Budilova vila v Kostelci by se mohla proměnit v menší muzeum s expozicí Fragnera
Kostelec nad Černými lesy (u Prahy) 9. listopadu (ČTK) - Budilova letní vila v Kostelci nad Černými lesy by se za několik let mohla proměnit v menší muzeum o historii vily a architektu Jaroslavu Fragnerovi, který ji navrhl. Funkcionalistickou památkově chráněnou stavbu koupil v roce 2020 místní nadšenec Jan Novák. Postupně jí navrací původní podobu, chce ji vybavit dobovým nábytkem a zpřístupnit veřejnosti. Po menších opravách chystá první větší viditelné úpravy, a to repasi oken v horním patře, na kterou získal letos na podzim od MAS Podlipansko dotaci přes dva miliony korun.
Ke koupi se Novák dostal náhodou, předchozí majitelé vilu původně prodávat nechtěli. "Roli sehrál i můj záměr, majitelé ocenili, že bych ji chtěl jednou zpřístupnit. Dům má historii, slavného architekta, o kterém ale nikde nic moc není, existuje sice Galerie Jaroslava Fragnera, ale to je jen jméno, chybí něco, kam byste se skutečně mohli podívat na jeho práci," řekl Novák.
Stavba s patrnými vlivy švýcarského architekta Le Corbusiera je podle Nováka výjimečná také tím, že se v ní dochovalo velké množství původních prvků, například dveře, schodiště, kování nebo světla. "Je to díky citlivému přístupu předchozích majitelů, a na rozdíl od jiných podobných staveb se nikdy nepřeměnila třeba ve školku," doplnil.
Aktuálně se dokončuje stavebně historický průzkum, na který přispěl z Fondu kultury a obnovy památek Středočeský kraj. Na opravy zatím Novák využívá především dotace ministerstva kultury. "Jsou to částky v řádu statisíců na havarijní stav," doplnil Novák. Připravovaná repase oken v horním patře je podle něj zatím nejvýraznější stavební úpravou, zvládnout by ji chtěl do příští zimy. Postupně bude usilovat o dotace na další nákladnější opravy, například repasi zbylých oken, opravu fasády nebo severní terasy.
Třípodlažní vila zasazená do svahu vznikla v roce 1932 podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera jako letní sídlo rodiny ředitele kolínské elektrárny Václava Budila. Jeho rodina vilu obývala do roku 1973, dalším majitelem byl motoristický publicista a závodník Jaroslav Hausman. V roce 2013 byla vila prohlášená za kulturní památku. Novák chce opravy výjimečné stavby dokončit do roku 2032, kdy ji plánuje u příležitosti 100 let od postavení domu zpřístupnit. Nyní se zájemci do vily mohou podívat například u příležitosti dnů architektury, pro skupinky alespoň šesti lidí je možné domluvit prohlídku i během rekonstrukce.
dkl kš
Archeologové našli nedaleko brněnského centra kosti nejméně tří mamutů
Brno 7. listopadu (ČTK) - Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla ČTK vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.
Archeologové zkoumají místa před rekonstrukcí teplovodní sítě v okolí Vídeňské ulice. Nejprve našli na nároží Vídeňské a Polní stoličku mamutího mláděte a několik kamenných artefaktů. Poté se výzkum přesunul do těsného sousedství bytového domu, kde kdysi býval starobrněnský hřbitov s kostelem svatého Václava. Kromě zasypaných novověkých hrobů a raně středověkých domů, které na místě stály před založením hřbitova, našli archeologové kamenné nástroje a zvířecí kosti.
"Naše pozornost se upnula na místo, kde se mezi hroby zachovala větší, mladšími zásahy neporušená plocha. Záhy se pod našimi špachtlemi začaly objevovat rozpadající se zvířecí kosti. Odkryli jsme dvě mamutí lopatky, fragment stehenní kosti, neúplné sobí paroží, které bylo prokazatelně kdysi řezáno člověkem, opodál další kost, tentokrát holenní a nedaleko i několik kamenných artefaktů. Takový nález uprostřed města mezi zástavbou byl naprosto neuvěřitelný," řekla Sedláčková.
Archeologové požádali o spolupráci kolegy z Ústavu Anthropos a Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, s nimiž dlouhodobě spolupracují při nálezech pravěkého osídlení.
"V blízkosti se pravděpodobně nacházelo nějaké sídliště. Díky nálezu nástrojů i opracovaného sobího rohu si můžeme být jistí, že nejde jen o náhodně uhynulá zvířata, ale o místo, kde ulovené mamuty lidé zpracovávali. Zužitkované části zvířat si odnesli, nevyužité kosti nechali na místě," upřesnila Sedláčková.
Aby se kosti neukrývaly v depozitáři, převzali je odborníci z Moravského zemského muzea, kteří je podrobí odborné analýze. Lidé pak budou mít možnost si je prohlédnout v roce 2026 na výstavě v Pavilonu Anthropos.
ska kš