Heslo Nelahozeves
SLOVNÍK
NAJÍT
Nejvyšší. 'klíč' k těmto zprávám:
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Nejvyšší". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Nejvyšší je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Nejvyšší soud: Bez souhlasu všech dědiců nelze obejít soupis pozůstalosti
Notářský soupis pozůstalosti lze nahradit společným prohlášením dědiců jen tehdy, pokud všichni souhlasí. Tento jednodušší a levnější postup nepřipadá v úvahu, pokud se některý z dědiců k prohlášení nepřipojí, plyne z nového rozhodnutí Nejvyšší soud (NS). Zrušil verdikt jihočeských soudů v pozůstalostním řízení po zemřelém muži z Táborska. Znovu se musí případem zabývat Okresní soud v Táboře. Usnesení NS je dostupné v jeho databázi. Jádrem sporu byla otázka, zda lze soupis pozůstalosti nahradit společným prohlášením dědiců podle občanského zákoníku, když jej neučinili všichni dědici. Jeden z pěti dlouhodobě nesouhlasil s postupem ostatních, nepřipojil svůj podpis a později se proti rozhodnutí odvolal. Přesto soudy vycházely z toho, že soupis byl platně nahrazen společným prohlášením. Konkrétně šlo například o vlastnictví přívěsu k autu. NS zdůraznil, že podle zákona i dosavadní judikatury musí společné prohlášení, které nahrazuje soupis pozůstalosti, učinit shodně všichni dědici, jimž má být potvrzeno nabytí dědictví. Pokud některý z dědiců prohlášení odmítne nebo je nepodepíše, nelze tento zjednodušený postup použít a je třeba provést soupis pozůstalosti. "Účelem soupisu pozůstalosti není pouze ochrana věřitelů. Jeho význam spočívá především ve zjištění skutečného rozsahu majetku i případných dluhů zůstavitele a v ochraně práv všech účastníků dědického řízení," uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Zjednodušený postup není vhodný v situacích, kdy mezi dědici existují spory o rozsah majetku nebo o dědické právo. "Rozhodnutí potvrzuje, že společné prohlášení o pozůstalostním majetku musí být výsledkem shodné vůle všech dědiců a že zákonné požadavky na jejich souhlas nelze obcházet ani z důvodu procesní hospodárnosti," doplnila Tomíčková. tmd hjNejvyšší: České soudy se patrně nebudou zabývat žalobou kvůli saské výstavě o Popelce
České soudy se patrně nebudou zabývat žalobou na saskou správu státních zámků kvůli výstavě o Třech oříšcích pro Popelku v Moritzburgu nedaleko Drážďan. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že je to téma pro německou justici, a Ústavní soud (ÚS) následnou stížnost odmítl, byť méně kategoricky. Žalobu podal syn Libuše Šafránkové Josef Abrhám mladší spolu s další příbuznou herečky, která v pohádce Tři oříšky pro Popelku ztvárnila hlavní postavu a která zemřela v roce 2021. ČTK to zjistila z justičních databází. Podanou žalobou se pozůstalí domáhají postmortální ochrany jména a podoby Šafránkové a také náhrady nemajetkové újmy. Porušení osobnostních práv spatřovali v tom, že výstava na zámku na přelomu let 2023 a 2024 zahrnovala bez synova souhlasu fotografie a jiné exponáty z profesního a soukromého života Šafránkové. Prodávaly se tam také propagační předměty s jejím vyobrazením. Právě na zámku Moritzburg se pohádka natáčela. Správa saských státních zámků vznesla námitku, podle které nejsou české soudy k rozhodování příslušné. Obvodní soud pro Prahu 1 i Městský soud v Praze námitku zamítly jako nedůvodnou s vysvětlením, že pozůstalí po Šafránkové mají centrum svých zájmů v Česku, proto mohou rozhodovat české soudy. Nejvyšší soud ale rozhodnutí změnil a přišel se závazným právním názorem, že tvrzené protiprávní jednání i případná újma jsou ohraničeny územím Německa. "Porušení osobnostních práv zemřelé se tak za těchto okolností mohlo negativně projevit pouze na tomto místě, nikoliv v České republice, na jejíž území obsah poškozující osobnostní práva zemřelé nebyl vůbec šířen," konstatoval NS, který spis vrátil k obvodnímu soudu. Z rozhodnutí plyne, že by měly rozhodovat německé, nikoliv české soudy. Pozůstalí po Šafránkové ještě podali ústavní stížnost, ve které například poukazovali na úzké sepětí herečky s českým kulturním prostorem. ÚS stížnost odmítl, protože do neskončených řízení z principu nezasahuje. "Stěžovatelé stále mohou ve stávajícím řízení tvrdit, že se porušení osobnostních práv zemřelé projevilo i na území České republiky," stojí v usnesení. Mezinárodní příslušnost českých soudů tak podle ÚS není zcela vyloučená. Filmová pohádka režiséra Václava Vorlíčka měla v československých kinech premiéru v roce 1973. Televize ji poprvé nabídla na Štědrý den roku 1974. Popelka zaznamenala úspěch také u zahraničních diváků, v Německu je dodnes oblíbeným vánočním filmem. Cílem výstavy v Moritzburgu bylo ukázat návštěvníkům, kdo Šafránková byla a jaký význam měla pro české diváky, řekla v roce 2024 televizi CNN Prima News ředitelka zámku Dominique Fliegerová. "Velice rádi bychom i se synem paní Šafránkové prošli tuto výstavu, abychom mu vysvětlili, co je naším cílem. Nicméně nevystavujeme žádné soukromé fotografie, protože víme, že ona sama byla stydlivá," dodala tehdy. tmd hj
Nové odvolací kárné senáty u obou nejvyšších soudů už mají na stole první spisy
Nové odvolací kárné senáty u obou nejvyšších soudů už mají na stole první spisy. Odvolání podle mluvčích obou institucí směřují proti rozhodnutím kárných senátů u vrchních soudů v Praze a Olomouci, které vznikly na přelomu let 2024 a 2025. Soudy: Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele
Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. ČTK to dnes řekl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Justice musí znovu řešit žalobu akcionářů Agrobanky, chtějí náhradu škody
Obvodní soud pro Prahu 2 musí znovu projednat žalobu Spolku menšinových akcionářů Agrobanky. Žádají od státu, respektive České národní banky (ČNB), zhruba 1,6 miliardy korun jako náhradu škody způsobené znehodnocením akcií. Eltodo nezíská náhradu za vyloučení z tendru na značky, potvrdil NS
Společnost Eltodo nezíská náhradu za to, že ji ministerstvo dopravy nezákonně vyřadilo z tendru na dodávku tabulek registračních značek. Dovolání pražské firmy zamítl Nejvyšší soud. Dospěl k závěru, že firma nevyužila všechny dostupné prostředky k ochraně svých práv, a nemůže se tak úspěšně domáhat náhrady škody. Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý trest za spekulaci se známkami
Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý rozsudek nad právníkem a filatelistou Jaroslavem Ellederem. V roce 1962 si vyslechl trest 2,5 roku vězení a propadnutí celého jmění za údajnou spekulaci s protektorátními známkami.
NS potvrdil verdikt nad starožitníkem Salmonem v kauze listiny ze 14. století
Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek nad starožitníkem Josefem Salmonem. Dostal podmínku a peněžitý trest za to, že prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli věděl, že byla kdysi ukradena. NS přiznal vyšší odškodnění další romské rodině vystěhované ze Vsetína
Nejvyšší soud (NS) navýšil odškodnění další romské rodině, která se musela v roce 2006 vystěhovat ze Vsetína. Rozsudek navazuje na tři podobné z konce minulého roku a týká se rozvětvené rodiny. Její členové původně měli od města dostat odškodnění od 5000 do 20.000 korun, nově získají částky od 20.000 do 40.000 korun. Umělá inteligence má uplatnění v evropské justici, třeba při anonymizaci
Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním. Adept k ÚS Simon odmítá kritiku za zrušená rozhodnutí, má jich méně než jiní
Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon nepokládá za diskvalifikující to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti neobstála před Ústavním soudem (ÚS). Poukázal na statistiku, podle které jím připravená rozhodnutí Nejvyššího soudu vykazují při přezkoumávání ústavními soudci nadstandardní úspěšnost. Účast na demonstraci mániček nemohla být trestným činem, napsal ministr Blažek
Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Angyalossy: Rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako selhání soudců
Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Nejvyšší soud nesouhlasí se zastavením stíhání příslušníků StB kvůli promlčení
Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ředitelky litoměřického muzea
Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ředitelky litoměřického muzea Evy Štíbrové. Dostala podmíněný trest za to, že z muzea v době jejího působení zmizely sbírkové předměty za 16 milionů korun. Výsledek řízení potvrdila ČTK bez dalších podrobností předsedkyně Okresního soudu v Litoměřicích Halka Lacinová. Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň
Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň a nově ji pojmenoval po Františkovi Vážném, někdejším soudci. Dnešní slavnostní otevření zároveň zahájilo Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které potrvá do soboty. Nejvyšší soud přezkoumá verdikt v kauze úvěrového podvodu v kampeličce
Nejvyšší soud přezkoumá verdikt nad podnikatelem Viktorem Chlupem a znalcem Vlastimilem Hudečkem. Oba dostali nepodmíněné tresty v případu úvěrového podvodu v později zkrachovalém Metropolitním spořitelním družstvu (MSD), oba také podali dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
Nové odvolací kárné senáty u obou nejvyšších soudů už mají na stole první spisy. Odvolání podle mluvčích obou institucí směřují proti rozhodnutím kárných senátů u vrchních soudů v Praze a Olomouci, které vznikly na přelomu let 2024 a 2025. Soudy: Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele
Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. ČTK to dnes řekl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Justice musí znovu řešit žalobu akcionářů Agrobanky, chtějí náhradu škody
Obvodní soud pro Prahu 2 musí znovu projednat žalobu Spolku menšinových akcionářů Agrobanky. Žádají od státu, respektive České národní banky (ČNB), zhruba 1,6 miliardy korun jako náhradu škody způsobené znehodnocením akcií. Eltodo nezíská náhradu za vyloučení z tendru na značky, potvrdil NS
Společnost Eltodo nezíská náhradu za to, že ji ministerstvo dopravy nezákonně vyřadilo z tendru na dodávku tabulek registračních značek. Dovolání pražské firmy zamítl Nejvyšší soud. Dospěl k závěru, že firma nevyužila všechny dostupné prostředky k ochraně svých práv, a nemůže se tak úspěšně domáhat náhrady škody. Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý trest za spekulaci se známkami
Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý rozsudek nad právníkem a filatelistou Jaroslavem Ellederem. V roce 1962 si vyslechl trest 2,5 roku vězení a propadnutí celého jmění za údajnou spekulaci s protektorátními známkami.
NS potvrdil verdikt nad starožitníkem Salmonem v kauze listiny ze 14. stoletíNejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek nad starožitníkem Josefem Salmonem. Dostal podmínku a peněžitý trest za to, že prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli věděl, že byla kdysi ukradena. NS přiznal vyšší odškodnění další romské rodině vystěhované ze Vsetína
Nejvyšší soud (NS) navýšil odškodnění další romské rodině, která se musela v roce 2006 vystěhovat ze Vsetína. Rozsudek navazuje na tři podobné z konce minulého roku a týká se rozvětvené rodiny. Její členové původně měli od města dostat odškodnění od 5000 do 20.000 korun, nově získají částky od 20.000 do 40.000 korun. Umělá inteligence má uplatnění v evropské justici, třeba při anonymizaci
Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním. Adept k ÚS Simon odmítá kritiku za zrušená rozhodnutí, má jich méně než jiní
Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon nepokládá za diskvalifikující to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti neobstála před Ústavním soudem (ÚS). Poukázal na statistiku, podle které jím připravená rozhodnutí Nejvyššího soudu vykazují při přezkoumávání ústavními soudci nadstandardní úspěšnost. Účast na demonstraci mániček nemohla být trestným činem, napsal ministr Blažek
Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Angyalossy: Rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako selhání soudců
Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Nejvyšší soud nesouhlasí se zastavením stíhání příslušníků StB kvůli promlčení
Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ředitelky litoměřického muzea
Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ředitelky litoměřického muzea Evy Štíbrové. Dostala podmíněný trest za to, že z muzea v době jejího působení zmizely sbírkové předměty za 16 milionů korun. Výsledek řízení potvrdila ČTK bez dalších podrobností předsedkyně Okresního soudu v Litoměřicích Halka Lacinová. Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň
Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň a nově ji pojmenoval po Františkovi Vážném, někdejším soudci. Dnešní slavnostní otevření zároveň zahájilo Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které potrvá do soboty. Nejvyšší soud přezkoumá verdikt v kauze úvěrového podvodu v kampeličce
Nejvyšší soud přezkoumá verdikt nad podnikatelem Viktorem Chlupem a znalcem Vlastimilem Hudečkem. Oba dostali nepodmíněné tresty v případu úvěrového podvodu v později zkrachovalém Metropolitním spořitelním družstvu (MSD), oba také podali dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.