V Hradci Králové byl vysvěcen na biskupa nový pomocný biskup diecéze Prokop Brož

Následuje: Dosažením klíčových opěrných bodů ruská armáda zřejmě dosáhla cílů, míní expert
Brno 22. února (ČTK) - Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK ke zhodnocení tří let od začátku konfliktu. Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu 24. února 2022. Ukrajina podle Petráše v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. "Ukazuje se, že Rusko má v úmyslu upevnit své zisky a rozšířit kontrolu nad východní Ukrajinou. Výsledek plánovaných jednání o poválečném uspořádání bude bezpochyby diktován tím, jak se věci vyvinou především v oblasti Donbasu," uvedl odborník. Původním záměrem ruského velení bylo podle něj zcela jistě provést bleskovou vojenskou operaci vedoucí k rychlému dosažení strategického cíle. A po takřka třech letech bojů se zdá, že oním strategickým cílem bylo dobýt a vojensky kontrolovat tu část území Donbasu, kde se nacházejí separatistické republiky Luhansk a Doněck, dále pak část oblasti Záporoží a oblast jižně od Chersonu, respektive levou stranu delty Dněpru tvořící pozemní přístup ke Krymu, řekl Petráš. V centrální části frontové linie dosáhlo Rusko podle něj poměrně důležitých územních zisků v létě 2022 a drželo i ofenzívní operační iniciativu. "Z dnešního pohledu už není tak překvapující, že ruské jednotky poté, co dosáhly hranice Luhanské a Doněcké oblasti, nepokračovaly v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupily k takzvané operační přestávce, patrně s cílem přeskupit a zkoncentrovat síly pro následné posílení vojenské kontroly nad dobytým územím," uvedl. Ovšem v té chvíli ruská armáda podle něj ztratila operační tempo a už nedokázala navázat na předcházející ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území. Paradoxně tato operační přestávka podle Petráše způsobila to, že se ukrajinská armáda dokázala uspořádat, rychle přeskupit své jednotky do míst, kde to protivník neočekával a kde se projevilo jeho slabé místo, a zatlačila zpět ruské síly na severu a severovýchodě země. Do září 2022 tak ukrajinská armáda osvobodila více než 12.000 kilometrů čtverečních okupovaného území v Charkovské oblasti. "Dalším poměrně důležitým momentem vývoje celého konfliktu bylo rozhodnutí ruského vedení na podzim roku 2022 o stažení vojsk z oblasti Chersonu, respektive ze západního břehu Dněpru. Delta Dněpru tak vytvořila přirozenou přírodní překážku, která měla spolu s rozsáhlým opevněním a minovými poli zabránit ukrajinským jednotkám v postupu směrem na Krym," míní expert. Významnou změnu ve vývoji konfliktu měla přinést ukrajinská protiofenziva, plánovaná na období konce jara a počátek léta roku 2023. Protiofenziva však podle Petráše očekávané výsledky neměla. Hned v úvodu ztratila svou dynamiku, a to jednak v důsledku silných ruských obranných linií, především v jižní části frontové linie, ale i kvůli nedostatku schopností vést důraznou ofenzivní činnost. "Jasně se projevilo, že plánované hromadné útoky ukrajinských smíšených pěchotních a obrněných formací na hustě zaminovaném terénu bez masivní vzdušné podpory a podpůrné dělostřelecké palby nemohou proti ruským obranným liniím uspět. Rovněž se projevilo to, že mírná, ale přesto dostatečně efektivní vzdušná převaha Rusů způsobila, že ukrajinské jednotky nemohly bez palebné podpory ze vzduchu proniknout do hloubky ruské operační sestavy a přinutit ruské jednotky k ústupu," řekl Petráš. (pokračování...)