Politika

Kyjev 10. května (ČTK) - Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, jak činila předchozí vláda Olafa Scholze. V Kyjevě to dnes řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout "strategické nejednoznačnosti" a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí. "Za mého vedení nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti," řekl Merz podle Reuters v rozhovoru poskytnutém televizním stanicím při dnešní návštěvě ukrajinské metropole. Server BBC News v této souvislosti připomněl, že Merz se ještě v opozici zasazoval za to, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus o doletu okolo 500 kilometrů, k čemu ale Scholz jako kancléř nesvolil. Změna informační politiky může podle serveru RBK-Ukrajina souviset právě s citlivou otázkou dodávky Taurusů. Podobné střely už Ukrajině dodala Francie a Británie. Merz, který se v úterý stal kancléřem, potvrdil závazek Německa podporovat Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. "Německo bude nadále rozšiřovat svou finanční podporu. Spoléhám na to, že bude dělat totéž spolu s námi," obránil se na další evropské vůdce. Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu zveřejňoval Berlín jen sporadické informace o své vojenské pomoci Kyjevu, než pod tlakem poslanců a médií začala německá vláda zveřejňovat aktualizovaný a podrobný seznam dodaných zbraní. Německo kupříkladu dodalo Ukrajině 121 tanků Leopard, 1050 útočných dronů a 478.000 dělostřeleckých nábojů, připomněl server RBK-Ukrajina. Dodal, že podle médií tak Scholzova vláda chtěla ukázat, že Německo je největším dodavatelem zbraní Ukrajině po Spojených státech. Zatím není jasné, jakým způsobem bude Merzova vláda informovat zákonodárce o dodávkách zbraní, ke kterým ale nepotřebuje souhlas parlamentu. Novináři předpokládají, že se tak nejspíše bude dít na utajených jednáních branného výboru Spolkového sněmu. msk jd

Dillí 10. května (ČTK) - Pákistán porušil příměří s Indií, které se dnes podařilo uzavřít po čtyřech dnech vzájemných útoků mezi oběma zeměmi, napsala agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj z indické vlády. Stalo se tak jen několik hodin po oznámeném klidu zbraní. Šrínagarem, který je hlavním městem v indické části Kašmíru, byly podle svědků i šéfa tamní samosprávy, slyšet výbuchy a palba protivzdušné obrany. O porušování příměří a pokračováni pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Ve městě Šrínagar byla vypnuta elektřina, napsala AFP s odvoláním na své reportéry na místě. O explozích, které zazněly v Šrínagaru po vyhlášení příměří, informovala s odvoláním na svědky z místa také agentura Reuters. Exploze byly podle agentury AP slyšet také ve městě Džammú, rovněž v indické části Kašmíru, a také tam, stejně jako v Šrínagaru, následoval výpadek elektrického proudu. Úřady dosud neinformovaly o případných obětech. "Co se sakra stalo s příměřím? Výbuchy byly slyšet po celém Šrínagaru," uvedl podle AP nejvyšší volený představitel regionu Omar Abdulláh. "Není žádné příměří. Jednotky protivzdušné obrany uprostřed Šrínagaru právě spustily palbu," napsal v jiném příspěvku na sociálních sítích. Indičtí a pákistánští vojáci po sobě stříleli ve městě Bhimber, které leží na hranici mezi indickou a pákistánskou částí Kašmíru, napsala AP s odvoláním na očité svědky. Dodala, že podobné přestřelky jsou běžné, ale tentokrát se odehrály jen pár hodin po oznámení, že se obě země dohodly na příměří. Obyvatelé pákistánské části Kašmíru rovněž tvrdí, že indické dělostřelectvo po několikahodinové přestávce opět spustilo palbu. Dělostřelecké granáty dopadaly poblíž vesnic, ale úřady neinformovaly o případných škodách. Večer byl nad městem Péšávar na severozápadu Pákistánu zpozorován dron, po kterém podle místních obyvatel střílela protivzdušná obrana. Úřady či vláda se nevyjádřily, dodala AP. Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil dříve americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy. Klid zbraní potvrdil i pákistánský premiér Išak Dar na síti X. Krátce po něm zprávu podle agentury Reuters potvrdilo také indické ministerstvo zahraničí. Dillí a Islámábád si od středy vyměnily řadu vojenských úderů, hlavně kolem faktických hranic v Kašmíru. Tam v dubnu teroristé zaútočili na převážně indické turisty, Indie z útoku obvinila Pákistán. Tento týden pak zaútočila na několik míst v pákistánské části Kašmíru, což odůvodnila zásahem proti teroristickým skupinám. Při úderech a následném vzájemném ostřelování dosud zahynuly desítky lidí. Údery si obě strany vyměnily také v posledních hodinách před vyhlášením příměří. Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán od roku 1947, kdy s jejich vznikem skončila britská nadvláda na subkontinentu. Obě země už svedly války o ovládnutí celého tohoto himálajského území, které si nárokují. Současná situace byla považována za nejhorší vystupňování násilí mezi oběma jadernými mocnostmi za posledních zhruba 20 let. msk jd