Finance

Evropská centrální banka (ECB) vyzve finanční instituce, aby urychlily práce na zabezpečení svých počítačových systémů. Na úterý svolala zástupce bank na mimořádné jednání, na kterém chce upozornit na kybernetická rizika odhalená nejnovějšími modely umělé inteligence (AI). Napsal to dnes list Financial Times (FT). ECB plánuje zdůraznit závažnost hrozby pro finanční systém, kterou představují modely jako Claude Mythos od firmy Anthropic, a zároveň vyzvat americké banky využívající nejnovější technologie, aby sdílely své zkušenosti s evropskými konkurenty, kteří k nim nemají stejný přístup. Místopředseda dozorčí rady ECB Frank Elderson FT řekl, že ECB se dlouhodobě zabývá řadou kyberbezpečnostních problémů v bankovním sektoru, které nadále považuje za aktuální, ale že s ohledem na rychlý pokrok v AI je nutné je řešit výrazně rychleji. Dodal, že zatímco dosavadní tempo přístupu by se dalo přirovnat k hudebnímu "andante", nyní je podle něj potřeba přejít k mnohem svižnějšímu "presto". Zároveň uvedl, že cílem ECB je vyslechnout hodnocení bank, vytvořit prostor pro sdílení zkušeností mezi nimi a zdůraznit závažnost celé problematiky. Narychlo svolané zasedání podtrhuje, jak se regulátoři po celém světě snaží urychleně řešit rizika, která by pokročilé modely AI mohly představovat, protože mohou odhalovat a zároveň zneužívat slabiny v IT systémech finančních institucí. Evropské banky a regulátoři se cítí obzvláště ohroženi, protože jim byl odepřen přístup k Mythosu. Společnost Anthropic tento model uvolnila pouze pro omezený počet organizací, převážně v USA. Minulý měsíc Anthropic uvedl, že Mythos objevil tisíce závažných zranitelností, včetně některých ve všech hlavních operačních systémech a webových prohlížečích. Dopady na ekonomiku a bezpečnost by tudíž mohyl být závažné. ECB dohlíží na 111 největších bank v eurozóně, včetně dceřiných společností velkých bank z USA, jako je JPMorgan Chase, kterým byl poskytnut přístup k Mythosu. Elderson uvedl, že banky musejí výrazně urychlit nasazování softwarových záplat k opravě zranitelností odhalených novými modely AI. Je podle něj nešťastné, že evropské banky nemají přistup k Mythosu, ale doufá, že americké banky, jejichž zástupci se zúčastní úterního jednání, se podělí o poznatky z testování modelu se svými protějšky z eurozóny. Plánovaná jednání s bankami ECB pořádá pravidelně. Mimořádná setkání zaměřená na konkrétní problém, jako je to úterní, jsou spíše výjimečná. irl spr

Akciové podílové fondy v lednu vynesly 1,6 procenta, smíšené fondy 1,7 procenta a dluhopisové fondy 1,0 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta. Fondy byly i za roky 2024 a 2023 převážně ve výrazném plusu. "V lednu 2026 finanční trhy vykázaly mírný růst hlavních indexů, kdy evropské akcie překonaly ty americké. Vítězem se stal region středoevropských akciových burz, který vyletěl o více než sedm procent. Klesající inflace uklidnila také dluhopisové investory a ceny dluhopisů zažily slušný začátek roku," uvedl analytik Partners Martin Mašát. Investoři mohli podle něj také nadále sledovat zvětšující se nejistotu v technologickém sektoru, vyvolanou obavami z návratnosti investic do umělé inteligence, což vedlo k propadům cen akcií. Například cena akcie Microsoftu spadla asi o deset procent či cena SAP o 15 procent. MSCI světový index akcií zahájil rok s více než dvouprocentním růstem. Hlavním přispěvatelem nebyly po dlouhé době americké akcie, ale ty evropské, které podle indexu EuroStoxx50 přidaly 2,7 procenta. "Největší radost měli investoři na menších trzích a konkrétně například eurový index akcií z regionu střední a východní Evropy vyskočil o sedm procent,“ dodal Mašát. Státní dluhopisy aktuálně mají jeden z nejvyšších výnosů nad inflaci v tomto století a umožňují zhodnocovat peníze konzervativně a přitom vysoko nad inflaci, upozornil Mašát. Fondy rizikových dluhopisů v lednu rostly o 0,7 procenta. Smíšené strategie profitovaly z růstu akciových trhů. Lepších výsledků také dosáhly fondy, které mají komoditní složku či dokonce část aktiv drží ve zlatu. "Cena zlata poskočila i v lednu o dalších neuvěřitelných 25 procent, ale následně naopak zažila pád o 15 procent," uzavřel Mašát. Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v roce 2025 vzrostl o 218 miliard korun na 1,411 bilionu Kč. Největší nárůst zaznamenaly smíšené a akciové fondy, uvedla dnes Asociace pro kapitálový trh (AKAT). fd opm

Spojené státy jsou celosvětově největším příjemcem čínských úvěrů. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie výzkumné laboratoře AidData americké univerzity William Mary, která mapovala rozsah a vývoj čínského poskytování půjček a grantů. Podle zprávy poskytla Čína v letech 2000 až 2023 ve více než 200 státech úvěry a granty za 2,2 bilionu dolarů (45,9 bilionu Kč). V posledních letech však Peking stále více přesouvá svou pozornost od rozvojových zemí k ekonomikám s vyššími příjmy. Čína byla dlouho považována za významného věřitele rozvojových zemí díky své infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky (Belt and Road). Nyní však stále častěji financuje projekty ve vyspělých ekonomikách, zejména strategickou infrastrukturu a vyspělé technologické dodavatelské řetězce v oblastech, jako jsou polovodiče, umělá inteligence či čistá energetika. Portfolio čínských půjček je podle AidData dvakrát až čtyřikrát větší, než se dříve odhadovalo. Peking tak zůstává největším oficiálním věřitelem na světě. Více než tři čtvrtiny současných čínských zahraničních úvěrů už nesměřují do rozvojových zemí, ale do ekonomik s vyššími příjmy, vyplývá z nové analýzy AidData. Podle autorů se Peking soustředí hlavně na financování kritické infrastruktury, těžby důležitých nerostů a získávání vysoce technologických aktiv, například firem zaměřených na polovodiče. Hlavním příjemcem čínských půjček jsou podle studie Spojené státy. Na americkém území podpořily čínské státní subjekty více než 2500 projektů v hodnotě přes 200 miliard dolarů. Podle AidData jsou "aktivní v každém koutě a sektoru USA", od výstavby projektů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Texasu a Louisianě přes datová centra v Severní Virginii až po terminály na mezinárodních letištích v New Yorku a v Los Angeles. Financovaly také infrastrukturu včetně plynovodu Matterhorn Express či ropovodu Dakota Access. Peking také financoval akvizice vyspělých technologických společností a čínští státní věřitelé poskytli úvěry mnoha firmám z žebříčku největších amerických firem Fortune 500. Patří mezi ně Amazon, ATT, Verizon, Tesla, General Motors, Ford, Boeing nebo Disney, uvádí zpráva AidData. Podíl půjček směřujících do zemí s nízkým a nižším středním příjmem klesl z 88 procent v roce 2000 na pouhých 12 procent v roce 2023. Současně Peking omezil financování infrastrukturních projektů v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky méně vyspělých zemích takzvaného globálního Jihu. Naopak výrazně vzrostl podíl půjček podporujících země s vyšším středním a vysokým příjmem, a to z 24 procent v roce 2000 na 76 procent v roce 2023. Například Británie získala z čínských půjček 60 miliard dolarů, Evropská unie pak 161 miliard dolarů. irl jd