Příbor. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Příbor". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Příbor je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Příbor v rodném domě Sigmunda Freuda otevřel interaktivní expozici Dům snů

Město Příbor na Novojičínsku otevřelo v rodném domě svého nejslavnějšího rodáka, psychologa Sigmunda Freuda, interaktivní expozici Dům snů. Návštěvníci v ní najdou například obrovský stůl, který v nich může vyvolat pocit malosti, ale mohou se díky němu i vcítit do pozice malého dítěte a v šuplících najít zajímavé informace, řekla ČTK správkyně domu Lenka Žlebčíková. "Expozice je zaměřená na tři důležité věci. Jedna z nich je dětství, druhá jsou sny a třetí je dům samotný a vztah k Příboru. Expozice je velmi interaktivní, je opravdu moc krásná, už jsme si měli možnost vyzkoušet, že je velmi dobře vnímaná jak odbornou, tak laickou veřejností," řekl starosta Jan Malík (Žijeme! Příbor). Návštěvníci dostanou svazek klíčů, otevírají jednotlivé exponáty, a postupně tak odemykají i informace. "Hledáte, nalézáte. Výstava vás má přimět k přemýšlení, aby to ve vás potom i něco zanechalo. Chtěli bychom docílit toho, aby se sem lidé vraceli," řekla Žlebčíková. Expozice je podle ní určena opravdu pro širokou veřejnost. "I úplně malé dítě, které dostane klíče a dokáže s nimi manipulovat, tak pro něho je zajímavé už jenom mít ty klíče v ruce a odemknout si něco, protože je to spojené s pocitem tajemství - otevřete, odemknete a podíváte se, co je v šuplíčku. V tom to může být zajímavé i pro menší děti, to objevování," řekla správkyně. Jeden z autorů expozice Jakub Deml řekl, že zadání bylo vytvořit expozici odlišnou od předchozích, atraktivní a přístupnou co nejvíce lidem. "Když se řekne Freud, spousta lidí si to spojuje pouze s věcmi kolem sexuality, tabu a podobně. A to jsme chtěli trošku změnit, protože Freud je mnohem zajímavější a hlubší téma, dostat tam i určitou hloubku," řekl Deml. Vizi se podle něj podařilo naplnit prostřednictvím snů a snění. "Rodný dům jsme trochu přejmenovali na Dům snů Sigmunda Freuda a zveme lidi, aby vstoupili do prostoru, který jim umožní třeba začít trochu líp vnímat a možná rozumět vlastním snům," řekl Deml. Tvůrci měli k dispozici celý prakticky prázdný dům. "Znova jsme ho zařídili, zaplnili, i jsme trochu upravili dvorek, kde jsou nové lavičky a interaktivní prvky. Oproti předchozím expozicím návštěvník může nahlédnout i do sklepa a na půdu. Opravdu jsme využili každý centimetr domu," řekl Deml. Starosta řekl, že kromě domu je ve městě jediným artefaktem, jenž přímo souvisí s Freudem, kniha, kterou budoucí vědec dostal ve 12 letech. Příboru ji věnoval jeho pravnuk David Freud z Londýna. Otevření nové expozice proto bylo jedním z nejdůležitějších momentů oslav 170 let od Freudova narození. "Snažili jsme se maximálně hledat cesty, jak expozici udělat přímo s autory. Potřebovali jsme vést s nimi dialog. Oslovili jsme konkrétní, velmi šikovné autory, kteří mají velké zkušenosti. Úplně se do toho zakousli, zamilovali a bylo krásné s nimi sdílet a vymýšlet, co v domě bude," řekl Malík. Připomněl, že veřejné zakázky nad tři miliony korun nelze realizovat bez výběrového řízení. "My jsme to zvládli do této částky se vším všudy a je to nadlidský úkol, protože expozice v roce 2006 byla dražší," řekl starosta. Expozici dnes slavnostně otevřeli představitelé slavného psychologa a jeho příbuzných v dobových kostýmech. Vedle Freudova domu byl spuštěn Poeziomat, z nějž lze kromě básní týkajících se Příbora slyšet například i nahrávku Freudova hlasu. Město výročí svého rodáka oslavilo festivalem Freud Fest, který nabídl koncerty i odborné přednášky. Zúčastnili se ho i Freudovi potomci a řada hostů z celého světa. Kvůli nepříznivému počasí se většina programu přesunula z náměstí do kulturního domu. "Myslím si, že bychom ho měli trochu rehabilitovat. My jsme k němu takoví trošku macešští. Příbor Freuda svým způsobem má a nemá rád. Ale já věřím, že tímto gestem, oslavou a Freud Festem říkáme jasně: Ano, my pana Freuda máme rádi a strašně si vážíme, že se tady narodil," řekl starosta. Rakouský psycholog a psychiatr Sigmund Freud se narodil v rodině židovského obchodníka v moravském Příboře 6. května 1856. V rodném městě ale strávil jen tři roky, pak se rodina přestěhovala do Vídně. Freud patřil k největším vědcům 20. století. Byl zakladatelem psychoanalýzy, zavedl pojmy jako nevědomí, ego či Oidipovský komplex. Jako první zdůraznil význam snů a objevil zásadní vliv sexuality na lidský život. Vytvořil také slavnou psychoanalytickou pohovku. vpl kš

Příbor: Ovčí vlna stále více získává na oblibě, předvedli to řemeslníci v Příboře

Lidé se vracejí k ovčí vlně, která stále více získává na oblibě. Řemeslníci, kteří s vlnou pracují, často sami i chovají ovce. ČTK to řekl vedoucí Centra tradičních technologií (CETRAT) v Příboře na Novojičínsku Václav Michalička. Konala se tam dnes akce Za tradiční rukodělnou výrobou, která se na ovčí vlnu a tradiční pletení zaměřila. Několik žen předvádělo, jak se vlna zpracovává. Lidé se mohli také dozvědět, jak se s touto surovinou pracovalo v minulosti. 'Také nám to koresponduje s naší současnou aktuální výstavou, která se jmenuje Aby nohy nezábly a je o punčochách a ponožkách,' řekl Michalička. Přístup k vlně se podle něj nejenom v Česku, ale i v celé Evropě oproti minulosti velice změnil. 'Od 90. let se z vlny stal, když to nazveme hruběji, v podstatě odpad. Přestala se vykupovat a začal to být problém, který nějakým způsobem nebyl řešitelný. V dnešní době můžeme sledovat návrat k vlně, hledání různých způsobů, ať už alternativních nebo tradičních, jak vlnu zpracovávat,' řekl Michalička. Vlna podle něj začíná mít poměrně velkou oblibu, ale nějaký velký komerční dopad to zatím nemá. 'Převážně ženy vyrábí z vlny tradiční, ale i, řekl bych, současné době přizpůsobené výrobky. Samozřejmě jsou to tradiční pletené ponožky, další teplé věci, šály, svetry a tak dále, ale potom také různé dekorativní výrobky. Škála od toho užitečného až po to pěkné je poměrně široká. Říkaly, že zejména ve vánočním období byl o jejich výrobky obrovský zájem,' řekl Michalička. K výchozímu materiálu od chovatelů podle něj ženy často mají bezprostřední přístup nebo ovce chovají přímo jejich rodiny. To je i případ Lenky Koždoňové z Košařisk na Frýdecko-Místecku - chovu ovcí se teď věnuje její syn. 'U mě byly nejdřív ovečky a potom přišlo i na zpracování toho, co nám ty ovečky dávají,' řekla Koždoňová. Práci s vlnou se věnuje přes 30 let. 'Bavilo mě to. Když jsem měla možnost, tak jsem se vždycky něco naučila - něco od mojí babičky, něco od tchyně. Prostě jak jsem něco viděla, co se mně líbilo, tak jsem to chtěla umět,' řekla. Z vlny dělá krojové součástky, jako jsou třeba lemovací šňůry, a všechny možné pletené, háčkované i tkané výrobky. Nic ale neprodává. 'Všechno dělám jenom pro své nejbližší. Jednak když potřebují nějakou tu krojovou součástku, anebo potom jako dárek, ale na prodej v žádném případě. Mám to prostě jako koníček. Je to takové hobby nebo spíš možná až droga. Když se toho člověk chytí, tak prostě už nepřestane,' řekla Koždoňová. Součásti z vlny využívá Ivana Di-Giustová z Jablunkova, která se zabývá výrobou krojů a dnes převzala ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje. 'Přijde zákazník, domluvíme se, co chce, poměřím si ho, potom si posháním látky, dělám střih na míru zákazníkovi, vyrábím ten kroj a vyšívám. Mezitím ještě posháním komponenty, které nevyrábím, to znamená třeba kožené výrobky,' popsala postup výroby kroje Di-Giustová. Vyrábí, případně vyspravuje hlavně goralské, těšínské kroje. 'Krejčovinou se zabývám od doby, co jsem se vyučila dámskou krejčovou. A ke krojům jsem se dostala přes kluky, chodili do folklorního souboru a tam bylo potřeba nějak s těmi kroji pracovat, opravovat je,' řekla Di-Giustová. Teď připravovala například kroje na goralský bál. 'Tam šlo pět šest kusů kompletních pánských krojů, to znamená košile, vesty vyšívané, ponožky ručně pletené, nějaké dámské kroje tam šly, něco do tomboly. Mezitím se pracovalo na replice štramberského kroje pro Muzeum Těšínska a taky se pracuje na renovacích krojů, které vytahují lidé z našeho regionu z truhliček po babičkách. Většinou to jsou těšínské životky, které je potřeba opravit, došít k nim nové sukně a zbylé části kroje,' řekla Di-Giustová. Vlastimil Vyplel kš

Příbor si připomene osobnost arcibiskupa Stojana, chystá se i odhalení sochy
V Příboře na Novojičínsku v sobotu odhalí dřevěnou sochu olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Autorem díla v životní velikosti je řezbář Pavel Dlabal. Letošní sté výročí smrti arcibiskupa připomene v ulicích města i venkovní hra pro rodiny, řekl ČTK mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel.

SLOVNÍK NAJÍT