Papež Lev XIV. podepsal svůj zatím nejdůležitější dokument, má se věnovat chudým

Nepřehlédněte:

Následuje: Ostrov Jersey má svůj vlastní jazyk, který za války fungoval jako tajný kód
Londýn 5. října (ČTK) - Británie vstoupila do druhé světové války v září 1939. Osmdesát let po jejím skončení jen málokdo ví, že jedinečný jazyk britského ostrova Jersey byl za nacistické okupace používán jako tajný kód, napsal server britské veřejnoprávní společnosti BBC. "Bonsouair! Seyiz les beinv'nus!" řekla Jo Thorpeová, když přistoupila k mikrofonu a rozpřáhla ruce na uvítanou. "Nebo pro ty, kteří nejsou z Jersey, dobrý večer a vítejte! Jsme nadšení, že vás dnes večer uvidíme, a doufáme, že si show užijete." Světla zhasla a začala hrát její kapela Sonneux. Za doprovodu houslí, kontrabasu, kytary a zobcové flétny začala Thorpeová zpívat známou lidovou melodii – jenže na její melodii bylo něco překvapivého. Ačkoli to znělo, jako by zpívala francouzsky, ve skutečnosti zpívala v úplně jiném jazyce: jersejsky, v původním jazyce ostrova. "Na Jersey tomu říkáme veil'ye," vysvětlila během přestávky v polovině představení Thorpeová. "Je to večer plný zpěvu, hudby a vyprávění příběhů, kde lidé čtou, hrají a sdílejí vzpomínky. Před rozhlasem a televizí byl veil'ye způsobem setkávání lidí. Měli je v každé vesnici. Byly součástí života. Ale tradice vymizela, tak jsme se rozhodli ji vrátit. A samozřejmě to nešlo bez jersejštiny." Jersey je největší z Normanských ostrovů, souostroví šesti obydlených ostrovů - a mnoha dalších neobydlených - roztroušených po Lamanšském průlivu, jen něco málo přes 22 kilometrů od francouzského pobřeží. Navzdory své blízkosti k Francii je ve skutečnosti závislým územím britské koruny, a proto má ostrov dva úřední jazyky: angličtinu a francouzštinu. Má však také jersejštinu (jerriais). Z jazykového hlediska je nejbližším příbuzným jazyka jerriais normanská francouzština, dialekt, který sahá až do dob, kdy byla Normandie ještě samostatným královstvím, a který zahrnuje mnoho slov ze staré severštiny, odkazu vikinských předků Normanů. Jersejština má mnoho společného s ostatními jazyky Normanských ostrovů, včetně guernsejštiny (na ostrově Guernsey) a sarkštiny (Sark), kterými dodnes mluví hrstka lidí, a aldernejštiny (Alderney), které vymizely na konci 19. století. První písemná zmínka o jersejštině pochází z 12. století a od básníka Roberta Waceho, jehož díla Román o Brutovi a Román o Rouovi představují nejstarší dochované příklady tohoto jazyka - ačkoli se na ostrově jersejsky nepochybně mluvilo dlouho předtím, než Wace poprvé psal brkem. Ještě ve 30. letech 20. století zůstávala jersejština mateřským jazykem pro většinu lidí narozených na Jersey, ale ne všichni mluvili stejnou verzí jazyka. Protože silnice byly špatné a většina ostrovanů jen zřídka cestovala za hranice své domovské farnosti, každá oblast ostrova si vytvořila vlastní slova, fráze a přízvuky, které se často zcela lišily od slov sousedů - mimořádný fakt na ostrově, který měří pouhých devět krát pět mil (zhruba 14 krát osm kilometrů). Dnes je to však jiný příběh. Podle projektu Endangered Languages Project je jersejština jazykem na pokraji vyhynutí. Při sčítání lidu z roku 2002 pouze 15 procent ostrovanů uvedlo, že rozumí alespoň některým jersejským slovům; dnes se předpokládá, že se toto číslo se blíží pěti procentům. Plynule hovořících je ještě méně; nyní zbývá méně než 500 rodilých mluvčích, většinou ve věku 70 a 80 let. Mezi nimi je i Francois Le Maistre. Nyní je mu 87 let a vyrůstal ve farnosti St. Ouen na západě ostrova. Stejně jako většina jeho přátel mluvil doma výhradně jersejsky; Jeho otec Frank sestavil první oficiální slovník jersejštiny, vydaný v roce 1972. Teprve když Le Maistre nastoupil do školy, ... (pokračování)