Upozornění: Provozní doba během vánočních svátků a na přelomu roku. Máme omezený provoz. Více na otevírací doba.
Zlatovna Zlato Zprávy Ekonomika

SEZNAM PŘEHLED

Ekonomika

Aktuální cena zlata o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
2624,8 $
Kurz USD: 24,16 Kč (ČNB).
Aktuální cena stříbra o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
29,6 $
Stříbrné mince a slitky jsou zatíženy DPH 21%.
Průmysl těžby a zpracování zlata je jedním z nejvýznamnějších odvětví těžebního průmyslu, s roční produkcí přibližně 3 000 tun zlata po celém světě. Tento sektor zahrnuje nejen těžbu zlata z primárních ložisek, ale také recyklaci a zpracování zlata ze sekundárních zdrojů. Největšími producenty zlata jsou především země s rozsáhlými geologickými formacemi a stabilními investičními podmínkami. Mezi hlavní producenty zlata patří Čína, která dlouhodobě drží první příčku s roční produkcí přibližně 370 tun, což představuje přibližně 12 % celosvětové produkce. Druhým největším producentem je Rusko, které těží kolem 330 tun zlata ročně. Následuje Austrálie s roční produkcí přibližně 325 tun, kde se zlato těží zejména v rozsáhlých ložiskách v Západní Austrálii. Spojené státy americké přispívají do celosvětové produkce přibližně 190 tunami ročně, přičemž většina této produkce pochází z dolů v Nevadě. Kanada, s těžbou kolem 170 tun ročně, těží zlato hlavně z ložisek v Ontariu a Québecu.

Mezi největší světová naleziště zlata patří Witwatersrand Basin v Jihoafrické republice, kde se od 19. století vytěžila více než polovina všech světových zásob zlata. Tato ložiska jsou známá svou bohatostí a dlouhou historií těžby, která výrazně ovlivnila globální trh se zlatem. Dalším významným nalezištěm je Super Pit v Kalgoorlie v Austrálii, jeden z největších povrchových dolů na světě. Důl Super Pit je obrovskou povrchovou jámou, kde se zlato těží metodou povrchové těžby. Grasberg v Indonésii je dalším příkladem mimořádného naleziště, protože jde o největší zlatý a zároveň měděný důl na světě. Tato naleziště jsou důležitými ekonomickými pilíři pro své země a významně ovlivňují celosvětovou nabídku tohoto cenného kovu.

Celkové množství zlata, které bylo kdy v historii lidstva vytěženo, se odhaduje na přibližně 200 000 tun. Většina tohoto množství stále existuje v různých formách, jako jsou šperky, investiční slitky a mince. Na rozdíl od jiných surovin se zlato prakticky neztrácí, protože jeho vysoká hodnota zajišťuje, že se pečlivě uchovává, recykluje a zpracovává. Zlatý průmysl po celém světě zaměstnává miliony lidí, a to nejen v těžebních provozech, ale také v rafinériích, obchodních společnostech a při finálním zpracování zlata pro investiční a průmyslové účely. Tento kov má totiž rozsáhlé využití nejen v investičním sektoru, ale také v oblasti elektroniky, zdravotnictví a kosmického průmyslu. V elektronice se zlato používá díky své vysoké elektrické vodivosti a odolnosti vůči korozi, což zajišťuje stabilní funkčnost citlivých elektronických součástek. V medicíně se zlato uplatňuje v oblasti zubních náhrad, při léčbě některých typů rakoviny a dokonce i jako součást diagnostických nástrojů. Ve vesmírném průmyslu se zlato používá pro ochranu kosmických lodí a satelitů před slunečním zářením díky své schopnosti odrážet infračervené záření.

Zajímavostí v tomto odvětví je také obrovský vliv recyklace na celkovou nabídku zlata. Zhruba 30 % roční produkce pochází z recyklovaného zlata, které se získává hlavně ze starých šperků, elektronických zařízení a dalších zdrojů. Tento proces recyklace je mimořádně efektivní a umožňuje snižovat závislost na nových ložiscích, jejichž těžba je často nákladná a environmentálně náročná. Poptávka po zlatě je tedy zajištěna nejen ze strany investorů a centrálních bank, ale i průmyslových odvětví a recyklačních společností, což vytváří komplexní dynamiku trhu. Vzhledem k tomu, že zlato je ceněno po tisíce let a jeho hodnota je uznávána po celém světě, má i nadále mimořádný význam ve finančním systému a v řadě průmyslových aplikací.
Inflace v říjnu zrychlila na 2,8 pct., analytici čekají její další růst
Praha 11. listopadu (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procenta.
ČNB snížila úrokovou sazbu na čtyři procenta, zhoršila výhled ekonomiky
Praha 7. listopadu (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Brasília 6. listopadu (ČTK) - Brazilské úřady se chystají vystěhovat nelegální těžaře zlata z přírodní rezervace v amazonském deštném pralese, která je domovem místních indiánů.
ČNB: Dluhy českých domácností v září stouply na 2,34 bilionu korun
Praha 31. října (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v září meziměsíčně stouply o 11,9 miliardy korun na téměř 2,34 bilionu.
V Brně začalo fungovat ve spolupráci s Tchaj-wanem centrum pro vývoj čipů
Brno 18. října (ČTK) - V Brně začalo fungovat centrum ACDRC, které se bude věnovat vzdělávání a výzkumu v oblasti navrhování čipů a polovodičových technologií.
ČNB plánuje zvýšit podíl akcií v devizových rezervách, posílí podíl amerických
Praha 17. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) se chystá výrazně zvýšit podíl akcií ve svých devizových rezervách.
Šéfka MMF čeká ve střednědobém horizontu slabý růst a vysoké zadlužení
Washington 17. října (ČTK) - Nové prognózy Mezinárodního měnového fondu ukazují, že budoucnost světové ekonomiky bude obtížná.

Ekonomika v kostce

Analytici: Vývoj cen v zemědělství ukazuje na konec zlevňování potravin
Praha 16. října (ČTK) - Vývoj zemědělských cen ukazuje, že doba zlevňování potravin skončila. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnes zveřejněného indexu cen výrobců. Podle něj zemědělské ceny meziročně klesly o 0,2 procenta, tempo poklesu se ale proti předchozím měsícům výrazně snížilo. Ceny potravin v září přestaly klesat a poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly, podle Českého statistického úřadu se zvýšily o 0,6 procenta. Ceny v průmyslu podle analytiků stagnují a nepředstavují riziko pro růst spotřebitelské inflace. "V meziročním srovnání mírně zpomalilo tempo snižování cen z 0,5 procenta v srpnu na současných 0,2 procenta. Je tak zřejmé, že prostor pro další zlevňování v oblasti potravin se postupně vyčerpává. Ostatně to jsme zaznamenali v datech o spotřebitelské inflaci za září, kdy zákazníci poprvé od loňského listopadu museli vytáhnout (za potraviny) meziročně více peněz ze svých peněženek," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Na zpomalení tempa poklesu cen v zemědělství upozornil i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "V zemědělství už v podstatě skončilo zlevňování v důsledku zrychlení růstu cen části živočišné produkce, konkrétně mléka a masa. To se už následně propisuje i ve zvyšování cen v části potravinářského průmyslu, a dochází proto i ke zdražování mléčných výrobků," uvedl. "Skončila doba zlevňování potravin, a že při úvahách o dalším vývoji spotřebitelské inflace začnou sehrávat mnohem podstatnější roli než doposud," dodal Dufek. Ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,6 procenta. "Ani zářijový výsledek nezměnil trend vývoje cen v oblasti průmyslu. Ty se nadále pohybují velmi umírněně a za celý rok předpokládáme jejich růst o necelé jedno procento," uvedl Kron. Vidí ale riziko ve vývoji na Blízkém východě, který by mohl vést k růstu cen komodit, což by se projevilo ve zdražení průmyslové produkce. Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil považuje vývoj průmyslových cen za utlumený. "Pravděpodobným dalším vývojem bude střednědobá cenová stagnace, kdy se výrobní inflace bude pohybovat v okolí jednoho procenta. Umírněný tak podle nás zůstane i růst cen spotřebitelského zboží a žádné inflační riziko z tohoto směru v dohledné době neočekáváme," uvedl. Hradil ale zároveň upozornil, že od začátku pandemie covidu-19 ceny průmyslových výrobců výrazně vzrostly. "Za uplynulé čtyři roky ovšem výrobní inflace v souhrnu dosáhla dramatických 40 procent. Cenová hladina v průmyslu se evidentně na těchto zvýšených hodnotách ustálila a návrat k předkrizovému normálu očekávat nelze," uzavřel. str rdo
Inflace v Británii v září klesla na 1,7 procenta, je nejníže od jara 2021
Londýn 16. října (ČTK) - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zpomalilo na 1,7 procenta z 2,2 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od dubna 2021 a sestoupila pod dvouprocentní cíl centrální banky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad. Pokles inflace v Británii byl výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters zářijové tempo meziročního růstu spotřebitelských cen odhadovali v průměru na 1,9 procenta. "Hlavní příčinou poklesu byly nižší ceny letenek a benzinu. Ty částečně kompenzoval růst cen potravin a nealkoholických nápojů," uvedl hlavní ekonom statistického úřadu Grant Fitzner. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, se v září snížila na 3,2 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Britská centrální banka v srpnu přikročila k prvnímu snížení úrokových sazeb od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19. Základní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu z 5,25 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 16 let, respektive od globální finanční krize. V září centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Její guvernér Andrew Bailey nicméně signalizoval, že v příštích měsících bude uvolňování měnové politiky pokračovat. "Je však nezbytné, aby inflace zůstala nízká, takže musíme být opatrní, abychom sazby nesnižovali příliš rychle," dodal. pmh spr
SEZNAM PŘEHLED
Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Banka Goldman Sachs zlepšila výhled čínské ekonomiky na letošní i příští rok
Banka Goldman Sachs zlepšila výhled čínské ekonomiky na letošní i příští rok
WTO zlepšila odhad letošního růstu světového obchodu se zbožím na 2,7 procenta
WTO zlepšila odhad letošního růstu světového obchodu se zbožím na 2,7 procenta
Inflace v USA v září zvolnila na 2,4 procenta, čekal se výraznější pokles
Inflace v USA v září zvolnila na 2,4 procenta, čekal se výraznější pokles
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.