Politika

Kyjev/Moskva 17. září (ČTK) - Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal dnes list The Wall Street Journal (WSJ). Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Obě země se podle deníku už před konfliktem potýkaly s úbytkem populace a další ztráta obyvatel na ně bude mít z dlouhodobého hlediska devastující vliv. V odhadech WSJ přitom není zahrnut počet civilních obětí. Celkové počty obětí ruské války na Ukrajině lze jen odhadovat. Rusko ani Ukrajina oficiální statistiky svých vojenských ztrát neuvádějí a někdy zveřejňují počty, kterým se všeobecně nedůvěřuje. WSJ nyní píše, že v bojích padlo přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a dalších 400.000 jich bylo zraněno. Odkazuje se přitom na informace lidí obeznámených se situací a utajovaný ukrajinský odhad ztrát z dřívějška letošního roku. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200.000 a zraněných přibližně 400.000, píše americký deník. Britské ministerstvo obrany dnes na síti X uvedlo, že Rusko přišlo od začátku své invaze do sousední země o 610.000 vojáků, kteří buď zahynuli, nebo byli zraněni. Jak vojenská rozvědka k této bilanci došla, Londýn nezveřejnil. Neupřesnil ani jednotlivé počty pro zabité a zraněné. V případě civilních obětí list upozorňuje, že jen ruské dobytí ukrajinského přístavního města Mariupol na začátku války připravilo o život přes 8000 lidí, alespoň podle odhadů organizace Human Rights Watch. OSN ve své srpnové zprávě potvrdila nejméně 11.743 zabitých a 24.614 zraněných civilistů kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Upozorňuje přitom, že skutečný počet bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje například, že nelze potvrdit počet obětí v některých městech jako je Mariupol. Ruské útoky proti Ukrajině z posledních let - například anexe Krymu nebo ruské zapojení do konfliktu na Donbase - měly podle WSJ katastrofální dopad na ukrajinskou populaci. Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 žilo na Ukrajině 48 milionů lidí, před ruskou invazí v roce 2022 byl počet obyvatel zhruba 40 milionů a nyní na územích kontrolovaných Kyjevem žije odhadem 25 až 27 milionů obyvatel, píše WSJ s odkazem na odhady ukrajinské vlády. Miliony Ukrajinců totiž před boji uprchly do zahraničí a Rusko okupuje rozsáhlé části ukrajinských území. V zemi také poklesla porodnost na nejnižší zaznamenanou úroveň, píše WSJ. V první polovině letošního roku podle vládních údajů zemřelo asi třikrát více lidí, než se jich narodilo. Ukrajinské úřady zaznamenaly 250.000 úmrtí a přes 87.000 porodů. V roce 2021, tedy před ruskou invazí, se v zemi narodilo za stejné období přes 130.000 dětí. Jedním z klíčových důvodů, proč ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá mobilizovat skupinu mužů ve věku 18 až 25 let, která obvykle tvoří většinu bojových sil, je podle bývalých ukrajinských představitelů skutečnost, že většina z nich ještě nemá děti. Pokud by zemřeli nebo byli zraněni a potomky mít nemohli, demografické vyhlídky by byly ještě pochmurnější, říkají ukrajinští demografové. Průměrný věk bojovníků v ukrajinské armádě tak činí odhadem 43 let. Válka ovšem způsobuje problémy i Rusku, kde žije odhadem přes 144 milionů lidí. Rusko se podobně jako Ukrajina už před konfliktem potýkalo s úbytkem obyvatelstva. Jednou z motivací ruského prezidenta Vladimira Putina, která stála za zahájením invaze v roce 2022, bylo zvýšení počtu obyvatel Ruska pohlcením Ukrajinců, píše WSJ. Rusko podle něj záborem ukrajinského území sice získalo obyvatelstvo, ale válka má devastující vliv na jeho vnitřní demografické poměry a trh práce. Od invaze například uprchlo ze země přes 600.000 Rusů, především mladších odborníků schopných se přestěhovat za hranice. ipl mka

Moskva 15. září (ČTK/The Moscow Times) - Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím "vlastenecké" hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. "Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars," uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil "částečnou" mobilizaci do války proti Ukrajině. "Nemáme se za co stydět," dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity. "Naše vlast je v nebezpečí, ohrožuje ji Západ a Spojené státy. Už nepotřebujeme hipstery, rapery či milovníky západní kultury. Od nich jsou jen příznivci (zesnulého opozičního vůdce Alexeje) Navalného," prohlásil. Získat si srdce a myšlení mladých lidí se stalo jednou z hlavních priorit Kremlu v domácí politice od roku 2000, kdy se Putin stal poprvé prezidentem. V té době stát začal zakládat mládežnická hnutí, prosazovaná kremelskými představiteli, jako byl milovník západní kultury Vladislav Surkov či Vjačeslav Volodin. Navzdory vší snaze masové protivládní protesty na přelomu let 2011 a 2012, jakož i podpora Putinova nepřítele Navalného mezi mládeží až do opozičníkovy smrti letos v únoru, svědčily o tom, že režim v získání mladých pokolení neuspěl. Ale vpád ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma a půl lety obnovil úsilí o indoktrinaci mládeže. Ve čtvrtek byl Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předložen návrh zákona o systematizaci v oblasti mládežnické politiky. Zákon se snaží "mladým lidem vštípit ochotu plnit jejich ústavní povinnost bránit vlast". V květnu 2022, jen tři měsíce po rozpoutání války, Putin spustil hnutí vytvořené po vzoru sovětského pionýra. Na podzim 2022 školy znovu zavedly týdenní rituál vztyčování vlajky a zpěv hymny. Prezidentská kancelář podle zdroje blízkého Kremlu oprášila staré sovětské praktiky a zevrubně je prostudovala, zejména z období stalinismu a po něm. "Nemá smysl znovu vynalézat kolo, když už máme před sebou příklad 30. let a konce Velké vlastenecké války. Přebíráme metody našich otců a dědů a připravujeme mladé pokolení," prohlásil. Kreml nyní přeměňuje federální agenturu pro mládež Rosmoloďož v ideologický orgán pověřený úkolem sjednocovat veškeré iniciativy ohledně ideologické výchovy mládeže, od školek po univerzity. Podle ruských médií má agentura v příštím roce dostat s novým vedením výrazně více prostředků. Přestože ruská ústava zakazuje zřizovat státní ideologii, Rosmoloďož má fungovat jako rámě státní propagandy. Zatímco Putin dosud vzdoroval výzvám svých spolupracovníků zakotvit v ústavě státní ideologii, opakovaně prohlašoval, že "vlastenectví" je jedinou přijatelnou ideologií v současném Rusku. "Nová ruská ideologie se projevuje na frontě," prohlásil loni v prosinci Valerij Fadějev, kterého Putin jmenoval do čela své rady pro lidská práva. "Je tu zjevný jeden problém: všichni, kdo hlásali, že 'můžeme zopakovat vítězství ve světové válce', všichni, kdo se během míru zapřísahali láskou k vlasti, někam zmizeli. Znamená to, že se tento 'patriotismus' ukázal být nefunkční a falešný," řekl exilový politolog Abbas Galljamov, který býval autorem Putinových projevů. "Úřady se rozhodly to napravit a učinit z abstraktního 'patriotismu' něco konkrétního, co je schopné přeměny v jednotky potravy pro děla," dodal. msk mka