Litoměřice 6. ledna (ČTK) - Litoměřický biskup Stanislav Přibyl vyhlásil letošek Rokem smíření. Připomene vysídlování německého obyvatelstva v letech 1945 až 1946. Na 12 místech v litoměřické diecézi, kde při odsunu umírali lidé, budou bohoslužby smíření. Biskup na ně pozval ve zveřejněném pastýřském listě.
"Je to tedy právě osmdesát let, co mnozí z těch, kteří žili v domech, v nichž žijeme dnes my, kteří chodili do kostelů, do nichž chodíme dnes my, museli opustit své domovy. Jistě to nebylo provázeno radostí, ale spíše smutkem, zoufalstvím, chutí to oplatit, pomstít se. Ze strany nás Čechů pak docházelo nezřídka k excesům: okrádání, znásilňování, ponižování," napsal biskup.
Mnoho šrámů je podle Přibyla v krajině patrných dodnes. "Svědkem této události jsou dosud mnohé rozbořené domy, které nemají vlastníka, kostely, které chátrají, nemají využití a jen pomalu se daří je vracet zpět do dění," uvedl. Největší šrámy podle něj poválečné události zanechaly na lidech.
První z mší bude 13. ledna ve Filipově. Bohoslužby mají být podle Přibyla v ekumenickém duchu, měly by být příležitostí pro setkání s lidmi, kteří měli v diecézi domov do konce války, případně s jejich potomky. Mše doplní příběhy daných míst. Návrat k událostem, které se staly před 80 lety, má podle Přibyla smysl právě kvůli smíření. "A dlužno podotknout, že jsou místa, kde toto smíření je doposud velmi velmi na začátku," uvedl.
Historik ústeckého muzea Martin Krsek považuje vyhlášení Roku smíření ze strany litoměřického biskupa za přiléhavé gesto. Vedle brněnského pochodu smrti se odehrály ty největší a nejdramatičtější masakry sudetských Němců podle něj právě v Ústeckém kraji. "Nejvíc obětí měly popravy bez soudu v Postoloprtech, zhruba 800, a nejdivočejší zabíjení zažil ústecký Benešův most a přilehlé ulice, kde v 31. července 1945 proběhl lynč za bílého dne zhruba se stovkou ubitých. Ale těch míst, kde máme zdokumentovaný nějaký akt slepé poválečné msty za nacistické zločiny, je v regionu spousta. Někde to odnesl jednotlivec, jinde desítky lidí," uvedl Krsek.
Bohoslužby jsou naplánovány na každý měsíc letošního roku. Po Filipově bude následovat Mladá Boleslav, Rovensko pod Troskami, Osek, Terezín, mše s pochodem ze Žatce do Postoloprt, Svor, Ústí nad Labem, Litoměřice, Česká Kamenice, Liberec a poslední se uskuteční 6. prosince v Bílině.
fir dto - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Analytici: Válka na Ukrajině změnila pohled Evropy na bezpečnost
Praha 6. ledna (ČTK) - Válka na Ukrajině zásadně změnila evropské uvažování o bezpečnosti a ukončila představu, že mír je samozřejmostí. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám a musí tomu přizpůsobit jak svou obranu, tak způsob strategického uvažování. Státy se podle analytiků vydaly správným směrem, když postupně posilují obranné schopnosti a zvyšují výdaje na obranu, klíčovým faktorem však zůstává čas, protože jde o dlouhodobý proces. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Slovo válka bylo před tím téměř tabu, zatímco mír byl považován za přirozený stav věcí, uvedl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento přístup podle něj vedl k dlouhodobému podfinancování obrany a oslabení bezpečnostních struktur. "Válka na Ukrajině probudila Evropu z pohodlného spánku," řekl. Podpora Ukrajiny je podle Břízy současně strategickou investicí do vlastní bezpečnosti. "Ukrajina za nás kupuje čas a umožňuje nám dozbrojit, posílit vlastní kapacity a připravit se na případnou eskalaci," uvedl. Zároveň zdůraznil, že cílem není nutně příprava na válku, ale odstrašení. "Expanzi chtivé impérium lze zastavit jen tehdy, pokud narazí na dostatečně silného protivníka. Ne proto, že by k válce nutně došlo, ale proto, aby k ní vůbec dojít nemohlo. Připravenost a síla minimalizují riziko konfliktu," míní. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky poukázal na to, že navzdory vnitřním sporům si Evropa dokázala zachovat jednotný postoj vůči Rusku. "Více než tři a půl roku evropský postoj proti Rusku tedy drží, i když se určitě objevují trhliny a postupně narůstající rozdíly," uvedl v souvislosti s debatami o sankcích a zmrazených ruských aktivech. Podle Havlíčka se změna bezpečnostního ... (pokračování)
Praha 6. ledna (ČTK) - Válka na Ukrajině zásadně změnila evropské uvažování o bezpečnosti a ukončila představu, že mír je samozřejmostí. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám a musí tomu přizpůsobit jak svou obranu, tak způsob strategického uvažování. Státy se podle analytiků vydaly správným směrem, když postupně posilují obranné schopnosti a zvyšují výdaje na obranu, klíčovým faktorem však zůstává čas, protože jde o dlouhodobý proces. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Slovo válka bylo před tím téměř tabu, zatímco mír byl považován za přirozený stav věcí, uvedl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento přístup podle něj vedl k dlouhodobému podfinancování obrany a oslabení bezpečnostních struktur. "Válka na Ukrajině probudila Evropu z pohodlného spánku," řekl. Podpora Ukrajiny je podle Břízy současně strategickou investicí do vlastní bezpečnosti. "Ukrajina za nás kupuje čas a umožňuje nám dozbrojit, posílit vlastní kapacity a připravit se na případnou eskalaci," uvedl. Zároveň zdůraznil, že cílem není nutně příprava na válku, ale odstrašení. "Expanzi chtivé impérium lze zastavit jen tehdy, pokud narazí na dostatečně silného protivníka. Ne proto, že by k válce nutně došlo, ale proto, aby k ní vůbec dojít nemohlo. Připravenost a síla minimalizují riziko konfliktu," míní. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky poukázal na to, že navzdory vnitřním sporům si Evropa dokázala zachovat jednotný postoj vůči Rusku. "Více než tři a půl roku evropský postoj proti Rusku tedy drží, i když se určitě objevují trhliny a postupně narůstající rozdíly," uvedl v souvislosti s debatami o sankcích a zmrazených ruských aktivech. Podle Havlíčka se změna bezpečnostního ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Litoměřický biskup vyhlásil rok 2026 Rokem smíření' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2026010602306|524452. Vydána 06.01.2026 10:36:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Litoměřický biskup vyhlásil rok 2026 Rokem smíření' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2026010602306|524452. Vydána 06.01.2026 10:36:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Nájemní bydlení
Americký prezident
Ani moc
Ministerstvo obrany