeden dva," řekl Vitula. Dodal, že díky úsekovému měření rychlosti se snížila také hlučnost projíždějících aut. krf lip ftv khj dkl mei ptd

Kněz Tomáš Halík koupil od kapucínů kolínský klášter
Kněz a filozof Tomáš Halík koupil od kapucínského řádu za 15 milionů korun kolínský klášter. Bezplatně ho pak poskytl k užívání tamnímu duchovnímu centru. Upozornil na to server Christnet. Halík řekl serveru Aktuálně.cz, že na koupi kláštera použil část peněz z Templetonovy ceny a také z dědictví po rodičích. Návštěvníky kolínské synagogy bude letos provázet výstava o rabínu Federovi

Návštěvníky kolínské synagogy bude letos provázet výstava o rabínu Federovi

Kolínská synagoga otevře letošní turistickou sezonu výstavou o rabínu Richardu Federovi, od jehož narození uplyne v srpnu 150 let. Poslední kolínský rabín působil ve městě od roku 1917 do roku 1953. Vernisáž je plánovaná na 24. Kolínské muzeum příští rok poprvé vystaví vzácné vitráže ze 14. století
Kolínské muzeum plánuje příští rok poprvé představit unikátní soubor deseti gotických vitráží ze 14. století, které pochází z chrámu sv. Bartoloměje. Pracovníci muzejního depozitáře je objevili v roce 2020 náhodou. V Kolíně si připomenou 120. výročí narození štábního kapitána Václava Morávka
V Kolíně si v neděli připomenou 120. let od narození svého významného rodáka, štábního kapitána Václava Morávka, který patřil k odbojové skupině Tři králové. Program se uskuteční v městském divadle a blízkém Komenského parku. Kolín zvažuje, že originální křížovou cestu na kopci Vinice vybuduje ze sbírky
Kolín zvažuje, že na vybudování originální křížové cesty na kopci Vinice na kraji města by mohli přispívat lidé a firmy ve sbírce. Cesta by měla vést na vrchol kopce, který býval skládkou, k budoucí stromové kapli. Výstava v kolínské synagoze připomene osudy židovských právníků
Návštěvníky kolínské synagogy bude v letošní sezoně provázet výstava, která mapuje osudy více než dvou desítek kolínských židovských právníků. Výstava pod názvem Ve službách spravedlnosti, která v Kolíně zahájí turistickou sezonu, potrvá do března příštího roku. V kolínském chrámu sv. Bartoloměje dokončují práce na unikátních varhanách

V kolínském chrámu sv. Bartoloměje dokončují práce na unikátních varhanách

SLOVNÍK NAJÍT