Walderode. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Walderode". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Walderode je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Památkáři v kauze Walderode zvažují odvolání u sporného rohozeckého mobiliáře

Památkáři se obávají, že Okresní soud v Semilech přiřknul před měsícem v restituční kauze dědičce rodu Walderode i sporné položky, jež nepatří do mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově. S jistotou to zatím nevědí, neboť nemají písemné vyhotovení rozsudku. Regionální mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Lucie Bidlasová dnes na dotaz ČTK připustila, že pokud tam skutečně sporné položky budou, proti části rozsudku se odvolají. "Určitě u mobiliáře, kde nebudeme umět určit původ, tak budeme hledat cestu. Nevím, jestli to bude přímo odvolání, ale budeme to muset řešit, protože nesmíme vydat mobiliář, kde není prokázaný původ," řekla Bidlasová. Památkáři původně avizovali, že se proti rozsudku odvolávat nebudou. To podle mluvčí památkářů nadále platí u nesporných položek, zatím ale nemají písemné vyhotovení rozsudku. "Ve chvíli, kdy rozsudek obdržíme, tak budeme ztotožňovat věci, které v rozsudku budou uvedeny. To znamená budeme ztotožňovat mobiliář. Mobiliář, který bude nesporný, tedy s jasným průkazem, že pochází tedy z Hrubého Rohozce, tak bude navrácen," uvedla Bidlasová. Památkáři se chtějí zároveň s dědičkou rodu Johannou Kammerlanderovou domluvit na dlouhodobé zápůjčce tohoto mobiliáře. Podle Bidlasové čekají na návrat jejího právního zástupce ze zahraničí, který je zplnomocněn za ni jednat. "Na tato vyjednávání půjdeme s přáním, aby Národní památkový ústav spravoval jak zámek, tak mobiliář, protože ty věci z našeho pohledu nejde oddělit. Neradi bychom spravovali zámek bez mobiliáře či se starali o mobiliář bez zámku," dodala regionální mluvčí NPÚ. Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk před měsícem po vynesení rozsudku novinářům řekl, že se jeho klientka nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk. Semilský soud na konci února v restituční kauze rozhodl jen o vydání mobiliáře zámku, který v minulosti šlechtický rod obýval. O budově, která je národní kulturní památkou, nejednal. Kammerlanderová, vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Památkáři se ale obávají, že soud nevyřadil všechny sporné. Mezi ně mohou podle Bidlasové patřit některé zbraně, které jsou nyní na státním zámku ve Frýdlantu. Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Ve sporu rodu jde kromě zámku také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Šlechtickému rodu je zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku. knt gcm

Walderode: Dědička rodu Walderode získá mobiliář zámku Hrubý Rohozec, NPÚ se neodvolá

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom dnes okresní soud v Semilech. Verdikt není zatím pravomocný. Národní památkový ústav (NPÚ) se ale odvolávat nebude, řekla ČTK regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Podle ní očekávají, že se s dědičkou rodu dohodnou. Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl. "Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře - státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek," řekla Bidlasová. S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes soud zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Právní zástupce Kammerlanderové byl s rozhodnutím soudu spokojený. "Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena," řekl Heyduk novinářům. Zároveň uvedl, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově," řekl Heyduk. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. "Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje," řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk. Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Šlechtickému rodu zámek a panství v Turnově a okolí zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku, což dnes potvrdil i semilský soudce Michal Polák. "Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ řekl novinářům Polák. Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila jde vedle sporu o vnitřní vybavení opočenského zámku na Rychnovsku o jeden z nejdelších restitučních právních případů v Česku. "Podobně jako v restituční kauze opočenského mobiliáře, v níž zlom přinesl teprve až nález Ústavního soudu vydaný před šesti lety, a to navíc jen v důsledku příznivého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, mělo i na vydání vnitřního vybavení zámku Hrubý Rohozec vliv teprve až nedávné rozhodnutí Ústavního soudu," uvedl pro ČTK Nahodil. knt gcm

Soud v Semilech zamítl nárok Karla Walderode na zkonfiskovaný majetek za 3 mld.
Okresní soud v Semilech dnes zamítl nárok Karla des Fours Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Vrácení se jeho rodina domáhá 29 let, majetek stát zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.

SLOVNÍK NAJÍT