Politika

Kyjev 18. července (ČTK) - Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi. Ukrajinská vláda žádá investory, aby přijali větší ztráty, aby mohla financovat svoji obranu a připravit finanční zdroje na obnovu země po skončení války. První kolo jednání minulý měsíc nepřineslo dohodu, druhé kolo začalo tento týden a majitelé dluhopisů podepsali dohodu o mlčenlivosti, řekly agentuře informované zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože jednání jsou důvěrná. Obě strany se snaží najít kompromis v otázce odpisu dluhu a úrokových plateb. Majitelé dluhopisů požadují, aby úrokové platby po skončení moratoria nebyly jen symbolické, ale měly pro ně skutečnou hodnotu, dodal jeden ze zdrojů. Držitelé dluhopisů i ukrajinské ministerstvo financí odmítli jednání komentovat. Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na počátku minulého měsíce řekl zákonodárcům, že Ukrajina usiluje o částečný odpis dluhu. Zákonodárci v Kyjevě nezávisle na tom připravili návrh zákona, který by vládě umožnil zavést moratorium na splácení zahraničního dluhu. Zákon, který se snaží umožnit pozastavení plateb zahraničního státního dluhu a státem garantovaných obligací, označili za 'technický krok' potřebný k zajištění finanční stability a udržitelnosti dluhu. Podle ministerstva financí zákon poskytuje potřebnou flexibilitu před dosažením dohody se soukromými věřiteli o restrukturalizaci dluhu. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že hrubý veřejný dluh Ukrajiny v letošním roce dosáhne 94 procent hrubého domácího produktu (HDP). Před ruskou invazí na Ukrajinu činil hrubý veřejný dluh 48,9 procenta HDP. Ukrajinská ekonomika podle MMF letos vykáže růst o 3,2 procenta a příští rok o 6,5 procenta. Loni se HDP zvýšil o pět procent. irl jrm

Praha 17. července (ČTK) - Vítězem jaderného tendru v ČR se stala korejská společnost KHNP, která postaví dva jaderné bloky v Dukovanech na Třebíčsku. Stát s ní bude jednat také o opci na další dva reaktory v jihočeském Temelíně. Rozhodla o tom dnes vláda, která korejskou společnost upřednostnila před francouzskou firmou EDF. Celkové náklady na dva reaktory budou podle kabinetu při současných cenách kolem 400 miliard Kč, podle některých analytiků však hrozí možná až trojnásobné navýšení této ceny i zpoždění stavby. Pro tuzemský průmysl je pak zásadní dojednat maximální zapojení českých firem do projektu. Vláda se podle premiéra Petra Fialy (ODS) přiklonila k doporučení polostátní společností ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. 'Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,' řekl premiér. Stejně vítěznou nabídku hodnotili i ostatní členové vlády. KHNP by měla postavit zatím dva reaktory v Dukovanech. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle vlády vyjít na přibližně 200 miliard korun v aktuálních cenách. Rozpočtové náklady na přípravné práce pak budou v příštích pěti letech celkem 80 až 85 miliard korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle řady analytiků jde však o nereálné číslo a konečná cena může být dvakrát až třikrát vyšší. První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036. Experti ale varují před možným zpožděním celého projektu. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor v této souvislosti upozornil na to, že KHNP ještě nikde nepostavila reaktor o požadovaném výkonu. Vítězná KHNP v reakci na svůj úspěch v tendru uvedla, že bude usilovat o zapojení co nejvíce českých firem a pracovníků. Dosud identifikovala ke spolupráci 200 českých firem a uzavřela 76 memorand o porozumění. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power dnes uvedla, že bude pro nové dva bloky v Dukovanech dodavatelem turbíny. O technologii reaktoru APR1000 o výkonu 1050 MW, který Korejci v českém tendru nabídli, KHNP vede dlouhodobý spor s americkou společností Westinghouse. Američané, kteří se tuzemského tendru dříve rovněž účastnili, dnes uvedli, že KHNP není oprávněna tento blok používat a chtějí se kvůli tomu právně bránit. KHNP v reakci na to namítla, že její postoj ohledně práva na využívání technologie reaktoru se liší. Zároveň deklarovala, že bude dodržovat americká pravidla. ČEZ k tomu sdělil, že má od KHNP potvrzení o vlastnických právech k technologii. Další neúspěšný uchazeč v tendru, společnost EDF, vzal výsledek jaderného tendru na vědomí. Francouzská firma zároveň deklarovala, že je připravena dál jednat s ČR při případné změně tendru. Podle akademiků zřejmě ve prospěch KHNP v tendru hrála nabízená cena a snaha firmy vyhovět tuzemským požadavkům. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla, že vláda vybírala z vysoce kvalifikovaných uchazečů, kteří dokážou doručit blok se světovými parametry bezpečnosti. Za hlavní pak Drábová označila to, že kabinet rozhodnutí o stavbě vůbec učinil. Výběr dodavatele jaderných bloků pečlivě sledovaly také české firmy. Podle jejich zástupců nyní pro tuzemský průmysl bude zásadní maximální zapojení tuzemských společností při výstavbě. Firmy a svazy proto nyní chtějí akcelerovat jednání o spolupráci s korejskou firmou, podle nich je potřeba začít okamžitě. Zároveň věří, že dosáhnou na dříve deklarovaný podíl 65procentní účasti českých podniků na celém projektu. Dnešní rozhodnutí vlády ke stavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany uvítali zástupci Třebíčska. Uvedli, že s vybranou KHNP už delší čas spolupracují na různých společenských projektech. Budování dvou bloků podle jejich předpokladů zatíží region méně, než kdyby vznikl nejdřív jeden blok a další se stavěl až s odstupem několika let. Dostavbu Dukovan i tak označili za obrovskou zátěž, která toto území čeká. Rozhodnutí přivítal také hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO). Česko už získalo od Evropské komise (EK) takzvanou notifikaci, neboli schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Oldřich Sklenář neočekává ani u žádosti k EK o notifikaci pro druhý dukovanský blok obstrukce, i když ho bude stavět korejská KHNP a francouzská EDF neuspěla. Výstavba jaderných bloků bude největší a nejdražší zakázkou novodobé České republiky. Dosud největší ohlášenou zakázkou v novodobé historii ČR byl plánovaný nákup amerických bojových letounů F-35 Lightning II, které mají přijít na 150 miliard korun. Celkové náklady na pořízení a provoz strojů do konce jejich životnosti v roce 2069 ministerstvo obrany odhaduje na 322 miliard korun. sip vlp rdo