Finance

Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce. "Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet. Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti. Analytici snížení úroků očekávali. Nebyli však jednotní v názoru, jak velký bude rozsah snížení. Valná většina trhu počítala se snížením o čtvrt procentního bodu, v reakci na zprávu o inflaci za srpen však vzrostly sázky na pokles až o půl procentního bodu. Fed zveřejnil také nový odhad vývoje inflace, zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční tempo růstu indexu výdajů na osobní spotřebu, což je pro Fed preferovaný ukazatel inflace, se podle bankéřů do konce letošního roku sníží na 2,3 procenta a do konce příštího roku na 2,1 procenta. Míra nezaměstnanosti by do konce letošního roku měla stoupnout na 4,4 procenta z nynějších 4,2 procenta a na této úrovni zůstane celý příští rok, domnívá se centrální banka. Hrubý domácí produkt se podle ní v letošním roce zvýší o 2,1 procenta a v roce příštím o dvě procenta. Se stejným růstem počítal Fed i v předchozí, červnové prognóze. Centrální banka v letech 2022 a 2023 výrazně zvyšovala sazby v reakci na prudký růst inflace, která se zhruba před dvěma lety dostala nejvýše za 40 let. Naposledy centrální banka změnila úroky loni v červenci, kdy je zvýšila na nejvyšší hodnotu od roku 2001, od té doby se úroky neměnily. Snížení úrokových sazeb by mělo časem snížit náklady na půjčky, hypotéky, úvěry na automobily a kreditní karty, a podpořit tak zvýšení výdajů Američanů a ekonomický růst. Majitelé domů budou moci refinancovat hypotéky za nižší sazby, čímž ušetří na měsíčních splátkách. Podniky si také mohou více půjčovat a investovat. irl spr jd

Londýn/Praha 17. září (ČTK) - Nynější záplavy ve střední Evropě mohou způsobit ekonomické ztráty až za miliardy eur, myslí si analytici. Na přesnější odhady je podle nich brzy, protože v některých oblastech voda ještě nekulminovala. Ratingová agentura Morningstar DBRS v pondělí odhadla, že ztráty se budou pohybovat od několika stovek milionů do více než jedné miliardy eur (více než 25 miliard Kč). Viceprezident oddělení globálního ratingu pojištění a penzí ve společnosti Morningstar DBRS Mario De Cicco agentuře Reuters sdělil, že pojistné ztráty v České republice budou vyšší než v Polsku, protože v Česku je pojištění častější. Podle společnosti Gallagher Re, která se specializuje na zajišťovací trh, je ale na konkrétní odhady brzy. V některých oblastech totiž v pondělí státe pršelo a hladiny řek ještě nedosáhly kulminace. I tak se ale dá předpokládat, že ekonomické ztráty půjdou do miliard eur. "Očekáváme, že ekonomické náklady se budou měřit v miliardách, úplné vyhodnocení ale chvíli potrvá, než bude jasněji," upozornil ředitel oddělení posuzování rizika ve společnosti Gallagher Re Steve Bowen. V regionu střední Evropy záplavy nejvíce zasáhly uvedené dvě země, tedy Polsko a Českou republiku. Záplavy jsou tam nejhorší minimálně za 20 let. Značné ztráty má i Rakousko a Rumunsko, v souvislosti se záplavami už v regionu zemřelo nejméně 19 lidí. Očekává se, že kromě místních pojišťoven budou nejvíce zatíženy velké rakouské pojišťovny, zejména ty, které působí v České republice a Polsku, uvedl De Cicco. Nepřízeň počasí pojistitelům způsobila největší ztráty za poslední roky, od pojišťoven tak zaznívají výzvy, že je potřeba dělat víc pro řešení následků změn klimatu. Česká asociace pojišťoven dnes uvedla, že pojištěné škody po záplavách dosáhnou podle prvních odhadů 17 miliard korun. Přibližně polovina škod připadá na domácnosti, polovina pak na podniky, sdělila ČTK asociace. spr