NATO

Ruské stíhačky narušily na 12 minut estonský vzdušný prostor, uvedl Tallinn

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru podle agentury Reuters informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d´affaires, aby protestovalo. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila incident za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska. "Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak," napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku. Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. "Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat," napsala na síti X. České ministerstvo zahraničí narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo jako další příklad provokace ze strany Moskvy a eskalace. "Stojíme při estonských spojencích. Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost," uvedlo. Stíhačky MiG-31 slouží i jako nosiče hypersonických střel Kinžal, používaných k útokům proti Ukrajině. Migy mířily k hlavnímu městu Tallinnu, než vzlétly italské stíhačky F-35, které byly vyslány do vzduchu, aby ruské stroje zahnaly, napsal server Politico s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací. "Rusko letos již čtyřikrát narušilo estonský vzdušný prostor, což je samo o sobě nepřijatelné. Dnešní vpád, kdy do našeho vzdušného prostoru vstoupily tři stíhačky, je však bezprecedentně brutální," uvedl ministr zahraničí Margus Tsahkna podle estonské veřejnoprávní stanice ERR. "Rostoucí pokusy Ruska testovat hranice a jeho rostoucí agrese musí být řešeny rychlým zesílením politického a ekonomického tlaku," dodal Tsahkna. Vpád ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru následoval poté, co Rusko v předchozích dnech vyslalo své drony do prostoru dalších dvou členských států NATO, Polska a Rumunska. V Polsku, kde se nachází strategické překladiště západní pomoci pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, proti dronům vzlétly polské a spojenecké stíhačky. Varšava zahájila konzultace se spojenci kvůli tomu, co označila za úmyslnou ruskou provokaci. Nynější incident se podle ERR odehrál ráno u estonského ostrova Vaindloo ve Finském zálivu v Baltském moři, který představuje nejsevernější bod pobaltské země. Letadla se neohlásila a jejich odpovídače, tedy zařízení, která odpovídají na signály radaru tím, že vysílají zpět informace o letadle, byly vypnuté. Letouny ani nekomunikovaly s estonským řízením letového provozu, uvedla stanice svém webu. Pobaltská země tento týden oznámila, že v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Záměr vybudovat tuto obrannou linii oznámilo loni Estonsko společně s Lotyšskem a Litvou. Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Ruska mimo jiné navyšují své výdaje na obranu. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem či s ruským spojencem Běloruskem, nebo s oběma státy. msk mka

Nad Prahou přeletěla formace českých gripenů a letounů akrobatického týmu RAF
Nad Prahou dnes odpoledne přeletěla formace dvou českých stíhaček JAS-39 Gripen a devíti britských proudových letounů BAE Hawk T1 z akrobatické skupiny Red Arrows britského Královského letectva (RAF). Analytici: Poučením pro NATO je nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu
Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Válka Moskvy ohrožuje i ČR, uvedl Lipavský po narušení prostoru Polska
Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje "nás všechny". Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). Válka na Ukrajině se dostala nad polské území, stíhačky sestřelovaly ruské drony
Polska, členské země Severoatlantické aliance, se v noci na dnešek výrazným a přímým způsobem dotkla válka na Ukrajině, když jeho vzdušný prostor narušily ruské drony, z nichž několik sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Výsledkem setkání v Bílém domě je příprava schůzky Zelenského s Putinem
Příprava setkání prezidentů Ukrajiny a Ruska Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina je výsledkem pondělního několikahodinového jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se Zelenským a zástupci Evropy v Bílém domě, které Trump přerušil kvůli telefonátu Putinovi. USA prodají zbraně zemím NATO na pomoc Kyjevu, Trump pohrozil Rusku tvrdými cly
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že válka musí skončit. Čína by při útoku na Tchaj-wan chtěla, aby Rusko zaútočilo na NATO, tvrdí Rutte
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Summit NATO přinesl dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu
Dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny přinesl dvoudenní summit NATO, který dnes skončil v Haagu. Dvaatřicet spojeneckých zemí se usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko. Rusko je hrozbou, spojenci musí zůstat jednotní, uvedla Kallasová ve Štrasburku
Rusko je hrozbou pro globální bezpečnost, ale nemá šanci, pokud členské státy NATO zůstanou jednotné, uvedla dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Světoví lídři po rozsáhlém útoku Izraele na Írán vyjadřují znepokojení
Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Dnešní izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují
Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně Bílého domu. S&P: Trumpovy požadavky na vojenské výdaje mohou ohrozit evropské ratingy
Pokud evropské členské země Severoatlantické aliance zvýší vojenské výdaje v souladu s požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude to mít pravděpodobně negativní dopady na hodnocení jejich úvěrové spolehlivosti. Unijní lídři v pondělí projednají posílení obrany EU, setkají se i s šéfem NATO
Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie budou v pondělí na neformálním summitu v bruselském paláci Egmont jednat o evropské obraně a posílení unijních obranných schopností v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Evropští politici blahopřejí Trumpovi, hovoří o posílení vztahů
Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na sociálních sítích blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se dnes stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Evropa musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl Rutte v EP
Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Pojar ohledně výroků o Grónsku či Kanadě doporučil brát Trumpa vážně, ne doslova
Vážně, ale nikoliv doslovně doporučil brát vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar slova nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Grónska či Kanady. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) jsou výroky určeny hlavně domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily Trumpův neotřelý přístup. Analytici: Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP znamená 250 mld. Kč ročně
Zvýšení výdajů na obranu ze dvou na pět procent hrubého domácího produktu by znamenalo nutnost najít v dnešních cenách zhruba 250 miliard korun ročně. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Problémem by podle nich bylo také to, jak takové peníze utratit. Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě
Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.

Ukrajina se brání i díky reformám armády, s nimiž jsme pomohli, říká Čech z NATO

Zúčastnil se několika zahraničních misí, v bývalé Jugoslávii a v Iráku. V roce 2007 se pak Luděk Kolesa stal nejvýše postaveným českým vojákem v rámci NATO, když nastoupil jako vrchní praporčík na Velitelství Severoatlantické aliance pro transformaci v americkém Norfolku. Byl přitom tehdy vůbec prvním neamerickým vojákem v této pozici. V posledních třech letech působil Kolesa opět v NATO tentokrát v jeho centrále v Bruselu, pracoval v programu Defence Education Enhancement Programme (DEEP), který se zabývá vzděláváním vojenského personálu v partnerských zemích aliance. Program například úspěšně pomáhá na Ukrajině. "Díky našemu programu Ukrajinci urychlili změny v armádě. Zjistili, že to musí dělat jinak a i díky reformám byli schopní se bránit tak, že to neproběhlo podle ruského plánu, aby Ukrajina padla za tři dny," řekl Kolesa v rozhovoru s ČTK. "Nemám typickou vojenskou kariéru, nemám vojenské školy. Základní vojenskou službu jsem absolvoval v polovině 80. let a vojákem jsem za podmínek v té době zůstat nechtěl," říká nyní 63letý Čech. Po pádu komunismu v roce 1989 se ale československá armáda začala zapojovat do operací v zahraničí a on byl ještě jako "záložák" v letech 1991 až 1993 dvakrát nasazen v rámci pozorovatelské mise Evropských společenství za válek v tehdejší Jugoslávii. "Vždycky říkám, že jsem v roce 1991 vyjížděl z Československa do Jugoslávie a vracel jsem se v roce 1993 z Chorvatska do České republika," vypráví. "Když člověk zažije podobné mise, tak ho to nějakým způsobem pohltí. Zajímal jsem se proto i o další budoucí nasazení a vyskytla se mi příležitost dostat se do Iráku v rámci mise OSN. To už ale nešlo jako voják v záloze, takže jsem podepsal závazek na dva roky s tím, že vyjedu na půl roku do Iráku, pak se vrátím domů a oni mě pustí do civilu. K 1. dubnu 1994 jsem tedy nastoupil jako profesionál do armády a o 30 let později jsem pořád ještě v uniformě," usmívá se Kolesa, když popisuje svou bohatou kariéru. První pozorovatelská mise, které se v Jugoslávii účastnil, se konala v rámci Evropských společenství, dnešní Evropské unie. Československo nebylo členem EU, na misi byly ale tehdy přizvány i tři předsednické země z OBSE (minulá, současná a budoucí), což bylo Švédsko, Československo a Kanada. "Byla to neozbrojená mise, chodili jsme celí v bílém, abychom se odlišovali a naším úkolem byly klasické pozorovatelské úkoly, zjišťovat, co kde jak se děje, když byla uzavírána jednotlivá příměří, nebo i vyšetřovat jejich porušení. Prověřovat situace, kdy jedna strana obviňovala druhou, že na ni střílí," vyjmenovává Kolesa. Mise byla složená z vojáků a diplomatů. Armáda tehdy personál obvykle měnila po třech měsících, on zůstal v Jugoslávii šest měsíců, ale pak už se sám chtěl vrátit. "Byl to nápor na nervy, že jsem nemohl ani moc jíst, jedl jsem akorát chleba a zeleninu a sám jsem si uvědomoval, že tam, kde jsem dřív jezdil 30 kilometrů za hodinu, nyní jezdím 80 kilometrů a že si nedávám takový pozor, když jsme někde na frontě nebo v minových polích. Už jsem hrozně okoral a uvědomoval jsem si, že by to mohlo skončit špatně, takže jsem jel domů," dodal český voják. Pozorovatelská mise měla striktní mandát a teoreticky se neměli vůbec pohybovat na frontové linii, tam, kde se bojovalo a střílelo. "Když ale přišlo obvinění, že se někde střílí, tak jsme museli jet na místo, jestliže jsme nechtěli, aby naše hlášení byla jen o tom, co jsme někde zaslechli. Mělo to dopad na psychiku každého z nás. Na každém, kdo tam byl déle, bylo vidět, jak se změnil," dodal. I když byly mise v zahraničí náročné, chtěl se do nich vrátit. "Ze začátku jsem o tom ani nemluvil, co jsem tam zažil, ale postupně se mi o tom začalo zdát, začalo mi to chybět, ten adrenalin. Takže jsem požádal, jestli bych nemohl jet znovu a do Jugoslávie jsem se na podzim roku 1992 vrátil," říká Kolesa. Podobné pozorovatelské mise byly podle něj specifické v tom, že jejich účastníci měli možnost pomáhat místním obyčejným lidem. "Byly tam okupované, zničené vesnice a v jedné z nich zůstali třeba jen dva dědoušci. My jsme tam přijeli a ptali jsme se jich, jestli něco nepotřebují. Měli jsme v autě satelitní telefon a umožnili jsme těm lidem zavolat rodině, která uprchla na druhou stranu fronty a pět měsíců o sobě nevěděli. Nevěděli, jestli jsou vůbec ještě naživu. Takže slzy a jak jsem už víc rozuměl, všechno jsem to víc vnímal. Říkali nám, že jsme pro ně bílí andělé," dodal. I další mise v Iráku v letech 1994 a 1995 byla podle Kolesy unikátní, šlo o vojensko-policejní misi k ochraně humanitární pomoci, která do země proudila. "Měli jsme za úkol ochraňovat agentury OSN i nevládní organizace, které v oblasti působily, a eskortovat konvoje s humanitární pomocí z tureckých hranic na území severního Iráku," popsal tehdejší práci. Když ale v oblasti došlo k nějakému ozbrojenému střetu, původní úkol šel stranou, humanitární pomoc zůstala ve skladištích a účastníci mise začali zjišťovat kdo, kde a proč válčí. Následně Kolesa pracoval více než tři roky ve vojenské sekci české delegace při NATO v Bruselu, poté odjel studovat do Spojených států. "Byl to nejvyšší kariérový kurz v akademii pozemních sil pro poddůstojníky a praporčíky v El Pasu v Texasu, potom jsem se vrátil a působil jsem v Česku u náčelníka generálního štábu jako první hlavní praporčík armády ČR. Byla to tehdy nově zřízená pozice," popisuje své další kroky v kariéře. Do NATO se ještě vrátil, tentokrát ale na velitelství Severoatlantické aliance pro transformaci v americkém Norfolku. Jako vůbec první neameričan zastával funkci vrchního praporčíka tohoto velitelství, což znamenalo, že odpovídal za rozvoj, modernizaci a transformaci poddůstojnického a praporčického sboru v členských státech NATO a partnerských státech. "Česko mě tehdy nominovalo, byl jsem vybrán do užšího výběru a pozvali mě na pohovor do Ameriky. Se mnou tam byl ještě Kanaďan a Nizozemec. Proběhly dvoukolové pohovory, první s komisí, druhý mezi čtyřma očima s velitelem a večer už jsem věděl, že jsem to vyhrál," uvedl. V Norfolku působil v letech 2007 až 2011. V té době byl také osloven z Bruselu, aby se připojil do aliančního programu DEEP, který se zabývá vzděláváním vojenského personálu v partnerských zemích NATO. V současné době působí program DEEP na čtyřech kontinentech, od Mongolska přes země bývalého Sovětského svazu, Blízký východ, Balkán, severní Afriku, až po Kolumbii. Celkem jde o 15 zemí s tím, že některé další programy se podle Kolesy už uzavřely, protože dosáhly toho, co daná země chtěla. "Program je vždycky šitý na míru každé jednotlivé zemi, vychází z toho, že daný stát požádá NATO. My tam následně jedeme na úvodní návštěvu, zjistíme, co je potřeba a na základě toho vytvoříme plán a sestavíme týmy dobrovolníků z aliančních zemí, nebo partnerských zemí," popsal český voják a zároveň vášnivý cyklista. Program zemím pomáhá zmodernizovat jejich ozbrojené síly, nebo postavit systém vzdělávání vojáků úplně od začátku. "Když se rozpadl Sovětský svaz, tak některé ze zemí skončily bez jakéhokoli vojenského školství, předtím jezdili do Moskvy či Leningradu, ale například Moldavsko najednou nemělo nic. Takže jsme jim pomohli úplně od začátku postavit bakalářské programy pro jejich vojenskou akademii, pro vzdělávání důstojníků, potom i magisterské, doktorandské programy, později i jejich praporčickou akademii," vysvětluje Kolesa. Jeden z největších a zároveň nejúspěšnějších programů přitom podle něj proběhl na Ukrajině. "Program DEEP na Ukrajině začal v roce 2013 pro důstojníky. Potom, co byly obsazené části východní Ukrajiny a Krym, tak si vyžádali i pomoc i v oblasti, kterou dělám já, což je rozvoj poddůstojnického praporčického sboru," uvedl český voják. Alianční program podle něj pomohl Ukrajincům v tom, že urychlil změny v jejich armádě. "Zjistili, že to musí dělat jinak. Jsme hrdí na to, že i my máme malý podíl na tom, že se po začátku ruské invaze byli schopní bránit tak, aby to neproběhlo podle ruského plánu, že Ukrajina padne za tři dny," dodal Kolesa. Když on sám na Ukrajinu v prosinci 2014 přijel, byly podle něj ukrajinské síly v hrozném stavu. Postupně ale ukrajinská armáda provedla tak hluboké změny, že i v mnohém předstihla některé spojenecké země. "Myslím, že kdyby to neudělali, tak by opravdu za tři dny Rusové pochodovali po Chresčatyku," dodal Kolesa s odkazem na hlavní kyjevskou ulici. Jeho zatím poslední angažmá v NATO se ke konci letošního roku uzavírá. Jak k tomu říká, "přijel jsem na dva roky a zůstal jsem tři roky a pět měsíců". "Od 1. ledna se vracím do České republiky, kde stojí o to, aby se zúročily moje zkušenosti ve prospěch ozbrojených sil a České republiky jako takové," uzavřel. Vojákem zůstane i nadále. Tereza Šupová jd

Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci
Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO
Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT). V Polsku slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany
V Redzikowu na severovýchodě Polska dnes polští a američtí činitelé slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany, vybavenou systémem Aegis. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO
Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. Ankara označila izraelskou operaci v Libanonu za pokus o invazi
Turecké ministerstvo zahraničí označilo pozemní operaci, kterou dnes na jihu Libanonu zahájila izraelská armáda, za pokus o invazi. Vážné obavy z další destabilizace regionu kvůli tomu dnes vyjádřil mimo jiné Kreml, španělské ministerstvo zahraničí či Úřad OSN pro lidská práva. Novým generálním tajemníkem NATO se stane nizozemský mistr v hledání kompromisů
Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. Medaile Za službu v zahraničí dnes převzalo 58 vojáků, mezi nimi pět žen
Téměř 60 vojáků a vojákyň dnes v Praze převzalo medaile ministryně obrany Za službu v zahraničí. Ocenění působili v letech 2021 až 2024 na mezinárodních vojenských štábech Severoatlantické aliance (NATO) a ve vojenských strukturách Evropské unie. Podle Putinova poradce byl do plánů ukrajinského vpádu do Ruska zapojen Západ
Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev. NATO je klíčové pro bezpečnost USA, nikdy neopustím Ukrajinu, řekl Biden
Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Tisk: NATO vystupňovalo kritiku Číny a snaží se ukotvit trvalou podporu Ukrajiny
Severoatlantická aliance při summitu ve Washingtonu adresovala Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl. Orbán v Moskvě jednal s Putinem k nelibosti představitelů Evropské unie
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k nelibosti vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok jeho země předsedá. Orbán příštích šest měsíců označil za mírovou misi, Putin hovořil o snaze obnovit dialog mezi Ruskem a Západem. Británie podle Sunaka uvede zbrojní průmysl do válečného režimu
Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Polsko je podle Dudy ochotné nechat NATO rozmístit na svém území jaderné zbraně
Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Země NATO slíbily Ukrajině další protivzdušné systémy, řekl Stoltenberg
Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka
Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. Čtvrt století od vstupu do NATO dnes připomněly konference i přelet letounů
Klíčová role českého členství v Severoatlantické alianci (NATO) a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy dnešní konference na Pražském hradě v den 25. výročí českého vstupu do NATO. Čtvrtstoletí v alianci dnes připomněly také další akce jako například dopolední přelet šestice vojenských letounů nad Českem a centrem Prahy. CNN: Rusko vyrábí trojnásobek munice do děl oproti tomu, co Západ pro Ukrajinu
Rusko podle všeho ve srovnání se Spojenými státy a Evropou vyrábí skoro trojnásobné množství dělostřelecké munice, což pro něho ve válce proti Ukrajině znamená zásadní výhodu před další ofenzivou očekávanou během letošního roku. Pro Švédsko je vstup do NATO obrovskou úlevou, míní velvyslankyně
Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera - neutrální Finsko.

Politico: Východ Evropy se ptá západu, zda jsou si při rozdělování funkcí rovni

V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico. "Jakou morální důvěryhodnost ten člověk má?" ptá se na Rutteho adresu bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Upozorňuje, že Nizozemsko během 13 let Rutteho vlády neplnilo závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Mezi kandidáty na pozici tajemníka NATO padlo i jméno rumunského prezidenta Klause Iohannise nebo estonské premiérky Kaji Kallasové. Jejich země spolu s mnoha dalšími vstoupily do NATO v roce 2004, téměř 15 let po pádu železné opony. Od té doby ale představitelé zemí východní Evropy zastávali jen minimum řídicích pozic v NATO i v Evropské unii. "Pokud budeme uvažovat o geografické rovnováze, bude to čtvrtý generální tajemník (NATO) z Nizozemska. Pak se objevuje otázka, zda v NATO existují státy první a druhé kategorie. Jsme si rovni, nebo si nejsme rovni? Tato otázka tu stále zůstává," řekla Kallasová minulý týden v podcastu Politico Power Play. Jedinou výjimkou v tomto ohledu představuje Polsko. Bývalý a teď opět vládnoucí polský premiér Donald Tusk byl po jedno období předsedou Evropské rady a další polský expremiér Jerzy Buzek stál tři roky v čele Evropského parlamentu. V současné době je nejvýše postaveným Východoevropanem v EU Lotyš Valdis Dombrovskis, který má na starosti silový rezort komisaře pro obchod. Pozici získal poté, co jeho předchůdce Ir Phil Hogan musel kvůli skandálům odstoupit. Poměrně vysoce postavený je i náměstek generálního tajemníka NATO Rumun Mircea Geoana. "Od rozšíření (v roce 2004) žije ve střední a východní Evropě 110 milionů lidí. V EU a v NATO je pět významných pozic, které se obsazují každých pět let. Za tu dobu je to tedy 25 pracovních míst a 20 procent obyvatel EU mělo jen sedmiprocentní zastoupení v těchto pozicích," nastiňuje východní pohled estonský exprezident Ilves. O novém šéfovi NATO se pravděpodobně rozhodne letos v létě během schůzky lídrů členských zemí obranné aliance ve Washingtonu. Po červnových volbách do Evropského parlamentu se budou obsazovat posty v čele unijních institucí. O druhý mandát v čele Evropské komise usiluje někdejší německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Politici budou muset najít shodu i na předsedovi Evropské rady, parlamentu i šéfovi unijní diplomacie. Po volbách by nově mohla vzniknout i funkce komisaře pro obranu, což slíbila von der Leynová v případě opětovného zvolení. Možnými kandidáty jsou podle serveru Politico polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis nebo Estonka Kallasová. Vysoce postavení představitelé Estonska, Litvy a Lotyšska se domnívají, že velké státy v západní Evropě jsou vůči nim nespravedlivě zaujaté, zejména kvůli tvrdému přístupu pobaltských států vůči Rusku po napadení Ukrajiny, píše Politico. Kallasová by po stažení kandidatury do čela NATO mohla usilovat o nástupnictví po Španělu Josepu Borrellovi v čele unijní diplomacie. O této možnosti se mluví již několik měsíců a evropští představitelé očekávají, že ji na vysoký post podpoří francouzský prezident Emmanuel Macron. Ne všichni jsou však přesvědčeni, že má Kallasová skutečnou šanci. Představitel EU pod podmínkou anonymity serveru Politico sdělil, že Paříž ani Berlín Estonku "na post nejspíš nedoporučí ze stejných důvodů, proč nepřipadala v úvahu pro funkci v NATO". "Opravdu bychom na této pozici chtěli někoho, kdo si s chutí dává Rusy k snídani?" uvedl zdroj. lsa jrm

Nejdražší armádní nákupy od vstupu do NATO Česko uskutečnilo v posledním roce
Nejdražší armádní nákupy od vzniku České republiky i od jejího vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) Česko uskutečnilo v posledním roce. Pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, které loni v květnu schválila vláda, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Česká armáda musí usilovat o technologickou převahu nad nepřítelem
Česká armáda nemá předpoklady pro to, aby měla v případném příštím konfliktu materiální převahu nad nepřítelem, musí proto usilovat o technologickou nadvládu, která jí umožní získat kognitivní převahu a výhodu v rychlosti rozhodování. RFE-RL: Ukrajina má právo útočit na ruské cíle mimo své území, uvedl šéf NATO
Ukrajina má podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ve válce s Ruskem právo na sebeobranu, včetně útoků na legitimní ruské armádní cíle mimo Ukrajinu. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE-RL) to šéf NATO řekl v rozhovoru, jehož část stanice zveřejnila ve středu. Ministři NATO jednali o pomoci Ukrajině, shodli se na vzniku výcvikového centra
Ministři obrany zemí NATO dnes v Bruselu diskutovali o další pomoci Ukrajině čelící ruské invazi i o přípravě červencového summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu. Shodli se přitom na vytvoření nového výcvikového a vzdělávacího střediska pro ukrajinské vojáky, které se bude nacházet v severopolském městě Bydgoszcz. Největšího cvičení NATO se zúčastní 90.000 vojáků, uvedl velitel aliance
Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to dnes oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. AP: Utajované lety sledují Rusko a Ukrajinu pohledem božího oka
V dálce je Ukrajina, která bojuje o přežití. Při pohledu z kokpitu letounu francouzského letectva letícího nad sousedním Rumunskem se zdá, že v zasněžené krajině panuje mír. Zdání ale klame, napsala agentura AP v reportáži z paluby letounu včasné výstrahy a řízení. Spojenci z NATO potvrdili, že budou nadále posilovat ukrajinskou obranu
Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa, řekl polský generál
Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila, uvedl dnes náčelník polského generálního štábu. Generál Wieslaw Kukula se tak podle médií vyjádřil k neidentifikovanému objektu, který dnes ráno přiletěl do Polska od hranice s Ukrajinou a následně zmizel z radarů. Ukrajinci mají obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou
Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Fiala: Česko není v NATO černým pasažérem, svoji bezpečnost bere vážně
Česko není v Severoatlantické alianci (NATO) černým pasažérem, který riskuje a spoléhá jenom na pomoc spojenců. Naopak je zodpovědným státem, svoji bezpečnost bere vážně a pomáhá, kde je třeba. V projevu na Dnech NATO v Mošnově na Novojičínsku to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Do Mošnova dnes přiletěly letouny F-35A amerických vzdušných sil
Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes přistály tři letouny F-35A Lightning II amerických vzdušných sil, které se představí na víkendových Dnech NATO. Jeden bude pilotovat žena, čtyřiatřicetiletá display pilotka Kristin “Beo” Wolfeová. Ocenění za službu v zahraničních operacích NATO a EU dnes převzalo 174 vojáků
Celkem 174 vojáků bylo dnes armáda ocenila za službu v zahraničních operacích NATO a Evropské unie. Na slavnostním ceremoniálu v budově Národního památníku na Vítkově převzali ocenění vojáci, kteří působili na území Litvy, Lotyšska, Kosova, Itálie, Bosny a Hercegoviny a na Sinajském poloostrově. Švédsko tvrdí, že je kvůli NATO terčem Ruskem podporované dezinformační kampaně
Švédsko se stalo terčem dezinformační kampaně Ruskem podporovaných aktérů, která má za cíl poškodit obraz této skandinávské země, jež se uchází o členství v NATO. Uvedl to dnes švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin, podle nějž je dalším cílem dezinformátorů naznačit, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu. Šedivý: Výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný
Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. Německá média si na summitu NATO všímají Ukrajiny a tureckého obratu
Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. EU věří nejméně lidí v Česku od roku 2016, klesla i důvěra v NATO a OSN
Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Konflikt mezi Ruskem a NATO nelze vyloučit, zopakoval generál Řehka
Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Stoltenberg varoval Čínu před dodávkami zbraní do Ruska
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Řehka: V případě války NATO s Ruskem by stát musel výběrově mobilizovat
Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO
Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impuls v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření NATO
Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. "Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. Tisk: Ruská špionka si v Neapoli vytvořila síť známostí mezi důstojníky NATO
Mezi důstojníky velitelství NATO a amerického námořnictva v italské Neapoli se několik let pohybovala rozvědčice ruské vojenské tajné služby GRU. Píšou to dnes mezinárodní média, například deník La Repubblica či investigativní server Bellingcat. Politico: Šest evropských mocností v červenci neslíbilo novou pomoc Kyjevu
Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na dnes zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). NATO čelí největší bezpečnostní krizi od druhé světové války, řekl Stoltenberg
Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli válce na Ukrajině největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války, řekl před zahájením dnešní části summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Reuters: V ostražitém Finsku je Santova jeskyně zároveň protiatomovým krytem
Ruská invaze na Ukrajinu nezastihla Finsko nepřipravené. Dokonce i zábavní park Santa Clause v jeho "rodném městě" na zasněženém severu je připraven schovat skřítky a vrátit se ke své původní funkci - nouzovému protiatomovému krytu pro případ útoku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg: NATO musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu
Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Orbán žádá o uvolnění peněz z fondu obnovy EU, argumentuje ukrajinskou krizí
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí. Evropské akcie kvůli napětí kolem Ukrajiny zahájily týden výrazným poklesem
Akcie na evropských trzích od rána prudce klesaly, den zakončily nejníže za uplynulých 20 dní. Na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá. Evropské akcie kvůli napětí kolem Ukrajiny zahájily týden výrazným poklesem
Akcie na evropských trzích od rána prudce klesají, na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá. Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank, jak se centrální banka v Norsku oficiálně nazývá, se ujme po ukončení svého působení v NATO. Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO. Ukrajina potřebuje peníze, kvůli riziku invaze má omezený přístup na trhy
Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolarů (téměř 110 miliard Kč). Agentuře Reuters to dnes řekl poradce vlády Oleh Ustěnko. Hysterie, která se podle něj rozpoutala kolem vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, Kyjevu znemožňuje vypůjčit si peníze klasicky na kapitálových trzích. NATO posiluje obranu východní Evropy, podle Ruska zvyšuje napětí kolem Ukrajiny
Severoatlantická aliance oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu. Vystrčil: Babiš by měl v EU a NATO iniciovat postup proti ruskému vlivu
Představitelé českého Senátu odsoudili možné zapojení ruských tajných služeb do výbuchu skladu ve Vrběticích na Zlínsku jako akt státního terorismu. Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) iniciovat v NATO a EU společný postup proti narůstání ruského vlivu. Estonský expert si má odpykat tři roky za špionáž pro Čínu
V Estonsku byl za špionáž pro Čínu odsouzen námořní expert působící v Severoatlantické alianci. Je to v pobaltské zemi první případ svého druhu, který není spjat s Ruskem, uvedla dnes agentura AFP. Vyjádření Tarma Koutse se v minulosti čas od času objevovala i v českých médiích.