Heslo Mars

Maroko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Maroko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Maroko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

AP: Kurz v Maroku propojuje židovskou a muslimskou identitu skrze jazyk a hudbu

Jona Elfásí, který vyrůstal v marockém městě Fez, si byl vždy vědom historie tohoto města, které je od 9. století centrem kultury, vzdělání a spirituality. Město bylo domovem velkých myslitelů, jako byli filozof a právník Ibn Rušd (Averroes) z 12. století a jeho současník Maimonides, lékař, který jako první uceleně systematizoval židovské náboženské právo. Město Fez tvořila židovská, arabská, amazighská (berberská), španělská a francouzská kultura, píše agentura AP. Tyto vlivy zanechaly v 37letém Elfásím silnou stopu. "V mé rodině se mluvilo mnoha různými jazyky - marockou arabštinou, francouzštinou a v synagoze hebrejštinou. Můj otec mluví také amazighsky, tedy berbersky," řekl Elfásí. "Hudba byla nedílnou součástí našeho života - od andaluské přes flamenco, marockou klasiku, marockou lidovou hudbu až po tu berberskou," řekl. "Nebyli jsme rodina profesionálních hudebníků, ale byli jsme rodina, která hudbou žila." Jako židovský obyvatel Maroka patří Elfásí k malé demografické skupině, jelikož 99 procent Židů marockého původu dnes žije jinde. Po velkých emigracích ve 20. století zůstalo v zemi, kde kdysi tvořili pět procent populace, pouze okolo 2500 Židů. Dnes jich podle odhadů žije 50.000 ve Francii, 25.000 v Kanadě a 25.000 ve Spojených státech. Přibližně milion marockých Židů tvoří jednu z největších etnických skupin v Izraeli. Jeho vášeň pro hudbu a jazyky zavedla Elfásího na cestu do francouzského Bordeaux a izraelského Beer Ševa, kde napsal disertační práci o židovské identitě mezi marockými židy. Jeho výzkum marocké historie se nakonec proměnil v poslání učit daridžu, arabský dialekt v Maroku, aby marockým Židům v diaspoře umožnil spojit se prostřednictvím jazyka, kultury a příběhů se svými předky. "Jako sociologa mě pohánělo přesvědčení, že akademický výzkum by měl navazovat spojení a prohlubovat porozumění i mimo akademickou sféru," řekl Elfásí. "Tyto příběhy a lidské osudy jsou hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl vyučovat, a moje identita mě inspirovala k práci s Židy marockého původu, aby se sblížili s jazykem svých předků." Když skončila pandemie covidu-19, spustil Limud Daridža, vzdělávací a multimediální jazykovou platformu. Díky jeho aktivitě na sociálních platformách Instagram a TikTok objevilo Elfásího práci mnoho marockých muslimů. Inspirovali je maročtí Židé, kteří se snaží zachovat jazyk jejich společné vlasti. Muslimové podle Elfásího projevili zájem o výuku hebrejštiny. "Založil jsem aktivní skupinu na WhatsAppu, kde učíme hebrejštinu muslimy mluvící daridžou," řekl. "Díky tomuto společnému základu se rozdíly začínají vytrácet," řekl Elfásí. "Izraelci, s nimiž se maročtí muslimové setkávají, jsou vnímáni jako Maročané. Mluví společným jazykem, zdůrazňují to, co je spojuje, a lidé tak začínají být vnímáni jako jednotlivci. Muslimové a Židé dostávají příležitost navázat vztah prostřednictvím hudby, dědictví a jazyka, nikoli skrze politická či válečná témata. To umožňuje nahlížet na každého jako na jednotlivce, jako na lidskou bytost." pon ank

Maroko: Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte a Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu o africkém původu Homo sapiens, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature. Vědci předpokládají, že před 750.000 až 550.000 lety se Homo sapiens v Africe vydělil od společného předka, zatímco druhá, euroasijská linie dala vzniknout dvěma našim dnes již vyhynulým příbuzným - neandrtálcům a denisovanům. Doposud byly hlavní fosilie předků dnešního člověka z tohoto období nalezeny v Atapuerce ve španělském pohoří stejného jména, což vedlo k hypotéze, že se Homo sapiens možná vyvinul mimo Afriku a až poté se tam vrátil. Nejstarší fosilie Homo sapiens, jediného žijícího zástupce rodu Homo, přitom byla objevena rovněž v Maroku, v nalezišti Džabal Irhúd, a pochází z doby před 300.000 lety. Hublin agentuře AFP řekl, že v Africe dosud existovala "mezera ve fosilních záznamech". Nová studie tuto mezeru zaplňuje. Vědci v Casablance objevili dolní čelisti dvou dospělých a batolete, stejně jako zuby, stehenní kost a některé obratle. Stehenní kost nesoucí stopy po kousnutích naznačuje, že dotyčného jedince ulovila nebo sežrala hyena. Vědci se domnívají, že fosilie patrně představují vyvinutou formu lidského druhu Homo erectus, který se poprvé objevil už zhruba před 1,9 miliony let v Africe. "Hublin a jeho kolegové tak posilují stále rozšířenější myšlenku, že jak původ Homo sapiens, tak i poslední společný předek (Homo sapiens a neandrtálců a denisovanů) leží v Africe. Jejich práce také naznačuje, že evoluční divergence linie Homo sapiens mohla začít dříve, než se obecně přijímá," uznal podle AFP paleobiolog Antonio Rosas, který se na studii nepodílel. Poměrně přesné určení stáří vykopávek prováděných francouzsko-marockým týmem v uplynulých 30 letech umožnila po roce 2022 nová metoda využívající obrácení magnetické polarity Země před 773.000 lety. Do té doby byl severní magnetický pól blízko geografického jižního pólu. Horniny po celém světě si zachovaly důkazy o této změně a fosilie v "Jeskyni hominidů" byly nalezeny právě ve vrstvách odpovídajících tomuto obrácení. zdp nim

AP: Poušť rozkvétá, vzduchem se šíří parfém z růží a marocké městečko ožívá

V rukavicích a vyzbrojeny nůžkami si ženy proplétají cestu skrz trnité keře a svou úrodu stříhají a odhazují do koleček. Mírné teploty, hodně slunečního světla a nízká vlhkost činí z polí okolo marockého městečka Kalaat Mgúna ideální místo pro růst zdejší typické květiny - damašské růže, píše agentura AP. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let
V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let, který sloužil k produkci a skladování jídla. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde. Maroko přijímá pomoc ze zahraničí zdráhavě, spekuluje se o politických důvodech

Maroko přijímá pomoc ze zahraničí zdráhavě, spekuluje se o politických důvodech

Maroku nabídlo humanitární i jinou podporu po pátečním ničivém zemětřesení kolem 60 zemí. Tamní vláda se ale zdráhá pomoc přijmout a někteří odborníci či politici spekulují o politických důvodech. Informují o tom dnes zahraniční média. Maroko požádalo o nasazení speciálního týmu českých hasičů, odletí večer
Čeští hasiči obdrželi oficiální žádost Maroka o nasazení speciálního USAR týmu v oblasti zasažené zemětřesením. Odletí dnes večer armádními letadly. Uvedli to na sociální síti X, dříve twitter. Takzvaný USAR tým se specializuje na vyhledávání v sutinách. Maroko se vzpamatovává ze stoletého zemětřesení, lidských obětí je nejméně 2000

Maroko se vzpamatovává ze stoletého zemětřesení, lidských obětí je nejméně 2000

Maroko v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 6,8 stupně, nejsilnější, jaké severoafrická země zažila za posledních 100 let. Prvotní otřesy poškodily budovy ve velkých městech a od Rabatu po Marrákeš vyhnaly zpanikařené lidi do ulic, kde někteří spali ještě v noci na neděli. Český program zachování řemesel je mezinárodně uznán jako osvědčený postup
Český program Nositelé tradice lidových řemesel je ode dneška zapsaný v mezinárodním Registru osvědčených postupů pro zachování živých tradic. Nominaci programu schválil mezivládní Výbor pro ochranu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO na svém zasedání v Maroku. Výbor UNESCO projedná možný zápis vorařství na seznam nehmotného dědictví
Výbor pro zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO bude na svém zasedání v Maroku posuzovat nadnárodní nominaci vorařství. O nominaci, na níž participuje s Českem několik dalších zemí, se rozhodne 1. Za krize vztahů s Marokem byla odposlouchávána i španělská ministryně zahraničí
Ve Španělsku byla loni ilegálně odposlouchávána i tehdejší ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová Layaová, která umožnila v zemi tajnou hospitalizaci povstaleckého lídra Západní Sahary bojujícího za nezávislost na Maroku. Po deseti měsících se do Madridu vrátila marocká velvyslankyně
Po deseti měsících se do Madridu vrátila marocká velvyslankyně, kterou v květnu loňského roku povolala marocká vláda na konzultace do vlasti. Podle španělského tisku návrat diplomatky souvisí s pátečním prohlášením vlády premiéra Pedra Sáncheze o možné autonomii Západní Sahary pod marockou správou a znamená konec krize ve vztazích mezi oběma zeměmi. Španělská vláda poprvé podpořila autonomii Západní Sahary pod marockou správou
Španělský premiér Pedro Sánchez v dopise marockému králi Muhammadovi VI. podpořil jako možné řešení konfliktu Maroka s povstalci ze Západní Sahary její autonomii pod marockou správou. Informují o tom místní média s tím, že jde o radikální obrat. Vědci objevili v Maroku známky toho, že lidé vyráběli oděvy už před 120.000 lety
Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120.000 lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje či zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži a nikoli maso.

SLOVNÍK NAJÍT