Litva

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Litva". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Litva je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Finsko a Litva se chystají vyrábět protipěchotní miny, píše Reuters

Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko. "Utratíme stovky milionů eur za protitankové miny, ale také za protipěchotní miny," řekl agentuře náměstek litevské ministryně obrany Karolis Aleksa s tím, že vláda objedná desítky tisíc nášlapných min, možná i více. "Náš národní průmysl bude jedním ze zdrojů," dodal. Šéf litevské asociace obranného průmyslu poznamenal, že po zahájení výroby bude Litva schopna zásobovat i další země, včetně Ukrajiny, která se brání ruské invazi. "Finsko musí mít kvůli zabezpečení dodávek vlastní výrobu," řekl Reuters předseda finského parlamentního obranného výboru Heikki Autto, který protipěchotní miny označil za "vysoce účinné a z hlediska nákladů efektivní zbraňové systémy". Také Finsko by podle něj mohlo Ukrajině miny jednou dodávat. "Podporovat Ukrajinu je nejen správné a naší povinností, ale je to důležité také pro bezpečnost samotného Finska," dodal Autto. Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska v březnu doporučila odstoupení od Ottawské úmluvy a jako důvod uvedla, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Moskva rozpoutala válku proti sousední Ukrajině v únoru 2022, Minsk tehdy poskytl ruským jednotkám své území pro útok na sever Ukrajiny. Polsko i trojice pobaltských zemí od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu a parlamenty Litvy, Lotyšska, Estonska a také Finska už letos schválily odstoupení od Ottawské úmluvy. Všech pět zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem, s Běloruskem nebo oběma státy. Pětice zemí podle Reuters nehodlá v době míru vytvářet minová pole, ale chce mít protipěchotní miny na skladě pro rychlé nasazení v případě svého ohrožení. Také Ukrajina podnikla první kroky k odstoupení od Ottawské úmluvy, když prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června podepsal dekret o odstoupení Kyjeva od úmluvy. Aby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí ho ještě schválit parlament a země to musí formálně oznámit OSN. Rusko signatářem Ottawské úmluvy není. Obě válčící země se mezitím navzájem obvinily z používání protipěchotních min, upozornil Reuters. Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min. V platnost vstoupila v roce 1999 a ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily. Úmluva podle mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) pomohla zachránit nespočet životů. Protipěchotní miny byly zakázány, protože jsou ze své podstaty nehumánní a nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, uvedla už dříve kampaň. Tyto zbraně přitom zůstávají smrtící celá desetiletí. Na konci února ICBL varovala, že úmluva čelí kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině bezprecedentním hrozbám. ipl zdp

Litva. Politico: Země na východním křídle Evropy připravují nemocnice na válku

Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí. "Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní)," prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. "Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko," řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že moderní konflikt nešetří zdravotnická zařízení ani civilisty, píše Politico a upozorňuje, že země na severovýchodě Evropy si toho všimly. Například fakultní nemocnice Santaros Klinikos v litevském Vilniusu, který se nachází v blízkosti hranic s ruským spojencem Běloruskem, podle zpravodajského serveru buduje podzemní infrastrukturu, kryty nebo autonomní systémy, které by zdravotnickému zařízení umožnily fungovat i v případě výpadku elektřiny či vody. Mnoho nemocnic ve východní Evropě je reliktem z dob Sovětského svazu a jsou obzvláště zranitelné, píše Politico. "Máme vysoké, velké budovy... Nedokážu si představit, že bych pracoval v nejvyšším patře nemocnice, která jen čeká na zásah," uvedl Vaiknemets. Nemocnice tak nyní zkoumají, jak v případě nutnosti přeměnit sklepy na operační sály. V Estonsku také v případě potřeby dostanou záchranářské posádky neprůstřelné vesty a přilby, ale počítá se i s distribucí satelitních telefonů pro udržení komunikace v případě selhání tradičních sítí. Existují dokonce plány na vytvoření nezávislé internetové sítě, pokud by to bylo nutné, uvádí web. Tato země podle něj ve zdravotnictví instaluje elektrické generátory, přičemž reaguje na zkušenosti Ukrajiny s ruskými vzdušnými údery na energetiku země. Pobaltské země se také zásobují patřičným zdravotnickým vybavením, uvádí Politico. Například Estonsko vyčlenilo 25 milionů eur (přes 620 milionů korun) na pořízení mimo jiné traumatologických sad pro hromadná neštěstí nebo škrtidel. Národní zásoby vytváří také Lotyšsko. Země rovněž organizují cvičení. Například aby zdravotníci uměli v případě války přejít do "krizového módu", v němž by se museli vypořádat s přívalem pacientů a ošetřovat válečná zranění, která jsou v době míru vzácná. Někteří litevští zdravotníci také podle serveru cestují na Ukrajinu, aby na místě zjistili, jak se tamní nemocnice vypořádávají s ruskými vzdušnými útoky, přívaly raněných a výpadky proudu. Země se rovněž zabývají otázkou pracovníků ve zdravotnictví, kterých se v pobaltských státech nedostává už nyní. Jeden průzkum v Litvě zjistil, že více než čtvrtina zdravotníků by pravděpodobně v případě války uprchla, méně než 40 procent se domnívalo, že by zůstalo a asi třetina si nebyla jistá. Estonsko předpokládá podobný vývoj, píše Politico. Moskva rozpoutala rozsáhlou válku proti Ukrajině v únoru 2022, kdy Minsk poskytl ruským invazním jednotkám zázemí. Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí Sovětského svazu, od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu a jasně podpořily bránící se Ukrajince. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem či s Běloruskem, nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí. ipl ank

Litevský soud odsoudil Gruzínce na tři roky za krádeže vzácných knih

Litevský soud dnes odsoudil gruzínského občana za krádeže vzácných knih z univerzitní knihovny ve Vilniusu. Michejl Zamtaradze si má odpykat tři roky a čtyři měsíce ve vězení za krádež 17 knih ruských klasiků z 19. Pobaltské státy se po odpojení od Ruska napojily na energetickou síť EU
Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl dnes lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU. Minsk označil ČR, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější vůči Bělorusku

Minsk označil ČR, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější vůči Bělorusku

Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území. Kyjev chybuje tím, že ignoruje protiválečné Rusy, řekla Navalná časopisu Time

Kyjev chybuje tím, že ignoruje protiválečné Rusy, řekla Navalná časopisu Time

V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové. V rozhovoru s magazínem Time to řekla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. Německo vyslalo první vojáky do Litvy, kde vznikne trvalá německá základna
Německo dnes zahájilo rozmisťování svých vojáků v Litvě, kde vznikne vojenská základna, která má odradit Rusko od dalších útoků na sousedy. Informovaly o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle a agentura AP. Rusko zahájilo další stíhání pražských politiků kvůli Koněvovi, píší ruská média
Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou a další činitele
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich "nepřátelské kroky vůči historické paměti" i Rusku jako takovému. AFP: Zloději ukradli v Polsku a Pobaltí ruské klasiky, stopy vedou do Moskvy

AFP: Zloději ukradli v Polsku a Pobaltí ruské klasiky, stopy vedou do Moskvy

Knihovny v Polsku a Pobaltí se staly terčem série krádeží, které se zaměřily na ruskou literaturu 19. století. Zloději vzácné knižní originály v hodnotě dohromady téměř dvou milionů eur (téměř 50 milionů korun) nahrazovali kopiemi a knihovníci si krádeží všimli až později. Bělorusové, kteří uprchli před represemi, čelí problému v podobě propadlých pasů

Bělorusové, kteří uprchli před represemi, čelí problému v podobě propadlých pasů

Statisíce Bělorusů utekly na Západ po posledních sporných prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko, ale opozice je zpochybnila jako zfalšované. Do Litvy zběhl další ruský důstojník, žádá o politický azyl, hlásí BBC
Do Litvy zběhl z ruské armády další důstojník. V pobaltské zemi požádal o politický azyl, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu britská BBC, která s uprchlíkem hovořila. "Nechtěl jsem se zúčastnit krvavé války, kterou rozpoutal můj stát," vysvětlil své motivy poručík Ivan Koroljov. Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Na 200 českých vojáků převzalo ocenění za službu na misích v Pobaltí a na Sinaji
Přes 200 českých vojáků dnes po poledni před Národním památníkem na Vítkově převzalo ocenění za svou službu na zahraničních operacích v rámci Severoatlantické aliance (NATO) na území Litvy, Lotyška a také na Sinajském poloostrově. Litevci podle Moskvy pocítí následky svých omezení pro Kaliningrad
Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Čtyři země EU vyzývají k využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny
Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters. USA posílí svůj vojenský kontingent v Litvě o dalších 400 vojáků
Spojené státy v příštích dnech posílí svůj vojenský kontingent v Litvě o dalších přibližně 400 vojáků. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem. Západ se zřejmě přibližuje k vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT
Rozhodnutí vyloučit Rusko z globálního platebního systému SWIFT bude učiněno do několika dnů, řekl dnes agentuře Reuters guvernér jedné z centrálních bank v eurozóně. Obdobně se vyjádřila také litevská premiérka Ingrid Šimonytéová, která uvedla, že západní partneři se blíží k rozhodnutí Rusko od systému odstřihnout. Tchaj-wan přislíbil investice v Litvě, zatímco Vilnius čelí tlaku Pekingu
Tchaj-wan vytvoří fond s 200 miliony dolarů (zhruba 4,3 miliardy Kč) na podporu investic v Litvě a vzájemného obchodu. Podle agentury Reuters to dnes na tiskové konferenci oznámil Eric Chuang, který stojí v čele tchajwanského zastupitelského úřadu v Litvě. Pobaltské země mají obavy, aby migrační krize nepřerostla ve vojenský konflikt
Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky.

Co znamená Litva: Do Běloruska dorazili ruští vojáci, mají vybudovat středisko u Polska a Litvy

Do Běloruska dnes dorazil kontingent ruských vojáků, jejichž úkolem je vybudovat společné výcvikové centrum ruské a běloruské armády. Uvedl to běloruský ministr obrany Viktar Chrenin. Středisko má vzniknout v Grodnu poblíž hranic s Polskem a Litvou, uvedla agentura Reuters. Na vzniku nového výcvikového centra pro protileteckou obrany se podle ministra obrany země dohodly v březnu. Na začátku září by v Bělorusku měly být rozmístěny i ruské stíhací letouny Su-30SM. Kolik vojáků do země přicestovalo a kolik stíhaček na území Běloruska bude, ale ministr neuvedl. Podle agentury Reuters krok může dále zvýšit napětí mezi Běloruskem, Polskem a Litvou. Mezi těmito zeměmi se nedávno zhoršily už tak dost špatné vztahy kvůli nelegálním migrantům, které podle Polska a Litvy Bělorusko posílá na jejich území. Obě země tak oznámily, že na hranici s Běloruskem postaví plot. Moskva a Minsk udržují těsné hospodářské i vojenské vztahy. Na koni července běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že by do země povolal ruské vojsko, pokud by si to vyžadovala situace. Tehdy ale mluvčí Kremlu prohlásil, že Rusko nedostalo žádnou žádost na rozmístění svých vojáků v sousedním státě. Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Podle opozice hlasování doprovázely podvody a skutečnou vítězkou je její kandidátka Svjatlana Cichanouská. Oficiální výsledek neuznala ani Evropská unie a například ani Spojené státy. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas. jkh jd

SLOVNÍK NAJÍT