MF. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "MF". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo MF je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Lidé objednali státní dluhopisy za 80 mld. Kč, původní plán byl 20 miliard Kč

Lidé si objednali české státní dluhopisy za zhruba 80 miliard korun. Zájem tak čtyřnásobně překročil původní emisní plán 20 miliard korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF) v tiskové zprávě. První upisovací období skončilo v neděli 28. června a s tím možnost podat žádost o úpis státních dluhopisů. Objednané dluhopisy nyní musí lidé uhradit do 7. července. Možnosti objednat bezplatně prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu na webu dluhopisy.gov.cz využily desítky tisíc občanů. "Vysoký zájem v prvním upisovacím období potvrdil, že Dluhopis Republiky zůstává atraktivním a důvěryhodným investičním nástrojem pro širokou veřejnost. Celková výše objednaných dluhopisů dosáhla zhruba 80 miliard korun," uvedlo MF. Bližší informace ohledně zájmu o jednotlivé typy dluhopisů ministerstvo nezveřejnilo. V prodeji byly fixní pětileté, protiinflační pětileté a tříměsíční obligace. Dluhopisy se liší svým výnosem. Obligace jsou určeny pro fyzické osoby, investice do každého typu dluhopisu se mohly pohybovat mezi 1000 korun a třemi miliony korun. Vlastní emise bude vydána 15. července. V případě, že zájemci objednali dluhopis prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu, jeho cenu hradí na platební účet ministerstva financí. Pokud o úpis žádali přes jednoho ze smluvních distributorů, České spořitelny nebo Československé obchodní banky, platbu provedou na účet příslušného distributora. Peníze za objednané dluhopisy musí být na zmíněných účtech připsány nejpozději do úterý 7. července, přičemž úpis pořizovaných státních dluhopisů lze platit více než jednou platbou. Ministerstvo současně ale doporučuje nenechávat platby na poslední chvíli mimo jiné kvůli tomu, že před daným termínem je víkend a dva státní svátky. "Velký zájem o emisi Dluhopisů Republiky vychází z dlouhodobého zájmu Čechů o konzervativní produkty. Nicméně takto obrovský zájem o letošní emisi předčil veškerá očekávání analytiků i samotného ministerstva financí," řekl ČTK investiční specialista FinGO David Pacoň. Ačkoliv jde pouze o objednávky a otázkou zůstává, kolik Češi skutečně za dluhopisy zaplatí, i tak letošní emise podle něj potvrdila důvěru Čechů k české ekonomice. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil na to, že už nyní se mluví o dalším úpisu, který bude opět k dispozici napřímo domácnostem. Ty tak mají možnost přímo od ministerstva koupit část státního dluhu a inkasovat tak úroky. "Pro řadu domácností je to vítaný způsob, jak zhodnotit finanční přebytky," podotkl. Dluhopisy Republiky ministerstvo financí vydávalo už v letech 2018 až 2021, kdy byla Alena Schillerová (ANO) ministryní v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Tehdy se uskutečnilo 13 upisovacích období, ve kterých si občané koupili dluhopisy v hodnotě celkem 80,1 miliardy Kč. Toto číslo není srovnatelné se současným číslem 80 miliard Kč, které představuje výši objednávek. Kolik z těchto 80 objednaných miliard bude splaceno, zveřejní MF 15. července v den emise. Zbyněk Stanjura (ODS), který ministerskou funkci zastával v letech 2021 až 2025, vydávání dluhopisů zastavil, podle něj přinášelo státu vyšší náklady než prodej dluhopisů institucionálním investorům. Prodej státních dluhopisů občanům v Česku jako první zavedl v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (tehdy TOP 09). Poslední emise z tohoto programu se uskutečnila v roce 2014. fd opm

MF: Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 7,7 mld Kč, poptávka byla vyšší

Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Poptávka po českých obligacích byla více než dvojnásobná, když je investoři chtěli nakoupit za 20,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. Objem prodaných dluhopisů byl zhruba o polovinu vyšší, než předpokládalo ministerstvo financí v emisním kalendáři zveřejněném na konci února. Plán z emisního kalendáře překročilo ministerstvo u dluhopisů splatných v roce 2035. Prodalo je v objemu 4,4 miliardy korun, zatímco původní předpoklad byly dvě miliardy korun. Poptávka investorů i tak nabídku výrazně překročila, když činila 7,6 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných dluhopisů byl 4,76 procenta ročně. Poptávka převyšovala nabídku i u zbývajících dvou emitovaných dluhopisů. Obligace se splatností v roce 2033 chtěli investoři nakoupit za 6,6 miliardy korun, ministerstvo je prodalo za 2,3 miliardy korun, tedy mírně víc než plánované dvě miliardy korun. Průměrný výnos byl 4,69 procenta. U dluhopisů splatných v roce 2037 byla poptávka 6,2 miliardy korun, ministerstvo je prodalo v souladu s kalendářem za miliardu korun při průměrném výnosu 4,8 procenta. V dosavadních letošních aukcích ministerstvo zpravidla prodávalo dluhopisy ve větším objemu, než původně avizovalo. V lednu celková emise činila 19,3 miliardy korun, v únoru 37,4 miliardy korun a v první březnové aukci byla 8,5 miliardy korun. V dubnu ministerstvo plánuje vydat dluhopisy za 15 miliard korun, za celé druhé čtvrtletí by emise měla dosáhnout 50 miliard korun. Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece se zřejmě ministerstvo snaží snížit emisní aktivitu v době napětí na finančních trzích, které nastalo po vypuknutí války v Íránu a které může zvyšovat požadovaný výnos dluhopisů, a tím ho i pro stát prodražovat. Gec předpokládá, že emisní aktivita státu zesílí ve druhé polovině roku. Peníze získané prodejem dluhopisů využívá stát na financování rozpočtového deficitu, který má letos dosáhnout 310 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti. V únoru ministerstvo splatilo obligace za 69,7 miliardy korun. Další významná platba bude na konci června, kdy bude muset stát splatit dluhopisy za 132,4 miliardy korun. str rdo

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

MF prodalo státní dluhopisy za 21,8 miliardy korun, poptávka byla vyšší

Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 21,8 miliardy korun. Zájem investorů byl přitom výrazně vyšší, byli ochotni nakoupit dluhopisy za 56 miliard korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce zajišťovala. Největší zájem byl o dluhopisy s proměnlivým úročením, které jsou splatné v roce 2031. Ministerstvo financí podle plánu prodalo dluhopisy za 12 miliard korun
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy za 12 miliard korun. Zájem investorů převýšil nabídku, chtěli nakoupit dluhopisy za 15,6 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných dluhopisů byl mezi 4,5 a 4,7 procenta. MF: Evropští poslanci potvrdili konečnou verzi nařízení na regulaci kryptoměn
Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu potvrdil konečnou verzi nařízení, které reguluje obchod s kryptoměnami a dalšími digitálními aktivy v Evropské unii (EU) včetně Česka. Nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) zavádí pravidla pro vydavatele kryptoměn i obchodníky s cílem ochránit spotřebitele.

Co znamená MF: MF: Evropští poslanci potvrdili konečnou verzi nařízení na regulaci kryptoměn

Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu potvrdil konečnou verzi nařízení, které reguluje obchod s kryptoměnami a dalšími digitálními aktivy v Evropské unii (EU) včetně Česka. Nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) zavádí pravidla pro vydavatele kryptoměn i obchodníky s cílem ochránit spotřebitele. V tiskové zprávě to uvedlo české ministerstvo financí. Nařízení bude účinné zřejmě od začátku roku 2024. Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy byl představen na konci září 2020 v rámci takzvaného digitálního finančního balíčku. České předsednictví převzalo návrh MiCA v červenci 2022 po dosažení předběžné politické dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Ministerstvo financí uvedlo, že kvůli vtělení dohody do legislativního textu vedlo české předsednictví téměř 20 technických jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, na kterých hájilo pozici členských států na úrovni Rady EU. Konečnou dohodu se českému předsednictví podařilo najít na konci září. Nyní bude následovat překlad do všech jazyků členských států a konečné formální schválení nařízení ve všech jazykových verzích. MiCA bude evropským předpisem upravujícím vydávání některých druhů kryptoaktiv, především takzvaných stablecoins – stabilní měny na decentralizované technologii DLT, a jejich nabízení veřejnosti. Konkrétně rozlišuje takzvané tokeny na Asset-referenced tokeny (ARTs), tedy tokeny kryté košem měn, komoditami či jinými kryptoaktivy, E-money tokeny (EMTs), které jsou podobné elektronickým penězům, kryté jednou měnou a pak zbytkovou kategorii, kam patří například bitcoin. Kategorie ARTs a EMTs jsou podle ministerstva financí regulovány mnohem přísněji, než zbytková kategorie kryptoaktiv. Důvodem je především to, že zpravidla zahrnují stablecoins, mohou tedy být používány jako prostředek směny a jejich vydavatelé musí získat od dohledového orgánu povolení k činnosti. Vydavatelé všech tokenů, včetně zbytkové kategorie kryptoaktiv, mají povinnost vydat takzvaný white paper, určitou obdobu prospektu u cenných papírů. MiCA dále upravuje poskytování služeb spojených s kryptoaktivy. Jedná se o určitou obdobu investičních služeb poskytovaných v souvislosti s tradičními finančními nástroji. Úprava má dopad na různé kryptosměnárny, obchodní platformy či virtuální peněženky, které musí nově také získat povolení k činnosti. Podle zakladatele obchodníka s kryptoměnami Bit.plus Martina Stránského jde o pozitivní krok. "Věříme, že to posune prostředí kryptoměn na vyšší úroveň a zároveň dojde k pročištění trhu," uvedl Stránský. Pro ARTs a EMTs je stanoveno nabytí účinnosti již po 12 měsících od vyhlášení nařízení MiCA v Úředním věstníku EU, v případě poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy a zbytkové kategorie kryptoaktiv je to 18 měsíců. Nařízení ale obsahuje přechodné ustanovení, které dává poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy dostatečný čas na získání povolení k činnosti. jsa rdo

Experti příliš nevěří v odhadovaný výnos daně z mimořádných zisků
Experti, které oslovila ČTK, příliš nevěří tomu, že se díky dani z mimořádných zisků, kterou dnes představilo ministerstvo financí, podaří vybrat příští rok do rozpočtu 85 miliard korun. MF navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. MF navrhne daň 60 pct z mimořádných zisků pro banky, rafinerie a těžaře
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent. MF navrhne daň 60 pct z mimořádných zisků pro banky, rafinerie a těžaře
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent. Zájem o dluhopisy pro občany v 12. emisi byl rekordní, stát zahájil novou emisi
Lidé si v 12. emisi objednali státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby, tzv. Dluhopisy Republiky, za 5,6 miliardy korun. To je největší objem od zahájení prodeje dluhopisů na konci roku 2018. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Papír pro bankovky by Česku měla opět dodat německá Papierfabrik Louisenthal
Německá společnost Papierfabrik Louisenthal by měla pro Státní tiskárnu cenin opět vyrábět speciální papír na výrobu českých bankovek. Nová smlouva by měla být uzavřená na čtyři roky nebo do vyčerpání maximálního finančního limitu deset milionů eur (zhruba 254 milionů korun). MF dnes prodalo za vysokého zájmu dluhopisy v eurech se záporným výnosem
Ministerstvo financí dnes prodalo poprvé od loňského července dluhopisy v eurech podle českého práva, a to za 200 milionů eur (zhruba pět miliard korun). Investoři přitom chtěli koupit dluhopisy za více než půl miliardy eur. MF dnes podle plánu prodalo dluhopisy za 12,2 miliardy Kč, zájem byl větší
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 12,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Zájem investorů byl přitom opět větší, chtěli koupit dluhopisy za zhruba 25,9 miliardy korun. MF dnes prodalo při velkém zájmu dluhopisy za 21 miliard Kč
Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 21 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Plány ministerstva financí přitom počítaly s maximálně 14 miliardami korun. Analytici: Problémem není výše dluhu, ale jeho výrazný růst
Samotná výše státního dluhu není v mezinárodním kontextu problémem. Dluh totiž roste kvůli dopadům pandemie u většiny vyspělých zemí. Komplikací ale může být výrazný nárůst dluhu v relativně krátkém čase. MF dnes prodalo dluhopisy za 14 miliard Kč, zájem byl opět vyšší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 14,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Plány ministerstva financí počítaly s maximálně 14 miliardami korun.

SLOVNÍK NAJÍT

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.