Šternberk

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Šternberk". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Šternberk je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Šternberský klášter hostí výstavu barokního mistra Josefa Ignáce Sadlera

Dílu jednoho z nejvýznamnějších barokních malířů Josefa Ignáce Sadlera (1725-1767) je věnována nová výstava umístěna v prostorách Šternberského kláštera ve Šternberku na Olomoucku. Sadlerovo dílo v podobě závěsných a oltářních obrazů a freskových realizací je soustředěno především na střední a severní Moravě a ve Slezsku. V klášteře jsou vystaveny nejen jeho známé olejomalby, ale i pět nově identifikovaných děl, řekl dnes ČTK kurátor výstavy Petr Arijčuk. Výstava je otevřena při příležitosti 300. výročí jeho narození, potrvá do konce října. Podle kurátora a znalce barokního umění Arijčuka je Sadler charakterizován odborníky jako pozdní květ baroka na Moravě a tak trochu záhadný malíř. "Josef Ignác Sadler je pozoruhodný malíř, je zřejmě jediný malíř původem z Moravy, který se v 18. století oficiálně školil na římské akademii, kde byl zapsán mezi studenty. Poté odchází na Moravu a přináší do prostředí Olomouce, jednoho z velkých uměleckých center na Moravě té doby, poněkud jiný výtvarný projev," uvedl kurátor. Jeho tvorba po návratu z Říma byla přitom limitována dobou pouze 16 let, na počátku roku 1767 ve věku nedožitých 42 let v Olomouci zemřel. "Ve veřejném prostoru je jeho tvorba k vidění například u Panny Marie Sněžné v Olomouci, ve Velkém Týnci, v Hněvotíně či ve Velkých Heralticích ve Slezsku, ale i na jižní Moravě v premonstrátském klášteře v Louce. První obrazy, které však vznikaly po jeho příchodu z Říma, byly pro šternberského převora," řekl kurátor s tím, že jeho dílo mají ve sbírkách také tuzemská muzea a galerie. Dílo předního barokního malíře představilo v regionu naposledy v roce 2011 Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Podle Arijčuka se od té doby objevila řada jeho dosud neidentifikovaných prací, jeho autorství bylo zjištěno například při badatelských výzkumech. "Příprava výstavy tak byla částečně založena na nově zjištěných obrazech, s prezentací výběru obrazů, které se na střední a severní Moravě nacházejí a postihují alespoň rámcově jeho tvorbu," doplnil kurátor. Josef Ignác Sadler se narodil v roce 1725, v roce 1745 odešel na studijní cestu do Itálie, kde působil většinou v Římě a v závěru studia získal ocenění za kresbu s námětem Josefa Egyptského. Na Moravu se Sadler, který byl zároveň žákem a švagrem barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho, vrátil v roce 1751. Pro šternberské augustiniány namaloval proslavené dílo Zvěstování Panně Marii. Sadler namaloval také řadu závěsných a oltářních obrazů a fresek zejména na střední Moravě a ve Slezsku. Vrcholem jeho freskařského díla je výzdoba bývalého augustiniánského kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku. Alena Horáková kš

Šternberský klášter hostí jednu z největších výstav o malíři Handkem

Šternberský klášter hostí jednu z největších výstav v ČR věnovanou baroknímu malíři Janu Kryštofu Handkemu. Expozice návštěvníkům nabízí na tři desítky děl zapůjčených z muzeí, řady farností i olomouckého arcibiskupství, která nejsou většinou běžně k vidění. Doprovází je obrazy z interiéru kláštera, kde Handke pobýval a tvořil. Výstava bude otevřená do konce října. Návštěvníkům zároveň připomíná 330 let od narození a 250 let od úmrtí tohoto proslulého barokního malíře náboženských i žánrových obrazů a nástěnných maleb. 'Výstava se skládá ze dvou částí, ta první je ze zapůjčených děl, kterých je 28, a poté ze stálé expozice, která je tady v klášteře prezentována během celého roku. Obrazy, které tady zůstaly, pochází z původního vybavení. Návštěvník má možnost si prohlédnout obě výstavy s tím, že každá je svým způsobem zajímavá a odlišná,' řekl dnes ČTK kurátor výstavy Leoš Mlčák. Expozice děl barokního malíře, který se proslavil především na severní Moravě, zabírá šest klášterních sálů, Handkeho díla jsou v reprodukcích vystavena i na chodbě. Pro výstavu originály do Šternberka zapůjčilo například Muzeum umění, Vlastivědné muzeum, olomoucká teologická fakulta, olomoucké arcibiskupství i mnoho římskokatolických farností. 'V první polovině 18. století byl Handke na střední Moravě nejproslulejším malířem, jehož mimořádně obsáhlé dílo dokládá nejen jeho píli a umělecké nadání, ale i jeho pozoruhodnou manažerskou zdatnost. Zachovalo se přes 300 jeho obrazů a nástěnných maleb, kreseb a návrhů univerzitních tezí, téměř dvě stě dalších bylo zničeno,' doplnila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Malíř Jan Kryštof Handke (1694 až 1774) se dožil 80 let. Nejslavnější jsou jeho díla v Aule Leopoldina ve Vratislavi, v Kaple Božího Těla v Olomouci, jeho fresky jsou k vidění také v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné a zdobí prostory Klášterního Hradiska. 'Největší počet maleb vytvořil pro augustiniánský klášter ve Šternberku, jehož probošti patřili k jeho důvěrným přátelům,' dodala Černocká. Z jeho pobytu v původním augustiánském klášteře se zachovala například rozměrná olejomalba na hlazené omítce, která je k vidění v prvním z výstavních sálů. Výstavu zdobí například také jeho druhý největší obraz s názvem Nesení kříže o délce téměř čtyř metrů a výšce dvou metrů, který byl do kláštera dopraven z Muzea umění. Na výstavě nechybí ani jediná Handkeho dochovaná malba na plechu, jde o obraz svatého Jana Nepomuckého zapůjčeného z farního úřadu v Olomouci - Nové ulici. Kromě nástěnných maleb, ve kterých se malíř zaměřoval na portréty, krajiny i zátiší, je na výstavě i jeho komorní tvorba z pozdějšího věku, z období 60. let 18. století. Ke šternberské výstavě vyšel i podrobný katalog. Další podobná výstava se podle kurátora chystá na podzim v Rýmařově na Bruntálsku, kde se malíř v nedalekých Janovicích narodil. 'Zaměřena bude na jeho severomoravské působení,' dodal Leoš Mlčák. Alena Horáková hj

Restaurátor opravil poškozenou sochu na Mariánském sloupu ve Šternberku
Restaurátor Martin Parobek opravil sochu Panny Marie na Mariánském sloupu na Horním náměstí ve Šternberku na Olomoucku. Odborník ve výšce zhruba 16 metrů zacelil trhlinu na kamenné zeměkouli, na které stojí pozlacená socha z období baroka.

SLOVNÍK NAJÍT