Finance

Londýn 6. února (ČTK) - Britská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Základní úrok je tak nejníže za déle než 18 měsíců. Banka o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Únorové snížení je třetí od srpna loňského roku a všeobecně se očekávalo vzhledem k pomalému hospodářskému růstu v Británii. Centrální banka ale zároveň zhoršila výhled britské ekonomiky. Předpokládá, že ekonomika v posledních třech měsících loňského roku klesla a v prvních třech měsících letošního roku poroste jen nepatrně. Očekává také, že inflace v další části roku "poměrně prudce vzroste" v důsledku vyšších účtů za vodu, za jízdné v autobusové dopravě a za energie. Podle BoE bude trvat déle, než se míra inflace dostane zpět na její dvouprocentní inflační cíl. Britská vláda přitom uvedla, že zlepšení ekonomiky je její největší prioritou. Ministryně financí Rachel Reevesová minulý týden oznámila řadu opatření, kterými se snaží zvýšit výkonnost britského hospodářství. Snížení sazeb povede ke snížení splátek hypoték pro některé majitele domů. Může ale také snížit výnosy střadatelů. Centrální banka uvedla, že s dalším snižováním úrokových sazeb bude opatrná. "Budeme velmi pozorně sledovat vývoj britské ekonomiky a globální vývoj a k dalšímu snižování sazeb budeme přistupovat postupně a opatrně," uvedl guvernér centrální banky Andrew Bailey. Poukázal na řadu faktorů, které by mohly ovlivnit inflaci, včetně hrozeb obchodních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. vjn jd

Praha 4. února (ČTK) - Více než polovina Čechů se nejvíce obává, že je nebo jejich blízké postihne závažná nemoc. Větší obavu mají ženy. Nejvíce lidi děsí rakovina, dále mrtvice a srdeční onemocnění. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů pro společnost Broker Consulting, která jej dnes představila na tiskové konferenci. Osm z deseti Čechů si podle průzkumu zároveň uvědomuje, že při vážné nemoci mohou vzniknout náklady, které člověk musí platit. Většina v té souvislosti považuje za zásadní finanční stabilitu rodiny. 'Lékařské statistiky ukazují, že nějaká forma nádorového onemocnění postihne více než třetinu populace a způsobí přes 20 procent všech úmrtí. Nejčastěji jde o zhoubné nádory prostaty, ženského prsu, tlustého střeva, konečníku a plic. Díky screeningovým programům zaměřeným na odhalení klinicky němých stadií časných karcinomů je možné zahájit léčbu, což může do značné míry přispět ke snížení počtu úmrtí na tato onemocnění,' uvedl přednosta onkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a člen Výboru České onkologické společnosti Luboš Petruželka. Osm z deseti Čechů si podle průzkumu uvědomuje, že při vážné nemoci mohou vzniknout náklady, které by bylo nutné hradit. Pokud by neměly úspory, téměř čtvrtina přiznala, že by nevěděla, jak situaci řešit. Zhruba 22 procent lidí by se spoléhalo na půjčku od rodiny nebo přátel, 14 procent by se obrátilo na charitativní organizace nabízející finanční pomoc, další by získali peníze prodejem auta, domu či bytu. Osm procent Čechů věří, že by jim pomohl stát. Za zásadní tak v případě vážné choroby považuje 82 procent lidí finanční zajištění rodiny. Platit za běžné rodinné výdaje by pak polovina lidí podle průzkumu zvládla maximálně po dobu tří měsíců. Víc než rok by vydrželo s úsporami 11 procent Čechů. 'Základním pravidlem pro každého z nás je mít vytvořenou peněžní rezervu na tři až šest měsíců, díky které budeme schopni finančně překlenout budoucí nepříznivé období. V případě závažného onemocnění by pak úspory měly pokrývat delší dobu,' upozornil hlavní analytik Broker Consultingu Martin Novák. Životní pojištění považuje podle průzkumu za důležité 63 procent Čechů, uzavřené ho má 55 procent. Většinou jde podle průzkumu o lidi ve věku 35 až 44 let, s čistým příjmem nad 30.000 korun, rodiny se dvěma dětmi a vysokoškolsky vzdělané. Mezi nejčastěji uváděné důvody, proč mají sjednanou životní pojistku, patří finanční ochrana rodiny a zajištění její soběstačnosti pro případ nenadálých událostí. Naopak lidé bez uzavřeného pojištění si ho podle průzkumu dosud nesjednali kvůli nedostatku peněz nebo proto, že ho nepovažují za výhodné anebo důležité. Nejčastěji by byli Češi ochotni platit za životní pojištění 501 až 1000 korun měsíčně. Třetina respondentů uvedla, že by chtěla odkládat nejvýš 500 korun měsíčně, naopak částku od 1001 do 2000 korun by byla ochotná dávat necelá pětina. fd ptd