Finance

Britská centrální banka na svém dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 4,00 procenta. Uvedla to v tiskové zprávě. Výsledek je v souladu s očekáváním. Banka ale zároveň uvedla, že zpomalí tempo tzv. kvantitativního zpřísňování měnové politiky a kvůli rozkolísaným dluhopisovým trhům upraví odprodej cenných papírů z portfolia. Bank of England, jak zní oficiální název britské měnové autority, přesouvá prodej od státních dluhopisů s delší dobou splatnosti více ke státním dluhopisům s kratší splatností. Chce tak minimalizovat negativní dopady turbulencí na dluhopisových trzích, kde se v poslední době zvyšují výnosy především u britských a francouzských státních dluhopisů. Růst výnosů je reakcí na pokles ceny, a tedy na výprodej těchto cenných papírů. Členové měnového výboru hlasovali v poměru 7:2 pro zpomalení ročního tempa, jakým banka odprodává dluhopisy nakoupené v letech 2009 až 2021. Nynější tempo zhruba 100 miliard liber (2,8 bilionu Kč) za rok členové výboru snížili na 70 miliard liber za rok. To je zhruba v souladu s odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters počítali se snížením tempa na 67,5 miliardy liber. Nové tempo odprodeje dluhopisů začne platit od října a potrvá do konce září příštího roku. Z celkových 70 miliard liber připadne 21 miliard liber na odprodej dluhopisů, zbylých 49 miliard liber bude dosaženo tím, že centrální banka nebude reinvestovat výnosy ze splatných dluhopisů. "Nový cíl znamená, že výbor může i nadále snižovat velikost rozvahy banky v souladu s cíli své měnové politiky a zároveň minimalizovat dopad podmínek na trhu s dluhopisy,“ uvedl guvernér Bank of England Andrew Bailey. Oznámené zpomalení kvantitativního zpřísňování měnové politiky je první od roku 2022, kdy se centrální banka začala státních dluhopisů postupně zbavovat. V letech 2009 až 2021 jich nakoupila za 875 miliard liber (24,5 bilionu Kč) ve snaze podpořit britskou ekonomiku. Centrální banka zároveň ponechala v platnosti dosavadní výhled, podle kterého inflace tento měsíc dosáhne vrcholu na čtyřech procentech a do druhého čtvrtletí 2027 pozvolna klesne k dvouprocentnímu cíli. Měnový výbor zvýšil odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) Británie na letošní třetí čtvrtletí na 0,4 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 0,3 procenta. "I když očekáváme, že se inflace vrátí k naší cílové hodnotě dvě procenta, ještě nejsme z nejhoršího venku. Jakékoli budoucí snižování bude proto nutné provádět postupně a opatrně,“ uvedl Bailey k další úpravě úrokových sazeb. Postup britské centrální banky při odprodeji nakoupených dluhopisů je ve srovnání s centrálními bankami jiných významných zemí unikátní v tom, že Bank of England prodává dluhopisy přímo a zároveň je drží do splatnosti. To podle kritiků přispělo k tomu, že výnosy britských státních dluhopisů se splatností 30 let dosáhly tento měsíc maxima za 27 let. Výnosy se pohybují opačně k cenám - růst výnosů je tedy reakcí na pokles jejich ceny. Hlavní ekonom Bank of England Huw Pill hlasoval pro zachování tempa odprodeje na 100 miliardách liber, dopad na trhy považuje za nízký. Catherine Mannová, což je další členka výboru pro měnovou politiku, hlasovala pro zpomalení tempa na 62 miliard liber za rok. Centrální banka uvedla, že v příštím roce bude odprodej cenných papírů rozdělen v poměru 40:40:20 mezi krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy na základě počáteční nákupní ceny. V předchozích letech bylo rozdělení rovnoměrné. Výnosy dlouhodobých dluhopisů britské vlády na začátku tohoto měsíce dosáhly maxima od roku 1998, což vyvíjí tlak na ministryni financí Rachel Reevesovou před zveřejněním jejího návrhu rozpočtu plánovaným na 26. listopadu. "Rozhodnutí zpomalit tempo... by mělo pomoci zmírnit tlak na britský trh s dluhopisy v době před zveřejněním návrhu rozpočtu,“ uvedla hlavní ekonomka společnosti KPMG UK Yael Selfinová. Britská libra po zveřejnění zprávy centrální banky oslabila vůči dolaru asi o čtvrt procenta a prodávala se zhruba za 1,3592 USD. Výnosy státních dluhopisů se splatností 30 let mírně klesly, jak se zvýšila jejich cena. Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 zrychlil růst a krátce po zveřejnění zprávy měl k dobru 0,2 procenta na 9238 bodů. spr

Japonsko po 34 letech přišlo o pozici největšího věřitele na světě, přestože vykázalo rekordní objem zahraničních aktiv. Titul nově patří Německu, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na údaje japonského ministerstva financí. Čistá zahraniční aktiva Japonska na konci roku 2024 činila rekordních 533,05 bilionu JPY (81,1 bilionu Kč). Proti předchozímu roku vzrostla o zhruba 13 procent, ukázaly údaje, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí. Nicméně čistá zahraniční aktiva Německa činila v přepočtu 569,7 bilionu JPY. Na třetím místě skončila Čína s čitými aktivy 516,3 bilionu JPY. Vzestup Německa je odrazem jeho značného přebytku běžného účtu platební bilance, který loni činil 248,7 miliardy eur (6,2 bilionu Kč), zejména díky dobrým výsledkům obchodu. Přebytek Japonska činil zhruba 29,4 bilionu JPY, což odpovídá přibližně 180 miliardám eur. Loni kurz eura vůči jenu stoupl o zhruba pět procent, což zvyšuje nárůst německých aktiv vůči japonským v jenech. Postavení Japonska jako největšího čistého věřitele na světě je důsledkem desítek let přebytků běžného účtu, během nichž japonské firmy a investoři masivně nakupovali aktiva v zahraničí. Ztráta tohoto titulu naznačuje, že zatímco japonská aktiva dále rostou, reálná poptávka byla silnější v jiných zemích, včetně Německa a Číny. Japonské ministerstvo dodalo, že k nárůstu zahraničních aktiv i pasiv přispěl slabší jen, aktiva však rostla rychleji, částečně díky investicím podniků v zahraničí. Loni měly japonské společnosti zájem o přímé investice zejména v USA a Británii. Odvětví, jako je finančnictví, pojišťovnictví a maloobchod, přilákala významný kapitál od japonských investorů. Čistá zahraniční aktiva země představují hodnotu jejích zahraničních aktiv po odečtení hodnoty domácích aktiv vlastněných cizinci, upravenou o změny měnových kurzů. Tento údaj v podstatě odráží kumulativní vývoj běžného účtu platební bilance dané země. irl jd

Syrská centrální banka drží ve svých rezervách téměř 26 tun zlata, což je stejně jako před vypuknutím občanské války v roce 2011. S odvoláním na čtyři zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Země má nicméně několikanásobně nižší devizové úspory než v minulosti. V červnu 2011 měla syrská centrální banka podle údajů Světové rady pro zlato (WGC) zlaté rezervy v objemu 25,8 tuny zlata, které má dnes tržní cenu 2,2 miliardy dolarů (přibližně 52 miliard korun), uvedl Reuters. Devizové rezervy banky jsou však podle zdrojů agentury pouze přibližně 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun) v hotovosti, přičemž podle dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) dosahovaly devizové rezervy banky v roce 2011 výše 14 miliard dolarů. Sýrie v průběhu roku 2011 přestala zveřejňovat hospodářské statistiky, což v následujících letech znemožňovalo ověřit výši jejích zlatých a devizových rezerv. Vedle devizových rezerv banka drží syrské libry v hodnotě několika set milionů dolarů, uvedl Reuters. Syrská měna oslabila z 50 liber za dolar před vypuknutím války na 12.500 liber podle aktuálního kurzu. Sýrie v průběhu války přišla o velkou část zahraničních příjmů v důsledku ztráty kontroly nad nalezišti ropy ve východní části země, které v různých obdobích ovládaly kurdské milice, takzvaný Islámský stát a jiná ozbrojená uskupení. Sýrie se také stala terčem mezinárodních sankcí, přičemž Spojené státy uvalily sankce přímo na centrální banku. V prvních hodinách po pádu režimu prezidenta Bašára Asada 8. prosince byla banka částečně vyrabována, zloději si odnesli neurčité množství syrských liber, ale do hlavního trezoru, kde je uloženo zlato a devizové rezervy, se nedostali. Představitelé nové vlády trezor podle zdrojů Reuters zkontrolovali minulý týden. Syrská centrální banka se opět otevřela v neděli. Nová syrská přechodná vláda již požádala mezinárodní společenství o zrušení sankcí, které byly na zemi uvaleny v průběhu vlády prezidenta Asada. Režim prezidenta Asada se zhroutil poté, co islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971. Minulý týden byla v zemi ustavena přechodná vláda pod vedením HTS. zdm jd