Maroko - zprávy, události, postřehy, komentáře..

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Maroko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Maroko je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens

AP: Poušť rozkvétá, vzduchem se šíří parfém z růží a marocké městečko ožívá

Maroko přijímá pomoc ze zahraničí zdráhavě, spekuluje se o politických důvodech

Maroko se vzpamatovává ze stoletého zemětřesení, lidských obětí je nejméně 2000

AP: Kurz v Maroku propojuje židovskou a muslimskou identitu skrze jazyk a hudbu

Jona Elfásí, který vyrůstal v marockém městě Fez, si byl vždy vědom historie tohoto města, které je od 9. století centrem kultury, vzdělání a spirituality. Město bylo domovem velkých myslitelů, jako byli filozof a právník Ibn Rušd (Averroes) z 12. století a jeho současník Maimonides, lékař, který jako první uceleně systematizoval židovské náboženské právo. Město Fez tvořila židovská, arabská, amazighská (berberská), španělská a francouzská kultura, píše agentura AP. Tyto vlivy zanechaly v 37letém Elfásím silnou stopu. "V mé rodině se mluvilo mnoha různými jazyky - marockou arabštinou, francouzštinou a v synagoze hebrejštinou. Můj otec mluví také amazighsky, tedy berbersky," řekl Elfásí. "Hudba byla nedílnou součástí našeho života - od andaluské přes flamenco, marockou klasiku, marockou lidovou hudbu až po tu berberskou," řekl. "Nebyli jsme rodina profesionálních hudebníků, ale byli jsme rodina, která hudbou žila." Jako židovský obyvatel Maroka patří Elfásí k malé demografické skupině, jelikož 99 procent Židů marockého původu dnes žije jinde. Po velkých emigracích ve 20. století zůstalo v zemi, kde kdysi tvořili pět procent populace, pouze okolo 2500 Židů. Dnes jich podle odhadů žije 50.000 ve Francii, 25.000 v Kanadě a 25.000 ve Spojených státech. Přibližně milion marockých Židů tvoří jednu z největších etnických skupin v Izraeli. Jeho vášeň pro hudbu a jazyky zavedla Elfásího na cestu do francouzského Bordeaux a izraelského Beer Ševa, kde napsal disertační práci o židovské identitě mezi marockými židy. Jeho výzkum marocké historie se nakonec proměnil v poslání učit daridžu, arabský dialekt v Maroku, aby marockým Židům v diaspoře umožnil spojit se prostřednictvím jazyka, kultury a příběhů se svými předky. "Jako sociologa mě pohánělo přesvědčení, že akademický výzkum by měl navazovat spojení a prohlubovat porozumění i mimo akademickou sféru," řekl Elfásí. "Tyto příběhy a lidské osudy jsou hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl vyučovat, a moje identita mě inspirovala k práci s Židy marockého původu, aby se sblížili s jazykem svých předků." Když skončila pandemie covidu-19, spustil Limud Daridža, vzdělávací a multimediální jazykovou platformu. Díky jeho aktivitě na sociálních platformách Instagram a TikTok objevilo Elfásího práci mnoho marockých muslimů. Inspirovali je maročtí Židé, kteří se snaží zachovat jazyk jejich společné vlasti. Muslimové podle Elfásího projevili zájem o výuku hebrejštiny. "Založil jsem aktivní skupinu na WhatsAppu, kde učíme hebrejštinu muslimy mluvící daridžou," řekl. "Díky tomuto společnému základu se rozdíly začínají vytrácet," řekl Elfásí. "Izraelci, s nimiž se maročtí muslimové setkávají, jsou vnímáni jako Maročané. Mluví společným jazykem, zdůrazňují to, co je spojuje, a lidé tak začínají být vnímáni jako jednotlivci. Muslimové a Židé dostávají příležitost navázat vztah prostřednictvím hudby, dědictví a jazyka, nikoli skrze politická či válečná témata. To umožňuje nahlížet na každého jako na jednotlivce, jako na lidskou bytost." pon ank

Odkazy na zastupitelské úřady

Velvyslanectví ČR – Rabat

Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte a Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. AP: Poušť rozkvétá, vzduchem se šíří parfém z růží a marocké městečko ožívá

V rukavicích a vyzbrojeny nůžkami si ženy proplétají cestu skrz trnité keře a svou úrodu stříhají a odhazují do koleček. Mírné teploty, hodně slunečního světla a nízká vlhkost činí z polí okolo marockého městečka Kalaat Mgúna ideální místo pro růst zdejší typické květiny - damašské růže, píše agentura AP. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let
V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let, který sloužil k produkci a skladování jídla. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde. MMF snížil odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024, letošní nechal beze změny
Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Maroko přijímá pomoc ze zahraničí zdráhavě, spekuluje se o politických důvodech

Maroku nabídlo humanitární i jinou podporu po pátečním ničivém zemětřesení kolem 60 zemí. Tamní vláda se ale zdráhá pomoc přijmout a někteří odborníci či politici spekulují o politických důvodech. Informují o tom dnes zahraniční média. Maroko se vzpamatovává ze stoletého zemětřesení, lidských obětí je nejméně 2000

Maroko v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 6,8 stupně, nejsilnější, jaké severoafrická země zažila za posledních 100 let. Prvotní otřesy poškodily budovy ve velkých městech a od Rabatu po Marrákeš vyhnaly zpanikařené lidi do ulic, kde někteří spali ještě v noci na neděli. Český program zachování řemesel je mezinárodně uznán jako osvědčený postup
Český program Nositelé tradice lidových řemesel je ode dneška zapsaný v mezinárodním Registru osvědčených postupů pro zachování živých tradic. Nominaci programu schválil mezivládní Výbor pro ochranu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO na svém zasedání v Maroku. Vědci objevili v Maroku známky toho, že lidé vyráběli oděvy už před 120.000 lety
Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120.000 lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje či zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži a nikoli maso.

ZEMĚ NAJÍT