Národní. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Národní". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Národní je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Výstava Národního muzeum ukazuje před 900 exponátů spojených s Přemyslovci

Románský sarkofág svatého Longina, pohřební klenoty Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily mohou návštěvníci vidět od pátku na výstavě o Přemyslovcích, kterou připravilo Národní muzeum ve své historické budově. Zahrnuje přes 900 exponátů od více než 70 tuzemských i zahraničních institucí. Na výstavě s názvem Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba se podílel i Pražský hrad a zaštítil ji prezident Petr Pavel. Otevřena bude do 15. října, Národní muzeum ji dnes představilo novinářům. Jeho ředitel Michal Lukeš doufá, že se výstava zařadí mezi nejvýznamnější výstavní projekty v evropském kontextu. "Návštěvníkům nabízí možnost nejen spatřit vzácné památky středověku, ale také poznat příběh přemyslovské dynastie, přiblížit si její klíčové okamžiky a zároveň poznávat historii poutavou formou," řekl Lukeš. Autoři expozici rozdělili do čtyř témat od počátků dynastie přes knížecí a královskou éru až po její odkaz v době Lucemburků a prostřednictvím autentických předmětů se snaží podat příběh dynastie, mocenských střetů, válek i proměny duchovního světa. Pražský hrad zapůjčí na výstavu ze svých sbírek podle ředitele hradní správy Pavla Vyhnánka přes 90 předmětů, z nichž většina nebývá běžně k vidění. "Jsou mezi nimi například pohřební textilie svaté Ludmily, které pocházejí z desátého století a patří k nejvýznamnějším textilním památkám v Čechách," uvedl Vyhnánek. Zmíněné textilie dokumentují na výstavě konflikt mezi zavražděnou svatou Ludmilou a její snachou Drahomírou. Hrad na výstavu zapůjčil také pohřební předměty Přemysla Otakara II., který zemřel na Moravském poli roku 1278. Z pozdějšího století je k vidění koruna ze Slezské Středy, která byla součástí pokladu objeveného ve Slezsku a byla patrně ženskou svatební korunu. Podle tvůrců výstavy mohla patřit Elišce Přemyslovně, Elišce Rejčce nebo Blance z Valois. Návštěvníci také uvidí i šperky, liturgické předměty, zbraně, mince i mincovní poklady, knihy a další exponáty, které dokládají proměnu společnosti. Třeba legendu o kněžně Libuši a oráči Přemyslovi dokumentují středověké iluminace, románské malby ze znojemské rotundy či archeologické nálezy. Výstava také ukazuje, jak se z politického boje, který vyústil ve vraždu svatého Václava, stal symbol české státnosti, dokládají to relikvie a liturgické předměty spojené s Václavovým kultem. Výstavu připravoval tým autorů podle jejího garanta Jiřího Militkého tři roky. O Přemyslovcích podle něj existuje rozsáhlá literatura, zevrubná výstava o nich však dlouho nebyla. "Vděčíme jim za to, že ve 12. století formovali svět, v jakém dnes žijeme, a to jsou města, síť měst. Hrady zanikly," řekl Militký. ani ktp

Národní: Národní muzeum vystavilo 100 pokladů z císařských sbírek na Tchaj-wanu

Poprvé v Evropě lze na výstavě 100 pokladů, 100 příběhů vidět artefakty nesmírné umělecké ceny, které shromáždil čínský císařský dvůr. Výstavu uspořádalo v historické budově Národní muzeum díky spolupráci s Národním palácovým muzeem v tchajwanské Tchaj-peji. Nejvzácnějším exponátem je řezba z jadeitu, představuje hlávku zelí s kobylkou a sarančetem. Ředitelé obou institucí Michal Lukeš a Hsiao Cchung-chuang dnes mimořádnou výstavu představili novinářům. Potrvá do konce roku. Myšlenku na pražskou výstavu obě muzea uskutečnila asi 20 let po jejím zrodu. Jádro expozice tvoří poklady ze sbírek čínských císařů, především dynastie Čching, která vládla od poloviny 17. do počátku 20. století. Výstava představuje různé aspekty čínské kultury. Hlávka zelí s kobylkou a sarančetem podle Lukeše opouští tchajpejské palácové muzeum jen výjimečně a za velmi přísných podmínek. "Jedná se o jeden z nejobdivovanějších exponátů, který je vystaven teprve podruhé a Evropu navštívil vůbec poprvé," řekl dnes Lukeš. Tchajwanským partnerům děkoval za důvěru. Mistrovské dílo o průměru asi 20 centimetrů umělec vyřezal z jednoho kusu jadeitu přirozených barev, smaragdově zelené a šedavě bílé. Ve staré Číně tato barevnost symbolizovala jemnost a čistotu charakteru. Tvůrce využil jemného přechodu barevných vrstev jadeitu. Do tmavě zelených listů ukryl kobylku s dlouhými tykadly a menší saranče. Hlávku prohlásila tchajwanská strana na národní kulturní poklad spolu s dalším předmětem. Je jím svitek, jehož délka přesahuje 11 metrů, s mapou a tématem cesty po řece o svátcích s více než 4000 figurami. Vytvořilo ho pět autorů roku 1736 podle o tisíc let starší předlohy. Vidět ho lze v digitalizované podobě, na projekční stěně. Muzeum vystavilo také jeho originál malbou barvami a tuší na hedvábí. "Neustále přemýšlíme, jakým způsobem exponáty přestavovat, protože u nás v muzeu máme předměty, které dělí až 8000 let," uvedl k prezentaci Cchung-chuang. Porcelánové, skleněné i jiné předměty zdobí nadpřirozené bytosti, domácí mazlíčci, kabinety kuriozit čínských císařů. Estetický zážitek umocňují ukázky kaligrafie a krajinomaleb. Do příběhů návštěvníka zavede interaktivní část. Tchajwanské novináře při dnešní prohlídce mimo jiné zajímalo, zda na uspořádání pražské výstavy reagovala pevninská Čína. "Zatím žádnou reakci neregistrujeme," řekl Lukeš. Muzeum podle něho bude výstavu 100 pokladů, 100 příběhů inzerovat na fasádě poté, co 23. října skončí výstava předků člověka Lucy a Selam. Poklady čínského císařství se na ostrově Tchaj-wanu nacházejí od roku 1948, kdy je tam dovezla armáda vůdce Národní strany (Kuomintang) generála Čankajška poté, co ji komunisté v čele s Mao Ce-tungem vytlačili z čínské pevniny. ani jzf

V Praze by mohlo vzniknout Muzeum světa jako součást komplexu Národního muzea
Tým vytvořený vedením Národního muzea (NM) v Praze vytváří koncept multimediálního muzea světových kultur, které pracovně nazvali Muzeum světa - Museum Mundi. Mohlo by vzniknout v místě zastřešení kolejiště hlavního nádraží. Národní divadlo má stavební povolení na opravu Nové scény, kdy začne, neví
Národní divadlo získalo pravomocné stavební povolení k rekonstrukci budovy Nové scény. Novinářům to dnes řekl generální ředitel divadla Jan Burian. Kdy by mohly být práce zahájeny, není podle něj zřejmé. Stálé expozice Národního muzea by se měly otevřít 15. července
Národní muzeum dokončuje přípravu nových stálých expozic a v obou budovách svého muzejního komplexu je plánuje otevřít 15. července. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Muzeum také otevřením čtyř stálých expozic oslaví výročí 130 let od zpřístupnění své hlavní budovy na Václavském náměstí, které připadá na 18.

SLOVNÍK NAJÍT