Víra, tradice.

Autora brněnského krematoria, Paláce Morava a mnoha dalších významných staveb včetně vil či činžovních domů Ernsta Wiesnera připomínají ode dneška v brněnské Pekařské ulici kameny zmizelých. Mosazné kostky v dlažbě pamatují také na jeho rodinu, kterou nacisté kvůli židovskému původu zavraždili v koncentračním táboře. Akt se konal symbolicky dnes, den před výročím Wiesnerova nuceného útěku z Brna, před domem v Pekařské 10, kde Wiesnerovi žili a Ernst tam měl svůj ateliér. Významný československý architekt uprchl 15. března 1939, v den nacistické okupace. Přes Německo, Nizozemsko a Belgii se dostal do Velké Británie. "První dva roky jeho života v britském exilu se nesly ve znamení značné chudoby a Wiesner se ocitl bez zaměstnání. Mezitím mu byl v Brně zabaven dům v Pekařské ulici a zbytek rodiny byl deportován do koncentračních táborů a zavražděn," uvedl Michal Doležel, který umístění kamenů inicioval spolu s architekty Petrem Pelčákem a Ivanem Wahlou. Wiesner pracoval po skončení druhé světové války jako architekt v Londýně. Krátce se vrátil do Brna, aby po komunistickém převratu v roce 1948 opět odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. "Zejména od 90. let do současnosti jej výrazně připomíná skupina architektů a kunsthistoriků, avšak jeho nucený úprk z Brna a následná emigrace zapříčinila, že je dnes nedoceněný. Wiesner se stal ze dne na den z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem," řekl Doležel. Právě kameny zmizelých zvané Stolpersteine osobnost Wiesnera nyní připomenou i kolemjdoucím. Mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu. Iniciativu spustil v 80. letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než 300, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu. Podle Doležela je nicméně současný počet kamenů jen zlomkem. "Jsou to tisíce lidí, kteří v Brně žili a nacistická okupace jejich spojení s městem přetrhala. Jsou mezi nimi významné osobnosti, odbojáři, ale i neznámí lidé. Další kameny jistě budou přibývat. Například v květnu, při příležitosti výročí konce druhé světové války, plánujeme položit asi 16 kamenů za rodinu Löw-Beerů v ulici Hlinky," dodal. klv dvd

Vánoční oslavy v Betlémě, kde katolíci a další křesťané věří, že se narodil Ježíš, i letos poznamenala válka v Pásmu Gazy. Ve srovnání s předválečnými roky byly oslavy výrazně střídmější a do města, které se nachází na Západním břehu Jordánu, přicestovalo jen minimum lidí ze zahraničí, napsaly agentury AFP a AP. Při tradičním pochodu na Štědrý den skautové vyzývali ke konci bojů. Vedení města druhým rokem po sobě nenechalo postavit na náměstí Jesliček vánoční strom a omezilo na naprosté minimum jinou vánoční ozdobu. Ve městě, kam před válkou přijížděly ze zahraničí tisíce návštěvníků, bylo na Štědrý den výrazně méně lidí, než v předchozích letech. Propad cestovního ruchu silně dopadá na celou ekonomiku města. "Tyto Vánoce musí být poslední, které jsou tak smutné," řekl při půlnoční mši latinský patriarcha v Jeruzalémě Pierbattista Pizzaballa, který je nejvýše postaveným představitelem katolické církve v oblasti. Pizzaballa před několika dny navštívil i jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. "V Pásmu Gazy jsem viděl, co bylo zničeno, chudobu, katastrofu. Ale viděl jsem i život. Oni to nevzdali. A ani vy to nesmíte vzdát," řekl několika stovkám shromážděných věřících Pizzaballa. V průvodu skautů městem byly vidět transparenty jako "chceme život, ne smrt" či "zastavte hned genocidu v Pásmu Gazy", jež odkazovaly na válku mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Ani letos však průvod neměl obvyklý hudební doprovod. Na Západním břehu Jordánu se válka v Pásmu Gazy mimo jiné projevuje častějšími zásahy izraelských bezpečnostních složek, které tvrdí, že provádějí operaci proti terorismu. Po loňském 7. říjnu, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás zaútočilo na izraelské území u Pásma Gazy, podle palestinských úřadů zemřelo na Západním břehu Jordánu přes 800 lidí, které zabily izraelské bezpečnostní složky či izraelští osadníci. Vedle toho zemřelo i 25 izraelských vojáků a osadníků, napsala agentura AFP. jkh

Vatikán dnes oznámil vydání nových pravidel pro pohřeb papeže. Uvádí to agentury AP a Reuters. Nové předpisy zjednodušují některé postupy, které se dodržují po úmrtí hlavy katolické církve. Nově nebude papež uložen do tří rakví, jak bývalo zvykem, ale jen do jedné. Kardinál Diego Ravelli uvedl, že na změnách trval samotný papež František, který žádal o úpravu a zjednodušení ceremoniálu. O nových postupech ostatně František mluvil v rozhovorech s novináři. Nová podoba pohřebních ceremoniálů má vyslat vzkaz, že zemřel "pastýř a Kristův následovník, a ne mocný muž z tohoto světa", uvedl Ravelli. Nová pravidla například ruší dlouhou tradici ukládání těla zemřelého papeže do tří rakví - ze zinku, dubu a cypřišového dřeva. Nově by ostatky měly být uloženy do dřevné rakve se zinkovým vnitřkem. Změnit by se měla i podoba některých obřadů. Papežovo tělo by už nemělo být vystaveno ve svatopetrském chrámu na katafalku, ale v rakvi. Pravidla také upravují možnost, že by papež chtěl být pohřben mimo chrám svatého Petra, což František zmínil v některých rozhovorech. Předchozí úprava papežských pohřbů byla z roku 2000. Nezdá, že by vydání nového Ordo Exsequiarum Romani Pontificis, jak se soubor pravidel oficiálně nazývá, reagovalo na bezprostřední potřebu mít k dispozici postupy k uspořádání papežského pohřbu. Osmaosmdesátiletý František i přes některé menší nemoci a stáří vypadá v dobré kondici, shodují se agentury. Poslední "plnohodnotný" papežský pohřeb se konal v roce 2005, když zemřel papež Jan Pavel II. V případě Benedikta XVI., který zemřel v posledním dni roku 2022, se pohřební obřady lišily, protože se jednalo o emeritního papeže. Odpadla tak například celá část ceremonie, která se váže k přechodu moci. Nebyl ani vyhlášen devítidenní smutek. jkh mka