Krnov (Bruntálsko) 10. srpna 2025 (ČTK) - Většinu škod, které loni povodeň způsobila v krnovské synagoze, se už podařilo opravit. Interiér ještě čeká na výmalbu. Synagoga je už ale otevřená. ČTK to řekl předseda Spolku u synagogy Jan Stejskal. Velká voda v budově loni napáchala škody za milion korun.
Po povodni byl v objektu metr vody a bahna. Tlak navíc poškodil statiku jedné z věží. Interiér čeká na výmalbu. Stejskal uvedl, že nejdříve musí vyschnout zdivo. Synagoga žije od znovuotevření v roce 2014 dvojím životem. Slouží jako kulturní památka i náboženský objekt. Konají se v ní jak židovské bohoslužby, tak i koncerty či výstavy.
Postupně jej už několik let opravujeme. Našim cílem je kolem něj vytvořit prostor pro menší kulturní akce...
"Po povodni byla budova půl roku uzavřená. Museli jsme odstranil bahno. Voda narušila statiku jihovýchodní věže. To i řada dalších věcí se už podařilo vyřešit. Proto jsme mohli otevřít. Čekáme ještě na vyschnutí zdiva. Pak se bude malovat," řekl Stejskal.
Krnovská synagoga je jediná, která se v regionu dochovala. Dnes je veřejně přístupná po celý týden. Výjimkou je jen páteční večer a sobotní dopoledne, kdy slouží náboženským účelům. Společenský a kulturní život v budově organizuje Spolek u synagogy v čele se Stejskalem. Hostí koncerty, výstavy i přednášky. A to nejen s židovskou tematikou. "Před epidemií koronaviru se návštěvnost pohybovala každý rok kolem 5000 lidí. Po covidu poklesla na 1500 lidí a nyní zase stoupá. Loni nás navštívilo přibližně 3000 lidí. To jsou hlavně turisté a návštěvníci kulturních akcí," řekl.
Samotná budova patří Federaci židovských obci ČR, která se stará o její údržbu. Stejskalův spolek ročně hospodaří s rozpočtem ve výši do 300.000 korun. Peníze získávají ze vstupného. "Pokryje asi čtvrtinu ročních nákladů. Další peníze máme od soukromých sponzorů a dárců," uvedl.
Do budoucna spolek připravuje otevření menšího multikulturního prostoru v sousedství synagogy. "Pracujeme na projektu posledních několik let. Pořídili jsme historický nákladní vagon, který jsme umístili v sousedství budovy. Je připomínkou všech Krnovanů, kteří s židovskými transporty opustili své domovy a už se nikdy nevrátili," řekl.
Nákladní vagon pochází sice z období těsně po válce, na první pohled ale vypadá jako ty, které nacisté používali pro transporty Židů. "Postupně jej už několik let opravujeme. Našim cílem je kolem něj vytvořit prostor pro menší kulturní akce," řekl Stejskal. Dodal, že v budoucnu má sloužit jako pódium pro menší koncerty i jako výstavní prostor. "Z venku je už opravený. Nyní pracujeme na vnitřním prostoru. Práce potrvají ještě dva roky. Celkem vyjdou na 300.000 korun," dodal. Vagon spolek získal z krnovského nádraží. Kolejiště věnovaly Krnovské opravny a strojírny.
Synagogu vybudoval krnovský stavitel Ernest Latzel v místě bývalého hradebního příkopu. Otevřela se 5. června 1872. Postavena byla v novorománském slohu s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Otevření stavby, na kterou přispěl i císař František Josef I., bylo velkou společenskou událostí. Objekt přestal sloužit k bohoslužbám v závěru roku 1938, po obsazení Krnova německou armádou.
Řádění nacistů a zfanatizovaného davu během okupace synagoga přežila díky nezvyklému příběhu. Krnovští radní totiž převahou jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie vydávali za důkaz vypálení krnovské synagogy. Kamufláž se povedla a jak říšské, tak československé noviny psaly o vypálení synagogy v Krnově. Zfanatizovaný dav ale přesto poničil ve městě řadu židovských památek a veřejně také spálil knihy z knihovny krnovského soudce Ervína Kunewäldera.
Vnímání těchto událostí je ale dodnes pro židovské obyvatelstvo komplikované. O osudu synagogy totiž rozhodovalo vedení radnice, které bylo německé. Navíc existuje několik verzí, proč Irblich návrh na záchranu synagogy vznesl. Podle jedné byl antisemita a měl finanční prospěch z následné přestavby na tržnici. Podle druhé naopak cítil úctu k místu a dokonce ubytovával Židy.
dvc hj - sdílejte článekNepřehlédněte:
Následuje: Zájem o žulu z libereckého lomu je stabilní, ročně vytěží zhruba 10.000 tun
Liberec 10. srpna (ČTK) - Zájem o žulu z kamenolomu na okraji Liberce, který provozuje firma Ligranit, je v posledních letech stabilní. Ročně se v něm vytěží zhruba 10.000 tun kamene, který směřuje nejen na stavby v Liberci a okolí, ale i třeba stanice metra v Praze. Zájem o Libereckou žulu mají i výtvarníci. Stává se, že zákazníci musejí na dodávky čekat i dva měsíce. ČTK to řekl závodní lomů firmy Ligranit Petr Mikuš. "Záleží hodně, o jakou jde položku sortimentu. U drtě problém není. Co se týče kamenické výroby, ať už hrubé nebo ušlechtilé, tam se může stát, že nějaká čekací doba bude," řekl Mikuš. Do hrubé kamenické výroby podle něj patří dlažební kostky, lámané obrubníky, sloupky, schody či překlady. "Pokud je to malá zakázka, tak se snažíme vyhovět dřív a nějak to dát rychle. Ale pokud to je, řeknu 100 tun dlažebních kostek, tak se může stát, že čekací doba bude měsíc i dva," dodal. Mezi nejvýznačnější zakázky Ligranitu z posledních let patřily dodávky kamene pro rekonstrukci tramvajové tratě z Liberce do Jablonce, rekonstrukci liberecké přehrady Harcov a na výstavbu náplavky u krajského úřadu v Liberci. "Samozřejmě těžištěm je pro nás Liberec, Liberecký kraj a bližší okolí. Ale občas máme nějakou zajímavou realizaci ze vzdálenějších koutů. Dost často nás osloví zákazníci sami, například z Prahy. Ať už to je Národní divadlo, kam jsme historicky dodávali kámen, tak aby se pokračovalo ve stejném stylu, když se něco přestavuje. Nebo stanice metra, hodně z nich bylo vyloženo leštěnou Libereckou žulou," uvedl Mikuš. Ve středoevropském měřítku je Liberecká ... (pokračování)
Liberec 10. srpna (ČTK) - Zájem o žulu z kamenolomu na okraji Liberce, který provozuje firma Ligranit, je v posledních letech stabilní. Ročně se v něm vytěží zhruba 10.000 tun kamene, který směřuje nejen na stavby v Liberci a okolí, ale i třeba stanice metra v Praze. Zájem o Libereckou žulu mají i výtvarníci. Stává se, že zákazníci musejí na dodávky čekat i dva měsíce. ČTK to řekl závodní lomů firmy Ligranit Petr Mikuš. "Záleží hodně, o jakou jde položku sortimentu. U drtě problém není. Co se týče kamenické výroby, ať už hrubé nebo ušlechtilé, tam se může stát, že nějaká čekací doba bude," řekl Mikuš. Do hrubé kamenické výroby podle něj patří dlažební kostky, lámané obrubníky, sloupky, schody či překlady. "Pokud je to malá zakázka, tak se snažíme vyhovět dřív a nějak to dát rychle. Ale pokud to je, řeknu 100 tun dlažebních kostek, tak se může stát, že čekací doba bude měsíc i dva," dodal. Mezi nejvýznačnější zakázky Ligranitu z posledních let patřily dodávky kamene pro rekonstrukci tramvajové tratě z Liberce do Jablonce, rekonstrukci liberecké přehrady Harcov a na výstavbu náplavky u krajského úřadu v Liberci. "Samozřejmě těžištěm je pro nás Liberec, Liberecký kraj a bližší okolí. Ale občas máme nějakou zajímavou realizaci ze vzdálenějších koutů. Dost často nás osloví zákazníci sami, například z Prahy. Ať už to je Národní divadlo, kam jsme historicky dodávali kámen, tak aby se pokračovalo ve stejném stylu, když se něco přestavuje. Nebo stanice metra, hodně z nich bylo vyloženo leštěnou Libereckou žulou," uvedl Mikuš. Ve středoevropském měřítku je Liberecká ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Krnovská synagoga je po povodni znovu otevřená, čeká na výmalbu interiéru' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Náboženství (nab) - Počasí (met). ID zprávy: T2025080603050|521485. Vydána 10.8.2025 06:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Krnovská synagoga je po povodni znovu otevřená, čeká na výmalbu interiéru' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Náboženství (nab) - Počasí (met). ID zprávy: T2025080603050|521485. Vydána 10.8.2025 06:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
Akciovým trhům
"To je
Vánočním koncertem
S obrovským