Plzeň 6. ledna (ČTK) - Na několik týdnů utichne v Plzni vyzvánění zvonů z katedrály svatého Bartoloměje na centrálním náměstí Republiky. Vyzvánění je dočasně přerušeno ode dneška do 30. ledna kvůli plánované opravě zvonové stolice v nejvyšší kostelní věži v Česku, řekla dnes ČTK Nicola Elisabeth Šimandlová, mluvčí biskupství, jemuž katedrála patří.
Oprava zvonové stolice není podle ní nic neobvyklého. Pětice zvonů zavěšených ve stometrové věži váží přes 13,5 tuny a je třeba vše pravidelně udržovat a opravovat. "Opatření je nezbytné pro zajištění bezpečnosti a zachování technického stavu zvonového zařízení. Současně bude ve dnech 13. a 14. ledna pro veřejnost zcela uzavřena věž katedrály. Zbývající práce v rámci oprav budou prováděny bez nutnosti jejího dalšího uzavření. Po dokončení prací bude zvonění opět obnoveno," uvedla Šimandlová.
Zvony z katedrály zní nad Plzní každý den. Ráno ve všední dny zvoní Marie, v poledne Marie a Jan a večer Jan. O víkendech se přidávají i další zvony. Největší Bartoloměj se rozezní jen při mimořádných událostech, při svátcích jako jsou Velikonoce, zvonil také například při úmrtí papeže, řekla mluvčí.
Katedrála o zvony v minulosti několikrát přišla, vždy dostala nové. Při požáru v roce 1835 se zvony v žáru roztavily, v letech 1917 a 1941 byly za války zabaveny a roztaveny na zbraně. Zůstal jen Prokop z roku 1835 a menší Anna z roku 1994. Do věže katedrály se plná zvonová sestava vrátila po sedmi desetiletích na konci roku 2014. Ve sbírce se tehdy podařilo vybrat několik milionů korun a zvonař Petr Rudolf Manoušek odlil v nizozemské dílně čtyři nové zvony - Marii, Jana, Hroznatu a Bartoloměje, spolu s nimi visí ve zvonici i historický Prokop. Nejmenší z nových zvonů. Marie, váží asi 1,2 tuny, Jan Nepomucký 1,8 tuny, Hroznata přes tři tuny a největší Bartoloměj váží kolem 5,8 tuny. Poprvé se všechny zvony rozezněly 17. ledna 2015 při oficiálním zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015.
lap kš - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Americký stát
Ačkoli betlémy
V kamenných
Klimatická změna,Následuje: Rozpočet skončil schodkem 290,7 mld. Kč, podle Stanjury reálně byl 250 mld. Kč
Praha 6. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo schodkem 290,7 miliardy korun, uvedla dnes ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit tak přesáhl schválených 241 miliard korun. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit 250 miliard korun, dalších 40 miliard korun jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu. Státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,678 bilionu korun, o rok dříve činil 3,365 bilionu korun. Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta a proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší, uvedlo ministerstvo financí. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun. Schodek 290,7 miliardy korun byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie (OZE) ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliardy korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více. Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z EU. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta. Rozdíl mezi příjmy z EU a předfinancováním evropských projektů označil za hlavní důvod vyššího schodku Stanjura. "Skutečný deficit státního rozpočtu po očištění o evropské prostředky činí 249,9 miliardy korun. Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu," uvedl. Dodatečných 40,8 miliardy korun podle něj Česko z EU obdrží letos, čímž se vylepší letošní rozpočet. Se Stanjurou souhlasil i analytik společnosti Natland Petr Bartoň. "To není obhajoba bývalé vlády. Překročit schodek by neměl nikdo, zvlášť podivně plánovaný. Ale je rozdíl ho přešvihnout o devět, nebo ... (pokračování)
Praha 6. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo schodkem 290,7 miliardy korun, uvedla dnes ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit tak přesáhl schválených 241 miliard korun. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit 250 miliard korun, dalších 40 miliard korun jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu. Státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,678 bilionu korun, o rok dříve činil 3,365 bilionu korun. Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta a proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší, uvedlo ministerstvo financí. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun. Schodek 290,7 miliardy korun byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie (OZE) ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliardy korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více. Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z EU. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta. Rozdíl mezi příjmy z EU a předfinancováním evropských projektů označil za hlavní důvod vyššího schodku Stanjura. "Skutečný deficit státního rozpočtu po očištění o evropské prostředky činí 249,9 miliardy korun. Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu," uvedl. Dodatečných 40,8 miliardy korun podle něj Česko z EU obdrží letos, čímž se vylepší letošní rozpočet. Se Stanjurou souhlasil i analytik společnosti Natland Petr Bartoň. "To není obhajoba bývalé vlády. Překročit schodek by neměl nikdo, zvlášť podivně plánovaný. Ale je rozdíl ho přešvihnout o devět, nebo ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kvůli opravám zvonové stolice utichnou v Plzni do konce ledna zvony katedrály' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Kultura (kul). ID zprávy: T2026010605603|524464. Vydána 06.01.2026 17:42:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kvůli opravám zvonové stolice utichnou v Plzni do konce ledna zvony katedrály' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Kultura (kul). ID zprávy: T2026010605603|524464. Vydána 06.01.2026 17:42:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
