Zlatovna Zlato Zprávy Finance

SEZNAM PŘEHLED

Finance

Aktuální cena zlata o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
2772,6 $
Kurz USD: 24,17 Kč (ČNB).
Aktuální cena stříbra o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
30,8 $
Stříbrné mince a slitky jsou zatíženy DPH 21%.
Zlato hraje klíčovou roli ve finančním systému jako stabilizační prvek a uchovatel hodnoty. Po staletí bylo zlato využíváno jako měnový standard a jeho význam přetrvává i v moderní ekonomice. Ačkoli zlatý standard byl formálně opuštěn v 70. letech 20. století, centrální banky po celém světě nadále drží značné množství zlatých rezerv jako zajištění proti měnovým a finančním rizikům. Zlato je považováno za bezpečný přístav v dobách ekonomické nejistoty a slouží jako pojistka proti inflaci a oslabování měn. V držení centrálních bank je zlato součástí devizových rezerv a podporuje důvěru ve stabilitu národních ekonomik. Největší objemy zlatých rezerv drží Spojené státy americké, které mají přibližně 8 133 tun zlata. V USA tvoří zhruba 78 % celkových devizových rezerv této země, což ukazuje na strategický význam zlata pro jejich ekonomickou stabilitu. Druhou největší zásobu má Německo s přibližně 3 352 tunami zlata, které tvoří přibližně 75 % jeho devizových rezerv. Itálie a Francie jsou dalšími velkými držiteli, obě země vlastní přibližně 2 451 a 2 436 tun zlata, což představuje přibližně 65 % jejich rezerv. Dalším významným držitelem zlata je Mezinárodní měnový fond (IMF), který vlastní přibližně 2 814 tun zlata. Mezi dalšími zeměmi s velkými zlatými rezervami jsou Rusko (2 299 tun), Čína (2 068 tun), Švýcarsko (1 040 tun) a Japonsko (765 tun). Tyto rezervy slouží nejen jako pojistka, ale i jako prostředek k intervenci na měnových trzích, což zajišťuje jejich význam v rámci globálního finančního systému.
Swiss Re: Přírodní katastrofy globálně způsobily ztráty za 310 miliard dolarů
Ženeva 5. prosince (ČTK) - Přírodní katastrofy na celém světě letos způsobily ekonomické ztráty ve výši 310 miliard dolarů (bezmála 7,4 bilionu korun).
ČSÚ: Výdaje domácností na rozhlas a televizi loni stouply na 22,3 miliardy Kč
Praha 3. prosince (ČTK) - Výdaje domácností na služby a produkty rozhlasového a televizního vysílání stouply v loňském roce na 22,3 miliardy korun z 20,2 miliardy korun v roce 2022.
Agentura Moody's zhoršila výhled ratingu Maďarska, obává se o miliardy z EU
Frankfurt 30. listopadu (ČTK) - Americká ratingová agentura Moody's zhoršila výhled ratingu Maďarska ze stabilního na negativní.
Orbán nominoval do čela maďarské centrální banky dosavadního ministra financí
Budapešť 29. listopadu (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl do čela centrální banky ministra financí a svého spojence Mihályho Vargu.
Moody's zvýšil rating Kypru o dva stupně, poprvé od r. 2011 je v kategorii A
Nikósie 23. listopadu (ČTK) - Ratingová agentura Moody's zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o dva stupně na známku A3 z předchozích Baa2.
ECB varovala před bublinou u akcií spojených s umělou inteligencí
Frankfurt 20. listopadu (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) dnes varovala před bublinou u akcií spojených s umělou inteligencí (AI), která by mohla náhle prasknout, pokud se nenaplní optimistická očekávání investorů.
Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů při placení preferují bezhotovostní platby
Praha 20. listopadu (ČTK) - Tři čtvrtiny Čechů preferují bezhotovostní platby, nejčastěji k nim využívají tradiční plastové platební karty.

Finance v kostce

Ruská centrální banka plánuje začít příští rok snižovat úroky, jsou na 21 pct.
Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruská centrální banka plánuje začít příští rok snižovat základní úrokovou sazbu, která je na 20letém maximu 21 procent. Podmínkou je, že ekonomiku nepostihnou nové šoky. Podle agentury Reuters to dnes uvedla guvernérka Elvira Nabiullinová. Zvýšení sazeb na více než dvě desítky let nevídané hodnoty podle guvernérky účinně zafungovalo v boji proti inflaci. Ta nyní dosahuje 8,5 procenta a příští rok by se měla snížit na čtyři až 4,5 procenta, řekla Nabiullinová. "Jakmile začne (inflace - poznámka ČTK) zpomalovat, budeme uvažovat o postupném snižování základní úrokové sazby, pokud nedojde k dalším vnějším šokům. Snižování začne příští rok," řekla guvernérka při slyšení v ruském parlamentu. Centrální banka předpokládá, že v roce 2025 bude průměrná úroková sazba činit 17 až 20 procent. Banka čelí kvůli vysokým sazbám rostoucí kritice. Vyčítá se jí, že záměrně dusí ekonomiku v době konfrontace se Západem kvůli ruským vojenským akcím na Ukrajině. Nabiullinová uvedla, že navzdory drahým půjčkám zůstávají investice napříč odvětvími na vysoké úrovni, i protože firmy reinvestují své zisky a zpomalují spotřebitelské úvěry. Centrální banka odhaduje, že v nadcházejících měsících by mohlo začít zpomalovat i poskytování úvěrů podnikům a následně i míra inflace. Podle guvernérky se tak potvrzuje, že přísná měnová politika je účinná ."Nyní se nacházíme v bodě zlomu," řekla Nabiullinová. Ruská centrální banka po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním. vjn nim
STEM/MARK: Většina Čechů neřeší, jaký typ platební karty od banky dostanou
Praha 18. listopadu (ČTK) - Většině Čechů nezáleží na tom, jaký typ platební karty od své banky dostanou. Výběr považuje za důležitý pouze pětina z nich. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Stejně jako v ostatních zemích dominují i v České republice karty Visa a Mastercard. Jiný typ vlastní méně než jedno procento dotázaných. Naopak Visu i Mastercard nosí v peněžence 19 procent Čechů. Tři čtvrtiny lidí uvedly, že jim typ karty byl vždy vybrán bankou. Pouze jeden z deseti dotázaných měl vždy možnost si typ karty vybrat, čtyři procenta zažila u banky obě varianty a deset procent lidí nevědělo, či neodpovědělo. Nejčastěji možnost výběru uváděli klienti Fio Banky a ČSOB. Pouze kartou Visa platí 40 procent Čechů, zatímco výhradně kartu Mastercard používá 33 procent lidí. Ženy častěji než muži považují za nutné mít oba typy. Mezi lidmi staršími 60 let vlastní karty od obou provozovatelů deset procent lidí. Podíl se liší také podle vzdělání. Visu i Mastercard má 27 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, zatímco mezi lidmi bez maturity je to 13 procent. "Z těch, kterým, byla automaticky vybrána karta bankou, má jen kartu Visa 42 procent, jen kartu Mastercard 33 procent a oba typy karet má 17 procent," uvedla agentura. Pokud si lidé mohli vybrat, pak 49 procent z nich zvolilo Mastercard, 29 procent preferovalo Visu a 14 procent zvolilo oba typy karet. Průzkum se uskutečnil od 26. září do 1. října a zúčastnilo se ho 507 lidí. mtj rdo
SEZNAM PŘEHLED
Průzkum: Jen 15 procent lidí hodlá vynaložit za vánoční dárky víc peněz než loni
Průzkum: Jen 15 procent lidí hodlá vynaložit za vánoční dárky víc peněz než loni
Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrok na 4,75 procenta
Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrok na 4,75 procenta
Buffettova investiční firma dál prodávala akcie, drží rekordní hotovost
Buffettova investiční firma dál prodávala akcie, drží rekordní hotovost
Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na rekordních 21 procent
Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na rekordních 21 procent
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.