Měsíc. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Měsíc". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Měsíc je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Posádka mise Artemis II si pochutná na grilovaném mase či zeleninovém koláči

Posádku mise Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, během desetidenní cesty čeká pestrá strava složená z předem připravených pokrmů, upravených tak, aby nepodléhaly zkáze. Loď Orion totiž není vybavena ledničkou, napsal dnes server stanice CNN. Podle něj bude součástí jídelníčku například grilované hovězí či zeleninový quiche. Astronauti měli možnost jídla před odletem ochutnat a ohodnotit. S sebou mají například grilované hovězí hrudí, zapečenou brokolici, zeleninový quiche, kuskus s ořechy, mangový salát, pikantní zelené fazolky či makarony se sýrem. Kanadský astronaut Jeremy Hansen si podle CNN přibalil také pochutiny s javorovým sirupem. Posádce bude k dispozici také čokoládová pomazánka, džem, med, skořice, pikantní hořčice a pět různých pálivých omáček, které mají zvýraznit chuť pokrmů, protože během krátkých kosmických letů dochází k otupení chuťových pohárků. To souvisí s přesunem tělních tekutin směrem k hlavě ve stavu beztíže, což vyvolává pocit silného nachlazení a snižuje schopnost vnímat vůně a chutě, poznamenala CNN. K pití si astronauti mohou dát vodu pokojové teploty, ovocné džusy, kávu, čaj, smoothie či kakaový nápoj. Drobky jsou ve vesmíru naprosto nepřípustné. Jak se ukázalo během programu Apollo, když se astronauti pokoušeli ve vesmíru jíst sendviče, drobky z chleba mohou létat kolem a dostat se astronautům do očí nebo plic, případně uváznout uvnitř přístrojů a způsobit jejich poškození. Posádka proto bude jíst tortilly a pšeničné placky, aby se vznik drobků minimalizoval. Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala dnes v 0:35 SELČ (středa 18:35 místního času) na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzlétla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu. Orion bude pokračovat k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů a po téměř deseti dnech ve vesmíru se vrátí na Zemi. ngl nob

Měsíc. Studie: Na Měsíci byly aktivní sopky ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP. Dřívější analýza vzorků hornin z mise čínské sondy Čchang-e 5 naznačovala, že sopky na Měsíci zanikly před dvěma miliardami let. Předchozí odhady pracovaly dokonce se čtyřmi miliardami let. Chemické složení dovezených lunárních vzorků ale naznačuje, že sopky byly na Měsíci aktivní ještě před 120 miliony lety, kdy Zemi opanovali dinosauři ranné křídy. "Bylo to poněkud nečekané," okomentovala výsledky studie Julie Stoparová z amerického Lunárního a planetárního ústavu (LPI), která se na studii nepodílela. Relativně nedávnou sopečnou činnost na Měsíci naznačovaly i snímky sondy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Lunar Reconnaissance Orbiter z roku 2014. Podle Stoparové jsou ale skleněné kuličky prvním fyzickým důkazem vulkanické aktivity, ačkoliv bude pro definitivní potvrzení jejich původu potřeba další výzkum. Vzorky z Čchang-e 5 jsou prvními měsíčními horninami přivezenými na Zemi od dob, kdy je v 70. letech minulého století nasbírali astronauti NASA v rámci programu Apollo a bezposádkové sondy Sovětského svazu. Výzkum nám může pomoci pochopit, jak dlouho mohou být malé planety a měsíce - včetně našeho - vulkanicky aktivní, řekl ve vyjádření AP spoluautor studie Che Jü-jang z Čínské akademie věd. Vědecký tým prozkoumal přibližně 3000 lunárních vzorků, skleněných kuliček menších než špendlíková hlavička. Ty mohou na Měsíci vzniknout při ochlazování po sopečné erupci nebo dopadu meteoritu. Tři z nich jeví známky sopečného původu. nim kpc

Krajina na Měsíci se dramaticky změní, předměty ze Země je ale pokrytá už nyní

Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích. Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Science: Vědci kvůli chystanému dobývání Měsíce chtějí ochránit některé oblasti
Na jednom velmi odlehlém místě se možná už brzy střetnou komerční zájmy s těmi vědeckými. Tím místem je Měsíc, kde má v blízké budoucnosti přistát řada průzkumných misí a také astronauti vyslaní v rámci programu Artemis amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). BBC: Jak budou vypadat nové lidské stopy na Měsíci?
Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo - osamělá, mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů, které vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina.

SLOVNÍK NAJÍT