Na pohřbu papeže bude ČR zastupovat premiér, výpravy z diecézí se neorganizují

Praha 22. dubna (ČTK) - Česko bude na pohřbu papeže Františka zastupovat premiér Petr Fiala (ODS). O jeho dohodě s prezidentem Petrem Pavlem ČTK informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Posledního rozloučení ve Vatikánu se zúčastní někteří biskupové, kněží i věřící z Čech a Moravy. Část z nich vyrazí v rámci dříve naplánované poutě do Říma na Jubileum teenagerů, při kterém papež původně chtěl v neděli 27. dubna kanonizovat patnáctiletého Carla Acutise. Centrálně organizované výpravy z diecézí na pohřeb nebudou, mimo jiné kvůli nedostatku času. Prezident Pavel dnes zaslal kardinálu Kevinu Farrellovi kondolenční telegram, uvedl v něm, že papež František byl osobností se zásadním vlivem pro celý svět. Papež František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty ve Vatikánu. V polovině února byl hospitalizován se zánětem průdušek, který se vyvinul v oboustranný zápal plic. Příčinou smrti byla mozková mrtvice a následné nezvratné selhání srdce. Pohřeb se uskuteční v sobotu v 10:00 na prostranství před bazilikou svatého Petra ve Vatikánu, oznámil tiskový odbor Vatikánu. O datu pohřbu dnes ráno rozhodli kardinálové. Tělo papeže bude ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kde se mu lidé budou moci poklonit. V Česku mohou lidé ode dneška v pražském Arcibiskupském paláci psát vzkazy a podepisovat kondolenční knihu věnovanou papeži Františkovi. Arcibiskupství pražské ji do svého sídla na Hradčanském náměstí umístilo dnes po poledni. V knize jsou uvedena papežova data, tedy narození 7. prosince 1936 a úmrtí 21. dubna 2025. Stojí v ní, aby spočinul v pokoji. Připojený text o Františkovi říká, že byl "sluha sluhů Božích, náměstek Kristův a nástupce apoštola Petra, 266. papež katolické církve, arcibiskup a metropolita Římské provincie, suverén Státu Vatikán a nejvyšší pontifik". V knize už byly podpisy arcibiskupa Jana Graubnera a pomocného biskupa pražského Václava Malého. Kondolenční knihy by se podle mluvčí České biskupské konference Moniky Klimentové mohly objevit také v sídlech dalších diecézí. Kondolenční knihu, určenou spíše členům diplomatického sboru, zřídil podle mluvčího Arcibiskupství pražského Jiřího Prinze také úřad apoštolského nuncia. Nunciatura sídlí v pražské Voršilské ulici. Za papeže Františka se v katedrále svatého Víta uskuteční v pátek od 18:00 zádušní mše čili rekviem. Sloužit ji má apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, chybět by neměl Graubner a moravský metropolita Josef Nuzík. Po mši má Nuzík odletět do Říma na papežův pohřeb. Složení církevní delegace podle Prinze však není zatím jasné. "Předpokládá se účast za Čechy a za Moravu," uvedl Prinz. Pražskou arcidiecézi bude reprezentovat jediný český kardinál Dominik Duka a biskup Zdenek Wasserbauer, sdělil ČTK Prinz. Podle něho to znamená, že arcibiskup Graubner by na papežův pohřeb letět neměl. "Papež František byl osobností se zásadním vlivem nejen pro katolickou církev, ale pro celý svět. Jeho laskavost, neochvějná oddanost pravdě a bezmezná láska k lidem byly darem pro všechny. Byl respektovaným duchovním lídrem, jehož opravdovost, síla ducha a přirozená pokora oslovily nesčetné množství lidí," uvedl Pavel v dopise Farrellovi, který vede Vatikán do zvolení nového papeže. Vyjádřil jménem svým, své manželky Evy i občanů České republiky nejupřímnější a nejhlubší soustrast. František, který vedl katolickou církev od roku 2013, byl podle odborníků oslovených ČTK symbolem otevřenosti a skromnosti. Zanechal odkaz, který oslovil nejen věřící, ale i širokou veřejnost, měl schopnost spojovat lidi napříč různými společenskými skupinami, uvedli dnes. Nicméně podle Marka Šmída z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy ho věřící mohli vnímat různorodě díky progresivním názorům. Šmíd míní, že František byl bezpochyby papežem, který nešetřil odvážnými kroky. "Vyzýval k ochraně životního prostředí, hájil práva LGBT osob, podporoval migranty a bojoval za sociálně vyloučené," popsal. O nástupci papeže nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků, Česká republika či Československo nebude mít svého zástupce v konkláve poprvé od roku 1963. Hlavou katolické církve se od 14. století stali vždy pouze kardinálové. Těch je v současnosti 252, jen 135 z nich má méně než 80 let, a tudíž mohou volit papeže. Starší kardinálové, mezi kterými je i jednaosmdesátiletý Čech Dominik Duka, tuto povinnost nemají a volby papeže se neúčastní. red fsl rot - sdílejte článek