Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrok na 4,75 procenta
Londýn 7. listopadu (ČTK) - Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta. Je to druhé snížení za tři měsíce. Banka o tom informovala v dnešní tiskové zprávě a dodala, že další snižování úroků bude pravděpodobně pozvolné, protože po prvním rozpočtu nové vlády očekává zvyšování inflace a růstu.
Pro snížení úroků se vyslovilo osm z devíti členů měnového výboru banky. Inflace v Británii za poslední rok prudce zpomalila a dostala se pod dvouprocentní cíl centrální banky.
'Musíme zajistit, aby inflace zůstala blízko cíle, takže nemůžeme snižovat sazby příliš rychle nebo příliš mnoho,' uvedl guvernér banky Andew Bailey. 'Pokud se ekonomika bude vyvíjet tak, jak očekáváme, je pravděpodobné, že úrokové sazby budou dál postupně klesat,' citovala jej agentura Reuters. Bailey tak v podstatě zopakoval svá slova ze zářijového zasedání.
Banka předpověděla, že rozpočet, který minulý týden představila nová ministryně financí Rachel Reevesová, by mohl příští rok zvýšit velikost britské ekonomiky. Vliv rozpočtu na růst ekonomiky ale bude pravděpodobně jen krátkodobý a dva až tři roky nebude mít téměř žádný dopad na růst. Rozpočet zahrnuje velké zvýšení daní, výdajů a půjček. Plán ministryně také zřejmě zvýší inflaci v období dvou let o půl procentního bodu, což znamená, že potrvá o rok déle, než se vrátí k udržitelnému dvouprocentnímu cíli.
Bank of England, jak se centrální banka v Británii oficiálně nazývá, se k budoucímu snižování úrokových sazeb vyjádřila podobně opatrně jako v předchozích měsících. Je také v souladu s názorem investorů, že bude pravděpodobně snižovat úrokové sazby pomaleji než Evropská centrální banka (ECB).
Do konce letošního roku očekává britská centrální banka zrychlení inflace na 2,5 procenta ze zářijových 1,7 procenta. Do konce příštího roku pak očekává zrychlení inflace na 2,7 procenta. Pak by se inflace měla snižovat a postupně se dostat pod dvouprocentní cíl. Výhled ekonomického růstu na letošní rok banka snížila na jedno procento, dosud čekala 1,25 procenta. Zvýšila ale prognózu na příští rok. Nyní očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) v příštím roce o 1,5 procenta místo jednoho procenta, jak čekala dosud.
Centrální banky po celém světě v době pandemie nemoci covid-19 začaly prudce zvyšovat úroky z téměř nulové úrovně. Začaly se totiž rychle zvyšovat spotřebitelské ceny, nejprve v důsledku problémů v dodavatelském řetězci a pak i kvůli invazi na Ukrajinu, která zvýšila náklady na energie. Vzhledem k tomu, že inflace v poslední době zpomaluje, začaly centrální banky úrokové sazby snižovat.
irl spr
Šesti největším bankám v ČR letos stoupl čistý zisk o 11 procent na 63,3 mld. Kč
Praha 7. listopadu (ČTK) - Šestici největších tuzemských bank stoupl za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně o 11 procent na celkem 63,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo 57,1 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank, které má ČTK k dispozici. Bankám podle analytiků pomáhá snižování sazeb České národní banky.
"Česká národní banka svým snižováním sazeb pomáhá snižovat náklady na financování, což se pozitivně propisuje do čistých úrokových výnosů," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Tuzemský bankovní sektor podle něj zůstává stabilní díky dobré platební morálce spotřebitelů, a tak z něj nevyplývají nějaká rizika. U některých bank se mohou investoři dočkat návrhů na vyšší dividendy díky dobrým hospodářským výsledkům, dodal.
Ve třetím čtvrtletí se podle něj meziročně zpomalil depozitní i úvěrový trh. Zpomalení depozitního trhu není nijak překvapivé, protože spotřebitelé a firmy přesouvají peníze z úročených vkladů do investičních produktů, ze kterých bankám rostou příjmy z poplatků. Navzdory nižším úrokovým sazbám je vidět pomalejší dynamika na úvěrovém trhu, kterou podpořila nejistota ohledně vývoje evropské a také tuzemské ekonomiky, poznamenal analytik.
Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Daň se bude vybírat i z letošních nadměrných zisků. "Myslím si, že je téměř jisté, že banky na windfall tax za letošní rok neodvedou nic," podotkl Cverna.
České spořitelně vzrostl meziročně čistý zisk o třetinu na 19,4 miliardy korun, ČSOB o dvě procenta na 13,6 miliardy Kč, Komerční bance 0,9 procenta na 12,6 miliardy Kč. Raiffeisenbank se čistý zisk zvýšil o 26,3 procenta na 5,01 miliardy Kč a Monetě o 6,6 procenta na 4,2 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy Kč, o tři procenta nižší než ve stejném období loni.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY