Heslo Svitavy
SLOVNÍK
NAJÍT
Svitavsko. 'klíč' k těmto zprávám:
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Svitavsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Svitavsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
V Brněnci otevřou muzeum holokaustu v Schindlerově továrně
V Brněnci na Svitavsku se k 80. výročí konce druhé světové války otevře muzeum přeživších holokaust. Zatím půjde o jednorázový program, pak bude přístupné veřejnosti nepravidelně. Akce je naplánovaná na 10. května. ČTK to řekl muzejního projektu Schindlerova archa Milan Šudoma. Za války brněnecká továrna vyráběla munici a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Gross-Rosen. Továrnu vedl podnikatel Oskar Schindler. "Bude to takový zkušební provoz, budeme otevírat nepravidelně hlavně pro školy. Stále spěcháme, práce je ještě hodně. Expozice bude ve staré tovární hale, kterou jsme tomu uzpůsobili," řekl Šudoma. Tovární hala je jednou z více budov celého areálu. Bude v ní stálá expozice Starting at zero, která byla loni k vidění v brněnské vile Tugendhat. Výstava představuje díla designérek výtvarné školy Bauhaus. Druhá expozice ukáže život v koncentračním táboře a bude se věnovat lidem, kteří holokaust přežili. Továrna vyráběla papír, později to byla přádelna a za války dělala munici, protože se Brněnec stal pobočným táborem koncentračního tábora Gross-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Krakově, čímž jim zachránil život. Schindler byl členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky. "Na otevření muzea přijede Thomas Keneally, autor slavné knihy Schindlerův seznam. Oskar Schindler bude v expozici jedna z hlavních postav, pojímáme ho tak, že k němu budou materiály z různých úhlů pohledu, aby si lidé mohli na něj udělat vlastní názor," řekl Šudoma. Projekt zajišťuje Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera, která je od roku 2018 majitelem opuštěných budov, některé budovy jsou památkově chráněné. Náklady na zprovoznění expozice dosahují okolo 1,5 milionu eur, tedy kolem 37 milionů korun. Většinou jde o příspěvky soukromých dárců. Podle Šudomy čeká nadaci ještě hodně práce. "Zbývá opravit všechny budovy, které jsou památkově chráněné. Jedna patří obci, požádali o dotaci na opravu, aby tam mohlo být infocentrum, bude u vchodu do areálu. Loni jsme za přispění Pardubického kraje na jedné budově dokončili opravu střechy. Opravili jsme bránu koncentračního tábora, kudy chodili vězni. Největší tovární hala čeká na svoji opravu," řekl Šudoma. Starosta Blahoslav Kašpar (SNK pro občany I) odhaduje, že snahy o záchranu továrny trvají asi 17 let. "Napřed se tomu věnovala obec, potom přišla nadace. Je velmi dobře, že připomínáme hrůzy války a co vedlo k tomu, že taková místa jako koncentrační tábory vznikly," řekl ČTK. jlc kšSvitavsko: Na Růžovém paloučku by exulanti mohli ukládat artefakty ze svých nových domovů
Růžový palouček v Újezdci na Svitavsku by se měl stát místem setkávání českých krajanů, a ne místem jejich loučení. Prostor by mohl tvořit i soubor schránek, kam by dávali předměty ze svých nových domovů. ČTK to řekl předseda Spolku přátel Růžového paloučku Miloš Krejčí. Podle pověsti je louka místem, odkud odcházeli čeští bratři v 17. století do emigrace. V neděli se tam koná národopisná slavnost, která to připomene. V protireformační době se tam možná scházeli pronásledovaní nekatolíci, což byl základ pověsti o českých bratřích, kterou sepsal Alois Jirásek. Podle něj v roce 1620 Jednota bratrská po protihabsburském povstání a nucené rekatolizaci musela odejít do exilu. Mezi českými bratry, kteří se na paloučku loučili, byl údajně i Jan Amos Komenský. "Chceme z místa loučení vytvořit místo setkávání. Křížků je v krajině moc. Alois Jirásek napsal, že když čeští bratři odcházeli do ciziny, každý si vzal kus hlíny, aby měl kousek vlasti s sebou. Byl bych rád, kdyby se to obrátilo, každý z krajanů by mohl do schránky uložit artefakt ze svého bydliště," řekl Krejčí. Krejčí by chtěl oslovit krajanské spolky, které jsou po celém světě, aby měly svoji schránku na Růžovém paloučku, jejich členové by do ní měli přístup. "Přišli o své domy z politických nebo náboženských důvodů. Palouček by mohl být místem, kam se krajané mohou obrátit, aby měli něco konkrétního a fyzického, a říct si, že tady jsou zpátky doma," řekl Krejčí. Konkrétní podobu schránek navrhne architekt. Předseda spolku by byl rád, kdyby tam také vznikla modlitebna v přírodě a stala se prostorem pro rozjímání, uvedl. O palouček se stará obec Újezdec a také spolek. Oplocený zahradně architektonický areál má rozlohu 1,85 hektaru. Centrálním prvkem je památník z roku 1921 ve tvaru čtyřhranného sloupu s kalichem nahoře. Roste tam zvláštní botanický druh růže. Nazývá se růže galská nebo také paloučková a stepní. Růže vyrostly údajně ze slz českých bratrů. Jiná pověst praví, že vykvetly poté, co na zem spadly drobky chleba při tajně konané poslední bohoslužbě. Louka byla místem setkávání od druhé poloviny 19. století. Slavnosti na počest českých bratří a krajanů pořádá spolek od roku 1991, na letošek tak připadá 34. ročník. Akce zastupuje generace Čechů, jejichž předci byli nuceni od 17. století odcházet do zahraničí, a také spolek Česká škola bez hranic, která podporuje české školy v zahraniční. Kromě projevů si v neděli od 14:00 hosté vyslechnou slavné operní árie, česko-německý pozounový soubor a staré české písničky s heligonkou, dodal Krejčí. jlc kš
Cenný poutní kostel v Jaroměřicích má zrestaurované varhany
Olomoucké arcibiskupství dalo zrestaurovat varhany v poutním kostele Povýšení svatého kříže na Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka. Renovace vyšla téměř na 2,7 milionu korun. Provedl ji varhanář-restaurátor Rudolf Valenta, varhanní skříň obnovil restaurátor Miroslav Žán, uvedl v tiskové zprávě mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Žena ze Svitavska poslala údajnému ctiteli z internetu postupně 1,8 mil. Kč
Svitavští policisté vyšetřují případ internetové kriminality. Čtyřiapadesátiletá žena postupně poslala údajnému ctiteli 1,8 milionu korun. Na sociální síti se představil jako americký vojenský lékař, slib, že za ní přijede a budou spolu žít, nesplnil, uvedla policejní mluvčí Andrea Muzikantová.
Olomoucké arcibiskupství dalo zrestaurovat varhany v poutním kostele Povýšení svatého kříže na Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka. Renovace vyšla téměř na 2,7 milionu korun. Provedl ji varhanář-restaurátor Rudolf Valenta, varhanní skříň obnovil restaurátor Miroslav Žán, uvedl v tiskové zprávě mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Žena ze Svitavska poslala údajnému ctiteli z internetu postupně 1,8 mil. Kč
Svitavští policisté vyšetřují případ internetové kriminality. Čtyřiapadesátiletá žena postupně poslala údajnému ctiteli 1,8 milionu korun. Na sociální síti se představil jako americký vojenský lékař, slib, že za ní přijede a budou spolu žít, nesplnil, uvedla policejní mluvčí Andrea Muzikantová.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.