Semily. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Semily". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Semily je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Dědička rodu Walderode získá mobiliář zámku Hrubý Rohozec, NPÚ se neodvolá

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom dnes okresní soud v Semilech. Verdikt není zatím pravomocný. Národní památkový ústav (NPÚ) se ale odvolávat nebude, řekla ČTK regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Podle ní očekávají, že se s dědičkou rodu dohodnou. Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl. "Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře - státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek," řekla Bidlasová. S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes soud zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Právní zástupce Kammerlanderové byl s rozhodnutím soudu spokojený. "Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena," řekl Heyduk novinářům. Zároveň uvedl, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově," řekl Heyduk. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. "Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje," řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk. Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Šlechtickému rodu zámek a panství v Turnově a okolí zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku, což dnes potvrdil i semilský soudce Michal Polák. "Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ řekl novinářům Polák. Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila jde vedle sporu o vnitřní vybavení opočenského zámku na Rychnovsku o jeden z nejdelších restitučních právních případů v Česku. "Podobně jako v restituční kauze opočenského mobiliáře, v níž zlom přinesl teprve až nález Ústavního soudu vydaný před šesti lety, a to navíc jen v důsledku příznivého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, mělo i na vydání vnitřního vybavení zámku Hrubý Rohozec vliv teprve až nedávné rozhodnutí Ústavního soudu," uvedl pro ČTK Nahodil. knt gcm

Semily: Soud v Semilech rozhodl, že cenná známka se vrací nizozemským dědicům

Okresní soud v Semilech dnes vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyři až pět milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Ve sporu byli s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se ji chystal prodat v aukci v Praze o 26 let později, v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil. Rozhodnutí soudu není pravomocné, dědicové Pytlíčka se proti němu odvolají. "Důkazy, které byly předloženy a provedeny v řízení, mě přesvědčily o tom, že se skutečně jedná o známku, která byla odcizena v Tokiu a která patřila otci pana Kleina (žalobce). Naopak důkazy, které předložili žalovaní, mě nepřesvědčily o tom, že jejich otec (Pytlíček) tu známku skutečně zakoupil nebo vyměnil ještě před výstavou a získal ji tak od pana Kleina," řekl novinářům po vynesení rozsudku soudce Michal Polák. Syn nizozemského sběratele, Abraham Klein, rozsudek uvítal. "Jsem velmi šťastný z tohoto rozsudku. A přinesl spravedlnost dobré pověsti mého otce. Myslím, že moje právnička odvedla velice dobrou práci a přesvědčila soud, že můj otec nebyl někým, kdo by podvedl pojišťovnu," řekl novinářům Klein. Jeho právnička Eva Šimková vnímá rozsudek jako precedent. "Je vzkazem pro veřejnost o tom, že protiprávní jednání nemůže být odměněno ani po letech," dodala. Dcera Pytlíčka, Martina Kovač, dnes ČTK řekla, že se proti rozhodnutí soudu odvolají. "Protože dle našeho názoru nebylo prokázáno, že by ta známka nepatřila tatínkovi. A jak ho znám jako člověka, tak vím, že to byl rovný člověk. To, že se rád chlubil a dělal různé příběhy kolem různých známek, je jedna věc, ale druhá věc je zkusit někomu ukrást známku, tak to mi opravdu nepřijde jako něco, čeho by byl tatínek schopen," řekla. Před soudem uvedl Pytlíčkův syn Ludvík, že jel se svým otcem na začátku 90. let do Rotterdamu, když od Kleina známku kupoval. Tvrdil, že to bylo ještě před výstavou v Tokiu. Soudce jeho výpověď označil za neprůkaznou. "Vypověděl, že konkrétně neviděl, jaké známky si jeho otec s panem Kleinem vyměňovali. Seděl několik metrů od nich, nevěděl kolik peněz si jeho otec vezl, kolik doplácel. Sám řekl, že v té době německy tolik neuměl, aby jim rozuměl," uvedl Polák. To, že spolu známky směnili, podle soudce neprokazuje ani korespondence mezi Kleinem a Pytlíčkem, a ani to, že k nim měl certifikáty. U některých šlo totiž o kopie. "Pokud by známku skutečně zakoupil a získal od pana Kleina, dostal by nepochybně všechny atesty," řekl soudce. Odmítl i zpochybnění ze strany žalovaných, zda byla známka v Tokiu skutečně odcizena. "Soud má za prokázané, že ke krádeži známky v Tokiu skutečně došlo," uvedl soudce. Za zásadní důkaz považuje, že tehdy Klein získal od pojišťovny náhradu škody z uzavřené pojistky. "Pokud by ke krádeži nedošlo, zcela jistě by pojišťovna pojistné nevyplatila," dodal. Soudce také dospěl k závěru, že známka, kterou má v úschovně, je tou, která byla v roce 1991 odcizena v Tokiu. Vycházel zejména z výpovědi Josefa Chudoby ze Svazu českých filatelistů, který v roce 2017 upozornil na to, že může jít o ukradenou známku z Tokia. Před soudem Chudoba uvedl, že tyto známky jsou jedinečné. Na světe je podle něj osm až 12 takových žilkovaných čtyřkorun a každá je unikátní. "Lze známky jednoznačně identifikovat, a to postavením razítka vůči známce, umístěním žilek v tom žilkovaném papíře či tvarem jednotlivých zoubků na kraji známky,“ řekl při zdůvodnění rozsudku soudce. Při porovnávání, zda známka v úschovně je skutečně tou ukradenou, soud vycházel z inzerátu, který si nechal uveřejnit Klein v roce 1996 ve filatelistickém časopise ve snaze získat odcizenou známku zpět. Obhájce rodiny Pytlíčka neuspěl s argumentací, že Klein měl tyto známky dvě a nemusel tak inzerovat tu, jež mu měla být v Tokiu odcizena. "K tomu opět pan Chudoba provedl pečlivou rešerši historie druhé známky a doložil aukční list, kde je ta druhá známka vyobrazena, a je patrné, že byla následně prodána za více než tři miliony Kč, a to v roce 2000," řekl Polák. Podle něj je z porovnání zřejmé, že jde o jinou známku, než jakou má soud v úschovně. knt gcm

Muzeum v Semilech vystavuje díla dvou přátel, Komárka a Ščigola

Přátelství dvou známých výtvarníků, Vladimíra Komárka a Michaila Ščigola, inspirovalo muzeum v Semilech k uspořádání jejich společné výstavy. V galerii je přes 30 jejich obrazů, některé jsou vystavené poprvé. Sběratel Pytlíček podle příbuzných spornou známku neukradl, ale koupil

Sběratel Pytlíček podle příbuzných spornou známku neukradl, ale koupil

Výpověďmi příbuzných sběratele Ludvíka Pytlíčka pokračoval dnes v Semilech soud o cennou poštovní známku z roku 1919. Podle nich takzvanou žilkovanou čtyřkorunu Pytlíček koupil zhruba před 35 lety od nizozemského sběratele Johanna Kleina. Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku rozhodne nejdřív na jaře
Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku z roku 1919 rozhodne nejdřív na jaře příštího roku. Dnes o tom nejednal, zástupci nizozemské strany sporu na líčení nepřišli. Vydání známky žádá Abraham Klein z Rotterdamu, který tvrdí, že jeho otci známku někdo ukradl před 33 lety při výstavě v Tokiu. Semilští hasiči sbírají peníze na opravu historické parní stříkačky

Semilští hasiči sbírají peníze na opravu historické parní stříkačky

Semilští dobrovolní hasiči vyhlásili sbírku na generální opravu historické stříkačky. Potřebují podle odhadů zhruba půl milionu korun, na transparentní účet u Komerční banky 131–2861300207/0100 zatím dárci poslali přes 137.000 korun. V Semilech bude poprvé aukce výtvarných děl, kdy výtěžek získá hospic
Obrazy, grafické listy, plastiky i šperky se budou dražit za necelé dva týdny v muzeu v Semilech. Jde o první charitativní aukci výtvarných děl, kdy je výtěžek určený na podporu místního Domácího hospice 14 pomocníků. Na nové výstavě muzea v Semilech jsou i kopie panovnických korun
Díla dvou vystudovaných zlatníků jsou na nové výstavě muzea v Semilech. V expozici mají obrazy, skleněné plastiky, šperky i kopie Vladislav Mašek a Jiří Urban. Mimořádná výstava dvou originálních autorů potrvá do 20. Soud v Semilech zamítl nárok Karla Walderode na zkonfiskovaný majetek za 3 mld.
Okresní soud v Semilech dnes zamítl nárok Karla des Fours Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Vrácení se jeho rodina domáhá 29 let, majetek stát zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.

SLOVNÍK NAJÍT