Kypr. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Kypr". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Kypr je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Kypr představil návrhu rozpočtu EU, počítá s mírným snížením o dvě procenta

Kyperské předsednictví po několika týdnech vyjednávání s jednotlivými členskými státy EU představilo upravený návrh nového sedmiletého rozpočtu unie na roky 2028 až 2034. Je o dvě procenta nižší než návrh Evropské komise z loňského léta, uvedla Marilena Raounová, náměstkyně kyperského ministra pro evropské záležitosti. Navýšení Kypřané navrhují zejména v části týkající se zemědělství, kohezní politiky a také rybářství. "Když se Kypr ujal předsednictví v Radě EU, byli jsme si dobře vědomi toho, že tato jednání budou jedním z našich nejnáročnějších úkolů," řekla novinářům Raounová. V posledních pěti měsících podle ní intenzivně pracovali se všemi členskými státy, jak na technické, tak na politické úrovni. "Postoje v Radě EU jsou přitom velmi silné a často protichůdné," dodala. Všechny státy se ale shodují na tom, že budoucí sedmiletý rozpočet musí umožnit EU plnit její strategické priority od konkurenceschopnosti, obrany a bezpečnosti až po pokračující podporu dlouhodobých politik, jako jsou zemědělství a koheze. Kypřané se proto podle náměstkyně snažili dosáhnout vyváženého kompromisu, ve kterém "by si každá ze zemí mohla najít něco svého". "Navrhujeme mírné snížení rozpočtu o dvě procenta. Jde o kompromis, který zohledňuje všechny hlasy v Radě EU," uvedla Raounová. "Slyšeli jsme silné hlasy volající po ambicióznějším rozpočtu, zároveň jsme ale pozorně naslouchali i silným hlasům volajícím po výrazných škrtech," dodala. Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Kyperské předsednictví dnes vůbec poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu je 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu Kč). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy Kč). Nyní budou o návrhu debatovat šéfové států a vlád zemí EU na summitu, který se koná příští týden ve čtvrtek a v pátek. Vrcholná schůzka by měla pro projednávání rozpočtu dát politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit. Český premiér Andrej Babiš už na konci dubna na neformálním summitu na Kypru uvedl, že jednání o víceletém rozpočtu bude boj. Rozpočet se podle něj jen těžko stihne dojednat do konce letošního roku, jak chce předseda Evropské rady António Costa. "Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit," řekl tehdy český premiér. Podle něj bohatší státy nechtějí přispívat více, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí o finance přijít. Babiš na Kypru rovněž zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku. Česko je stále čistým příjemcem z rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení ve výši 46,8 miliard Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč. tes jd

Kypr. Kallasová: Válka USA a Íránu není v ničím zájmu a Evropě hrozí ruská past

Válka mezi Spojenými státy a Íránem není v ničím zájmu. Dnes to prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v reakci na zprávy o nových ozbrojených střetech mezi USA a islámskou republikou. Kallasová rovněž podle agentury AFP varovala před pádem do ruské pasti tím, že se bude diskutovat o tom, kdo by měl unii v případných rozhovorech s Moskvou zastupovat. USA oznámily, že provedly nové údery v jižním Íránu, které označily jako obranné. Íránské revoluční gardy zase uvedly, že v reakci na útok poblíž letiště Bandar Abbásu udeřily na americkou leteckou základnu. Neupřesnily kde, ale vzdušné útoky hlásil Kuvajt. "Právě teď se (USA a Írán) nacházejí někde mezi v nebezpečné zóně mezi válkou a mírem a není v ničím zájmu, aby tato válka pokračovala," řekla Kalasová. S novináři hovořila při příchodu na druhý a závěrečný den neformálního jednání unijních ministrů zahraničí. Od 8. dubna platí příměří v blízkovýchodní válce, kterou rozpoutaly koncem února Spojené státy a Izrael údery proti Íránu, což zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Ten odpověděl útoky na země v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu zejména pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Příměří využívají USA a Írán k nepřímým jednáním, z nichž má vzejít memorandum o porozumění. Memorandum má přiblížit uzavření mírové dohody. Kallasová se dnes vyjádřila i k ruské válce proti Ukrajině, kde dosavadní jednání zprostředkovaná Spojenými státy dosud nepřinesla žádný průlom. Ruský prezident Vladimir Putin na počátku května během oslav 81. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce prohlásil, že konflikt na Ukrajině se chýlí ke konci. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že by upřednostnil, aby Evropu zastupoval bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Ten považuje Putina za svého přítele a nejen v Německu je za působení v ruských společnostech vnímán kontroverzně. Schröder po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 odmítal odsoudit agresi Moskvy a kritizoval protiruské sankce. Kallasová krátce po Putinově vyjádření odmítla, aby se unijním prostředníkem pro mírová jednání o Ukrajině stal Schröder. "Pokud umožníme Rusku jmenovat naším jménem vyjednavače, víte, nebylo by to moc moudré," řekla tehdy Kallasová novinářům. Dnes pak uvedla, že debaty o prostředníkovi jsou ruskou pastí. "Myslím si, že je to past, do které Rusko chce, abychom vkráčeli tím, že budeme diskutovat, kdo s nimi bude hovořit, když už si vybrali, kdo je vhodný a kdo ne," řekla Kallasová. "Nespadněme do této pasti. Jednání jsou vždy týmovým úsilím," řekla. Bruselský server Politico před dvěma týdny napsal, že Evropa se ocitla pod tlakem, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro mírová jednání o Ukrajině. Zatím se ale neshodla, kdo by jím mohl být. Spekuluje se o různých osobnostech, mimo jiné o Kallasové, bývalé německé kancléřce Angele Merkelové, finském prezidentovi Alexanderu Stubbovi či bývalém italském premiérovi Mariu Draghim. Ve hře je i možnost, že by zmocněnec nepocházel z unijních zemí. V této souvislosti se objevila jména norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho či indického ministra zahraničí Subrahmanjama Džajšankara. zpt nim

Rozdíly mezi Evropou a USA by neměly bránit jejich spojenectví, uvedl Sikorski
Rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy by neměly bránit jejich úzkému spojenectví, uvedl dnes polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Podle něj se však Evropa musí více starat o vlastní obranu. Sikorski se dnes v hlavním městě Kypru Nikósii účastní dvoudenní konference o evropské bezpečnosti pořádané Evropským univerzitním institutem (EUI). EU potřebuje nové zdroje, aby udržela rozpočet a priority, uvedla šéfka EK
Jestliže chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní lídři budou na Kypru jednat o Blízkém východě, energetice a rozpočtu EU

Unijní lídři budou na Kypru jednat o Blízkém východě, energetice a rozpočtu EU

Konflikt na Blízkém východě a jeho dopady na Evropu, zejména pokud jde o energetiku a bezpečnost, ale i příští víceletý rozpočet EU od roku 2028 budou hlavními tématy neformálního summitu Evropské unie, který se koná ve čtvrtek a v pátek na Kypru. Soud na Kypru zbavil exšéfa parlamentu obžaloby z korupce v kauze zlatých pasů

Soud na Kypru zbavil exšéfa parlamentu obžaloby z korupce v kauze zlatých pasů

Bývalý předseda kyperského parlamentu Demetris Sylluris byl dnes zproštěn obžaloby z korupce a zneužívání pravomoci v kauze programu takzvaných zlatých pasů, které kyperské úřady udělovaly cizincům za velké investice. Slovenské plynárny SPP mají podle soudu proplatit směnky za 350 mil. Kč
Slovenské plynárny SPP, které jsou největším dodavatelem zemního plynu na Slovensku, mají kyperské společnosti Stroden Management Limited proplatit směnky vystavené ještě v 90. letech minulého století na částku 350 milionů českých korun. Kypr přebírá předsednictví EU, zaměří se na podporu Ukrajiny, obranu i migraci

Kypr přebírá předsednictví EU, zaměří se na podporu Ukrajiny, obranu i migraci

Podpora Ukrajiny, ale také obrana, bezpečnost a migrace budou hlavními prioritami kyperského předsednictví v Radě EU, které začíná dnes. Kypřané přebírají mandát od Dánů a chtějí se věnovat podobným tématům, část pozornosti nicméně chtějí přesunout na jižní sousedy EU. AP: Kypr řeší přemnožené kočky, na každého obyvatele ostrova připadá téměř jedna

AP: Kypr řeší přemnožené kočky, na každého obyvatele ostrova připadá téměř jedna

Kypr, přezdívaný Ostrov koček, má problém. Úřady na tomto malém ostrově ve východní části Středozemního moře odhadují, že na každého z více než jednoho milionu obyvatel připadá zhruba jedna toulavá kočka. Brusel žaluje pět zemí EU včetně Česka za nedostatečné provádění nařízení DSA

Brusel žaluje pět zemí EU včetně Česka za nedostatečné provádění nařízení DSA

Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Českou republiku, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko za nedostatečné provádění nařízení o digitálních službách (DSA). Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Ekologické olivovníkové farmě na Kypru zlepšují výnosy vynesené slepice

Ekologické olivovníkové farmě na Kypru zlepšují výnosy vynesené slepice

Majitelé olivovníkové farmy na Kypru zachránili stovky slepic, které už nesnášejí vejce a mohly tak skončit na pekáči, a využili je pro projekt ekologického zemědělství. Informovala o tom agentura Reuters. Moody's zvýšil rating Kypru o dva stupně, poprvé od r. 2011 je v kategorii A

Moody's zvýšil rating Kypru o dva stupně, poprvé od r. 2011 je v kategorii A

Ratingová agentura Moody's zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o dva stupně na známku A3 z předchozích Baa2. Odůvodnila to podstatným zlepšením fiskálních a dluhových ukazatelů, které by mělo být trvalé. Další země evakuují své občany z Libanonu, někteří prchají po moři přes Kypr
Z Libanonu, který více než týden čelí intenzivním izraelským útokům cíleným na militantní hnutí Hizballáh, evakuují další země své občany a lidé z něj utíkají i po moři na Kypr. Agentura DPA dnes napsala, že v posledních dnech na Kypr denně připlouvají luxusní lodě i s diplomaty a pracovníky ambasád z Libanonu. Izraelci se mohou vrátit domů přes Kypr; šéf jordánské diplomacie navštívil Írán
Izraelské ministerstvo dopravy bude organizovat kyvadlovou námořní dopravu z Kypru do Izraele, aby pomohlo Izraelcům, kteří mají problém dostat se domů po rušení leteckých spojů, oznámila ministryně dopravy Miri Regevová podle serveru The Times of Israel (ToI). EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací. Vlády Kypru a Libanonu vyzvaly EU k uzavření migrační dohody s Bejrútem

Vlády Kypru a Libanonu vyzvaly EU k uzavření migrační dohody s Bejrútem

Libanonský premiér Nadžíb Mikátí a kyperský prezident Nikos Christodulidis dnes po setkání v Bejrútu společně vyzvali Evropskou unii, aby finančně pomohla Libanonu, sužovanému několik let ekonomickou krizí, zmírnit příliv migrantů z této země na Kypr. Le Monde: Kypr se stal kvůli daním klíčovou základnou pro pornoprůmysl

Le Monde: Kypr se stal kvůli daním klíčovou základnou pro pornoprůmysl

Kypr se stal v uplynulých letech klíčovou základnou pro společnosti, které se zabývají výrobou a prodejem pornografického obsahu. Informoval o tom deník Le Monde na základě studia dokumentů, které získal při mezinárodní investigativní akci Cyprus Confindential. Přední německý novinář podle investigativního týmu dostal peníze od Ruska
Přední německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Stát uspěl v arbitráži s firmami ze skupiny Synot o 3,6 miliardy korun
Stát uspěl v mezinárodní arbitráži s kyperskými firmami z české skupiny Synot o 3,6 miliardy korun kvůli omezení hazardních her. Uvedlo to dnes na svém webu ministerstvo financí. Firmám WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited vadilo zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. V 81 letech zemřel arcibiskup kyperské pravoslavné církve Chrysostomos II.
Ve věku 81 let zemřel arcibiskup Chrysostomos II., který stál v čele kyperské pravoslavné církve. Informovala o tom dnes agentura AP, podle které se tento duchovní netajil svými názory na celou řadu záležitostí, včetně kyperské politiky nebo stavu veřejných financí.

Co znamená Kypr: Papež na Kypru vyzval k usmíření církví i obyvatel rozděleného ostrova

Papež František dnes na Kypru vyzval k usmíření a překonání nevraživosti a předsudků, které několik století provází rozkol katolické a pravoslavné církve. Vyzval rovněž k obnovení rozhovorů mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky o sjednocení ostrova. Papež se dnes v Nikósii setkal s hlavou kyperské pravoslavné církve a sloužil mši na stadionu, jíž se účastnilo na 7000 lidí, informovala agentura AFP. Zacházení s migranty ve sběrných táborech, kde jsou často vystavení mučení a otroctví, papež srovnal se zločinu nacismu a stalinismu. Papež František se druhý den své návštěvy na Kypru ráno setkal s hlavou kyperské pravoslavné církve arcibiskupem Chrysostomem II. Ten uvedl, že jeho církev má "výborné vztahy" se všemi církvemi a snaží se v posledních letech i o dialog s muslimskými představiteli na Blízkém východě. Toto úsilí ale podle něj kazí "extremistické živly". "Věříme v pokojné řešení našich sporů, ať už jsou etnické či náboženské. Jediná správná cesta je opravdu upřímný dialog," řekl Chrysostomos podle agentury AP. "Tváří v tvář naší vlastní vnitřní temnotě a výzvám, které před námi stojí v církvi i ve společnosti, musíme obnovit náš smysl pro bratrství," řekl účastníkům mše papež. "Uzdravení přijde, když poneseme naši bolest společně, budeme společně čelit problémům a když budeme jeden druhému naslouchat," dodal. Při modlitbě s migranty papež kritizoval západní společnosti za to, že si zvykají na špatné a nelidské zacházení s migranty a jsou vůči tomu netečné. Sběrné tábory v zemích na jižním břehu Středozemního moře, kam míří migranti v případě, že jsou na hranicích s Evropou zahnáni, přirovnal k nacistickým koncentračním táborům a Stalinovým gulagům. "Jsou to místa otroctví," řekl. Už ve čtvrtek papež František vyzval k obnovení rozhovorů o sjednocení Kypru, který je rozdělen od roku 1974. V tom roce vyslalo Turecko na Kypr vojáky v reakci na puč kyperských Řeků podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Ostrov byl pak rozdělen takzvanou Attilovou či zelenou linií, nárazníkovým pásmem OSN. V roce 1983 vznikla na zhruba třetině ostrova Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Turecko. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU a kterou nyní papež navštívil. O sjednocení Kypru se už léta snaží OSN. Rozhovory ale ztroskotávají na tom, že Turecko a Severní Kypr chtějí vznik dvou samostatných států uznaných mezinárodním společenstvím a Řecko a Kyperská republika prosazují sjednocení do federálního státu. Naděje na obnovení jednání pohřbily loňské prezidentské volby v severní části ostrova, které vyhrál proankarský politik Ersin Tatar. Jeho předchůdce v úřadu prezidenta Mustafa Akinci se snažil o rovnoprávné postavení ve vztahu s Ankarou a v otázce rozděleného Kypru byl pro model federace. Tatar požaduje nejprve mezinárodní uznání Severokyperské turecké republiky, než vůbec začne jednat. Vatikán oznámil, že katolická organizace Comunita di Sant’Egidio se postará během několika málo týdnů o přesídlení 12 migrantů do Itálie za přispění církevního státu. Výhledově by se měl počet zvýšit na 50, což ve čtvrtek uváděli i kyperští představitelé. Přesídlení iniciovala hlava katolické církve, podle které Kypr, kam letos dorazilo bezmála 11.000 migrantů, čelí nadměrnému tlaku. Chce tím také vyzvat větší a bohatší státy k solidárnějšímu přístupu. Podobně papež před pěti lety při návštěvě Řecka z ostrova Lesbos odvezl do Říma tři syrské rodiny muslimských uprchlíků, šest dospělých a šest dětí. V sobotu papež odletí z Kypru do Řecka, kde se setká s prezidentkou Katerinou Sakellaropulosovou, premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a nejvyšším představitelem řecké pravoslavné církve, arcibiskupem aténským Hieronymem II. V neděli odletí hlava římskokatolické církve na Lesbos, kde navštíví uprchlické středisko, a v pondělí se v Aténách ráno setká s předsedou řeckého parlamentu, navštíví církevní školu a pak odletí zpět do Vatikánu. Ostrov Kypr, obývaný převážně pravoslavnými křesťany, navštívila hlava katolické církve dosud dvakrát. Poprvé tak učinil v roce 2010 papež Benedikt XVI. jkh nob jrm

SLOVNÍK NAJÍT