Politika

Redzikowo 13. listopadu (ČTK) - V Redzikowu na severovýchodě Polska dnes polští a američtí činitelé slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany, vybavenou systémem Aegis. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Podle NATO je základna součástí širšího protiraketového štítu a dokáže zachytit balistické střely krátkého a středního doletu. Kreml reagoval prohlášením, že podnikne příslušná opatření, která ovšem nijak neupřesnil. "Doufám, že tato základna nikdy nebude muset být použita," uvedl při ceremoniálu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Slavnostního otevření se podle agentury PAP zúčastnil kromě něj také prezident Andrzej Duda, šéf resortu obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a představitelé USA včetně amerického velvyslance Marka Brzezinského. Duda v projevu v souvislosti se základnou hovořil o "konci ruské sféry vlivu" v regionu. "Je to důležitý krok pro transatlantickou bezpečnost a schopnost NATO bránit se proti rostoucí hrozbě balistických střel," uvedl už dříve bývalý generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. "Balistické střely jsou široce používané v konfliktech na Ukrajině a na Blízkém východě. Jako obranná aliance nemůžeme tuto hrozbu ignorovat," uvedl Stoltenberg, jehož v říjnu nahradil v čele NATO nizozemský expremiér Mark Rutte. Ten má dnes Polsko navštívit. Základna leží asi 150 kilometrů od ruské Kaliningradské oblasti. Polský list Gazeta Wyborcza ji označil za klíčový prvek systému protiraketové obrany NATO v Evropě. "Chvíli to trvalo, ale tato stavba dokazuje geostrategickou důslednost Spojených států," uvedl v úterý Sikorski na síti X, kde dodal, že budování základny inicioval republikánský prezident George Bush, zahájil ji demokrat Barack Obama, pokračoval v ní republikán Donald Trump a dokončil demokratický šéf Bílého domu Joe Biden. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že umístěním systému protivzdušné obrany v Polsku přibližují Spojené státy svou vojenskou infrastrukturu k Rusku ve snaze omezit ruský vojenský "potenciál". "Samozřejmě to povede k přijetí příslušných opatření k zajištění parity," prohlásil mluvčí Kremlu. Jaké kroky Moskva podnikne, Peskov neupřesnil. Moskva vyjadřovala nesouhlas s vybudováním základny už v roce 2007, když se teprve plánovala, podotkla agentura Reuters. NATO uvádí, že protiraketový štít je čistě obranný. Jeho dalšími klíčovými součástmi je základna v Rumunsku, americké torpédoborce rozmístěné ve Španělsku a radar včasného varování v Turecku. Reuters s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje píše, že systém umístěný v Polsku může být v současné době použit pouze proti střelám vypáleným z Blízkého východu a bylo by zapotřebí upravit směr zaměření radaru, aby mohl zachycovat střely také z Ruska, což by byl složitý postup. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v pondělí uvedl, že rozsah štítu je zapotřebí rozšířit, o čemž bude Varšava jednat s NATO a USA. Základna v Redzikowu měla být podle polských médií hotová už před lety, ale její dokončení se protahovalo. Polsko uzavřelo v roce 2008 s USA dohodu o výstavbě obranného štítu a rozmístění antibalistických raket v Redzikowě, píše list Gazeta Wyborcza a dodává, že podle prvních plánů Bushovy administrativy měla být v Polsku rozmístěna odpalovací zařízení a radar měl být v Česku. USA později za prezidenta Obamy od projektu v této podobě upustily. ipl jd

Praha 13. listopadu (ČTK) - Vládou navrhované snížení dotací pro podporované zdroje energie (POZE) by podle solárníků vedly ke zrušení až dvou gigawattů (GW) stávajících fotovoltaických elektráren (FVE) a zároveň by ohrozily výstavbu dalších zařízení. Veřejné rozpočty by tím přišly do roku 2030 o výnosy za zhruba 141 miliard Kč. Problémy by se navíc mohly přesunout i do dalších oborů včetně bankovního sektoru. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, kterou zveřejnila Solární asociace. Ministerstvo financí upozornilo, že chystané změny v podpoře neznamenají její úplné zrušení. Cílem úprav je podle úřadu zabránit tzv. překompenzaci části provozovatelů. Dotace na POZE stát vyplácí od roku 2006, do loňska na nich vyplatil v souhrnu přes 538 miliard Kč. Další miliardy zaplatili odběratelé v rámci svých plateb za dodávku elektřiny. Vláda chce příští rok vyčlenit ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie 8,5 miliardy korun, stejně jako letos. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Kabinet navrhl například individuální vyhodnocování výnosnosti provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud. Současné výnosové procento ve výši 8,4 procenta pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 může být podle ministerstva financí v souladu s evropskými pravidly sníženo až na 6,3 procenta. Bez výraznější provozní podpory se však provozovatelé podle Solární asociace neobejdou, samotné příjmy z prodeje energie totiž nestačí. Podle studie tak hrozí neschopnost investorů platit nájmy, úvěry bankám a další závazky. Při platební neschopnosti navíc provozovatelům hrozí odebrání licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro dodávku elektrické energie do sítě. Důsledkem bude podle studie rušení elektráren o celkovém výkonu až dvou GW ze sítě a znemožnění výstavby až 3,6 GW nových solárů. "V současné době je cca 72 procent investic do nových velkých FVE realizováno investory, kteří již v ČR FVE vlastní a provozují. Zrušení či snížení provozní podpory tak ohrožuje nejen existenci postavených zdrojů, ale i budoucí investiční aktivity majitelů FVE,“ uvádí studie. Zastavení výstavby solárů by podle studie mělo dopad i na HDP nebo domácnosti, a to v řádu desítek miliard korun. Podle asociace by se negativní dopady přelily i do dalších oborů. Bankám by podle studie hrozilo nesplácení úvěrů za stávající fotovoltaiky ve výši 30 miliard korun. Dalším z důsledků by pak bylo oslabení konkurenceschopnosti českých firem kvůli nedostatku tzv. zelené energie. "Abychom pokryli potřeby stávajících českých firem, je zapotřebí velmi rychle stavět nové obnovitelné zdroje. Stát se namísto toho rozhodl zlikvidovat i ty stávající," uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Upozornil, že návrh bude mít vliv i na důvěru investorů. Tři zahraniční solární investoři Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group už totiž oznámili, že chystají žalobu proti Česku. Ministerstvo financí (MF) s kritikou nesouhlasí. "Primárně jde o vylepšení procesu kontroly a přezkumu daných parametrů především u fotovoltaik uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 a jejichž výkon je vyšší než 30 kW. Podstatnou část tržeb těchto provozovatelů totiž tvoří prostředky daňových poplatníků, a tedy MF nevidí nic nestandardního na tom, že chce stát provádět širší kontrolu těchto výdajů ze státního rozpočtu. Cílem navržených kroků je zabránit překompenzaci, která vede k deformacím trhu, ale také zbytečně zatěžuje daňové poplatníky, kteří financování této podpory nesou na svých bedrech," uvedl Ondřej Macura z tiskového odboru úřadu. Podle ministerstva navržená opatření zachovávají legitimní očekávání investorů a jsou v souladu s legislativou. Analytik XTB Jiří Tyleček očekává od snížení POZE krátkodobé úspory, dlouhodobě se však tento krok podle něj státu nevyplatí. "Někteří provozovatelé fotovoltaik se mohou dostat do problémů, ale hlavní riziko spočívá v dlouhodobém oslabení důvěry investorů v Česko. V nadcházejících letech bude potřeba investic v hodnotě stovek miliard korun, a budoucí podpora státu bude muset kompenzovat vyšší rizika," podotkl. Případné zpomalení výstavby zelených zdrojů by podle něj navíc mohlo ohrozit budoucí energetickou bezpečnost Česka. Návrh opatření k POZE je nyní ve Sněmovně, konečné schválení čeká kabinet před třetím čtením státního rozpočtu. sip rot