Plzeňský

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Plzeňský". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Plzeňský je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Muzeum Šumavy v Sušici připravuje s bavorskými partnery sklářský kampus

Muzeum Šumavy v Sušici připravuje s bavorským sklářským městem Frauenau projekt Glas Cultur Kampus - sklářského kulturního centra. Má rozšířit povědomí o historii i současnosti sklářství na obou stranách hranice. Partnery jsou BW Bild-Werk (regionální a mezinárodní fórum pro sklo a výtvarné umění) a muzeum skla z Frauenau. ČTK to dnes řekl krajský radní Libor Picka (STAN). Náklady dosáhnou až 35 milionů Kč, z toho do deseti milionů by dostala česká strana. Hotovo má být na jaře roku 2027. Rada Plzeňského kraje schválila žádost o dotaci sušického muzea do programu INTERREG Bavorsko - Česko 2021-2027 a spolufinancování do výše 15 procent způsobilých výdajů, tedy 1,5 milionu korun, řekl radní. Německá část projektu si vyžádá 25 milionů Kč. Ve Frauenau zrekonstruují vilu, kde žili sklářští výtvarníci. Připomínat bude historii umění a sklářství v oblasti a bude udržovat sklářskou tradici. Dnes je tam venkovní expozice a dílna se sklářskou hutí. "V muzeu v Kašperských Horách vznikne expozice sklářských technik i moderního studiového skla, která naváže na tři roky fungující Cesty šumavského sklářství. Seznámí s různými sklářskými technikami, multimediálně prezentovanými," řekl Picka. Dále tam budou workshopy na práci se sklem a krátkodobé výstavy. Projekt zkvalitní nabídku turistických cílů v Česku i Bavorsku, dodal. "Ve zrekonstruovaném podkroví muzea v Kašperských Horách bychom dobudovali sklářskou expozici. V roce 2022 jsme tam otevřeli stálou expozici věnovanou šumavskému sklu (Cesty šumavského sklářství) asi za 3,5 milionu korun, která je v celém prvním patře pod podkrovními sály," řekl ředitel Muzea Šumavy v Sušici Josef Hais. Nová expozice by na ni navázala. Muzeum má podle něj jednu z největších sbírek šumavského sklářství a skla na české straně Šumavy. "Chtěli bychom ukázat další sbírkové předměty z depozitářů, které by návštěvníky seznámily s dalšími firmami i technikami výroby. Naše sbírka skla čítá 6000 až 7000 kusů, nejstarší jsou z gotiky a renesance," řekl. Vystavuje se jich "jen" necelá třetina. "Dále tu máme páteříky, korálky pro tvorbu růženců, což byl jeden z velkých vývozních artiklů šumavských skláren," dodal. Na německé straně je výrazně větší sbírka skla v Pasově. Velká je také v klatovském Pasku, která je ale podle ředitele zaměřená na firmu Lötz. "My ale máme sklo posbírané v průřezu ze všech firem od středověku po současnost. Tady působila celá řada známých skláren, které vozily ceny ze světových výstav - kromě Lötzu z Klášterského mlýna také třeba sklárny z Vimperku a Lenory," uvedl. Muzeum Šumavy spolupracuje s Frauenau už desetiletí, podobně jako se sklářskou školou ze Zwieselu, s nimiž pořádá společné workshopy. Malá část připravované expozice bude věnovaná moderním plastikám. Václav Prokš kš

Klatovské muzeum ukazuje díla všech 18 Mistrů rukodělné výroby Plzeňského kraje

Klatovské Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše zahájilo výstavu všech 18 dosavadních Mistrů tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje, kteří titul získali od roku 2017 do letoška. Představuje se řada velmi starých řemesel, z nichž některé už téměř zanikají, například drátenictví. Výstava je důležitá pro poznání řemesel, jejich dějin, a hlavně pro zachování tradic a historie celého regionu, řekl ČTK při vernisáži ředitel muzea Jiří Bouda. "Pověřené regionální pracoviště, které řemesla mapuje, vzniklo v roce 2004 při klatovském muzeu," řekl kurátor expozice Luboš Smolík z muzea. Krajské ceny Mistr tradiční rukodělné výroby se začaly udělovat v roce 2017. Pět řemeslníků z regionu už získalo národní titul Nositel tradic lidových řemesel ČR. "Je to Rudolf Volf z Kolovče na Domažlicku, který vyrábí kolovečskou keramiku, klatovský kovář Miloslav Trefanec, bednář z Plzeňského Prazdroje Josef Hrůza a loni ji získal syn Rudolfa Volfa Martin a letos byl oceněn Jan Šup z Kocourova u Klatov, který plete košíky a nůše," uvedl. Právě košíkáři, řezbáři a kováři jsou podle Smolíka typičtí pro region a snaží se řemeslo udržet a předat ho mladším. "Pan Šup plete koše a nůše z loubků, které nařeže z borovicového nebo jedlového dřeva. A ještě to umí ze smrkovice, tedy z kořenů smrku, které se dobývají v zimě. A koš má pak vynikající vlastnosti a je téměř nezničitelný," uvedl. Drátenice Dana Soukupová z Ostromeče u Horšovského Týna na Domažlicku používá nejvíce železný a černě žíhaný drát, kterým spravuje rozbité kameninové nádobí. "Pořád chodí lidé. Většinou mi nosí hrnce, pekáče, větší hrnky na mléko," řekla. Vyrábí také drátěné košíky, talíře a podložky. Jednaosmdesátiletý výrobce chodských dud a drobných hudebních nástrojů Jaromír Konrady z Plzně je od roku 1979 členem souboru písní a tanců Jiskra a stál u zrodu Mezinárodního folklórního festivalu. Vyučuje mladé dudáky. "S bratem Stanislavem jsme už třetí generací výrobců dud, začal jsem v dětství," řekl. Používá tradiční materiály - dřevo, kůži a volské rohy. Třiasedmdesátiletý řezbář Jiří Kožený, výrobce soustružených hraček a betlémů z Nýrska na Klatovsku, začal opracovávat dřevo ve 14 letech. "Betlémů s figurkami mám po republice asi 20. Stavím další a přidělávám figurky," řekl ČTK. Snaží se vychovat dva mladé nástupce. Expozice, která zaplnila celou výstavní síň, potrvá do 8. února příštího roku. Václav Prokš hj

Kříše na Rokycansku odhalí 1. 11. pomník americkému veteránovi Earlovi Ingramovi
Kříše, část obce Břasy na Rokycansku, odhalí 1. listopadu pomník americkému veteránovi, osvoboditeli obce i Plzně Earlovi Ingramovi. Pravidelný účastník Slavností svobody v Plzni osvobozoval v roce 1945 s jednotkami generála George Pattona jihozápadní Čechy. Kraj: Obec Chotíkov u Plzně musí z nové lávky odstranit sochu, rozptyluje řidiče
Plzeňský krajský úřad nařídil obci Chotíkov u Plzně odstranit sochu sv. Jakuba z nové lávky nad frekventovanou silnicí z Plzně na Karlovy Vary. V minulých dnech socha vzbudila diskuse na sociálních sítích kvůli tomu, že rozptyluje řidiče jedoucí pod ní. Kolovečské muzeum řemesel připravuje rozšíření expozic nejméně o pětinu
Soukromé Muzeum techniky a řemesel v Kolovči na Domažlicku, které funguje 35 let, připravuje rozšíření expozic z 1000 metrů čtverečních minimálně o pětinu. Ve třech patrech muzea s expozicí starých řemesel si mohou návštěvníci prohlédnout 76 kompletních dílen se 7500 exponáty. Plzeňští lídři navrhují přísnost k agenturám, integraci cizinců a prevenci
Problém s velkým množstvím zahraničních agenturních dělníků, kteří pracují v průmyslových zónách Plzeňského kraje, a s tím spojené problémy, by lídři kandidátek pro sněmovní volby řešili přísným dohledem nad pracovními agenturami, kontrolami ubytoven a zaměstnavatelů, větší snahou o integraci cizinců či posílením policie a investicemi do prevence. Mši na Chodských slavnostech v Domažlicích bude sloužit i arcibiskup z Nigérie

Mši na Chodských slavnostech v Domažlicích bude sloužit i arcibiskup z Nigérie

Arcibiskup z nigerijského hlavního města Abudža Ignatius Ayau Kaigama bude v sobotu spolu s plzeňským biskupem Tomášem Holubem sloužit slavnou mši na domažlických Chodských slavnostech. Mše pod širým nebem v srdci Chodska, u kostelíka na Veselé hoře, nazývané Vavřineček, nad Domažlicemi, jsou každoročně církevní součástí Chodských slavností a Vavřinecké pouti. Na památky v Plzeňském kraji a další kryté atrakce přišlo v červenci více lidí

Na památky v Plzeňském kraji a další kryté atrakce přišlo v červenci více lidí

Nárůst počtu kulturních akcí i speciálních prohlídek pro rodiny a chladnější počasí ve druhé půli července zvýšily návštěvnost státních památek v Plzeňském kraji. Do 12 státních hradů a zámků přišlo za první prázdninový měsíc 62.000 návštěvníků, meziročně o dvě procenta víc. Zámek Zelená Hora u Nepomuku získá nový majitel, obec ho prodá za 30 milionů Kč
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, proslavený nálezem zelenohorského rukopisu a satirickým románem Černí baroni, získá nový majitel. Obec Klášter, které památka patří, rozhodla o prodeji zámku. Problém Plzeňského kraje je dle stran dostupné zdravotnictví a agenturní dělníci
Otázky ČTK a odpovědi lídrů kandidátek stran a hnutí pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Odpovědi stran ANO, Piráti, SPD, Spolu, Stačilo! a STAN jsou v abecedním pořadí podle názvu stran. Motoristé na zaslané otázky neodpověděli, v Plzeňském kraji zatím ještě svého lídra nepředstavili. Problém Plzeňského kraje je dle stran dostupné zdravotnictví a agenturní dělníci
Dostupnost zdravotní péče pro obyvatele i v odlehlejších oblastech, rozvoj dopravní infrastruktury či vysoký počet zahraničních agenturních pracovníků a s tím související sociální a bezpečnostní potíže vnímají lídři politických stran a hnutí pro říjnové sněmovní volby jako jedny z největších problémů Plzeňského kraje. Zaniklý Pavlův Studenec u hranic na Tachovsku znovu ožil setkáním Čechů a Němců
Zaniklá obec Pavlův Studenec na Tachovsku v opuštěném česko-německém pohraničí po desítkách let na dva dny znovu ožila. Začal tam druhý dvoudenní česko-bavorský turistický festival Pavlův Studenec ožívá, kde se setkaly stovky přátel z obou stran hranice včetně několika původních obyvatel. Stavbu obchvatu Přeštic o tři měsíce zpozdí výzkum archeologů
Stavbu obchvatu Přeštic za 800 milionů Kč zhruba o tři měsíce zpozdí archeologické výzkumy lokality. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) sice nechalo před březnovým začátkem stavby zpracovat tři archeologické průzkumy, ale poté, co stavbaři začali skrývat zeminu, se objevila další čtyři místa cenných nálezů, které ani jeden z předchozích průzkumů neodhalil, zjistila ČTK. Ve Štěnovicích u Plzně odhalili sochu svatého Jana, vrátila se na původní místo

Ve Štěnovicích u Plzně odhalili sochu svatého Jana, vrátila se na původní místo

Po 50 letech se dnes vrátila na své historické místo naproti zámku socha sv. Jana Nepomuckého ve Štěnovicích u Plzně. V 70. letech minulého století zmizela a zůstal po ní jen podstavec. Místu se ale stále říkalo U Jána, a tak tam místní chtěli sochu vrátit. Pamětnice z Plzeňska: S americkými vojáky přišla svoboda, radost, láska i jídlo
S americkými vojáky, kteří v květnu před 80 lety osvobodili západ Čech, přišla svoboda, radost, láska i jídlo. Tak vzpomíná na osvobození téměř devětaosmdesátiletá pamětnice z Plzeňska Hildegarda Riessová ze sudetského Rochlova na Plzeňsku, z obce 20 kilometrů na západ od Plzně, kde se tehdy mluvilo německy a byla za demarkační linií. Velikonoce v Plzeňském kraji připomenou trhy, velikonoční dílny i církevní akce

Velikonoce v Plzeňském kraji připomenou trhy, velikonoční dílny i církevní akce

Desítky kulturních, zábavních, sportovních i duchovních akcí připravily na velikonoční čas muzea, města, spolky a další pořadatelé v Plzeňském kraji. Lidé si mohou vybrat trhy, dílny s výrobou pomlázky či zdobením vajíček, hudební i církevní akce. Plzeň vlastní dlouhodobě přes 2400 bytů, jejich počet chce brzy zvýšit o stovky

Plzeň vlastní dlouhodobě přes 2400 bytů, jejich počet chce brzy zvýšit o stovky

Plzeň, která má asi 185.000 obyvatel, vlastní přes 2400 nájemních bytů. Jejich počet chce brzy zvýšit o stovky. Letos začala s větší výstavbou. Podle schválené koncepce bydlení chce do roku 2050 vlastnit osm procent z celkového bytového fondu ve městě. Planá opraví 400 let starou mincovnu, teď musí dokončit ulici Dukelských hrdinů
Planá na Tachovsku opraví 400 let starou bývalou mincovnu zhruba za 100 milionů korun. Plánuje tam stálou muzejní expozici, výstavy obrazů, informační centrum a komunitní prostor. Nejdřív ale musí dokončit rekonstrukci ulice Dukelských hrdinů včetně sítí, která přijde na 160 milionů Kč. Vesnička Raková na Rokycansku chce mít knihovnu, i když lidé čtou stále méně

Vesnička Raková na Rokycansku chce mít knihovnu, i když lidé čtou stále méně

V Rakové na Rokycansku, jedné z nejmenších obcí v Plzeňském kraji s 230 obyvateli, funguje knihovna 60 let. Pro obec je velmi důležitou součástí komunitního života a chce ji za každou cenu udržet. Ještě před čtyřmi lety si chodili knihy půjčovat hlavně senioři, poslední čtyři roky to jsou ze dvou třetin děti, ale i mládež do 18 let z obce i okolních vesnic. U Stříbra by mohl vzniknout polygon pro testování aut bez řidiče i elektromobilů
V okolí Stříbra na Tachovsku by na ploše 360 až 400 hektarů mohl vzniknout polygon pro testování a certifikaci autonomních vozidel bez řidiče i elektromobilů. Léta ho připravuje pražský developer Accolade.

Na Plzeňsku skončila charitativní výroba a prodej dek, vynesly milion pro hospic

Více než milion korun vynesla na Plzeňsku dva a čtvrt roku trvající charitativní akce DEKApro. Od září 2022 dobrovolníci pletli a háčkovali deky. Peníze získané jejich prodejem a dražbou podpořily mobilní služby Hospice svatého Lazara v Plzni. Projekt v prosinci skončil, neprodané deky organizátoři darovali do sociálních zařízení v Plzni a také některým lidem bez domova, řekla ČTK hlavní koordinátorka projektu Blanka Antošová. "Když jsme začínali, říkala jsem si, že bych byla šťastná, kdyby se nám podařilo získat aspoň 400.000 korun. Nakonec to bylo 1,082.999,77 korun. Zbláznili jsme 250 lidí z Plzeňska i celé republiky. Vyráběli nádherné deky, kterých se nám sešlo 772," řekla. Lidé pletli nebo háčkovali pestrobarevné čtverce o rozměrech 30krát 30 centimetrů a posílali je organizátorům nebo rovnou 30 čtverců spojili do deky. Původně bylo v plánu pokrýt dekami cyklostezku mezi Městem Touškovem a Kozolupy na Plzeňsku, která měří kolem 800 metrů. Bylo třeba 415 dek, tedy 12.450 ručně vyrobených čtverců. Nakonec se dek sešlo mnohem víc. Letos 18. května je organizátoři všechny vystavili po obou stranách stezky a zahájili jejich prodej za 1900 korun. Hned na akci se prodalo na 300 dek, další si mohli lidé objednávat on-line. "Přesto jsem si myslela, že milionu korun se nám dosáhnout nepodaří, ale lidé mě zase překvapili svou štědrostí a koupili si u nás třeba deset dek jako vánoční dárek. Máme i zpětné vazby, jak jsou naše deky u majitelů oblíbené a vážené. Zapletli jsme do nich spoustu lásky. Každý uháčkovaný čtvereček, každá vynaložená minuta - to vše mělo smysl," míní Antošová. Před koncem roku ještě organizátoři uspořádali aukci 14 vybraných dek, která vynesla 86.600 korun. Před Vánocemi rozvezli dobrovolníci zbylé deky do sociálních zařízení a azylových domů. Při mši v katedrále svatého Bartoloměje předali háčkované deky lidem bez domova, kteří pomáhají čistit Plzeň od odpadků pod vedením spolku K Srdci. Stovku dek předali také jako vklad do začátku pokračovatelům projektu ve prospěch dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče pro děti v Nemocnici Hořovice. "Kromě úžasného finančního výsledku pro Hospic svatého Lazara se nám podařily i další věci - spojili jsme lidi, odbourali jsme samotu, pomohli jsme osvětou zvýšit povědomí o paliativní péči a službách hospice. Naše jádro 25 žen se stále schází, dál háčkují a pletou ponožky, chobotnice a anděly, které dál darujeme. Bylp to mimořádně náročného dva a čtvrt roku, ale jsem za něj nesmírně šťastná," dodala Antošová. Hospic svatého Lazara vznikl v Plzni v roce 1998 jako třetí v Česku. Od ledna 2022 poskytuje i mobilní služby v Plzni a okolí do 30 kilometrů. Zájem je velký. Tým mobilního hospicu za rok 2022 poskytl služby 174 klientům, o dalších více než 400 klientů pečoval hospic v lůžkové části s 28 lůžky. Loni mobilní tým doprovodil 195 terminálně nemocných v jejich domovech a v lůžkové části pečoval hospic o 322 lidí. lap kš

Advent na památkách v Plzeňském kraji nabídne koncerty, prohlídky či promítání

Vánoční atmosféru a nevšední zážitky slibují vybrané státní památky v Plzeňském kraji, které po roce opět připravily Hradozámecký advent. Mezi hlavní lákadla budou patřit speciální prohlídky s příběhy, které přiblíží kouzelnou atmosféru Vánoc v minulých staletích, koncerty nebo adventní trhy. Západočeské muzeum v Plzni získalo do sbírek dřevěnou malovanou křtitelnici

Západočeské muzeum v Plzni získalo do sbírek dřevěnou malovanou křtitelnici

Významnou kulturní památku, přes metr vysokou dřevěnou křtitelnici s víkem, představilo dnes jako novou akvizici Západočeské muzeum v Plzni (ZČM). Stala se součástí církevní sekce uměleckoprůmyslového oddělení muzea a ode dneška si mohou lidé tento vzácný malovaný kus vyřezaný v 18. Vojenské lesy otevřely v Brdech opravené interiéry loveckého zámečku Tři Trubky

Vojenské lesy otevřely v Brdech opravené interiéry loveckého zámečku Tři Trubky

Státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (VLS) otevřel v Brdech opravené interiéry loveckého zámečku Tři Trubky u Strašic na Rokycansku. Vzniklo tam 14 lůžek k ubytování turistů, kteří si je mohou ode dneška rezervovat. Turistická sezona v Plzeňském kraji je lepší než loni, stejná jako před covidem

Turistická sezona v Plzeňském kraji je lepší než loni, stejná jako před covidem

Letní turistická sezona v Plzeňském kraji byla o něco lepší než loňská a už dosáhla úrovně před koronavirovou pandemií. Potvrdila se tak data Českého statistického úřadu, který počátek srpna zveřejnil počty ubytovaných hostů v regionu ve druhém letošním čtvrtletí. Hlavními tématy krajských voleb v Plzeňském kraji je zdravotnictví a bezpečnost

Hlavními tématy krajských voleb v Plzeňském kraji je zdravotnictví a bezpečnost

K hlavním tématům krajských voleb v Plzeňském kraji patří zdravotnictví a bezpečnost, strany se zaměří i na sociální problematiku, dopravu a podporu venkova. Po lehčím a uvolněnějším prázdninovém tempu strany zintenzivní aktivitu. V šumavské vesničce Annín přišly stovky lidí na sklářskou pouť a oslavu Aniček

V šumavské vesničce Annín přišly stovky lidí na sklářskou pouť a oslavu Aniček

V šumavské vesničce Annín, kde žije 59 stálých obyvatel, dnes přišly stovky lidí na sklářskou pouť, oslavu Aniček a korunovaci nové sklářské královny, která převzala na dva roky vládu nad malebným Annínským údolím poblíž Sušice. Prestižní značka Evropské dědictví má posílit turismus v okolí kláštera Plasy

Prestižní značka Evropské dědictví má posílit turismus v okolí kláštera Plasy

Výrazně více turistů z celé Evropy má přilákat na sever Plzeňska zisk prestižní značky Evropské dědictví (European Heritage Label, EHL) od Evropské komise. ČTK to dnes řekli starostové obcí z oblasti. Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa

Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Historická krajina u plaského kláštera získala prestižní titul Evropské dědictví

Historická krajina u plaského kláštera získala prestižní titul Evropské dědictví

Historická krajina severního Plzeňska v okolí kláštera Plasy získala prestižní označení Evropské dědictví. Evropská komise (EK) rozšířila seznam míst, která mohou užívat značku European Heritage Label (EHL). Všichni zastupitelé Plzeňského kraje odmítli průzkum možné těžby zlata na Šumavě

Všichni zastupitelé Plzeňského kraje odmítli průzkum možné těžby zlata na Šumavě

Všichni zastupitelé Plzeňského kraje dnes odmítli průzkum zlatonosných ložisek v Kašperských Horách, o něž mají aktuální zájem tři těžařské firmy. Schválili usnesení, které nesouhlasí s průzkumnými územími ani s případnou těžbou v žádné ze šumavských lokalit. Nový okruh šumavského hradu Velhartice vypráví o ukrytí korunovačních klenotů

Nový okruh šumavského hradu Velhartice vypráví o ukrytí korunovačních klenotů

Expozice Šumavská klenotnice, která přibližuje ukrytí korunovačních klenotů, je letos největší novinkou památek ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) v Plzeňském kraji. Interaktivní prohlídka sklepeními v nejstarší části hradu pod jižním palácem provede návštěvníky příběhem dramatického a tajemného ukrytí korunovačních klenotů na hradě v první polovině 15. V zámku Merklín na Plzeňsku objevili rokokové a klasicistní malby a zbytky tvrze
V zámku v Merklíně, jedné z nejvýznamnějších kulturních památek na jižním Plzeňsku, objevili stavbaři vzácné rokokové a klasicistní malby. Jde nejméně o dvě historické vrstvy z 18. a 19. století. Našli tam také zbytky tvrze. Ve vsi na Domažlicku se rozsvítil barokní oltář s žárovkami ze začátku 20.st.í
V Semněvicích na Domažlicku se dnes v kostele sv. Jiří rozsvítil oltář chebského barokního řezbáře Franze Stilpa. Oltář z první poloviny 18. století byl elektrifikovaný v roce 1910 a 1911, dodnes je na něm několik žárovek vynálezce Thomase Alvy Edisona. Starší manžele nechali na Tachovsku postavit místo zbořeného kostela boží muka
Plzeňský biskup Tomáš Holub dnes vysvětil boží muka ve vesničce Vížka u Plané v pohraničí. Na místě zbořené kaple Nejsvětější Trojice je nechali postavit manželé Baldovi z Plzně, kteří tam před 53 lety koupili od národního výboru dům po Němcích. Němečtí turisté si prohlédli neznámé židovské památky v Českém lese
Centrum Bavaria Bohemia a mikroregion Dobrohost dnes ukázaly občanům z německého příhraničí neznámé židovské památky v Českém lese, konkrétně v Mutěníně a Poběžovicích na Domažlicku. Akce, která je součástí projektu Kultura bez hranic, je financovaná Česko-německým fondem budoucnosti a okresem Schwandorf. Plzeňská filharmonie podpoří koncertem obnovu zámku Zelená Hora u Nepomuku
Na návsi obce Klášter na Plzeňsku bude v sobotu koncert Plzeňské filharmonie na podporu záchrany nedalekého zámku Zelená Hora. Bude také vyhlášena veřejná sbírka, organizuje ji Post Bellum/Paměť národa. Zámek Zelená Hora má vizi obnovy, budou tam expozice o historii a totalitě KSČ

Zámek Zelená Hora má vizi obnovy, budou tam expozice o historii a totalitě KSČ

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, má vizi využití a záchrany. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě, hlavně perzekucích církví, selského stavu a šlechty. Realitní kancelář prodává za 200 mil. Kč romantický zámek Žinkovy na Plzeňsku
Realitní kancelář prodává za 200 milionů korun romantický zámek Žinkovy, kulturní památku na jihu Plzeňska. Jde o jeden z největších zámků v osobním vlastnictví v ČR. Rekreačně zaměřený městys by uvítal, kdyby se areál s rozlehlým parkem otevřel veřejnosti. Plzeňský kraj podpoří natáčení filmu Agnieszky Hollandové Franz o Franzi Kafkovi
Plzeňský kraj letos podpoří 17 filmových projektů. V regionu bude natáčet třeba světoznámá režisérka Agnieszka Hollandová film Franz o Franzi Kafkovi. Stejnou tematiku si zvolil také nadějný plzeňský filmař Ondřej Brýna.

Památkovou cenu Plzeňského kraje dostala obnova usedlosti a barokních soch

Obnova venkovské usedlosti ve Studené na severním Plzeňsku a restaurování barokních soch sv. Pavla a sv. Jana v areálu kostela Narození Panny Marie Na Horničce v Plzni - Křimicích získaly dnes hlavní cenu v soutěži Památka Plzeňského kraje 2022. Soutěž v kategorii stavby a kategorii sochy a drobné památky kraj loni vyhlásil popáté. Cílem je nejen ocenit majitele nemovitých kulturních památek, kteří usilují o jejich zachování, ale také inspirovat a povzbudit další vlastníky památek k příkladné péči. Řekl to radní pro kulturu, památky a cestovní ruch Libor Picka (STAN). Usedlost ve Studené, která je cenným dokladem venkovské architektury severního Plzeňska od poloviny 18. století do 30. let 20. století, opravuje logistická a přepravní společnost Plzeňský TEN EXPRES. Cenu dostala za celkovou opravu areálu a roubených konstrukcí, střech, rehabilitaci truhlářských výplní oken a dveří. Opraveny byly také fasády zděných staveb, interiéry dostaly dobový nábytek. V kategorii staveb odborná porota ocenila také obnovu Pražské, nebo také Červené, brány městského opevnění v Horažďovicích na Klatovsku, která je po opravě fasád a střechy jednou z dominant města. Ocenění má rovněž celková obnova kaple sv. Judy Tadeáše ve Štítarech u Hostouně, která odvrátila havarijní stav hodnotné sakrální stavby a navrátila jí původní podobu. V kategorii sochy porota ocenila Vladimíra Lobkowicze za náročné kompletní restaurování barokních soch římských mučedníků, patronů dobrého počasí a ochránců proti nečasu, bleskům či krupobití sv. Pavla a sv. Jana od kostela Na Horničce v Plzni - Křimicích z počátku 18. století. Sochy byly v havarijním stavu od roku 1993 uložené v depozitáři. Po obnově jsou nyní na pilířích ohradní zdi kostela. V kategorii soch porota ocenila také restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého a pamětního kříže v Horšovském Týně na Domažlicku z mostu přes Radbuzu a také celkové restaurování pilíře se sochou sv. Donáta v Oselcích na jižním Plzeňsku. Cenu veřejnosti dostala obnova omítek, fasád a plechové krytiny věže kostela sv. Bartoloměje ve Volduchách na Rokycansku a restaurování a přemístění sochy Panny Marie Immaculaty v Podmoklech na Rokycansku. "Nominace zdařilých příkladů obnovy kulturních památek do soutěže zasílaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Národní památkový ústav v Plzni. V kategorii věnované sochám a drobné architektuře se v soutěži volilo z osmi nominovaných kulturních památek a v kategorii Stavby bylo do soutěže nominováno deset kulturních památek," řekl jeden z pěti členů odborné komise a vedoucí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu krajského úřadu Josef Kuželka. lap hj

SLOVNÍK NAJÍT