Politika

Damašek 6. prosince (ČTK) - Syrští povstalci pod vedením islamistů dnes pokračovali desátým dnem v bleskové ofenzivě proti vládním silám syrského prezidenta Bašára Asada, které jejich postupu nekladly větší odpor, a nacházejí se v těsné blízkosti klíčového města Homs v centrální části země. Společné vzdušné údery ruské a syrské armády na vesnice, které u města obsadili povstalci, večer zabily nejméně 20 lidí včetně pěti dětí, uvedla nevládní exilová organizace. Kurdy vedená koalice dnes mezitím ovládla město Dajr az-Zaur na východě země a Asadův režim také ztratil kontrolu nad dvěma důležitými hraničními přechody do Iráku a do Jordánska. Na jihu země se proti syrskému režimu vzbouřilo i město obývané menšinovými drúzy. Vojenskou pomoc Asadovi přislíbili jeho spojenci - Írán a libanonské militantní hnutí Hizballáh. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes naopak poprvé otevřeně podpořil postup povstalců. Po několika letech prakticky zamrzlého syrského konfliktu zahájili minulou středu povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) úspěšnou ofenzivu proti Asadovu režimu. Nejprve během dvou dnů dobyli druhé největší město Halab (Aleppo) na severu země, ve čtvrtek obsadili další velké město Hamá a nyní podle tiskových agentur stojí před branami Homsu, strategicky významného města v centrální části země. Večer povstalci na platformě Telegram oznámili, že postoupili až k okraji města, a vyzvali vládní síly k dezerci. Exilová nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že ruské letectvo předtím provedlo 11 náletů a syrské letectvo devět náletů na vesnice v blízkosti města, syrská armáda je také ostřelovala raketami a dělostřelectvem. Syrské demokratické síly (SDF), koalice dalších protirežimních skupin vedená Kurdy a podporovaná USA, mezitím obsadily přechod Búkamál mezi Irákem a Sýrií, který dříve používaly k převozu bojovníků a zbraní proíránské a provládní irácké milice. SDF předtím také získaly kontrolu nad městem Dajr az-Zaur na řece Eufrat, z něhož se stáhly jednotky syrské armády a irácké milice. V provincii Dará na jihu země povstalci obsadili i hraniční přechod Nasíb do Jordánska, které tento přechod na své straně hranice uzavřelo. Povstalci v oblasti obsadili rovněž základnu syrské armády. Uzavření většiny přechodů do Sýrie oznámil také sousední Libanon. Ve městě Suvajda na jihu Sýrie se střetly se syrskými bezpečnostními složkami milice menšinových drúzů, které mimo jiné obsadily místní policejní stanici a věznici, kde osvobodily vězně. V bojích zde zahynuli nejméně tři lidé. Vládní bezpečnostní a administrativní aparát později město opustil. Asadův režim tak čelí další ozbrojené skupině, která se proti němu v posledních dnech vzbouřila. Současné situace v Sýrii využila i teroristická organizace Islámský stát, která se zmocnila některých území na východě země, řekl dnes novinářům velitel SDF. Syrské ministerstvo obrany dopoledne uvedlo, že armáda ve spolupráci s ruským letectvem zaútočila ze vzduchu a za použití dělostřelectva na povstalce na několika místech v provincii Hamá. Ruské letectvo podle agentury Reuters udeřilo na klíčový most mezi Hamá a Homsem ve snaze postup povstalců zpomalit. Ti však zatím silnější vzdor provládních vojsk nezaznamenali. Síly podporující Asada oznámily, že organizují obranu Homsu. Postup povstalců nicméně vyvolal u obyvatel třetího největšího syrského města obavy. Tisíce z nich se podle SOHR rozhodly Homs opustit a míří hlavně na západní pobřeží. Město Homs je strategicky významné, neboť jeho pád by pro syrský režim znamenal přerušení spojení hlavního města Damašku, vzdáleného asi 150 kilometrů, s pobřežní oblastí měst Latákíja a Tartús. V přístavu v Tartúsu má svoji námořní základnu Rusko, které si tak zajišťuje přítomnost ve Středozemním moři. Homs byl jedním z hlavních center vzpoury proti Asadovu režimu, od roku 2017 je ale pod kontrolou provládních sil. HTS je radikální islamistické uskupení, které vzešlo ze syrské pobočky teroristické sítě Al-Káida. Jeho vůdce Abú Muhammad Džúlání se však v posledních dnech snažil ujistit etnické a náboženské menšiny v Sýrii, že se postupu povstalců nemusí obávat a že jim je zaručena bezpečnost. V rozhovoru pro CNN řekl, že Asadův režim je mrtvý a že Írán a Rusko mu jen kupují čas. "Cílem revoluce zůstává svržení režimu. A je naším právem použít všechny prostředky pro dosažení tohoto cíle," řekl Džúlání. Své bojovníky do Sýrie vyslalo libanonské hnutí Hizballáh, zatímco Írán chce zvýšit počet svých vojenských poradců v zemi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Podle jednoho z nich je pravděpodobné, že Írán bude muset vyslat do Sýrie vojenskou výbavu, rakety a bezpilotní prostředky. Nyní Teherán podle těchto zdrojů poskytuje Sýrii zpravodajskou podporu a satelitní data. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes poprvé otevřeně postavil na stranu protivládních sil. "Idlib, Hamá, Homs a dalším cílem je zajisté Damašek. Postup protivníků vlády pokračuje a my si přejeme, aby pokračoval bez incidentů," řekl. Do bojů v Sýrii se zapojily i proturecké oddíly zvané Syrská národní armáda, ty se ovšem zaměřují především na útoky na další opoziční síly vedené kurdskými milicemi YPG. Turečtí představitelé včetně ministra zahraničí Hakana Fidana už dříve vyzvali Asadovu vládu k jednání s povstalci a odmítli tvrzení Íránu, že ofenzivu vyvolal komplot Izraele a Spojených států. Fidan by měl o situaci v Sýrii v sobotu jednat v Kataru se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a také íránským šéfem diplomacie Abbásem Arakčím. Podle posledních údajů SOHR v bojích od minulé středy zemřelo 826 lidí, z nichž 111 byli civilisté. Podle dnešního vyjádření OSN kvůli bojům opustilo své domovy nejméně 370.000 lidí, z toho 100.000 více než jedenkrát. Předchozí údaj hovořil o 280.000 vysídlených. sch ank

Manáma/Vídeň 6. prosince (ČTK) - Írán "dramaticky" urychluje obohacování uranu na 60 procent, tedy na úroveň, ze které zbývá už jen technický krok k dosažení 90 procent potřebných k výrobě jaderné zbraně. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Sama agentura OSN pro jaderný dozor v důvěrné zprávě pro členské země uvedla, že Teherán urychluje proces získávání materiálu, který může mít jak civilní využití při výrobě jaderné energie, tak vojenské využití při výrobě jaderných zbraní, informovala agentura Reuters. Zjištění MAAE podle Reuters ještě prohloubí znepokojení západních zemí, které tvrdí, že obohacování uranu na tak vysokou úroveň nemá v rámci jakéhokoli civilního programu žádné opodstatnění a že žádná jiná země tak dosud neučinila bez toho, aniž by nakonec vyrobila jadernou bombu. Podle měřítek MAAE již Teherán disponuje množstvím materiálu obohaceného až na 60 procent, které by při dalším obohacení stačilo k výrobě čtyř jaderných bomb. Írán tvrdí, že o získání jaderné zbraně neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům. "Agentura dnes oznámí, že výrobní kapacita pro zásoby (uranu obohaceného na) 60 procent se dramaticky zvyšuje," řekl Grossi na okraj bezpečnostní konference v Bahrajnu. Dodal, že výrobní kapacity Íránu mohou vzrůst až na sedminásobek, osminásobek současné úrovně nebo i více. Írán v současnosti obohacuje na 60 procent pět až sedm kilogramů uranu měsíčně. Ve zprávě členským státům, do níž mohla agentura Reuters nahlédnout, MAAE uvádí, že Írán zvýšil tempo obohacování materiálu, kterým plní dvě propojené kaskády pokročilých odstředivek IR-6 v podzemím zařízení ve Fordo. Toto zařízení už nyní obohacuje uran až na 60 procent čistoty pomocí materiálu obohaceného na pět procent. Materiál, který je dodáván nyní, však byl obohacen až na 20 procent, což celý proces "významně" urychluje, a jen ve Fordo by tak Írán mohl obohacovat na 60 procent až 34 kilogramů uranu měsíčně, uvádí se ve zprávě. Vedle Fordo obohacuje Írán uran na tuto úroveň také v dalším zařízení v Natanzu. Zpráva dále uvádí, že Írán musí urychleně umožnit přísnější bezpečnostní opatření, jako jsou inspekce MAAE, které zajistí, že Fordo nebude "zneužíváno k produkci uranu s vyšší úrovní obohacení, než jakou Írán deklaroval, a že deklarovaný jaderný materiál nenajde jiné využití". Evropští a íránští představitelé se setkali k jednání minulý týden v Ženevě, to však nepřineslo významný posun - zejména v otázce možného zahájení seriózních rozhovorů o jaderném programu Teheránu ještě předtím, než se v lednu vrátí do Bílého domu Donald Trump. Írán podepsal v roce 2015 se západními mocnostmi včetně USA a také s Ruskem a Čínou dohodu, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních a která měla zpomalit jeho jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Spojené státy od ní ale za vlády Donalda Trumpa v roce 2018 jednostranně odstoupily a obnovily proti Íránu sankce. Agentura minulý měsíc přijala další rezoluci, v níž odsuzuje jaderné aktivity a nedostatečnou spolupráci Teheránu. Írán reagoval prohlášením, že mimo jiné zprovozní nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu. Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent. sch ank