Víra, tradice.

Varhany z kostelíčka Božího Těla nad Bludovem na Šumpersku z roku 1893 procházejí rozsáhlou renovací. Zasloužil se o to spolek, který toto poutní místo s dlouholetou historií už několik let postupně obnovuje. Oprava varhan, jež vyjde na více než 1,5 milionu korun, se již chýlí k závěrečné etapě. Poprvé zaznějí přesně za rok, 7. září. Na jejich renovaci byla vypsána veřejná sbírka, která stále trvá. Zájemci si také mohou adoptovat jednotlivé píšťaly, řekl dnes ČTK Karel Směšný ze Spolku pro kostelíček Božího Těla. Varhany na kúru kostelíčka Božího Těla, které v roce 1893 postavil za 700 zlatých varhanářský mistr Antonín Hermann ze Svébohova, nehrály zhruba tři desítky let. "Byly napadeny již před desítkami let červotočem. Dříve se o lokální opravu pokusil zástupce farnosti, ale úplně to nedopadlo. Varhany byly nalezeny rozebrané, ležely na podlaze kúru a opatřeny byly barvou proti červotoči," uvedl Směšný. Obnova varhan začala v roce 2022, renovací procházejí ve varhanářské dílně Dlabal-Mettler v Bílsku u Litovle. Nyní tam finišují s poslední, třetí etapou renovace. "Ta má být ukončena na jaře příštího roku a od té doby bude probíhat celková montáž jednotlivých dílů a finální ladění nástroje. Obnovené varhany pak poprvé zahrají již za rok - v neděli 7. září 2025 u příležitosti pouti ke sv. Rozálii," uvedl zástupce spolku. Náklady na generální opravu varhan budou činit celkem 1,53 milionu korun. V letošním roce spolek uhradí částku 401.000 korun, v příštím roce jej čeká ještě poslední splátka ve výši 201.000 korun. Pro získání finančních zdrojů na opravu varhan byla vypsána veřejná sbírka. Lidé si také mohou píšťaly adoptovat. Nabídnuto jich je k tomuto účelu 256 z celkových 401 píšťal. "Na sbírkovém účtu, kam chodí drobné dary i finance z adopce píšťal, je momentálně zhruba 150.000 korun. Peníze na opravu získáváme i z jiných zdrojů, například z hotovostních darů či z pořádání poutí, které na tomto poutním místě pořádáme dvakrát do roka,“ dodal Směšný. Bližší informace najdou zájemci na webu spolku. Formou adopce píšťal vyhlásily sbírky na opravu svých nástrojů i některé další kostely v Olomouckém kraji. Dárci takto přispívali například na opravu cenných varhan z kostela svatého Vavřince v Sobotíně na Šumpersku, ale i na vzácné Englerovy varhany z olomouckého kostela svatého Mořice. Před dvěma lety byla tato sbírka vyhlášena také na varhany z kostela v Rapotíně na Šumpersku, které pocházejí z krnovské firmy bratří Riegerů. Veřejná sbírka a adopce píšťal dopomohla navrátit do hradní kaple také opravené varhany z hradu Bouzov na Olomoucku. Alena Horáková rot

Kaple Panny Marie mezi Telnicí a Libouchcem na Ústecku se letos dočká opravy střechy a vstupního portálu. Osamocená stavba u lesa náleží státnímu podniku Lesy ČR, který do ní investuje 1,7 milionu korun. V přípravě je také druhá etapa obnovy, kterou projdou vitrážová okna a interiér. Mluvčí podniku Eva Jouklová ČTK řekla, že se opravy mohou protáhnout kvůli finanční náročnosti i na několik let. Sakrální stavba ukrytá mezi stromy u silnice vedoucí z Telnice do Nakléřova láká fotografy i příznivce méně známých míst. V blízkosti kaple stával lovecký zámek Ledebour, podle kterého je kaple v některých pramenech přezdívaná. Podle webové stránky Zaniklé obce a objekty dal zámek vystavět Adolf Ledebour, zakladatel vsi Adolfov v Krušných horách. Tehdejší majitel panství Všebořice nechal soubor tří patrových budov krytých střechami s množstvím vikýřů postavit poblíž starší myslivny ve 40. letech 19 století. Později vznikla i dodnes stojící novogotická kaple. Zámek patřil Ledebourům do 40. let 20. století, do té doby ho jeho majitelé využívali ke krátkodobým pobytům. Do správy státu byl převeden po roce 1945. Nedlouho poté přestal být využíván, zpustl a v 70. letech podlehl demolici. Kaple byla postavena po roce 1843 z kamenných kvádrů. Z patra věže vzhlíží do krajiny kamenná socha Panny Marie v životní velikosti. Podle webu Zaniklé kostely je stavba zapsaná jako kulturní památka. Zájem o odkup neogotické kaple v minulosti projevila obec Telnice. 'Po zjištění předběžně stanovené ceny opravy kaple od svého záměru upustila,' uvedla Jouklová a doplnila, že podnik nyní vzhledem k naplánované renovaci o prodeji neuvažuje. Historicky byla kaple ve správě Severočeských státních lesů, po transformaci lesnických podniků ji začaly spravovat Lesy ČR, od roku 2020 pak Lesní správa Litvínov, která opravu připravuje. Lesy ČR mají ve správě stovky podobných staveb, které postupně obnovují. Mezi nimi jsou ale také odpočívadla, studánky, rozhledny a podobně. Loni podnik opravil šest staveb za čtyři miliony korun, letos chce investovat do deseti z nich 6,5 milionu korun. Obdobné stavby se v lesích v minulosti stavěly, protože to tehdy umožňovaly zákonné předpisy. V současnosti to kvůli zákonu o lesích možné není. 'Samotná existence staveb do jisté míry omezuje hospodaření na souvisejících lesních pozemcích,' uvedla mluvčí s tím, že se rekonstrukce některých objektů kvůli památkové ochraně musí konzultovat s odborníky. trs kš

V olomoucké arcidiecézi, která zahrnuje Olomoucký, Zlínský a část Pardubického a Jihomoravského kraje, vyrazí na začátku ledna do ulic během Tříkrálové sbírky na 20.000 dobrovolníků. Koledníci již mají za sebou tradiční setkání v olomouckém arcibiskupském paláci s biskupem Josefem Nuzíkem. Letošní výnos sbírky v olomoucké arcidiecézi, kde byla tato tradice založena, dosáhl rekordních více než 38 milionu korun. ČTK to sdělil koordinátor sbírky v olomoucké arcidiecézi Marek Navrátil. Koledování tří králů s charitními pokladničkami se v ulicích měst a obcí uskuteční od 1. do 14. ledna. "Tříkrálovou sbírku v olomoucké arcidiecézi podpoří svou účastí každoročně více než 20.000 dobrovolníků. Například loni se koledovalo s celkem s 5889 kasičkami a veřejnost činnost Charity takto podpořila částkou 38,464.572 korun," uvedl Navrátil. Jen v olomouckém děkanátu vyrazí do ulic na 1500 malých i velkých koledníků, lidé budou moci přispět do 424 kasiček. "V roce 2024 podpoří Charita Olomouc z výtěžku Tříkrálové sbírky provoz ordinace praktického lékaře a psychiatra pro lidi v nouzi, rozvoj a opravu zázemí služeb pro lidi s duševním onemocněním, rekonstrukci Domova sv. Kosmy a Damiána pro lidi v nouzi se sníženou soběstačností a rozvoj Centra materiální pomoci," uvedla mluvčí olomoucké charity Eva Štefková. Část výtěžku bude věnovaná na rychlou finanční pomoc osobám v nouzi na Olomoucku. Z celkového počtu kasiček bude tentokrát 23 statických, které budou umístěny na veřejně přístupných místech, jako jsou například kostely, prodejny, kavárny či lékárny. "Seznam je zveřejněný na našem webu a rovněž v interaktivní mapě," doplnila Dagmar Hubená. Skupinky koledníků budou vybaveny průkazem od pořádající Charity a zapečetěnou pokladničkou s charitním logem. Možnost přispívat do Tříkrálové sbírky však budou mít lidé po celý rok. "Sbírka pak pomáhá nejen jednotlivcům či rodinám v nouzi, ale také klientům a pacientům v zařízeních a službách místních Charit," doplnil Navrátil. První Tříkrálová sbírka se z podnětu tehdy olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera konala v roce 2000, ale jen na území olomoucké arcidiecéze. Od roku 2001 se rozšířila ve všech diecézích republiky. V roce 2021 se kvůli covidové pandemii sbírka nekonala formou koledování tříkrálových skupinek, ale pouze přes statické pokladničky, DMS, sbírkové konto a darovací bránu na webu sbírky. Alena Horáková mol