Krušné hory. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Krušné hory". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Krušné hory je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Obavy lidí z těžby lithia v Krušných horách zpracovatelé posudku nerozptýlili

Stovky lidí dnes přišly do Lidového domu v Dubí na Teplicku na veřejné projednání záměru těžby a zpracování rud z ložiska Cínovec. Termín pro zasílání připomínek vypršel minulý týden, dnes ještě může veřejnost v Dubí přednést připomínky ústně. Stanovisko k těžbě lithia v Krušných horách vydá ministerstvo životního prostředí. Obsahovat bude podmínky pro uskutečnění záměru společnosti Geomet, jejíž nadpoloviční podíl vlastní prostřednictvím Severočeských dolů ČEZ. Zástupci firem a zpracovatel posudku se dnes snažili obavy lidí rozptýlit. Argumentovali bezpečností provozu, dodržováním všech limitů, navrženými kompenzačními opatřeními. Obavy lidí z těžby ale trvají. Po hodině a půl představování záměru a jeho vlivů se mohli vyjádřit zástupci samospráv. Za Ústecký kraj nepřišel dnes do Dubí nikdo, dokumentace vlivu těžby na životní prostředí (tzv. EIA) podle nedávného stanoviska radních reaguje na požadavky v předchozích fázích procesu. Primátor Teplic Jiří Štábl (ANO) řekl, že veškeré připomínky poslalo město písemně. Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že město poslalo 73 požadavků. "V minulosti už jsme tu zažili těžby, na Cínovci se těžilo do roku 1990, ve spodku Dubí se těžilo hnědé uhlí. Zmizely části katastru, příroda byla zdevastovaná. Teď, když se začíná vzpamatovávat, přišel další projekt. Město dalo republice mnoho, lidé za to dostali 2000 korun pohřebného. Nedivím se, že se lidé bojí, co bude," uvedl. Obyvatelé se bojí otřesů domů, nákladní dopravy na komunikacích. Starosta připomněl, že přes Dubí jezdily kamiony na přechod Cínovec až do zprovoznění dálnice D8. "Jednou z hlavních připomínek je proto požadavek na maximální přesun nákladní dopravy na železnici. Navíc je v ohrožení status lázní Dubí. Město s 8100 obyvateli je založeno na výrobě porcelánu, na lázeňství a turistice. Hory jsou po letech zelené, jezdí sem lidé na běžky, na Stezku Českem, na kolo. Upřímně, kdo sem bude jezdit za těžbou?" uvedl starosta. Zmínil také strach z dopadů čtyřiadvacetihodinového provozu. "Nevěřím tomu, že v moderním důlním závodě bude tolik zaměstnanců, dokumentace uvádí 1515 v horním závodě," uvedl Kašpar. "Neřeší se kompenzační opatření za nárůst dopravy. Dokumentace má řadu nedostatků, proto jsme žádali přepracování dokumentace EIA," řekl starosta, který si vysloužil mohutný potlesk. Ještě většího potlesku se dostalo starostovi Košťan Tomáši Svádovi (nez.), který uvedl, že dokumentace nerozptýlila obavy z prašnosti a z toho, že nastanou problémy s vodou kvůli těžbě. "Nám ten projekt po lidské a přírodní stránce smysl nedává," řekl. Dodal, že že Košťany žádaly přepracování dokumentace. "My jsme k tomu dali nesouhlas, lidé tady ten projekt nechtějí," uvedl. Zmínil, že malé samosprávy měly 30 dní na podání připomínek k dokumentaci, která má tisíce stran. "To byl nadlidský úkon," uvedl. Zástupci Geometu, Severočeských dolů a zpracovatel posudku se snažili obavy lidí rozptýlit. Zdůrazňovali také přínos pro region. O něm ale lidé na Teplicku přesvědčeni nejsou. "Ohledně prašnosti jsme měli data ČHMÚ, jsou zohledněna data z blízkých měřicích stanic. Rozptylová studie je zpracovaná v souladu s metodikou. Dáváme podmínky, aby se prašnost minimalizovala," uvedl za zpracovatele dokumentace Daniel Bubák. Účelem veřejného projednání je podle zástupců ministerstva životního prostředí získat podklady pro vydání stanoviska. Samotné řízení o povolení hornické činnosti povede báňský úřad. V sále byli lidé z Německa, protože záměr je posuzován jako mezistátní. Německo požádalo o konání mezistátních konzultací. Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Záměr je plánován na 30 let, z toho čtyři roky zabere stavba. Dokumentace obsahuje 81 opatření, která mají snížit nepříznivé vlivy. Horní závod bude na Cínovci, odkud bude ruda přepravována štolou nebo závěsným pásovým dopravníkem. S překladištěm se počítá v průmyslovém areálu Dukla, vytěžená ruda se má zpracovávat v prostoru bývalé tepelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Dopravovat se do Prunéřova bude po železnici. Zbytkové materiály se mají ukládat v Dolech Nástup Tušimice u Chomutova. Roční kapacita těžby má být 3,2 milionu tun, roční produkce uhličitanu lithného 37.500 tun. Geomet počítá s vytvořením 2000 pracovních míst a investicí ve výši 42 miliard korun. fir

Krušné hory: Vědci z Česka a Německa vyzdvihli výjimečnost naleziště cínu v Krušnohoří

Archeologové a další vědci dnes zaplnili sál v kulturním domě v Teplicích. Po třech letech výzkumu těžby cínu se sešli, aby zhodnotili výsledky odborné práce desítek lidí na obou stranách hranice. Vyzdvihli výjimečnost naleziště, které se nachází v Krušných horách. Dva dny budou na konferenci, kde je registrováno 135 odborníků z Česka, Německa, Rakouska a Anglie, debatovat o nových metodách, které při práci použili, terénním výzkumu, svědectví historických map a dalším. Cín byl spojován s Krušnohořím už v minulosti, teprve před třemi lety začal podrobný archeologický průzkum. Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří je součástí světového dědictví UNESCO, výzkum proto museli odborníci provádět šetrně s použitím moderních metod, které jsou v maximální možné míře nedestruktivní. "Nacházeli jsme se v regionu světového dědictví. To jsme museli zohlednit. Cílem bylo pomocí miniinvazivních nebo neinvazivních zásahů získat maximum informací," uvedla Christiane Hemkerová, která měla projekt na starosti na saské straně. Vědci potvrdili rýžování v době bronzové, přinesli důkazy o rýžování na české straně ve středověku. "V celých Krušných horách bylo zjištěno 300 rýžovišť cínu, to je obrovské množství," uvedl Michal Urban z Akademie věd ČR, který představil podrobnosti k rýžování v konkrétních lokalitách. Některé výsledky obdrželi akademici minulý pátek, na další ještě čekají. Veřejnost se může s výsledky průzkumu seznámit na putovní výstavě Člověk a cín v teplickém muzeu, která je otevřená do 28. června. Návštěvník pozná výzkumné metody, konkrétní nálezy a představí si význam obchodu s cínem. Nastíněn je život horníků i proměna krajiny pod vlivem těžby. Výstava sleduje osudy cínu jako suroviny, její zpracování, ale také život cínových rýžovníků až do novověku. Ukazuje, jak získávání cínu ovlivnilo kulturu a civilizaci. fir gcm

V Krušných horách se otevřely nové útulny, prochází kolem nich Stezka Českem

Čtyři nové útulny určené k odpočinku či k přespání pro turisty se dnes otevřely na Cínovci na Teplicku a v obci Hora Svatého Šebestiána na Chomutovsku. Prochází kolem nich Stezka Českem a Hřebenovka. Dálkové trasy získaly v posledních letech na popularitě, proto další útulny ještě přibudou. Bohatství Krušných hor odhaluje výstava Člověk a cín v teplickém muzeu

Bohatství Krušných hor odhaluje výstava Člověk a cín v teplickém muzeu

Teplické muzeum dnes otevřelo výstavu Člověk a cín k česko-německého projektu, který se věnoval poznávání těžby nerostných surovin v Krušných horách. Během tří let archeologové učinili mimořádné objevy na obou stranách hranice. Geomet zveřejnil podrobnosti ke zpracování rudy vytěžené v Krušných horách

Geomet zveřejnil podrobnosti ke zpracování rudy vytěžené v Krušných horách

Společnost Geomet, která zkoumá ložisko lithia pod Cínovcem v Krušných horách, zveřejnila podrobnosti k závodu pro zpracování rudy včetně přepravního systému. I nadále počítá s přepravou rudy pásovým dopravníkem nebo lanovkou, k obojímu bude nutné vystavět stožáry nad korunami stromů nebo v lesním průseku. Nakladatelství z Lipska nabízí česko-německou hru o Krušných horách
Český literární stánek není jediný, kdo na Lipském knižním veletrhu zastupuje českou literaturu a kulturu. Jen pár kroků od oficiálního českého zastoupení vítá návštěvníky Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner Kosová. CHKO Krušné hory by mohla sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku
Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí by mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Ministerstvo v Ústí nad Labem představí možnou podobu CHKO Krušné hory
Zástupce ministerstva životního prostředí představí na dnešním jednání zastupitelstva Ústeckého kraje možnou podobu chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Hejtman Jan Schiller (ANO) má za to, že bude jasno v tom, jak velkou plochu bude CHKO zabírat.

SLOVNÍK NAJÍT