Lagardeová. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Lagardeová". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Lagardeová je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Stablecoiny vázané na euro přinášejí podle šéfky ECB více rizik než výhod

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se vyjádřila skepticky k možnému přínosu takzvaných stablecoinů vázaných na euro. Jejich přínos je podle ní mnohem slabší, než se na první pohled zdá, protože v době finanční nejistoty mohou být náchylné k výběrům peněz a zároveň mohou oslabovat schopnost ECB účinně ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím úrokových sazeb, řekla podle agentury Reuters Lagardeová. Řada velkých bank eurozóny, včetně Société Générale, pracuje na spuštění kryptoměn vázaných na euro. Snaží se tak proniknout na trh ovládaný americkým dolarem v naději, že to zvýší atraktivitu eura. Lagardeová varovala, že možné nevýhody těchto digitálních měn převažují nad jejich krátkodobými výhodami, jako je snazší financování nebo širší mezinárodní využití eura. Podle ní navíc stablecoiny nejsou vhodným nástrojem pro posílení globální role evropské měny. Jako příklad rizik zmínila Lagardeová situaci, kdy v době kolapsu Silicon Valley Bank (SVB) prudce klesla hodnota stablecoinu USD Coin. Odkázala také na studii ECB, podle které by masivní přesun bankovních vkladů do stablecoinů mohl omezit úvěrování firem a narušit přenos měnové politiky do ekonomiky. Za vhodnější alternativu označila tzv. tokenizované vklady komerčních bank, což jsou vlastně bankovní účty převedené do digitální tokenové podoby. Ty jsou podle ní bezpečnější než stablecoiny a zároveň mohou fungovat i v prostředí blockchainových technologií. Výroky Lagardeové tak jdou proti postoji Evropské komise i některých vlád, například Francie, které považují eurové stablecoiny za nástroj, jak posílit mezinárodní význam eura. Pravidla v EU stanovují, že vydavatelé stablecoinů musí mít alespoň 30 procent rezerv uložených v bankovních vkladech. Zbytek musí tvořit bezpečná a snadno prodejná aktiva, jako jsou například státní dluhopisy. Stablecoin je druh kryptoměny a vyznačuje se tím, že má stabilní hodnotu, protože je pevně navázaný na jiné aktivum, například na jinou měnu či na komodity. V posledních letech používání stablecoinů prudce vzrostlo zejména mezi obchodníky, kteří je využívají k přesunu finančních prostředků mezi různými kryptoměnami. Používají se ale i při běžných digitálních platbách a přeshraničních transakcích. Pro tradiční banky je hlavním problémem to, že rostoucí používání stablecoinů může způsobit, že klienti budou stahovat peníze z bankovních vkladů. To banky donutí, aby si peníze pro poskytování úvěrů obstarávaly dráže na trhu. Pro ECB je navíc problémem to, že většina stablecoinů je vázána na dolar, tedy na měnu, kterou ECB nemá pod kontrolou. Pokud by se dolarová digitální aktiva začala v Evropě používat ve větší míře, mohly by měnové kroky přijaté mimo eurozónu ovlivňovat likviditu i podmínky spotřeby v regionu. irl nim

Lagardeová: ECB je připravena zvýšit úroky, vyhodnotí ale dopady války s Íránem na inflaci

Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT). Lagardeová řekla, že k určitému mírnému zpřísnění měnové politiky může být důvod i v situaci, kdy bude inflační cíl ECB v důsledku současného šoku na trhu s energiemi překročen jen kratší dobu. V únoru byla v eurozóně míra inflace 1,9 procenta, a zvýšila se tak z lednové hodnoty 1,7 procenta. Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán, první dopad na inflaci se tedy ukáže až v číslech za březen. Evropská centrální banka předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června, kdy ji snížila na 2,00 procenta. Minulý týden ponechala úrokové sazby také beze změny, ale varovala před nadcházejícím růstem cen. V ECB se teď diskutuje o tom, za jakých okolností by bylo nutné sazby zvýšit, aby se zabránilo riziku rychlého a trvalého růstu cen. "Pokud by ten šok vedl k výraznému, i když ne k dlouhotrvajícímu překročení cíle, může být na místě, abychom naši měnovou politiku trochu přizpůsobili,“ řekla podle agentury Reuters Lagardeová v dnešním projevu ve Frankfurtu nad Mohanem. "Ponechat takové překročení zcela bez reakce by mohlo představovat komunikační riziko: veřejnost by mohla jen těžko chápat reakční funkci, která nereaguje,“ dodala šéfka ECB. Lagardeová výslovně neztotožnila svá kritéria s žádným ze scénářů, které ECB představila minulý týden. Nejsou však příliš odlišná od inflačního vývoje podle scénáře, který ECB považuje za nepříznivý. Podle nejpříznivějšího scénáře, který je pro ECB scénářem základním, letos inflace dosáhne v průměru 2,6 procenta, což by byl nárůst z přibližně dvou procent loni. V nepříznivém scénáři inflace ve druhé polovině letošního roku překročí čtyři procenta, ale do poloviny příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V nejhorší variantě přesáhne míra inflace začátkem příštího roku šest procenta a k cíli se nevrátí několik let. "Pokud očekáváme, že se inflace výrazně a trvale odchýlí od cíle, reakce musí být odpovídajícím způsobem razantní nebo dlouhodobá,“ uvedla Lagardeová. "Jinak by se spustily samoposilující mechanismy, riziko ztráty ukotvení inflačních očekávání by pak bylo akutní,“ dodala. Finanční trhy nyní očekávají, že ECB v letošním roce zvýší úrokové sazby dvakrát až třikrát. Předpokládají, že inflace zůstane nad dvouprocentním cílem ECB několik let. Součástí argumentace pro dřívější, ale mírnější zásahy je i to, že ECB čelila kritice za příliš pozdní reakci za inflační vlny v období let 2021 až 2022. Banka tehdy považovala růst cen za dočasný a nezačala zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace nedosáhla zhruba osmi procent, tedy čtyřnásobku jejího cíle. Lagardeová uvedla, že současná situace je výrazně odlišná a že několik faktorů naznačuje menší míru přenosu nárůstu inflace do širší ekonomiky. Šok na trhu s energiemi je zatím slabší, hlavně u zemního plynu. Trh práce není tak napjatý, neexistuje odložená poptávka jako po pandemii covidu-19, fiskální politika je přísnější a základní úroková sazba centrální banky je vyšší. Historické zkušenosti podle Lagardeové naznačují, že široké přelévání růstu cen energií do celé ekonomiky je spíše výjimkou než pravidlem. spr

FT: Šéfka ECB dostala odměnu od BIS 140.000 eur navzdory zákazu od ECB

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela za loňský rok od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140.000 eur (3,4 milionu Kč). ECB přitom svým zaměstnancům zakazuje přijímat odměny od třetích stran za činnosti, které vykonávají jako součást svých úkolů v ECB. Evropa zmeškala příležitost stát se lídrem v oblasti AI, řekla prezidentka ECB
Evropa zmeškala příležitost stát se hlavním hráčem v oblasti umělé inteligence (AI), kterým jsou naopak Spojené státy a Čína. Evropa ale může být v této oblasti důležitým hráčem, pokud bude postupovat rozhodně a odstraňovat překážky rozvoje AI. Euro by se podle šéfky ECB mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru

Euro by se podle šéfky ECB mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru

Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům. Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Lagardeová: Kryptoměny nestojí za nic, měly by být regulovány
Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

SLOVNÍK NAJÍT