Omán

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Omán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Omán je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

AFP: V ománském údolí Dauka pěstují stromy, jejichž míze přezdívají bílé zlato

V ománském údolí Dauka se nachází rezervace, která je domovem jednoho z nejcennějších zdrojů této arabské země - kadidlovníků. Voňavá míza z těchto stromů, jíž se v Ománu přezdívá bílé zlato, se používá v tradiční medicíně, při náboženských rituálech či v luxusní parfumerii, napsala agentura AFP. Údolí se nachází na jihu Ománu v regionu Dafár, který hraničí s Jemenem a v němž roste přibližně 5000 kadidlovníků. Olej extrahovaný z těchto stromů se používá v parfémech a v kosmetických přípravcích, ale prodává se i ve formě pevných hrudek. Rezervaci využívá luxusní ománský výrobce parfémů Amouage. Ten prodává luxusní vůně po celém světě, přičemž si účtuje stovky dolarů za lahvičku. "Pro nás je kadidlo cennější než zlato," řekl AFP Abdalláh Džaddad, který se živý jako sběrač kadidla. Údolí Dauka je jedním z mála míst na světě, kde kadidlovník roste, a od roku 2000 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Obchod s kadidlem, jehož počátky sahají až do 3. tisíciletí před naším letopočtem, se v dávných dobách šířil z Dafáru až do Číny a také do starověkého Řecka, Říma či Egypta. "Kadidlo mělo tehdy zhruba stejnou cenu jako dnes ropa," říká Ahmad Muršídí, ředitel archeologického naleziště v Chaur Rurí. Z tamního přístavu se vyváželo kadidlo do celého světa. V údolí Dauka roste odrůda ceněná pro léčivé účinky. "Čím čistší kadidlo je, tím vhodnější je k použití jako léčebný prostředek, zbytek se použije jako vonné kadidlo," říká Fajsal Husajn, jehož otec založil v 50. letech minulého století obchod s kadidlem. V Dafáru je několik továren specializujících se na kosmetické oleje a krémy. Nejvzácnější a nejkvalitnější je pryskyřice světle zelené barvy. Pryskyřice se sklízí ručně tradičními metodami. Stromu se nařízne kůra, ze které se uvolní míza, která se nechá ztuhnout. "Strom nařízneme na specifických, omezených místech zhruba pětkrát, abychom ho zachovali," řekl Musalám bin Saíd Džaddad, který v rezervaci pracuje. V roce 2022 uzavřel Amouage partnerství s ománskými úřady s cílem rozvíjet rezervaci Dauka a sklízet pouze omezený počet stromů za sezónu, aby je zachoval. Každý strom je opatřen jedinečným kódem a je monitorován týmem odborníků. V rezervaci by měla být také brzy otevřena palírna, která umožní extrahovat kadidlový olej. Tento proces se dosud provádí ve Francii. "Vláda realizuje (v regionu) zásadní projekty, jako je výstavba silnic, které ale ohrožují další oblasti, kde rostou kadidlovníky," vysvětluje správce rezervace, Muhammad Faradž Istanbuli. "Tyto stromy přesazujeme do rezervace. Už jsme jich zachránili asi 600," říká hrdě. hod nob zpt

AV ČR: Archeologické objevy přibližují důkazy o pravěkém osídlení v Ománu

Archeologové mají nové poznatky o středopaleolitickém osídlení v oblasti Hukf ve středním Ománu. V oblasti našli kamenné artefakty charakteristické pro dané období. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před 130.000 až 80.000 lety. Jejich objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Informoval o tom pražský Archeologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. Nové poznatky publikoval vědecký časopis Antiquity. Oblast ve středním Ománu měli archeologové již poměrně dobře zdokumentovanou, jednalo se však o období pozdního paleolitu a neolitu, tedy do období zhruba před 12.000 až 5000 lety. Artefakty ze středopaleolitického osídlení objevili experti ve středním Ománu úplně poprvé. Jelikož se tyto oblasti nacházejí v poušti, není možné určit jejich stáří obvyklými způsoby. Věk se proto odhadoval podle toho, jak se podobají nálezům z jiných míst. Mezinárodní tým vědců při určování stáří nálezů neporovnával jen podobnosti s jinými vzdálenými místy, ale také zkoumal, jak moc jsou artefakty na povrchu opotřebované. Různá úroveň mechanického i chemického zvětrání totiž naznačuje, že některé artefakty byly vystaveny vnějším přírodním vlivům déle než jiné. Většina zkoumaných artefaktů ze středního paleolitu v Ománu má podle odborníků více podobností s nálezy ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, než s jinými místy v Ománu. To naznačuje, že tento region mohl být kulturně a geograficky oddělený, ale v období vlhčího klimatu do něj mohli občas přicházet lidé z jiných oblastí. Tuto teorii vědci musí ověřit dalším výzkumem. Nové poznatky pomáhají lépe porozumět prvním migracím moderního člověka z Afriky a jeho přizpůsobení se klimatickým změnám na Arabském poloostrově. "Výzkum připomíná, že je chybou si tyto migrační vlny představovat jako jednoduché šipky na mapách. Jednalo se zjevně o mnohem komplexnější proces adaptací, kulturních a geografických separací a znovu setkání," uvedl hlavní autor studie Dominik Chlachula z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Výzkum vedla Univerzita La Trobe z australského Melbourne ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi kterými byl i Archeologický ústav AV ČR. puz rdo

Archeologové AV ČR v Ománu objevili nástroje z doby migrace člověka z Afriky
Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky (AV ČR) v Ománu objevil pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů a skalní rytiny. O úspěšném zakončení třetí výkopové sezony v Ománu dnes AV ČR informovala v tiskové zprávě. Omán a Česká republika zahájily jednání o dodávkách zkapalněného zemního plynu
Omán zahájil s Českou republikou jednání o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do České republiky. Kromě samotného dovozu je také možnost, že by ČR investovala do vlastní výrobny zkapalněného zemního plynu přímo v Ománu a LNG si tak vyráběla sama. Ománští jeskyňáři zkoumají podzemí v Jemenu, kde podle legend sídlí džinové
Ománští speleologové začali prozkoumávat legendární šachtu Barhút ve východním Jemenu. Jemenské úřady ji nikdy nenechaly probádat, místní lidé se jí vyhýbají, protože podle nich vede do pekla, kde přebývají duchové, o čemž svědčí pach stoupající z hlubiny.

SLOVNÍK NAJÍT